Kecy odshora až dolů.
1. Šetřit se dá, ale musí být z čeho.
2. Skutečnost, že spousta rodin nemá rezervy, vyplývá z bodu 1.
3. Pokud někdo přijde o práci nebo je dlouhodobě nemocný, propadá se pomalu do chudoby. Sociální síť, která by ho měla podpořit, aby se dostal z nejhoršího, nefunguje. Nejhorší je, když pak rezignuje a začne žít ze dne na den.
4. Rozpočet se dá na nějakou dobu stlačit, ale ta doba nesmí být příliš dlouhá, pak je to na úkor kvality života (zažila jsem jako samoživitelka a již nikdy více).
5. Celá slavná finanční gramotnost není nic jiného, než že výdaje nesmí převyšovat příjmy. Naše babičky to uměly, aniž se to učily ve škole, získaly ji na základě vlastních životních zkušeností. Viděla jsem dokonce i učebnice, jenže byly zbytečně složité a přecpané odbornými výrazy až k nesrozumitelnosti.
6. Pokud si vydržujeme vrstvy lidí, kteří nikdy pracovat nebudou, a cpeme jim horem dolem, aby se chudáci neměli tak špatně, je něco špatného ve státě Českém. Ty zdroje ale odebíráme těm, kteří pracují. Je špatně, když se nefachčenka maji stejně nebo dokonce i lépe než ti, do dělají, ale bohužel za malý plat (a kecy o tom, že se měli ve škole učit, bych vynechala, ptž. někdy se do té situace dostanou nezaslouženě, např, žena nesežene lépe placenou práci z důvodu péče o děti).
Zase Jarmilčina moudra...
Údajné kecy o vzdělávání nejsou kecy, Jarmilko. Obyčejný jouda je líný, hloupý, bez sebereflexe a vyloženě šťastný, když se ukončí jen formální vzdělávací proces, natož aby si z vlastní vůle ve volném čase rozšiřoval znalosti a vylepšoval dovednosti.
Také Jarmilka je obyčejný jouda, proto začne okamžitě "argumentovat" okrajovými nebo jasnými "příklady". Proto se Jarmilka pustila do pojišťování, třebaže nemá osobnostní předpoklady, aby aktivně prodávala.
FG budou vyučovat lidé, kteří jsou sami finančně negramotní (třebaže jinak vystupují jako lidé chytří až moudří), proto si domů zvou finanční pseudoporadce. On totiž předmět "finanční gramotnost" je jen pokus, jak zaměstnat hordu přebytečných lidí, kteří ho mají připravit a vyučovat.
Tohle je totiž hlavní problém, to že lidstvo je přemnožené a automatizace vzrůstá. Konkurence roste, mnohdy jsou trhy přesycené, ale lidi se nemění. Pořád jsou leniví, důvěřiví, tak trochu hloupí.
Pojišťovák nejsem, ale mám obavy, že se celá slavná výuka finanční gramotnosti zvrhne na prodej nejrůznějších finančních produktů, protože přece musíme šetřit na důchod (který stejně nebude, protože stát nastaví parametry tak, aby si důchodci moc nevyskakovali a odůvodní to tím, že jich je moc), pak se musíme zabezpečit, abychom neonemocněli, pak musíme zabezpečit děti - to všechno jsou přece úžasné situace pro prodej finančních produktů! Můžeme to ještě zkombinovat tím, že na co šetřit, když si na to můžeme půjčit a na problém bude zaděláno. Je to jen můj dojem, že pojištění nechrání tak, jak by mělo? Proč by mělo chránit, když jsme pojištění přetavili na výdělečný byznys. Na jednu stranu je správné, že se pojištovny snaží odhalovat pojistné podvody, ale na druhou stranu jsou pojistné smlouvy plné výluk a kliček, aby se plnit nemuselo, což taky není zrovna košer.
Já mám někdy dojem, že se snažíme vzdělání jakéhokoli typu spíš potlačit, než rozvinout. Když vidím, jak stát připravuje tzv. inkluzi, ježí se mi všechny chlupy na těle. Učňovské školství jsme už zazdili, teď je třeba pokračovat dál a z národa udělat jen tupé stádo, civící v telce na Ulici nebo OVRZ (= Ordinace v Růžové zahradě). Už nám nestačí bezbřehá podpora našich tuzemských nefachčenků, které nedovedeme donutit, aby pracovali, ještě si je slavnostně přivezeme z Afriky i odjinud. Jen pokračujme, pokračujme, ano, bude líp!