Nemálo lidí tvrdí, že jim práce zabírá čím dále tím více času. Mají tak méně času pro rodinu, pro sebe. Nezřídka za více práce nemají větší výdělek. Pro některé se dovolená stává neznámým pojmem i faktem.
Placená dovolená na zotavenou přitom patří ve všech členských zemích Evropské unie mezi nejvýznamnější nároky zaměstnanců v pracovním poměru. Dovolená je nesmírně důležitá. Člověk ji nutně potřebuje, aby si odpočinul, načerpal nové síly a chuť do práce. Važme si naší dovolené, užívejme ji k tomu, k čemu je určena, zasloužíme si ji.
Evropa x USA
Sociální jistoty a zabezpečení zaměstnanců v zemích Evropské unie jsou vysoké. Dá se dokonce říci, že v mnoha oblastech pracovního práva jsou zaměstnanci na tom lépe než zaměstnavatelé, v USA je to naopak. Odbory mají v Evropské unii mnohem vyšší úlohu než v USA.
Američané jsou zvyklí se sami o sebe postarat a nespoléhat se na někoho jiného. Na druhou stranu díky odborům jsou v Evropě pracovní podmínky pro zaměstnance neustále vylepšovány.
Výpovědní lhůty jsou v Evropě poměrně dlouhé a pro zaměstnavatele je velice obtížné optimalizovat počet zaměstnanců dle zakázek a momentálních potřeb. Proto mnoho zaměstnavatelů v období, kdy jsou zakázky na vzestupu a firma prosperuje, váhá s přijímáním dalších zaměstnanců, protože by v období úpadku musela již propuštěným zaměstnancům během výpovědní lhůty vyplácet mzdu, a to po dobu několika měsíců.
Pro americké zaměstnavatele není problém propustit zaměstnance. Na druhou stranu firmy rády sáhnou po nových zaměstnancích – trh práce je mnohem flexibilnější, a proto je ve Spojených státech nakonec i nižší nezaměstnanost.
Také v délce dovolené je tu obrovský rozdíl. Američtí zaměstnanci mají většinou dvoutýdenní dovolenou a první pracovní rok nárok pouze na 5 dní pracovního volna. Naproti tomu v EU je průměrná délka dovolené 27 pracovních dnů. Stát i evropské firmy pokládají délku dovolené za motivující. A pracující si zase váží zaměstnání v podniku, kde panují dobré pracovní podmínky.
Nejdelší dovolená? V Rakousku!
Vůbec nejdelší dovolenou si mohou užívat Rakušané s více než 25 odpracovanými lety, kteří mají nárok na 36 dní dovolené (běžně činí dovolená 30 dní). Nejdelší zákonem stanovená dovolená je mimo Rakouska v Dánsku a Španělsku (30 dní). Nejkratší dovolená je 20 dní a je zavedena v celkem šesti členských zemích Evropské unie (Belgie, Irsko, Itálie, Kypr, Slovinsko a Velká Británie).
Ve Finsku je 20 dní dovolené pro pracovníka pracujícího první rok, potom to je již 25 dní. V Polsku má dovolenou v délce 20 dní zaměstnanec, který ještě neodpracoval 10 let, po odpracování požadovaných let má již dovolenou v délce 26 dní. Na Slovensku má dovolenou v délce 20 dní zaměstnanec, který ještě neodpracoval 15 let, po odpracování požadovaných let má již dovolenou v délce 25 dní.
V Německu sice činí státem stanovená dovolená 25 dní, ale v mnoha případech nabízejí firmy čerpání 6 týdnů dovolené. Obdobná situace je ve Finsku a Švédsku, kde opět není ničím neobvyklým 6 týdenní dovolená v jednotlivých firmách.
A u nás?
Základní výměra dovolené činí 4 týdny (od roku 2001) pro všechny zaměstnance bez ohledu na věk a délku trvání zaměstnání. V podnikatelských organizacích lze zaměstnancům prodloužit nárok na dovolenou o další týdny ujednáním v kolektivní smlouvě. Pro nepodnikatelské subjekty je dovolená prodloužena o jeden týden přímo zákonem, a činí tak 5 týdnů. Dovolená pedagogických pracovníků je dlouhá 8 týdnů.
Pokud pracovní poměr netrval celý rok, má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, a to za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených. Poskytuje-li se dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část dovolené činit nejméně 2 týdny vcelku, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem. Zaměstnavatel může určit celozávodní dovolenou.
Stát | Počet dní |
---|---|
Belgie | 20 |
Dánsko | 30 |
Estonsko | 28 |
Finsko | 20, 25 |
Francie | 25 |
Irsko | 20 |
Itálie | 20 |
Kypr | 20 |
Litva | 28 |
Lotyšsko | 28 |
Lucembursko | 25 |
Maďarsko | 25 |
Malta | 25 |
Německo | 25 |
Nizozemí | 25 |
Polsko | 20, 26 |
Portugalsko | 22 |
Rakousko | 30 |
Řecko | 20 |
Slovensko | 20, 25 |
Slovinsko | 20 |
Španělsko | 30 |
Švédsko | 25 |
Velká Británie | 20 |
Pramen: Europaesiche Komission: „Gegenseitiges Informationssystem zur sozialen Sicherheit, soziale Schierheit in den Mitgliedstaaten der Europaeischen Union“