Rovnou říkám, že nejsem ani finanční expert, ani specialista přes důchody. Nybrž obyčejný pracující, řekněme střední vrstvy s lehce nadprůměrným příjmem. Myslím, že k důchodová reforma proběhnout musí, ale k výše napsanému mám pár postřehů.
1. Zvyšování věku odchodu do důchodu – je sice pravda, že díky „lepšímu“ zdravotnictví se lidé dožívají vyššího věku, ale drtivá většina těchto lidí užívá nepředstavitelné množství léků, aby vůbec žili.
Chápu, že politik, umělec nebo i úředník, může své povolání „vykonávat“ i ve vyšším věku, ale co normální pracující? Dovedete si představit jak v současných vedrech nastupujete do dálkového autobusu Ostrava – Brno – Praha, jež řídí 65letý, či starší, řidič? Ten pocit jistoty, sucha a bezpečí! To si nikdo neuvědomuje, že mnohé profese, prostě nejdou vykonávat v takovém věku? Co 65letý horník, pokrývač, hutník, nástrojař, řidič, dělník výrobní linky? A také mnozí jiní. A to nemluvím o samotných zaměstnavatelích, kteří je nechtějí zaměstnávat. Už dnes si lidé přes 50, pokud nejsou skvělými odborníky, nemohou najít práci. Co teprve potom?
Takže posledních 5,10,15 let před důchodem strávíme na úřadu práce? To ale také budeme ujídat ze sociálního systému, akorát z jiné strany a jako bonus se nám sníží základ pro výpočet důchodu, protože jsme nepracovali.
2. Reforma nemůže stát sama o sobě, musí navazovat i jiné kroky, které budou tvořit sociální síť.
Například dnes dá důchodce nejvíce peněz za bydlení. Jednoduchá pomoc – ať se přestěhuje do menšího a levnějšího, ale kam? To už nikdo neví. V 90tých letech stát rezignoval na výstavbu, „králíkárny nedůstojné člověka“ bylo tehdejší heslo, hlavně, že dnes se ty králíkárny rekonstruujía lidé si je kupují a jsou nedostatkové, ale jinak se nic nestaví. Staví se pouze „luxusní“ a velké byty, které si ale nemůže pronajmout běžný pracující, natož důchodce. Neexistuje síť „sociálních“ bytů, 1 – 2 pokojových, malometrážních, spravovaných státem, kam by se mohl důchodce, ale třeba i mladé rodiny, přestěhovat. A nemusely by to být, žádné nemoderní barabizny.
3. Za 20 let po pádu komunismu, zde vyrostla generace lidí, kteří nikdy nezažili, že by jejich rodiče pracovali, logicky tedy, hned jak je to možné, míří rovnou do sociální sítě, kasírovat stát a jelikož výše státní dotace odvisí od počtu dětí, mají jich hodně a ty také s největší pravděpodobností budou stát jen vysávat.
Jaké budou mít důchody oni?
Pokud se sociální systém nenaučí rozlišovat, kdo se opravdu náhle ocitl v nouzi a kdo má tento životní styl, bude to problém. Stejně jako když se nebudou naplno využívat programy obecně prospěšných prací, kdy tito lidé vytvoř íalespoň nějaké hodnoty.
3. Rovný důchod – velmi pochopitelná myšlenka, ony ubudou i náklady na vyměřování důchodů, u všech bude stejný, ovšem v tom případě ať taky všichni stejně přispívají do systému. Proč mám platit více proto, že mám vyšší plat, když pak dostanu stejně jako někdo, kdo neplatí skoro vůbec?
Už nyní řekl ústavní soud, že je systém nespravedlivý, tak potom to bude OK? Nebo změníme ústavu?
4. Spoření v penzijních fondech – Ano, v pořádku, ale jen za jasných podmínek, které se nebudou měnit co 4 roky. A také pod přísnou, kvalitní a dobrou kontrolou státu, aby mi nepřišel měsíc před penzí dopis " Jednatel vašeho fondu je momentálně nedostupný na Bahamách, i s vaším důchodem…„
5.Zpřísnění invalidního důchodu? Ano, je pravda, že už za komunistů bylo mnoho "invalidů“ , kteří v plné síle postávali před Tuzexy a nabízeli bony, viz kmotr Mrázek.
