Absurdnost nasich zakonu spolu s jejich vykladem soudy se dostava do dalsiho stupne. Zamestnankyne nebude mit narok na zneplatneni vypovedi, kterouz to uznal i zamestnavatel, kvuli tomu ze na zaklade vykladove praxe soudu neni mozne aby zamestnavatel nemohl odvolat vydanou vypoved, a to ani kdyz je neplatna. Teda klobouk dolu. Tohle je vazne Hlava-22.
A ted se vlastne divim, ze to nedela vice zamestanvatelu. Proste daji neplatnou vypoved. Pak ji stahnou. Zamestnanec nevi ze je to neplatne a po uplynuti promlceci doby, nebo kdyz se zamestnanec ozve ale pak ma pocit ze je vse v poradku tak zas zrusi svou stiznost, mu vysvetlit ze je platna a svou sanci promrhal. Takova ustalena praxe vypovedi bez duvodu ala vyklad Ceskych soudu.....
A pry ze je spravedlnost slepa. Vypada to ze v nasem pripade je to spis ignorantsky byrokrat.
Opravdu absurdní!!! A to se pořád prsí, jak se snaží vymýšlet zákony na ochranu zaměstnance, ale když má slušný člověk, který pracuje a odvádí daně a pojištění, nějaký problém se zaměstnavatelem, tak mu neporadí ani inspektorát práce, ani zaplacený právník, a pak to dopadá tak, jak píšete. Opravdu bezpráví a kocourkov. Hlavně, že jiní s dávkami žádné problémy nemají... To jsme to dopracovali...
Ve skutečnosti je uvedený závěr konstantní již přes 10 let a odborné veřejnosti je znám; to, že se laik nenechá zastoupit u soudu není dokladem o absurditě věci, ale o tom, že když máte problém, máte si na jeho řešení najít odborníka...také si neopravujete pračku nebo televizi sama (a nevykřikujete, že je absurdní, že se oprava nepovedla), chodíte (předpokládám) ke kadeřníkovi, atd. Prostě bez odborné pomoci to nejde.
Obavam ze se Vas nazor je silne zjednodusujici az bagatelizujici. Jinak bych na zaklade toho co pisete predpokladal ze si pri uzavirani pracovni smlouvy, zakladani bankovniho uctu, prihlasovani do knihovny, registraci u obchodnika kvuli karticce na slevy, instalaci softwaru a jinych beznych ukonech taky hledate pravnika.
Pravo je prostoupeno celym nasim zivotem. To ale neznamena, ze si budu brat pravnika s sebou kdyz vyjdu z domu. Jsou standardni veci bezneho zivota, ktere by meli byt a dost casto jsou nastaveny tak aby odpovidali logice. Z toho duvodu, ze nebudete muset volat pravnika kazdych dvacet minut aby jste zjistil jestli jste nebo by jste neudelal chybu. Zakonik prace je delany specificky pro tento ucel. Je zde explicitne uvedeno spoustu pravidel aby nebyli nejasnosti a silnejsi strana (vetsinou zamestnavatel) nemohl teto situace vyuzit. V idealnim pripade by mel byt pro blbce, a ochranit i tu nejvetsi trumpetu, ktera chce pracovat.....
Navic se pozastavujete nad tematem, ktere nebylo predmetem oznaceni jako absurdni. Precte te si to znovu a ukazte mi na toho kdo zpochybnil ze u soudu nemate mit pravnika?
A jakym zpusobem to meni pohled na onu problematickou situaci? Zdalo by se vam pak dulezitejsi ze by to melo mit jasny, jednoznacny a logicky vyklad?
