Zásadní výhodou pp ve srovnání s fondy je, že člověk bude mít na účtu pp vždy alespoň tolik peněz, kolik na něj vložil. A když se vklad na pp prožene ještě spořicím účtem, tak už je i to zhodnocení o něčem jiném (třeba kombinace Axa spořáku a Allianz penzijního fondu dává zhodnocení nějakých 5 % ročně, plus k tomu ta státní podpora pp).
Zásadní výhodou pp ve srovnání s fondy je, že člověk bude mít na účtu pp vždy alespoň tolik peněz, kolik na něj vložil
Za předpokladu, že fond nezkrachuje, klienti Multi, Vyšehrad, Renta a dalších by mohli vyprávět. Proto se, stejně jako u fondů, plánuje, že bude penzijním fondům umožněno vykazovat i záporné zhodnocení (lepší to, než krach ze dne na den).
A když se vklad na pp prožene ještě spořicím účtem, tak už je i to zhodnocení o něčem jiném (třeba kombinace Axa spořáku a Allianz penzijního fondu dává zhodnocení nějakých 5 % ročně, plus k tomu ta státní podpora pp).
To ovšem platí vždy jen pro první rok, protože z PF nelze peníze vybrat, otáčet je na spořicím účtu a zase je tam vrátit. A kvůli státní podpoře je třeba platit v měsíčních intervalech (nebo předplatit dopředu), protože nelze, tak jako u stavebního spoření, dostat státní podporu za celý rok zpětně.
A i tak nelze rozhodně mít na PF 5 % ročně, alespoň ne za současných podmínek, peníze jsou úročeny buď na spořicím účtě, nebo v penzijním fondu (podle toho kde zrovna jsou), ne na obojím najednou.
„A i tak nelze rozhodně mít na PF 5 % ročně, alespoň ne za současných podmínek, peníze jsou úročeny buď na spořicím účtě, nebo v penzijním fondu (podle toho kde zrovna jsou), ne na obojím najednou.“
A proč by to jako nešlo? Při založení si přeplatíš pp na rok (případně vůbec nepředplatíš, ta státní podpora není tak závratná, aby ji nebylo možno oželet), během toho roku ukládáš další peníze na spořák (2 %), ty se po roce převedou na pp (3 % + sp) a tak to jede dokola. Stejně se dá vyhrát se stavebkem.
„Za předpokladu, že fond nezkrachuje, klienti Multi, Vyšehrad, Renta a dalších by mohli vyprávět.“
Srovnávat uvedené penzijní fondy s pf Allianz, Axa, Ing atd. je opravdu úsměvné. Až ti krachne najednou KB, Spořka a kampeličky, tak klienti kampeliček neuvidí ze svých peněz ani prd.
A proč by to jako nešlo? Při založení si přeplatíš pp na rok (případně vůbec nepředplatíš, ta státní podpora není tak závratná, aby ji nebylo možno oželet), během toho roku ukládáš další peníze na spořák (2 %), ty se po roce převedou na pp (3 % + sp) a tak to jede dokola. Stejně se dá vyhrát se stavebkem.
Ale ta částka může být úročena v jednom okamžiku buď na jednom účtu (spořicí) nebo druhém (penzijní fond). Tedy pokud např. budu mít peníze 11 měsíců na spořicím účtu s 2,5 % a následně 1 měsíc na penzijním fondu se zhodnocením 3 %, tak budou mít průměrné zhodnocení 2,55 % p. a. (ve skutečnosti méně, po odečtení zdanění) a ne 5,5 %.
Srovnávat uvedené penzijní fondy s pf Allianz, Axa, Ing atd. je opravdu úsměvné. Až ti krachne najednou KB, Spořka a kampeličky, tak klienti kampeliček neuvidí ze svých peněz ani prd.