Na druhou stranu, je zde mnoho posudkových lékařů ma.go.rů, kteří nemají problém říci člověku bez nohy, ruky či obojeho, že mu vlastně nic není, je zdravý a ještě ušetří za nákup bot a rukavic!
6. Důchodová reforma je nutná, ale není na to sama. Stát musí začít konečně po 20 letech hospodařit. Vymáhat daňové úniky, důsledně dohledávat utajený majetek, chránit české hospodářství a české zaměstnance. Ukrajinský dělník těch daní asi moc nezaplatí. Je nutné přestat vyhazovat peníze oknem a vymýšlet předražené projekty.
Když už si stát nechal za 20 let rozkrást celou zemi, a my se dnes klaníme zlodějům, kteří jsou váženými podnikateli a politiky, tak by si aspoň neměl nechat rozkrást zbytek.
Stát by měl přestat být přehnaně solidární a antidiskriminační, vůči lidem kteří jej pouze vysávají a nic do systému nepřinášejí.
Měl by podporovat státní výstavbu, zaměřit svou strukturu, ke starším lidem, kterých bude přibývat a také na pomoc mladým rodinám, aby byli schopni uživit alespoň dvě děti atd.
V takovém státě má pak takováto reforma smysl, v opačném případě myzím do daňového ráje, protože ZDE není pro slušné občany místo.
Je potřeba se podívat jak je to ve svetě.Ve švedsku je to myslím tak že penzijní fondy investují do najemního bydlení.Naprosto nechapu zvyšovaní dph.V americe mají nízkou sazbu(dan z obratu) a to je zaklad – levne potraviny , levna energie , levne služby – peníze se točí – ekonomika jede.Na opak bych to nahradil daní z majetku.Kdo ma majetek ten nepotřebuje soc. davky.Duchodci by se zbavovali svejch 4+1 a hned by byla nabídka na trhu.Mladí lidi by se dostali k bydlení.Co by bylo neprodejny by se zbouralo.Pokud možno tak bych dal nízkou dan na lesy – tam jsou dlouhodobe funkce.V majetku jsou uloženy peníze a ty se netočí.
1. Díky vědě a medicíně za ty léky, které umožní plnohodnotně žít těm, kteří by jinak zemřeli nebo živořili. Je stokrát lepší polykat tabletky v posteli než hlínu v hrobě.
2. Trh s byty zdeformovala regulace nájemného a hypoteční bublina. Malé byty se staví, ale za dva tři miliony jsou mimo dosah obyčejné rodiny. Řekl bych, že brzy přijde čas, kdy se neprodejné prázdné novostavby kancelářských budov a velkých bytů budou přestavovat na malé byty. Pak konečně stavební firmy přijdou na to, že měly stavět levné malé byty.
3. Asi myslíte naše velmi přizpůsobivé spoluobčany. Přizpůsobili se zahálce za cizí, přizpůsobí se životu za své. Bude to sice bolestné, ale nakonec pochopí, že jim nic jiného nezbývá.
Líbila by se mi jednoduchá sociální síť: Chudobinec (nocleh, hygiena, trocha soukromí…), jídlo, malé kapesné a pokud možno i psychologické pomoc. Pro ty opravdu sociálně potřebné by to byl nebývalý luxus, nemuset přespávat po kanálech a žebrat. Pro ty ostatní pak dno, od kterého se mohou odrazit.
Rovný důchod – nejsem proti. Rovný nízký odvod od každého (se slevou pro chudé), rovný minimální důchod pro každého, o zbytek ať se každý postará sám. Byla by to férová nabídka.
4. V podstatě souhlas.
5. Také souhlas. Opravdu si nemyslím, že je v této zemi půl milionu práce zcela neschopných.
6. Nesouhlas. Stát žádné peníze nemá, má jen to, co nám před tím sebral. A s tím hospodaří úředníci, kteří to nevydělali. Nepotřebujeme platit další vymahače daní a další celníky, kteří nám jen opět zvýší ceny. Je naopak potřeba snížít daně a neházet lidem klacky pod nohy v podnikání. Jinak zde už brzy nebudeme nic vyrábět, převálcuje nás konkurekce z Číny a jiných levných zemí.
Nesouhlas se státní podporou čehokoliv. Kdykoliv to slyšíme z úst politika, měli bychom si pevně držet peněženku – říká si o vyšší daně! Všechnu tu podporu něčemu a někomu si do koruny zaplatíme my sami, a k tomu ještě plat úředníků, kteří rozhodnou za nás, co s našimi penězi! Za cenu, za kterou by se postavil jeden státní nájemní dům, by soukromník postavil dva. (Čest výjimkám, těm, kteří hospodaří se státním, jako by to bylo vlastní.)
