Hlavní navigace

Důchodci dostanou navíc 300 Kč. Úplatek voličům má zaplatit „digitální daň“

2. 6. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Důchodci zřejmě i s příchodem příštího roku dostanou přidáno nad zákonnou valorizaci. Ministryně práce Maláčová chce změnu financovat digitální daní, která není ještě ani schválená a příjmy z ní zdaleka nepokryjí nové výdaje.

Vláda chce důchodcům na začátku příštího roku opět přilepšit nad zákonnou valorizaci. Podle ministryně práce bude navýšení penzí podle zákona nízké, proto ho chce kompenzovat dalším příspěvkem.

300 korun nad valorizaci

Vláda 31. května schválila novelu zákona o důchodovém pojištění, která navrhuje při pravidelné valorizaci penzí na začátku roku 2022 k částce zvýšení procentní výměry stanovené podle § 67 přičíst dalších 300 Kč.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí by měly důchody v příštím roce na základě zákonné valorizace vzrůst o 458 Kč (o 2,9 %). Zatím jde pouze o odhad, částka se může ještě změnit. Finální valorizace totiž vyplyne ze statistických dat až na podzim a zveřejněna bude v pravidelně vydávaném nařízení vlády, které stanovuje například i všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient – vstupní data pro výpočet průměrné mzdy na další rok.

Růst důchodů nad zákonnou valorizaci není v posledních letech výjimkou. Výrazně se průměrný důchod zvyšuje už od roku 2019 s tím, že loni navíc příjemci penzí dostali před krajskými volbami ještě tzv. rouškovné ve výši 5000 Kč.

Letos jsem navyšování předložila dříve, než známe finální podobu zákonné valorizace. Už teď je totiž jasné, že ekonomiku výrazně ovlivnila koronakrize, a valorizace bude nízká. Vše se zdražuje a já nechci, aby senioři nedostali, co si zaslouží, jen proto, že se jim nestihlo přidat, uvedla ministryně práce Jana Maláčová.

Ministryně tedy poukazuje na zdražování. Zákonná valorizace ale vychází kromě poloviny růstu reálných mezd právě i z růstu cen. Výpočet růstu cen se navíc odvozuje z porovnání spotřebního koše domácností a spotřebního koše domácností důchodců. Ve finále se do výpočtu valorizace použije ten růst cen, který je vyšší. Takže valorizace zdražování odráží z podstaty svého výpočtu.

Dohromady se zákonnou valorizací a mimořádným příspěvkem by se měl tedy průměrný důchod při schválení novely zvýšit o 758 Kč na 16 159 Kč měsíčně.

Částka dodatečného navýšení bude jednotná pro všechny příjemce důchodů. Při souběhu více důchodů by mělo mimořádné zvýšení o 300 Kč náležet příjemci jen jednou. Tento stav bude zajištěn tak, že při takovém souběhu se o 300 Kč zvýší jen procentní výměry důchodů, jejichž procentní výměra není krácena pro souběh, tj. procentní výměra náležející k důchodu vyplácenému v plné výši (procentní i základní výměry), vysvětluje důvodová zpráva novely.

Skokové a hlavně trvalé navýšení výdajů rozpočtu

V letech 2022–2024 dojde podle důvodové zprávy vlivem navrhovaného opatření ke skokovému nárůstu výdajů na důchody. V roce 2022 budou výdaje na důchody oproti současnému stavu vyšší o 10,6 mld. Kč. V letech 2023 a 2024 pak o 10,9 mld. Kč a 11,1 mld. Kč vyšší. Jen za tři roky se tedy náklady na toto opatření vyšplhají na 32,6 mld. Kč. Valorizace penzí totiž samozřejmě navyšuje náklady státního rozpočtu trvale.