Zkrachovat může jakákoliv banka, záložna, penzijní fond. Zkrachovaly (v zahraničí) i mnohem slavnější s mnohem delší historií. Rozdíl je v tom, že peníze ve fondech a pojišťovnách nejsou kryty ničím, zatímco v bankách a kampeličkách fondem pojištění vkladů. Aktuálně je to tak, že co se záložen týče, je fond pojištění vkladů schopen „zalepit“ krach jakékoliv (jedné) záložny, s bankami by to bylo horší. Co by se stalo, pokud by došlo k nějakému řetězovému krachu, těžko říct. Do určité části by to bylo možné řešit půjčkami FPV, no a dokud máme vlastní měnu tak třeba i „natištěním peněz“, což by samozřejmě v důsledku zaplatili všichni, bez ohledu na to, kde by ty peníze měli.
No právě, takže „vo tom to je“…Takže konkrétního nevíte nic. Je to složité.
Jednoduché ale je, pokud své prostředky svěříte pojišťovně, která má nadstandardní kredit a tradici v Evropě, tak máte akceptovatelnou míru rizika. Nebudeme zu zacházet ad absurdum – válka, nepokoje, Landing zelených mužíčků apodobně…
Podstatné je, že pokud dojde ke krachu pojišťovny ať úmyslně (kriminální činností – vytunelováním), tak neúmyslně (chybným hospodařením – tzv. "podnikatelské riziko), klienti nejsou zajištěni žádným záchranným fondem.
A že může krachnout i velmi známá a renomovaná pojišťovna bylo vidět na AIG – pokud by jí ze strany USA nebyla poskytnuta velkorysá finanční injekce, tak už tu mezi námi není.
„Proto se, stejně jako u fondů, plánuje, že bude penzijním fondům umožněno vykazovat i záporné zhodnocení (lepší to, než krach ze dne na den).“
Jasně, oddělení majetku klientů a fondů a možnost dosažení vyššího výnosu (ale i výnosu záporného, když se nezadaří) bude kvůli tomu, aby mohly pf zkrachovat. Ty vole.
Plánované oddělení majetku fondů je něco trochu jiného i když důvod je stejný – ochrana klientů. V současné době před sebou penzijní fondy tlačí velký balík nákladů příštích období – jsou to hlavně provize (ať již vyplacené, nebo ještě nevyplacené) které se postupně rozpouštějí (ze zisku fondu). Problém by mohl nastat v případě velkého odlivu účastníků, kdy by tyto náklady musel nést nižší počet klientů, který by to neufinancoval a tím pádem by hrozil krach. Stejně tak chybné hospodaření samotného fondu (např. vysoké administrativní náklady jako náklady na reklamu, provize, tad) nebude mít vliv na majetek účastníků.
Možnost záporného zhodnocení je právě opatření proti krachu – pořád lepší roční pokles třeba o 10 %, než dlouhodobé nabíhání dluhu a následný krach ze dne na den.
O fondech životního cyklu jsem se z článku moc nedozvěděla, pp trochu rozumím, je třeba opravdu rozmýšlet, kam vložit své peníze na celý život, riziko se určitě eliminovat úplně nedá, ale chce to aspoň trochu rozvahy, když pak krachne jedna banka za druhou, tak to už asi neovlivníme. Rozhodně si ale nedovedu představit, co je to za „zátěž vedoucí ke krachu“ provize v penzijních fondech. Ty provize nejsou sice úplně zanedbatelné, ale rozhodně to není žádný vývar… Z deseti klientů si jich 9 spoří jen 100,– měsíčně a provize z takovéhle částky by určitě zruinovala kdekoho…
Jen jedno nechápu, předevčírem jsem četla, že penzi má téměř 5 milionů občanů, ale nás je jen cca 10 milionů, to by každý druhý musel být starší 18 let?
Fžc jsou obyčejné podílové fondy s funkcí automatického přesouvání peněz do bezpečnějších fondů s blížícím se koncem doby investování. Má to zabránit tomu, aby Vám v posledním roce investování dosažený výnos „vyfoukla“ nějaká ta další krize.
