Novela zákona o důchodovém pojištění, která má přinést několik úprav důchodového systému kvůli zvýšení jeho udržitelnosti, je poměrně čerstvě v Poslanecké sněmovně. Jednou z chystaných změn je i omezování výchovného, které má – zejména ženám – kompenzovat, že kvůli výchově dětí mají nižší penze.
Ačkoli se výchovné vyplácí teprve od roku 2023, zanedlouho dozná výrazného omezení. Stát však bude dobu péče o děti odměňovat i nadále, jen to bude dělat prostřednictvím tzv. fiktivního vyměřovacího základu (FVZ), případně pomocí FVZ v kombinaci s výchovným.
Změny u výchovného
Na tomto místě je nutné předeslat, že dosud přiznané výchovné se měnit nebude. Do budoucna se ale výchovné za první a druhé dítě postupně po uplynutí přechodného období nahradí novým typem ocenění za péči, a to tzv. fiktivním vyměřovacím základem (ten bude sloužit také k ocenění za péči o závislé osoby), který ministr práce Marian Jurečka prezentoval jako rodinný vyměřovací základ.
Penze se výchovným zvyšuje jeho přičtením k procentní výměře. Za každé vychované dítě se navyšuje o 500 Kč měsíčně. To bude platit i nadále pro důchody přiznané před rokem 2027. Poté, aby se stát vyhnul meziročním skokovým rozdílům (a nárůstu předčasných důchodů), poběží zmíněné přechodné období, kdy se začne výchovné za první a druhé dítě postupně snižovat.
Pro navýšení za první dvě vychované děti bude rozhodující rok přiznání starobního důchodu.
U penzí přiznaných během roku 2027 se bude za první a druhé vychované dítě navyšovat procentní výměra vždy o 300 Kč měsíčně a za třetí a každé další vychované dítě pak o 500 Kč.
Důchody přiznané v roce 2028 se budou navyšovat o 200 Kč za první a druhé vychované dítě a za třetí a další pak o 500 Kč měsíčně.
Penze přiznané v roce 2029 se budou za první a druhé vychované dítě navyšovat už jen o 100 Kč měsíčně (opět platí, že za každé další o 500 Kč měsíčně).
Pro starobní důchody přiznané v roce 2030 a později bude platit, že se procentní výměra navýší jen pojištěnci, který vychoval aspoň tři děti. Výchovné ve výši 500 Kč ale bude přiznáno jen na třetí a další dítě (přesněji se celkový počet dětí pro tento účel sníží o dvě).
U prvních dvou dětí bude snížení příjmů během doby péče stát kompenzovat prostřednictvím fiktivních vyměřovacích základů.
Příklad
Žena porodila 5 dětí, pečovala o ně se svým manželem. V žádosti o starobní důchod s datem přiznání v roce 2030 prohlásí, že vychovala v největším rozsahu 4 děti (výchovu třetího dítěte zajišťoval v největším rozsahu manžel).
ČSSZ stanoví výši výchovného dle vzorce: (4 − 2) × 500 Kč = 1000 Kč. (Žádné z těchto 4 dětí nelze uznat za vychované pro účely výchovného, o které žádá manžel.)
Za péči o dítě do 4 let jí bude zhodnocena pro účely důchodu náhradní doba péče, a to případně i pokud jde o dítě, u něhož nežádá o výchovné (pravidla hodnocení doby péče se liší od pravidel pro hodnocení výchovy).
Za péči o první dvě děti do tří let jejich věku budou dosazeny fiktivní vyměřovací základy.
Její manžel si následně požádá o starobní důchod. V žádosti uvede, že vychoval s manželkou 5 dětí, s tím, že v případě prvního, druhého, čtvrtého a pátého (chronologicky dle dat narození) zajišťovala výchovu ve větším rozsahu manželka a on zajišťoval ve větším rozsahu výchovu třetího dítěte. Je tedy osobou, která vychovala ve větší míře jedno dítě, proto mu nevznikne nárok na výchovné (skutečnost, že dané dítě se narodilo jako třetí v pořadí, není rozhodná, rozhoduje počet dětí, ne pořadí).
Pokud manžel pečoval o některé dítě/děti ve věku do 4 let nebo po část této doby ve větším rozsahu než jejich matka, bude mu tato doba zhodnocena jako náhradní doba pojištění a za náhradní dobu péče o první až dvě děti do tří let jejich věku mu budou dosazeny fiktivní vyměřovací základy.
Zdroj: Důvodová zpráva
Výchovné se nebude valorizovat
Novela zavádějící úpravy nazývané jako důchodová reforma dále počítá s tím, že se výchovné už nebude valorizovat. V současnosti se výchovné valorizuje stejně jako procentní výměra (aby výchovné mělo v každé době stejnou reálnou hodnotu). U penzí přiznaných letos zůstává výchovné ve výši 500 Kč, protože se procentní výměry důchodů od ledna nenavyšovaly.
Poté se nominální hodnota výchovného u nově přiznávaných důchodů zakonzervuje na částce 500 Kč (popř. na částce platné pro rok 2025) s tím, že u prvního a druhého dítěte se poté sníží, jak jsme popsali výše, a nakonec zůstane ve výši 500 Kč jen pro třetí a další dítě dle uvedených pravidel.
