Bydlím v domě kde jsou byty 4+1 a většina nájemníků jsou důchodci,kteří si stěžují jak je nájemné drahé,že jim z důchodu moc nezbývá.Proč se nepřestěhují do menšího a levnějšího?Deregulaci bych zrušil.
Pokud tam lidé prožili celý život, mají k bydlení citové pouto. Odstěhovat se jinam pro ně může být trauma.
Dále mohou mít v blízkosti lékaře, lékárnu, obchody, služby, což o nějaké periferii s nižším nájmem nebude platit. Nehledě že i ten menší byt může být mnohdy téměř stejně tak drahý jako ten narozměrný. A řada důchodců nechce např. spát společně - jeden chrápe, druhý nemůže spát, takže budou potřebovat 2 ložnice a pak nevidím až tak velký rozdíl mezi 3 a pokojovým bytem.
Jasně, takže pro něčí citové pouto a trauma budete okrádat jiného. Dovedete si představit, že si třeba od mého dědy koupíte jeho ojetý Superb a protože on k němu chudák má citové pouto, tak budete mít povinnost mu ho vždy na 14 dní v měsíci půjčovat? Vždyť je to úplně absurdní!
Nemůžete někoho finančně poškozovat jen proto, že druhý má "citové pouto" či "trauma".
Citové pouto mají i někteří majitelé domů,kterým je vrátil stát zdevastovaný.Majitel si ho musí opravit na vlastní náklady a návratnost investice???150-200 let v dnešních nájmech.Jenom proto,že má někdo citové pouto k bytu který mu nepatří a proto bude bydlet skoro zadaro?Pro ilustraci: Před lety jsem koupil dům se dvěma byty.Nutná oprava střechy 310 000kč+fasáda 45 000 kč a zisk z regulovaného nájemného byl 130+75 kč před zdaněním měsíčně.Po 12 letech se zisk vyšplhal na 735+562 kč.V průběhu let byla ještě výměna oken,topení,kanalizace,vody,podlahy atd. A to jsem dopadl ještě dobře.