Jak se trh pp nasycuje, tak se provize zvyšují.
Rozhodně si ale nedovedu představit, co je to za „zátěž vedoucí ke krachu“ provize v penzijních fondech.
Ty náklady příštích období mohou být opravdu velmi velké, třeba u takového PF Aegon představují více než čtvrtinu majetku účastníků
http://mobilforum.mobilmania.cz/moderatori/finexpert/patrikchrz/fondy.jpg
Jinak novější údaje o hospodaření PF jsou třeba v tomto článku:
http://www.mesec.cz/clanky/penzijni-fondy-vam-na-penzi-nenasetri/
Rad bych se s Vami podelil o svuj nazor.
Domnivam se, ze prividelne investovani neni vhodne pro klienty.Je vyhodne pro financni poradce, kteri maji staly zdroj prijmu k investicim. Z techto zdroju si pak stravaji provize za obhospodarovani fondu atd.
Dalsim neopomijetelnym faktem je, ze klient ztraci prehled o generpvanem vynosu. U terminovaneho v kladu je vynos jasne citelny a predikovatelny.
Mam li informaci ci pocit ze nektery titul naburze je podhodnoceny tak budu spekulovat na jeho nakup tim, ze koupim vetsi objem akcii a ne, ze budu rozpoustet alokovane prostredky postupne. Z toho mi plyne jen ztrata ze tracene prilezitosti
V souasne dobe vydim jako nejvyhodnejsi nechat dobehnout SS s bonusovymi smlouvami a k 1.1.2011 je vypovedet.
Penize alokovat do terminovanych vkladu u kampelicek. Urok jisty 5% p.a. penize po roce ihned k dispozici. Kam se hrabe PP s 1% p.a a na penize si sahnu v 60 letech :-(
Nakup investicnich kovu – fyzicky !
Koupe vlastni nemovitosti s nizkymi naroky na energie.
Zadne dluhy. resp. co nejdrive je splatit.
Koupe pozemku.
Akcie NE- podvod. To uz je lepsií sazet v rulete cervena / cerna
To je muj navod, co vy na to?
Nakup investicnich kovu fyzicky je obdaren dalsimy problemy. Musite ty kovy mit kde skladovat (vybudovani kvalitniho domaciho trezoru, nebo platba za bespecnostni schranku) a musite je nekde fyzicky ziskat (dojet na misto, nebo si nechat poslt postou). A porad se vystavujete riziku padelku (mince s jadrem z jinych kovu atd.) Navic ne vsechny kovy soustavne stoupaji na cenne (treba stribro slo dlouho dobu dost dolu).
–
Fakt investice do kovu, neni uplne trivialni zalezitosti a clovek na tom minimalne ze startu dost trati. To neni moc vhodne pro lidi, kteri maji nekolik stovek mesicne na odlozeni bokem.
Srovnáváte nesrovnatelné, protože nechápete podstaty finančních produktů. Např. pp není určeno ke krátkodobému spoření, to snad plyne už z názvu pp a jeho podmínek. Můžu si na termiňák u kampeličky vkládat 100 Kč měsíčně? Asi sotva, že. U pp to možné je, protože je to dlouhodobé spoření, a tak je s ním nutno počítat.
PP u Allianz má stabilní výnos 3 % ročně, k tomu se dá připočítat výnos ze spořáku a jsme u nějakých 5 % ročně. Plus ta státní podpora. Zatím a před zdaněním.
O výnosu podílových fondů jsem informován denně on-line. Opf mají výhodu oproti jednotlivým akciovým titulům v tom, že ve skupině akcií se tolik neprojevuje ztráta u jediného titulu.
Ale opět nelze srovnávat opf (víceméně pasivní čekání jak to dopadne, ačkoli mám možnost peníze mezi fondy přesouvat, reakční doba jsou dva dny) s aktivním obchodováním na burze.