VIDEO: O důchod je možné žádat i online
Zdroj: YouTube
U výchovného, které se už stalo, nebo ještě stane součástí procentní výměry, se pravidla pro valorizaci změní od roku 2027. Při valorizaci penze (na začátku roku nebo výjimečně od července) se nejprve odečte výchovné od procentní výměry, zbylá část procentní výměry se valorizuje a následně se k ní opět přičte nezvýšené výchovné. Výchovné tedy bude mít konstantní nominální hodnotu. Reálná hodnota se ale bude postupně snižovat s tím, jak poroste inflace. (Postup se použije i v případech, kdy je starobní důchod zvýšený za výchovu dětí vyplácen v souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem.)
Při snížení procentní výměry o výchovné se nebude přihlížet k částce, o kterou se výchovné vyplácené jako součást procentní výměry případně zvýšilo v období od přiznání výchovného do roku 2026 (a to ani k tomu mimořádnému v červnu 2023). Ačkoliv v důsledku tohoto zjednodušení budou někteří pojištěnci mírně zvýhodněni, celkově bude tento postup pro veřejnost srozumitelnější a plátci důchodu se vyhnou administrativním komplikacím, které souvisejí s přepočítáváním hodnoty výchovného,
vysvětluje Ministerstvo práce v důvodové zprávě.
Fiktivní vyměřovací základ
Jak už jsme zmínili, stát bude snížení výdělků během doby péče v raném věku kompenzovat u prvních dvou dětí prostřednictvím fiktivních vyměřovacích základů (FVZ), které mají veřejné rozpočty do budoucna zatěžovat méně než výchovné. Jde o tzv. rodinný vyměřovací základ.
Kromě zmírnění dopadů omezování výchovného mají FVZ zvýhodnit také ty, kteří pečují o osobu závislou na pomoci někoho jiného.
Fiktivním vyměřovacím základem se rozumí částka, která sice není ani nebyla příjmem započitatelným do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na důchodové pojištění (příspěvky do důchodového systému z ní tedy nebyly odváděny), avšak při výpočtu procentní výměry důchodu se zohledňuje tak, jako by jím byla,
vysvětluje Ministerstvo práce (MPSV).
Institut pomůže pro účely stanovení důchodu nahlížet na pečující osoby tak, jako by za výkon této péče dostávaly příjem (v univerzální stanovené výši – odvozené od průměrné mzdy v daném roce), což se v důsledku pozitivně odrazí na výši penze. A to hlavně u osob s nízkými a středními příjmy, u kterých bude platit, že je FVZ vyšší než měsíční průměr jejich celkových příjmů dosahovaných před započetím péče a po jejím ukončení. FVZ ovlivní náhradní doby péče o dítě do 3 let a péče o závislou osobu.
Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne tří let, odvody z výdělku by se připočítávaly k FVZ, což má posilovat motivaci rodiče pracovat (i kdyby jen na částečný úvazek) i během péče o malé děti.
U náhradních dob péče o dítě ve věku do 3 let se má přihlížet (z titulu náhrady výchovného) pro účely stanovení FVZ jen k péči o první dvě děti.
Hodnota FVZ se bude odvozovat od všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) určeného pro rok, do kterého péče spadá. Např. v roce 2022 šlo o částku 40 638 Kč za měsíc (tato cifra byla použita pro výpočet průměrné mzdy pro rok 2024), tj. denní výši bychom vypočetli jako 40 638 × 12 / 365 = cca 1336,04 Kč. Primárně by se měl FVZ stanovovat na roční bázi s tím, že v případě péče jen po část roku by se částka poměrně zkrátila.
U náhradní doby péče o osobu s nižším stupněm závislosti (konkrétně I a II a u částečně bezmocných osob) se má hodnota FVZ krátit na polovinu. Podle Ministerstva práce mají v tomto případě pečující osoby větší šanci mít příjmy aspoň ze zaměstnání na kratší pracovní úvazek, který se k FVZ vždy připočítává.
V případě souběhu péče o více dětí do tří let věku, nebo souběhu péče o dítě do tří let věku a péče o závislou osobu apod. se nebudou FVZ sčítat, ale použije se ten, který je pro pojištěnce nejvýhodnější.
Aby MPSV zajistilo, že nový systém nebude pro pojištěnce v žádných individuálních případech méně výhodný než ten stávající, kdy se období péče vylučuje a výdělkový průměr pojištěnce se stanoví jen z příjmů před započetím péče a po jejím ukončení, budou se automaticky porovnávat oba výpočty a následně bude pojištěnci přiznána procentní výměra, která vyjde jako výhodnější (u rodiče s vyššími příjmy to může být výpočet podle původních pravidel).
Na rozdíl od současné právní úpravy tak ta nová už nepočítá (v případě péče o malé dítě) s možností, že by si pojištěnci mohli volit, které příjmy dosahované během náhradní doby péče, za které náleží FVZ, mají být zohledněny a které vyloučeny. Tato možnost zůstane v platnosti jen pro ostatní vyloučené doby.