Ze jste se s tim vy nesetkal a vase omezena predstavivost vam nedovoluje uvedomit si ze i vam se to muze stat by asi nemelo mit na stav toho problemu takovy vliv, nemyslite?
pravda je,že zaměstnanec nemá ABSOLUTNĚ zádné zastání a NIKDE mu nepomůžou!Naopak-zaměstnavatel si klidně porušuje Zákoník práce a kašle na to.....proč by ne-spoléhá na to,že zaměstnanec se soudit nebude(z různých důvodů)Je celkem běžné,že se spojí se zaměstnavatelem i pojišťovny,které jen hrabou a když má dojít k nějakému vyplácení-vymýšlí důvody,proč to neudělají....jestli se najde odvážný člověk,který je ochotný ten tlak vydržet,má peníze na právníky-stejně ho čeká dloooooouhá cesta za spravedlností!Je to hnus,když v tv ukazují dealery drog-co chytili v cizině a hrozí jim vězení-popř.i smrt-jak všichni se můžou přetrhnout v tom,jak těmto vychcánkům pomoct...různí velvyslanci z ambasády je navštěvují a nabízí pomoc,můžou si požádat o převezení do komfortnějšího lochu,tv se předhání v medializaci......ale kdo se zajímá o problémy lidí,které poškozují zaměstnavatelé?Věřte,že ani odbory-sice nabízí právní služby,ale pokud vidí,že by byla kasa prázdná při vymáhání spravedlnosti v nedohlednu-raději dají také "ruce pryč"...Proč nekonají víc Inspektoráty práce?Na co jsou?
Tak to je absurdní. Dnes mi zaměstnavatel v pohnutí mysli zruší pracovní poměr a když se z toho vzpamatuje, tak není možné další den tento jednostranný krok odvolat či zrušit ani se souhlasem zaměstnance?
Takže když se to stane, tak né že to zaměstnatel odvolá, či se na neplatnosti se mnou dohodne, taková dohoda není platná protože ještě neběží řízení o neplatnosti zrušení pracovného poměru u soudu.
Takže to jde řešit jen novým uzavřením pracovního poměru, bez zkušební doby a se závazkem, že odstupné při ukončení pracovního poměru je minimálně X měsíců, podle toho jak předchozí pracovní poměr trval.
To je dobrý Kocourkov, do pasti nastražené nejvyšším soudem popsané v článku spadne každý kdo jej nečetl.
To je hloupá soudcokracie. Když já souhlasím a i můj zaměstnavatel souhlasí se zpětvzetím okamžitého zrušení pracovního poměru, já i on je svépravný subjekt pracovního práva, tak není důvod aby takový úkon byl neplatný bez účasti soudu.
Já tady nepíšu o nárocích na odstupné, nárocích z ušlé mzdy pro neplatnost zrušení pracovního poměru, já píšu o svrchovanosti subjektů pracovního práva.
Chce to pořádně číst článek. V něm se píše:
"Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá (...) na základě dohody o sporných nárocích (dohody o narovnání) uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále."
Takže dohoda o které píšete možná je, ale obě dvě strany musí mít stejný názor na to, v jakém stavu jejich pracovní poměr je (že trvá), čehož v tomto případě nebylo dosaženo. Prostě ten vztah musí být narovnán celý a ne jen jeho část.
Čímž neříkám, že by strany neměly mít ještě větší svobodu, jen upozorňuji, že dohoda možná je i podle soudní praxe, jen se musí udělat správně. Docela by mě zajímalo, jestli paní blbě poradil právník, nebo jestli to kutila sama a pak se divila...
Souhlasim. Chce to poradne cist ten clanek ale hlavne nevynechavat casti vet pri citaci.
"Své účinky spočívající ve skončení pracovního poměru pozbývá jen na základě pravomocného rozhodnutí soudu, kterým bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Případně na základě dohody o sporných nárocích (dohody o narovnání) uzavřené v průběhu řízení u soudu (jehož předmětem bylo určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru), v níž se účastníci dohodli, že jejich pracovní poměr po doručení okamžitého zrušení pracovního poměru trval a že bude trvat i nadále. "
Dve moznosti (zneplatneni soudem, dohoda uzavrena v prubehu rizeni) a v obou jde o soudni reseni. V cem konkretne se nazor "Kozlika" rozchazel s realitou?
Slova jako dohoda mozna je ale nutne je udelat spravne dle soudni praxe, jsou tak trochu Tautologie. Cely problem prave stoji na pochybnosti one soudni praxe.
V čem vynechaná část citace vadí?
Tady jde evidentně o tu část "na základě dohody (...) uzavřené v průběhu řízení u soudu". Jestli se to "u soudu" vztahuje k "řízení" nebo k "dohodě". Já jsem to interpretoval, že se to vztahuje k tomu řízení (tedy dohoda může být mimosoudní), ale je pravda, že se tím možná chce říct, že dohoda musí být přímo součástí toho soudního řízení (?).
