Podnikatelům se navýší odvody na důchodové pojištění, někteří ale budou mít od státu udělenou dočasnou výjimku. Připomínáme, že se zvýší i platby na paušální daň, minimální zálohy pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost a minimální zálohy se u důchodového pojištění budou platit už od začátku roku.
Navýšení odvodů OSVČ
V rámci plánovaných změn chce vláda postupně navýšit minimální vyměřovací základ. Jurečka plánuje, že poroste tři roky po sobě vždy o 5 % (každý rok cca o 600 Kč měsíčně) tak, aby nakonec byl na úrovni 40 % průměrné mzdy (nyní je to 25 % průměrné mzdy), tedy zhruba na úroveň minimální mzdy.
Při stávající výši průměrné mzdy by nově minimální vyměřovací základ odpovídal po zaokrouhlení částce 16 130 Kč a z něho odvozená minimální záloha by byla ve výši 4710 Kč měsíčně.
OSVČ při hlavní činnosti tedy po trojím navýšení zaplatí nakonec (dle stávajících čísel) minimální zálohu o 1766 Kč měsíčně vyšší. Vzroste jí tedy o více než 60 % a za rok zaplatí jen na důchodové pojištění (opět při současných číslech) o 21 192 Kč více.
Kromě toho se mají odvody zvýšit ale i OSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. U těch se vyměřovací základ stanovuje jako 50 % daňového základu. Nově se má vyměřovací základ stanovovat od příštího roku jako 55 % daňového základu.
Jak jsme vypočetli v modelových příkladech, změny nejhůře odnesou nízkopříjmové OSVČ, kterým výrazně naroste minimální záloha. Navýšení vyměřovacího základu na 55 % daňového základu se dotkne spíše podnikatelů s vyššími příjmy, nikoli však tak výrazně.
Výjimka pro začínající podnikatele
Výjimka z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění se bude podle předlohy vztahovat na začínající podnikatele. OSVČ vykonávající hlavní činnost bude mít minimální zálohy bez navýšení v roce zahájení činnosti, stejně jako v bezprostředně následujících dvou letech.
Měsíční vyměřovací základ bude u těchto OSVČ nejméně 25 % průměrné mzdy, tedy jako nyní.
Výjimka nebude platná pro OSVČ, které už někdy v minulosti vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost a ukončily ji. Testovat se bude období 20 kalendářních let před rokem opětovného zahájení činnosti.
Příklad
OSVČ ukončila samostatnou výdělečnou činnost 30. 5. 2004. Aby se na ni vztahoval snížený vyměřovací základ, musí zahájit činnost nejdříve od 1. 1. 2025.
Jedná se o 20 kalendářních let, které se počítají od 1. ledna kalendářního roku následujícího po tom, ve kterém byla samostatná výdělečná činnost ukončena.
Zdroj: důvodová zpráva
Jedná se o dočasnou ekonomickou podporu při zahájení hlavní samostatné výdělečné činnosti, kdy OSVČ je zatížena prvotními náklady a zatím nemusí generovat zisk ke zdanění,
vysvětluje důvodová zpráva.
Změní se i paušální daň
Důsledek rostoucích odvodů se propíše i do paušální daně, protože záloha na důchodové pojištění je její součástí. Podle předlohy se má změnit tak, že výše měsíčního vyměřovacího základu OSVČ v paušálním režimu činí pro:
- první pásmo paušálního režimu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %,
- druhé pásmo paušálního režimu 28 050 Kč (nyní 25 500 Kč) a
- třetí pásmo paušálního režimu 42 900 Kč (nyní 39 000 Kč).
Měsíční vyměřovací základ (VZ) OSVČ vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost má činit:
- nejméně 25 % průměrné mzdy před rokem 2024,
- 30 % průměrné mzdy v roce 2024,
- 35 % průměrné mzdy v roce 2025 a
- 40 % průměrné mzdy od roku 2026.
Kolik to reálně bude znamenat peněz navíc, jsme propočítávali v níže odkazovaném článku.
Vyšší sazba pro nemocenské pojištění
Podle předlohy také podnikatelům, kteří se dobrovolně účastní nemocenského pojištění, vzroste sazba, ze které se záloha odvozuje. A to z 2,1 % na 2,7 % z vyměřovacího základu.
Pojďme si ukázat efekt na růstu minimální zálohy na nemocenském pojištění u OSVČ. Minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění u OSVČ nemůže být nižší než dvojnásobek částky tzv. rozhodného příjmu, který je pro rok 2023 ve výši 8000 Kč. Z minimálního vyměřovacího základu pak odvozujeme minimální zálohu pro OSVČ, která je při 2,1 % z minimálního vyměřovacího základu rovna částce 168 Kč.
V případě, že by se při stejné úrovni rozhodného příjmu navýšila sazba pro nemocenské pojištění OSVČ, činila by nová výše minimální zálohy 216 Kč měsíčně.
Vyšší odvody pro OSVČ na vedlejší činnost
Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku nebo v důchodu.
V návaznosti na navýšení vyměřovacího základu z 50 % na 55 % daňového základu se minimální měsíční vyměřovací základ u OSVČ vykonávajících vedlejší činnost zvýší od příštího roku z 10 % na 11 % průměrné mzdy.
Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost musíme znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten nyní stanovíme jako jednu desetinu průměrné mzdy (zaokrouhlíme na celé Kč nahoru), takže dostaneme 4033 Kč. Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2 % z minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost. Po zaokrouhlení na celé Kč nahoru vyjde na 1178 Kč.
Protože neznáme výši průměrné mzdy pro příští rok, můžeme si zkusit změnu orientačně opět naznačit s letošními čísly. Při průměrné mzdě 40 324 Kč bude minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost ve výši 4436 Kč a minimální záloha pak nově ve výši 1296 Kč. Reálně budou čísla vyšší kvůli růstu průměrné mzdy.
Platba nových záloh od začátku roku
U důchodového pojištění platí, že OSVČ platí novou výši zálohy od měsíce, který následuje po tom, ve kterém podala nebo měla podat Přehled o příjmech a výdajích (dále jen Přehled).
Předloha navrhuje vypustit z § 14 odst. 5 zákona č. 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti poslední větu: V případě, že OSVČ byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto OSVČ měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1
.
Vypuštěním této věty tak v praxi dojde ke sjednocení s pravidly, která pro novou výši minimálních záloh platí u zdravotního pojištění. Nová výše minimálních záloh tedy bude platit už od ledna i u důchodového pojištění. A to až do měsíce, ve kterém bude nebo by měl být podán Přehled.
Podle důvodové zprávy chtějí autoři předlohy minimalizovat větší počet nedoplatků, který vzniká v situaci, kdy je minimální vyměřovací základ pro zálohy na důchodové pojištění odvozený z průměrné mzdy za předchozí rok platný až do podání Přehledu, přestože už od začátku nového roku je minimální záloha odvozená od vyšší průměrné mzdy v daném roce vlastně vyšší.
Všechny dané změny jsou teprve v legislativním procesu, takže nemůžeme vyloučit, že dojde k jejich úpravě. O případných novinkách vás budeme informovat.
