Finanční úřady začínají u drobnějších prohřešků řešit situaci výzvou k nápravě bez trestu

Generální finanční ředitelství (GFŘ) začíná využívat nový nástroj s cílem zlepšit správu daní i komunikaci s poplatníky. Tzv. Daňové echo je personalizovaným dopisem, který bude zasílat poplatníkům v případech, kdy u nich na základě dostupných dat zaznamená nějaké nesrovnalosti. 

Místo represivních opatření tak správce daně nejdříve poplatníka neformálně upozorní na chybu. Pokud ten zareaguje, vyhne se sankci. Finanční správa si od opatření slibuje zvýšení dobrovolného plnění daňových povinností i efektivnější výběr daní.

Zavedení Daňového echa je zásadním krokem k moderní a vstřícné daňové správě. Umožňuje nám budovat důvěru mezi státem a poplatníky a současně posilovat spravedlnost v daňovém systému. Naším cílem je vytvořit prostředí, kde poplatníci budou mít jasné a srozumitelné informace, což jim umožní lépe plnit své povinnosti, uvedla k novince generální ředitelka GFŘ Simona Hornochová.

Správce daně zároveň doufá, že by se nový koncept mohl pozitivně odrazit i na nákladové stránce. Věříme, že tento přístup povede k vyšší míře dobrovolného plnění daňových povinností a snížení nákladů spojených s kontrolními postupy. Jsem přesvědčen, že prevence je vždy efektivnější než následné vymáhání povinností. Pokud se tato nová komunikace osvědčí, máme v plánu pokračovat i v dalším období a u jiných daňových témat, doplnil také ředitel sekce výkonu daní Jiří Žežulka.

Daňové echo podrobněji

Na otázky k podrobnostem ohledně Daňového echa odpovídala serveru Měšec.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.

Pro jaké případy bude Daňové echo využíváno a u jakých subjektů? Půjde spíš o lehčí nesrovnalosti?

Primárně chceme Daňovým echem řešit případy, kdy na základě analýzy dat identifikujeme rozpor s podaným daňovým přiznáním. Cílíme na nápravu omylů a nesrovnalostí, typicky špatně uplatněné odčitatelné položky a slevy nebo opomenuté povinnosti. 

Předpokládáme využití především u fyzických osob, ať už podnikatelů, nebo nepodnikatelů. Mohou ale nastat i případy, kdy tímto způsobem oslovíme i právnické osoby. 

Naopak Daňové echo nebudeme využívat tam, kde identifikujeme vysoké riziko nebo úmyslné jednání směřující ke snížení daňové povinnosti. Přesnou hranici skutečně nelze vymezit, vždy bude záležet na obsahu dat a analyzovaném problému.

Jak bude poplatník kontaktován? Když má datovou schránku, tak přes ni? Jinak dopisem?

Při komunikaci preferujeme datovou schránku, je to pro nás nejrychlejší a nejspolehlivější komunikační kanál. Pokud poplatník nemá datovou schránku, budeme volit obyčejnou poštovní zásilku.

Kolik času bude mít poplatník na to, aby vše napravil bez sankcí?

Opět bude záležet na konkrétním typu akce. Naším cílem do budoucna je  dokonce určitá forma prevence typických chyb v daňových přiznáních, tedy abychom v případě včasně detekovaných informací posílali poplatníkům upozornění ještě před tím, než daňové přiznání podají.

Měl by poplatník v případě obdržení Daňového echa nějak komunikovat zpět? Nebo stačí, když v termínu napraví chybu např. podáním opravného daňového přiznání, doplacením daně apod.?

Poplatník nemusí komunikovat zpět. Stačí pouze, když námi avizovanou chybu či nesrovnalost napraví podáním dodatečného přiznání a uhradí rozdíl na dani. I když musíme dodat, že už dnes máme od oslovených poplatníků několik velmi pozitivních reakcí, které nám dělají radost. Ukazují totiž, že začít využívat Daňové echo bylo ze strany Finanční správy správné rozhodnutí.

Finanční správa si skrz lepší čtení dat posvítí na právnické osoby

Generální finanční ředitelství také plánuje zlepšit využití dat pro zefektivnění výběru daní. Uzavřela proto s Fakultou sociálních věd Karlovy univerzity memorandum o spolupráci. Má spočívat v posílení odborné spolupráce v oblasti daňových analýz a výzkumu, zejména analýzy daně z příjmů právnických osob.

Spolupráce se zdejším Institutem ekonomických studií, konkrétně výzkumným centrem CORPTAX a Centrem veřejných financí, se v oblasti daně z příjmů právnických osob zaměří na:

• odhad daňových mezer v rámci daňového systému,
• analýzu přesouvání zisků z ČR do zahraničí,
• efektivní využití dat z mezinárodní výměny informací,
• vývoj rizikových modelů k identifikaci firem využívajících daňové ráje.

Zmíněné memorandum stanovuje klíčové oblasti, ve kterých bude Finanční správa s akademiky spolupracovat. Půjde o výzkum, odbornou konzultační činnost a podporu při vzdělávacích akcích obou institucí. Zaměstnanci finanční správy i akademičtí pracovníci Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy budou mít možnost účastnit se společných odborných seminářů a workshopů, jejichž cílem je sdílení nejnovějších poznatků a postupů v oblasti daňových analýz, upřesnila Hornochová z Finanční správy ČR s tím, že správce daně si od spolupráce slibuje vytvoření pokročilých analytických nástrojů, které mu pomohou lépe identifikovat a eliminovat nelegitimní praktiky vedoucí ke zkreslování zisků firem nebo jejich vyvádění do zahraničí.

Budoucí spolupráci si pochvalují i akademici, kteří budou moci propojit výzkum s praxí.

Díky úzké spolupráci s Finanční správou budeme moci analyzovat zajímavá data a zároveň získáme praktické poznatky od expertů, které nám umožní provádět špičkový výzkum v oblasti zdanění právnických osob a přesouvání zisků, vysvětlil Adam Geršl, ředitel Institutu ekonomických studií.

Podle informací GFŘ se bude výzkumný tým, složený z akademiků i odborníků z Finanční správy, věnovat analýzám založeným na datech z mezinárodní výměny informací a daňových přiznání.