Tím se nepříznivě ovlivní i strukturální saldo státních financí, které je už tak poměrně významně nepříznivé. Vzhledem k tomu, že takových zásadních kroků bylo více – na straně výdajů i u platů zaměstnanců veřejného sektoru, na straně příjmů zase v podobě zrušení superhrubé mzdy – nevyhne se ČR v dalších letech celkové konsolidaci veřejných rozpočtů. Pokud to shrnu jednou větou, tak samozřejmě jde o navýšení na dluh, uvedl pro server Měšec.cz Petr Dufek, ekonom z ČSOB.

Blíží se volby, sorry jako

Ekonomové opatření vnímají vesměs negativně. Stejně jako způsob, kterým chce Maláčová opatření zadotovat. Ta se už dlouhodobě v souvislosti s výdaji na důchody zaklíná plánovanou digitální daní.

Mimořádné navýšení důchodů chce ministryně práce financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun. Problém je v tom, že takové navýšení ve svém celku americké technologické firmy nezaplatí, i kdyby se je nakrásně podařilo zdanit. Už pro letošní rok počítal státní rozpočet s výnosem více než miliardy korun právě z digitální daně. V příštím roce měla vynést 3,5 miliardy. Jenže zatím se ji vládě nepodařilo prosadit, upozornil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Digitální daň navíc státní rozpočet nespasí. Jak Kovanda uvedl, příští rok měla vynést 3,5 mld. Kč, zatímco dodatečné výdaje navýšení důchodů jen v příštím roce dosáhnou 10,6 mld. Kč. I pokud by tedy již od příštího roku byla plně uplatňována digitální daň, navýšení důchodů v následujících třech letech vytvoří dodatečný schodek ve veřejných financích čítající zhruba 22 miliard. Dále by se tak prohloubil schodek takzvaného důchodového účtu, který už loni činil takřka 41 miliard korun, vypočetl ekonom, podle kterého by řešením ekonomické situace důchodců měla být systémová změna financování penzí, která by zlepšila vyhlídku udržitelnosti tuzemských veřejných financí. Nesystémové ‚přihazování‘ nad rámec valorizace postrádá ekonomické opodstatnění a racionalitu. Jedná se zjevně o součást snahy vládních stran si před blížícími se volbami koupit hlasy početné a spolehlivé voličské skupiny seniorů. Jestliže by ale vládní politici měli blaho seniorů skutečně tak moc na srdci, vehementněji by se zasadili o realizaci důchodové reformy. Čas na to měli, uzavřel Kovanda.

skoleni_29_6

V podobném duchu se vyjádřil také Vít Hradil, ekonom z Raiffeisenbank. Jedná se o zcela nepokryté nakupování voličů před nadcházejícími parlamentními volbami. Všechny dostupné odborné studie ukazují, že právě důchodci jsou skupinou nejméně zasaženou epidemickými restrikcemi, alespoň pokud jde o ekonomické dopady. Pro rozhazovačnou vládu jsou ovšem naopak skupinou zcela ideální – hojně se účastní voleb a jejich příjmy má vláda z velká části pod kontrolou a může je tak nejsnáze ovlivnit, myslí si Hradil, podle kterého jsou veřejné finance v naprostém rozkladu. Vláda s tím evidentně nehodlá dělat absolutně nic. Zatímco během horké fáze pandemie všichni ekonomové schvalovali masivní fiskální podporu, v nadcházejících letech jsou stamiliardové deficity zcela neobhajitelné. Přesto nejnovější návrh na deficit pro rok 2022 zní na astronomických 390 mld. Kč, a to v prostředí očekávaného dynamického ekonomického růstu.

Vláda podle Hradila pandemii využívá jako záminku k rozhazovačné politice, kterou si chce zajistit přízeň voličů. Podobně lze vnímat i nedávné nesmělé návrhy na změny v důchodovém systému, které jsou komicky prezentovány jako ‚důchodová reforma‘. Ve skutečnosti spočívají ve zcela banálním ‚zvýšení důchodů‘, které dlouhodobou (ne)udržitelnost důchodového systému nijak neřeší, naopak ji jen dále zhoršují.

Autor článku

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz. Příležitostně píše pro magazín Reportér a Deník N.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).