Dane se plati tam, kde mas tzv. danovy domicil. Prestehuj se do Rakouska a budes platit dane tam. Nebo si tak jako cizinec zaloz ucet, pak ale budes platit zrazkovou dan 35 %.
www.penize.cz/svetova-ekonomika/49949-o-dane-z-uroku-ze-zahranici-se-stat-pripravit-nenecha
1) asi byste musel spořit v jiné měně (euro? ale to jde vůči koruně dlouhodobě dolů)
2) v civilizované zemi asi nikde, na druhou stranu vám většinou myslím stačí mít třeba pracovní povolení, ne hned občanství.
3) Nejsem Čehona, ani fanatický odpůrce Temelína. Proto než bych takto dal zrovna rakušákům jediné euro, to raději se sebezapřením spořím v Čechách (i když bohužel vlastně mimo jiné i v rakouské Erste - jenže za loupežnou privatizaci nemohu).
Clanek neni uplny - uplne chybi popis toho, jak se tedy od 1.1.2013 bude zachazet s halerovymi castkami u dani. Kdyz mi vyjde dan 0,01 Kc, tak to proste financnimu uradu budu muset zaplatit? Ale jak, kdyz v hotovosti existuje pouze 1 koruna?
A jak to bude pri vysi dane treba 1000,01 ?
Nebo se to cele tyka jen dani z uroku, co strhava automaticky banka a tam neni problem strhnout i ten 1 haler?
trochu nechápu, proč je v podtitulku uvedeno, že se změna týká i spořicích státních dluhopisů, když se jich změna naopak vůbec netýká, alespoň podle stanoviska Ministerstva financí uvedeného v článku, které obsahuje naprosto jasné vysvětlení toho, že jde o zcela něco jiného, než u bankovních účtů, kterých se změna zákona dotýká.
Kromě toho dle mého názoru např. filozofie protiinflačního dluhopisu z jarní emise je ta, že jeho majitel netratí inflací. Má tedy nárok na dorovnání hodnoty jím do nákupu protiinflačních dluhopisů vložených peněz, na jejich hodnotu v době nákupu. Toto dorovnání je dáno jen rozdílem spotřebitelských cen a zdanění příjmu (či úroků z vkladů) v něm proto nemůže hrát žádnou roli. Majitel tohoto speciálního kalouskova dluhopisu totož nedostává žádný zisk a zdanění vždy podléhá právě jen zisk.
Při psaní předchozího příspěvku mne napadlo, že vlastně protože se má zdaňovat zisk, měl by se v každém případě, tedy i u úroků z vkladů zdaňovat pouze zisk po odečtení inflace. Najde se schopný právník, který současný způsob zdaňování úroků z vkladů, ale i jiných příjmů státem dá k ústavnímu soudu?
supéér,
1)inflaci nelze považovat za dodatečný příjem, jde o ztrátu. Nemít ztrátu neznamená mít zisk. Stejně tak případná devalvace nemůže být chápána podobně (to jak vidno respektují i kalouskovy protiinflační spořící dluhopisy).
2)V úroku z vkladů u mě známých bank není rozhodně nijak zohledněna inflace - stačí si přečíst smluvní podmínky.
Odečítání inflace od zisku při výpočtu daně by mohlo mít zcela zásadní pozitivní vliv na společnost. Zatím je to tak, že stát inflaci roztáčí rozhazováním formou předražených nákupů, které dle zákona nabídky a poptávky zvedá ceny. Toto by ho třeba brzdilo.
> 2)V úroku z vkladů u mě známých bank není rozhodně nijak zohledněna inflace - stačí si přečíst smluvní podmínky.
Neni tam explicitne, ale je tam implicitne - vyse urokovych sazeb vychazi z celkove makroekonomicke situace a tedy s inflaci ruznymi mechanismy souvisi. Pokud by napr. inflace vyrazne vzrostla, urcite by brzy vzrostly i sazby dluhopisu a da se cekat, ze by se to brzy promitlo do urokovych sazeb beznych bankovnich produktu.
> inflaci nelze považovat za dodatečný příjem
Necekana inflace je 'ztrata' pro veritele a 'zisk' pro dluznika. Ale bezne ucetni postupy takovou ztratu ani zisk nevykazou, protoze se uctuje v nominalnich korunach. Ocekavana inflace pak samozrejme neni ani zisk ani ztrata, protoze ji veritel i dluznik zapocitali do svych pozadavku na urok.