V článku je pár nepřesností a jednou z nich je i název Elektronický motor. Jedná se o klasický třífázový motor, který je řízen frekvenčním měničem a právě tato součástka je "elektronického " původu. Vzhledem k tomu, že to psala ekonomka, tak se to dá prominout, i když to někomu z nás může chvíli vrtat hlavou / ale takový jsme my Češi /. Myslím, že více by se dalo diskutovat nad odstavcem Baterie a její dopad na ekonomiku provozu.
Ale pro první náhled na ekonomiku provozu elektrokola docela dobrý článek.
Tento typ motoru je správně označován jako BLDC. Není (fakt není!) napájen střídavým proudem, funguje na principu přepínání výstupu reguátoru, kdy se stejnosměrný proud postupně pouští do jednotlivých vinutí. Vypadá to jako slovíčkaření, ale se střídavým proudem (sínusovka kolem nuly do obou polarit) ani s třífázovým s posunutými fázemi to nemá vůbec nic společného, tady je na výstupu stále jen jedna polarita a vtip je v tom postupném elektronickém přepínaní.
Regulace otáček je opravdu do jisté míry o kmitočtu, ale jde o přepínání kratších pulzů s rostoucími mezerami, nejde o to, že by se lineárně měnila frekvence sínusovky.
Pokud to někoho zajímá, tak skutečný střídavý motor je popsán na https://en.wikipedia.org/wiki/AC_motor , BLDC pak na https://en.wikipedia.org/wiki/Brushless_DC_electric_motor .
Střídavý proud neznamená sinusový průběh, ale že se střídá polarita. To, co jste nazval postupným elektronickým přepínáním, je právě ten fázový posun :-)
Motor u kola musí mít poměrně velký kroutící moment. Toho se dosahuje tím, že budí 2 protilehlé cívky napětím o opačné polaritě. Proto potřebujete opravdu střídavé napětí - obě polarity.
Ovšem máte pravdu, že se u některých motorů (typicky ventilátorů), pro buzení používá pulzní napětí (pouze jedna polarita) - buzena je vždy jen jedna cívka. Tam kde není potřeba výkon, to stačí.
Regulace otáček se provádí změnou frekvence. Uvědomte si, že vzdálenost mezi póly motoru je konstantní. Délka pulzu nemá tedy vliv na rychlost otáčení. Máte na mysli tvz. pulzní řízení, které se používá u komutátorových motorů. U těch s tvz. elektronickou komutátorem se používá ke změně rychlosti změna frekvenkce.
BLDC = Brushless DC = bezkomutátorový (bezkartáčový) stejnosměrný motor.
Píšete nesmysly, výkon u klasických BLDC napájených jedinou polaritou opravdu není omezen na ventilátor... Jakožto modeláři se mi zrovna válí na stole motor se špičkovým výkonem asi 4kW (cca 250g hmotnost), na 250W u elektrokola stačí motorek cca 50g (v reálu bude větší kvůli optimálnímu napasování do náboje) atd.
Ad střídavý proud - jak sám píšete, podstatné je "střídání polarity", to se ale u BLDC neděje (fakt neděje, není o čem diskutovat!). Je to prostě postupné spínání, výkon a kroutící moment se zvyšuje mimo jiné tím, že má motor pólů více (sice na pohled tři fáze, ale každá jde přes více cívek s mezerami, někdy až 6), nikoli buzením opačnou polaritou. Vinutí může vypadat třeba takto: http://s160.photobucket.com/user/sikeston34m/media/StarWinding.jpg.html , ale řešení je více...
Rotor je pak řešen z více kvalitních magnetů, které jsou poskládány právě tak, aby seděly na počet pólů statoru a tím se maximalizoval výkon a účinnost.
Asi jsem měl napsat, že ono střídavé napětí, které zmiňuji a které je vám proti srsti :-), má na "svědomí" elektronický komutátor. Tedy z "venku" je motor napájen napětím stejnosměrným a řídící obvod přepíná polaritu napětí vstupující do vinutí motoru. Funkčně je to tedy motor střídavý.
Jestli pracuje motor v režimu "střídavém" (push-pull), nebo ne se můžete snadno a nezvratně přesvědčit osciloskopem (což já svého času učinil).
Co se modelářských motorů týče, jejich funkce je vysvětlena, včetně diagramu průběhu napětí, zde: http://www.rcpowers.com/community/threads/how-an-ac-motor-and-its-esc-works-tutorial.12057/
A přečetl jste si svůj vlastní odkaz?
On totiž typický BLDC motor je opravdu napájen kladnými pulsy a do mínusu NIKDY nejde a v tom threadu to také je...
Varianta s AC napájením je zmíněna jako speciální případ, popravdě jsem to u modelů neviděl snad nikdy a u elektrokola je výskyt velmi nepravděpodobný také. Ono je to celkem logické, při napájení z baterie je to totiž celkem zcestné řešení, měnič na AC je vždy ztrátový a komplikovaný. Něco jiného je průmyslové použití (modelářské BLDC vznikly právě z průmyslových řešení), kde je napájení "trafem", ale o tom diskuse není.
Moje chyba. Nikdy jsem nebyl dobrý ve vysvětlování...
Shodli jsem se na tom, že BL motor má elektronický komutátor a rotor je pernamentní magnet. Jinak než buzením s posunutou fází se není schopen roztočit. A to je právě typické pro střídavé motory...
Rozpor máme v řízení otáček, kdy já tvrdím že tak činí změnou frekvence, vy délkou budící pulzu. To jsem myslím vysvětlil.
A zásadní rozpor je v tom, že vy tvrdíte, že vinutí je buzeno pouze kladnou půlvlnou, já že oběma. V odkazu který jsem vám poslal píšou:
The ESC switches the polarity of the phases to create the waves. This means that the voltage through any given winding flows 'Alternately' one direction then the other. This creates a push-pull effect in the magnetic field of each winding, making the motor more powerful for its size and weight.
Nevím, v spatřujete nejasnost. Právě buzení oběma polaritami umožnuje dosahovat takových výkonů.
V minulém příspěvku jsem vás upozorňoval, že není použít střídač, ale to "střídání" zajišťuji právě elektronická komutace. Obvod který to zajišťuje mění polaritu napětí na vinutí. Nevím, jestli má cenu se odkazovat na schéma obvodů, které zajišťují.
Čistě na okraj. Pro řízení rychlosti asynchronních motorů, se používá tvz. frekvenční měnič. Což je asi nejblíže tomu, co máte na mysli vy,