Prostě pro každého je dobré něco jiného a není možné tvrdit, že to či ono je lepší nebo horší.
„Mam li informaci ci pocit ze nektery titul naburze je podhodnoceny tak budu spekulovat na jeho nakup tim, ze koupim vetsi objem akcii a ne, ze budu rozpoustet alokovane prostredky postupne. Z toho mi plyne jen ztrata ze tracene prilezitosti“
Vy píšete o spekulaci, ale v článku jde o dlouhodovou investici.
Kde vidím rozdíl? Když informace, nebo pocit bude špatný a titul bude naopak nadhodnocený utrpíte opravdovou velkou ztrátu a ne pouze imaginární ztrátu z promarněné příležitosti (menší opravdovou ztrátu vlivem rozložení nákupů – a možná i zisk, protože nakonec nakoupíte při nejnižších cenách víc akcií, než jste nakoupil před poklesem).
Pravidelné investování je o snížení rizik (a tedy i o snižování možného výnosu). A o tom to je, aby člověk měl velkou pravděpodobnost, že vydělá víc než by vydělal jinde a zároveň když prodělá tak pouze málo. Jednorázová spekulace je hop nebo trop.
Celý princip f.ž.c je nesmysl. Pohádka o tom jak před důchodem se rizikové akcie přesunou na jisté vklady je jen normální lež. Co když bude zrovna krize podobná té současné zrovna v době toho „přesunu“. Co se stane? Vezme se moje 20-letá investice, která je zrovna v akcicích na 40% hodnoty vložených peněz a ta se přesune někam do „jistých“ dluhopisů? Nebo najednou změní tu svojí pohádkovou strategii a budou čekat až se to vrátí na dejmetomu 150%? Ale to může trvat dalších 15 let že..
Prostě je to celé NESMYSL.
Příteli a odkud čerpáte tyto informace? Vy sám jste se informoval jaké fondy životního cyklu jsou na trhu v české republice? A můžete definovat „krizi podobné té současné?“ Říká vám něco „investiční horizont“ a „uzamykání výnosů“?
Připadne mi, že jste velmi nedůveřivý člověk kterému se prostě nelíbí že někdo lže, ale aby jste dokázal že někdo lže tak potřebujete důkazy, takové střílení od boku mi nepřipadne jako relevantní k této diskuzi. Budu rád když mě vyvedete z omylu a podložíte svoje závěry konkrétními fakty.
Ani fondy životního cyklu nemohou doložit správnost své strategie, pouze mohou prezentovat logiku, na které jsou postaveny. Stejně tak Bob prezentuje svoji logiku a náhled na věc (s kterým souhlasím, až na slovo „lež“), tak co by měl dokazovat ? Nakonec ani vy jste proti jeho názoru nevznesl jediný argument. Chcete-li něco dokazovat a podkládat fakty, dokažte, že se mýlí.
Investiční horizont – najděte fondy, které za období svého invest.horizontu dokázaly zhodnotit majetek svých klientů více než TV za stejné období. Mám na mysli v tuzemsku běžně dostupné a velké fondy. A nezapomeňte zohlednit vstupní poplatek, který musí investor taky zaplatit.
Chápu autora, že investování může být jeho koníčkem, ale – probůh – nezkoušejte v České kotlině něco, co univerzálně nefunguje nikde na světě. Investovat dobře umí jen hrstka lidí na světě, jinak je to jen loterie…Podle fotografie autora usuzuji že pojmy jako konzervativnost a garance ve vztahu spoření na důchod jsou mu zatím cizím pojmem, ale bohužel – zatím nikdo nic lepšího nevymyslel…Ale zrovna pro jeho generaci pojem anuita je dost důležitá věc…A x-generací důchodců, v Západní Evropě vyplacených z privátní sféry ? jen zanedbatelný počet z nich investovalo a se štěstím se dožilo toho, že o prostředky nepřišli…