Dlužíte příliš? Celou výplatu vám vzít nemohou

V době hospodářského útlumu se mnozí dostávají do finanční tísně, kdy nejsou schopni, resp. ochotni dobrovolně splácet své závazky, které jsou pak věřiteli vymáhány soudně a jejich plnění je uspokojováno nuceně v rámci exekuce. Poměrně spolehlivým a efektivním, i když ne nejrychlejším, způsobem výkonu rozhodnutí vůči dlužníkům (povinným) jsou srážky ze mzdy. Podmínkou je, že takový dlužník pobírá pravidelný příjem ze závislé činnosti nebo má příjmy, které mu nahrazují odměnu za práci nebo se poskytují vedle ní.

I tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce srážkami ze mzdy, musí zůstat alespoň nezabavitelné minimum. Jeho stanovení prostřednictvím tzv. výpočtového vzorce, včetně nezabavitelných částek, v roce 2010 jsme si přiblížili v článku Srážky ze mzdy vůči dlužníkům jsou letos mírnější.

Problematika limitů srážek ze mzdy je aktuální a zajímá stále širší okruh osob, proto jsme se rozhodli se k ní znovu vrátit a přinášíme další informace.  Mimo to provádění srážek mimo exekuci, i srážek při výkonu rozhodnutí, je nedílnou součástí mzdové agendy každého zaměstnavatele.

Stav po poslední valorizaci

S účinností od 1. ledna 2010 byla nezabavitelná částka na povinného zvýšena na 5148,67 Kč. Nezabavitelná částka na povinném vyživovanou osobu pak na 1287,17 Kč. Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy dlužníka srazí, byla zvýšena na 7723 Kč. V rozmezí těchto částek platí princip postihu čisté mzdy povinného, a to jen maximálně z jedné třetiny vypočtené částky resp. ze dvou třetin, pokud jde o uspokojení přednostních pohledávek, mezi něž patří především výživné (maximální výše 1/3 zbytku čisté mzdy byla přitom, jak naznačeno, zvýšena na 2574 Kč).

Došlo tedy k poměrně významnému zvýšení základní nezabavitelné částky, jakož i hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy (výpočtové základny), což v praxi (i v kontextu s úspornými opatřeními souvisejícími s finanční krizí) vedlo k nižším srážkám ze mzdy a prodloužení splácení dluhů věřitelům. Podobné téma: Sedm největších chyb, kterých se můžete dopustit při jednání s pojišťovnou

Nezabavitelná částka na manžela/manželku

Na druhého z manželů povinného se započítává nezabavitelná částka 1287,17 Kč, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

K zápočtu částky na manžela/manželku není podmínkou, aby žili ve společné domácnosti s povinným. Příslušná nezabavitelná částka se nezapočítává na osobu, v jejíž prospěch byla nařízena exekuce pro pohledávky výživného (jde-li např. o dítě, které nežije s povinným dlužníkem), jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Je-li však výživné sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy, tedy dobrovolně mimo exekuci, je třeba příslušnou nezabavitelnou částku na tuto vyživovanou osobu započítat.

V případě jiných vyživovacích povinností než uvedených a stanovených zákonem (např. vyživovací povinnosti, kterou si dobrovolně poskytují spolužijící osoby) nelze na takto vyživované osoby započítávat příslušnou nezabavitelnou částku (jelikož takové alimentační povinnosti nejsou formálně upraveny zákonem, jakkoliv nepomíjíme, že faktické poskytování výživného bere v potaz občanský zákoník v ustanoveních o náhradě škody), byť by bylo sráženo na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Kdy lze srazit naopak více?

Nerespektovat nezabavitelné částky a příslušný výpočtový vzorec, a mimoexekuční srážky tak provést ve větším rozsahu, je možno na základě dohody o srážkách ze mzdy (sjednané mezi povinným zaměstnancem a oprávněným věřitelem popř. mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem k uspokojení závazků zaměstnance, tedy ve prospěch věřitele zaměstnance), nejde-li o srážky ve prospěch zaměstnavatele (nýbrž ve prospěch jiné třetí osoby) a nebude-li tím ohroženo provádění jiných srážek ze mzdy, ani tím nebudou tyto srážky zkráceny.

Srážky ze mzdy podle dohody sjednané mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nesmějí činit více, než by činily srážky při výkonu rozhodnutí. Nerespektovat nezabavitelné částky a provádět exekuční srážky ve větším rozsahu je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí.

Dohodne-li se naproti tomu při exekuci oprávněný věřitel s povinným dlužníkem, že se spokojí s nižšími srážkami, než povolují příslušné předpisy, oznámí to oba soudu a ten vyzve plátce mzdy, aby srážel toliko částku, s níž se oprávněný spokojil.

Oprávněný může kdykoli oznámit soudu, že svůj souhlas s prováděním nižších srážek odvolává. Soud o takovém oznámení vyrozumí povinného a plátce mzdy, který od doručení tohoto vyrozumění provádí srážky ze mzdy v plném rozsahu, samozřejmě při zachování předepsaných limitů.

Pro sice mimoexekuční, ale nedobrovolné, tedy souhlas zaměstnance nevyžadující, srážky daně a pojistného (na sociální zabezpečení – důchodové pojištění a nemocenské pojištění – a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti), prováděné na základě zákonného zmocnění samozřejmě žádná omezení obdobná výpočtovému vzorci srážek a nezabavitelným částkám neplatí. Další téme: Co s problémovým a neschopným zaměstnancem? Zbavit se ho

Také sociální dávky lze srazit

Podle zmiňovaného výpočtového vzorce včetně nezabavitelných částek se postupuje nejen při exekuci na mzdu, plat nebo odměnu z dohody o pracovní činnosti, ale i z dalších typů odměn za práci (např. při exekuci uvalené na odměnu člena zastupitelstva územního samosprávného celku), jakož i při srážkách z příjmů a sociálních dávek odměnu za práci nahrazujících (např. nemocenského, provádí-li srážky správa sociálního zabezpečení) nebo poskytovaných vedle ní.

Další zvláštní omezení je předepsáno pro srážky z důchodu, když exekuci nepodléhá částka potřebná na úhradu pobytu, kterou z tohoto důchodu hradí fyzická osoba umístěná v ústavu sociální péče, a částka rovnající se výši kapesného pro tohoto poživatele důchodu.