Děkuji za připomínky, jen k tomu bodu č.6.
Stát už s našimi penězi hospodaří. Je jedno jestli řekneme, že nejsou jeho. Každopádně musíme platit daně a z těch si stát vesele žije. Je jasné, že když někdo řekne stát, má spíše na mysli vládu, parlament a tu hordu úředníků, která nám fakticky vládne.
Hospodařením, jsem měl na mysli to, že se nebudou vytvářet projekty, dohozené někomu od někoho, které jsou dvakrát dražší a méně kvalitní než jiné nabídky. Viz. silnice. Žil jsem v německu a jak to že německé cesty stojí min. o třetinu méně a vydrží 3× déle? A jiné velmi lukrativní zakázky.
Myslím také, že stát nemůže rezignovat na podporu některých věcí, v tom případě totiž nemusí existovat vůbec. Kdyby ovšem hospodařil tak jak má, nedohazovaly by se kšeftíky za bezva provize, pokud by každý musel nést odpovědnost za svá rozhodnutí, tak by to asi bylo jiné.
A ono, pokud by se zlepšilo hospodaření státu, možná by se ukázalo, že je najednou peněz, víc než jsme si mysleli…
Jenže není páka, která donutí šetrně hospodařit s cizími penězi desítky tisíc lidí ve státní správě.
Myslím si, že stát by neměl neustále deformovat ekonomiku podporou jedněch věcí a znevýhodňováním jiných. Ideální stát: čím menší, tím lepší.
I mně to dlouho trvalo pochopit, ale tam kde je podpora některých věcí, zákonitě se deformují ekonomické vztahy. I kdyby bylo vše zcela čisté a průhledné, ve výsledku je to nakonec dražší, než kdyby každý jednal sám za sebe podle svého nejlepšího úsudku. Když vezmete kalkulačku, zjistíte, že to nakonec stálo všechny dohromady na daních víc, než kdyby si to každý platil ze svého. Jsem přesvědčen, že mýto na soukromé silnice by nakonec bylo menší, než to, co bychom platili na výstavbu silnic na daních, i kdyby byly levné jako v Německu.
Krásně je to popsáno v knize Henry Hazlitt, Ekonomie v jedné lekci: Všechny ty úžasné věci, které by ‚nikdy nebyly postavené za soukromé peníze‘, jsou přece ve skutečnosti postavené právě za soukromé peníze, za kapitál, který byl vybrán na daních. Recenze viz: http://www.finmag.cz/clanek/19069/200-stran-ktere-vas-nauci-videt-byznys-za-vsim/
V Německu nemají tak silnou betonářskou lobby, tak jsou tam dálnice levnější. U nás zase nemáme tak silnou zelenou lobby, tak nešrotujeme pojízdná auta a máme levnější láhve a elektřinu.
Má to pár velmi podstatných chyb. Ta první a nejdůležitější je ta, že naši ,,univerzálně přizpůsobiví" nenajdou způsob, jak v současném stylu života pokračovat. Najdou a mnohé z nás to bude velmi bolet, oni si prostě to, co jim přestaneme dávat vezmou sami a ještě něco navíc, za blahovolného přikyvování p Kocába a jemu podobných. Státní nájemní dům bude stavět soukromník, stejně, jako ten soukromý, Jediný rozdíl je v tom, že tendr na takovou zakázku vyhraje ten, kdo dá těm správným lidem největší všimné, což bude, pochopitelně jen ten, kdo si takové úplatky může dovolit, čili nějaká nadnárodní firma. Všimné a platy celého, tedy i zahraničního managementu pak zaplatíme daněmi všichni. Že to bude třikrát dražší, než od nějaké firmičky s dvaceti lidmi už nikoho nezajímá, velké firmy přece zajišťují dostatek pracovních míst, takže je nutno je za každou cenu upřednostňovat! Nepodstatnější podmínkou každého státního tendru by mělo být, že se doněj mohou přihlásit jen ty firmy, které jsou ryze české, protože za současného systému mizí 60% státních peněz nevratně v zahraničí. A když státu dojdou peníze, protože prošustroval, co mohl, zvýší DPH a vezme u huby ty, co se nemohou nijak bránit.