Nicméně je to hezká ukázka toho, že ideje o tom, jak by právo mělo být "pro blbce" jsou krásné, ale bohužel zcela utopické. Lidský jazyk není jednoznačný a i ne-blbec s dobrým porozuměním psanému právnímu textu může bez znalosti právní praxe být úplně mimo.
Opet resite to na co nikdo nepoukazova a jeste se do toho zamotavate. Jestli je dohoda mimosoudni nebo jako vysledek soudniho sporu je zcela irelevantni.
Cely problem je v tom ze nelze bez soudniho rizeni (tj. u soudu) napravit to co se stalo (tj. dani neplatne vypovedi) i kdyz zamestavatel uzna ze se to stat nemelo (tj. bylo provedeno prikori na zamestnanc) a chce to vzit zpet. Strany se na tom dohodnou (tj. zamestnavatel i zamestnanec souhlasi). A ten kdo na to doplati je ten zamestnanec.
Snad je to ted jednodussi.
Zkusim vam vysvetlit ze jste si to sice pekne zjednodusil ale ze to tak jednoznacne neni. Zakonik prace stanovuje na zaklade ceho muzete dat okamzitou vypoved, coz jak vime zde splneno nebylo, takze vypoved tedy byla neplatna.
A podivejme se na paralelu. Hypoteticky prikla, ze by vam vypoved z vaseho aktualniho zamestanani dal jmenem zamestnavatele vas vratny tj. clovek ktery nema pravomoc zastupovat zamestnavatele v techto otazkach. Asi mi reknete ze ta vypoved je samozrejme neplatna. Na tom se pak vsichni shodnete i s vasim zamestnavatelem. No jo, ale dle vaseho vykaldu stejne doslo ke zruseni pracovniho pomeru a tedy neni na cem se dohodnout.
Ten vas vyklad je tak trochu logicky nesmysl. Ve chvili kdy je neplatna vypoved nemuzete prece brat ze jsou platne jeji nasledky.
Cely ten problematicky aspekt ktery je ve clanku popisovan je postaveny na tom ze jediny kdo muze vzit tuto akci zpet je soud svym rozhodnutim, pripadne dohodou zamestanvatele a zamestanance ale pri onom soudnim rizeni. A kdyz se na nej neobratite tak je vypoved platna, ackoliv obe strany uznali ze to neni pravda.
> Jestli je dohoda mimosoudni nebo jako vysledek soudniho sporu je zcela irelevantni.
To záleží na tom, jak myslel v původním příspěvku Kozlíka z Roháčku "bez účasti soudu".
Ohledně meritu věci, možná souhlasím, ale situace kdy by zaměstnavatel někoho vyhodil na hodinu a pak si to rozmyslel je tak řídká, že mi to žíly fakt netrhá.
A pořád jste neodpověděl, jak vynechaná část citace mění argument.
Ale to prece neni pravda, nejde jen o pripady kdy nekoho vyhodi a pak si to rozmysli. Jde o vsechny pripady, kdy zamestance propusti porusenim zakoniku prace.
Jakmile to zamestnavateli dojde, nebo kdyz zamestnanec zamestnavateli (klidne po porade v nejake poradne nebo u pravnika) vysvetli a dolozi citaty ze zakoniku prace ze vlastne zamestnavatel nemel pravo to udelat tak to nemuzou stejne vyresit.
Problem je tu totiz, takovy ze jediny opravny prostredek je v takovych pripadech vzdy jen soud (to jest jeho rozhodnuti, nebo dohoda pri soudnim rizeni). V opacnem pripade je to takova vypoved prakticky platna.
Já to chápu takto: žalobkyně vzala svou žalobu (na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru) zpět, tedy nastal účinek, jako by nebyla podaná. Tedy máme zde jen okamžité zrušení pracovního poměru a ten je tedy účinný doručením. Takže následná dohoda byla již po skončení pracovního poměru, takže nebylo možno se dohodnout o čem - tedy nelze prohlásit o pravomocně skončeném (neexistujícím) pracovním poměru, že trvá.