Hlavní navigace

Doklady za jízdu od Taxify jsou chyták. Prozradí lidi i firmy bez oprávnění podnikat v dopravě

Autor: Depositphotos
Dalibor Z. Chvátal

Šedá ekonomika v praxi má nevýhody v případě, kdy je za služby vystaven doklad. Tím se totiž poskytovatel služby sám usvědčuje z činnosti, pro kterou třeba nemá povolení, anebo by ji vůbec neměl vykonávat, protože je veden třeba na úřadu práce.

Doba čtení: 13 minut

Společnost Taxify kromě nekalých praktik v oblasti přepravního byznysu nabízí řidičům možnost se „schovat“ před úřady pomocí třetích firem (tzv. flotil) nebo nepřesně uvedených adres. Tím však vystavuje postihům nejen řidiče, ale i provozovatele vozidel. Samotné faktury za jízdu jsou totiž důkazem, že daný dodavatel služby nemá vše úplně v pořádku. S danou osobou pak může být zahájeno správní řízení. Nejde přitom o jedno správní řízení, ale o celou řadu souběžně běžících podle daného úřadu (finanční úřad, sociální správa, zdravotní pojišťovna, dopravní úřad, živnostenský úřad, rozhlasové poplatky). Ty jsou následně vedeny jak s řidičem, tak provozovatelem vozidla.

Ukážeme si tři reálné příklady problémových faktur, které ve jménu daňových subjektů vystavuje společnost Taxify. Všechny jsou z roku 2018.

Příklad 1: Firmy fakturují bez koncese

Firma Eko.Real.Auto, s.r.o., neměla během jízdy koncesi v přepravě osob a nemá ji ani ke dni publikace článku. Přitom jde o tzv. flotilu aut, takže pokud vozidla provozuje, měla by mj. být plátcem silniční daně a rozhlasových poplatků. V této oblasti tak podniká nelegálně. Účetní závěrka za rok 2017 jí chybí.

Výstavce faktury neměl koncesi v přepravě osob a nemá ji ani ke dni publikace článku. Přitom jde o tzv. flotilu aut.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Výstavce faktury neměl koncesi v přepravě osob a nemá ji ani ke dni publikace článku. Přitom jde o tzv. flotilu aut.

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat v silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.

Firma IRWIN YACHT, s.r.o., má pestré oprávnění k různým živnostem, ale i jí chybí koncese k přepravě osob. Firma se sama prezentuje tak, že její specializací je pronájem jachet v Karibiku. I tato firma tak v oblasti přepravy osob podniká nelegálně. Opět jde o flotilu vozidel a finanční úřad by mělo zajímat, zda je firma přihlášená k platbě silniční daně. Poslední účetní závěrka v obchodním rejstříku je z roku 2013.

Výstavce faktury neměl koncesi v přepravě osob a nemá ji ani ke dni publikace článku. Přitom jde o tzv. flotilu aut.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Výstavce faktury neměl koncesi v přepravě osob a nemá ji ani ke dni publikace článku. Přitom jde o tzv. flotilu aut.

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat v silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat v silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.

Příklad 2: Bez živnosti a s trvalým pobytem na úřadu

Výstavce faktury a řidič v jedné osobě se jménem Marek Janček je typickou ukázkou soukromé osoby, která podniká v přepravě osob bez jakýchkoliv oprávnění. Bonusem je pak trvalý pobyt na obecním úřadu. Jde o běžný způsob „přivýdělku“ pro lidi v exekucích nebo kteří jsou vedeni na úřadu práce (psáno obecně).

Výstavce faktury je soukromou fyzickou osobou – občanem. Jako adresu uvedl obecní úřad.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Výstavce faktury je soukromou fyzickou osobou – občanem. Jako adresu uvedl obecní úřad.

Příklad 3: Mystifikace chybnou adresou a fakturace bez koncese

Výstavce faktury se jménem František Tomek má jako město uvedené Olomouc, ovšem tato adresa v Olomouci neexistuje. Existuje ale v obci Velký Újezd, která patří do olomouckého okresu. Případná reklamace služeb odeslaná poštou by se tak vrátila na adresu odesílatele. Ani tento daňový subjekt neměl oprávnění k podnikání v dopravě osob a nemá jej ani ke dni publikace článku.

Výstavce faktury má neexistující adresu. Taková ulice v Olomouci neexistuje, ale existuje ve Velkém Újezdě, tj. ve vedlejší obci. Oprávnění k přepravě osob chybí.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Výstavce faktury má neexistující adresu. Taková ulice v Olomouci neexistuje, ale existuje ve Velkém Újezdě, tj. ve vedlejší obci. Oprávnění k přepravě osob chybí.

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat v silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.
Autor: Dalibor Z. Chvátal

Danému subjektu chybí oprávnění podnikat v silniční dopravě, přesto za peníze vozí lidi přes aplikaci Taxify.

Je doklad vystavený na neoprávněné podnikání platný?

Někteří cestující vědí, že mnoho řidičů a firem jezdících pro Taxify nemá v pořádku veškerá oprávnění, proto zkoušejí hranice, kam až lze dojet s Taxify bez placení. Jedním z jejich argumentů je, že doklad vystavený soukromou fyzickou osobou bez IČO je neplatný, takže se daná osoba nebude hádat a nepůjde do sporu, protože by se tím úřadům přiznala. Podobně se domnívají, že je neplatný doklad, který vystaví soukromá, podnikající či právnická osoba, která přitom nemá buď vůbec oprávnění podnikat, anebo ne v oblasti, za kterou doklad vystavuje. Viz příklady výše. Ale není to tak, doklady platné jsou, nicméně přinášejí významná rizika pro výstavce.

Jenže jak má vypadat platný doklad? A musí být vůbec za poskytnutí nějaké služby doklad vystaven? Problematika dokladu za poskytnutí služby má paradoxně několik úhlů pohledu. O rozbor jsme proto požádali tři různé daňové poradce a také Finanční správu ČR. Vysvětlíme si, že pojem „účetní doklad“ je odlišný od pojmu „doklad“.

Pavel Říha, daňový poradce ze společnosti Kreston A&CE Consulting

Osoba, která poskytuje nějakou službu soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku, tak by měla být podnikatelem, v tomto případě živnostníkem. Pokud taková osoba nemá příslušné živnostenské oprávnění, tak se vystavováním dokladů přiznává k nedovolenému podnikání. Pro státní orgány je pak jednodušší prokázat nedovolené podnikání a případně též zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Pokud jsou doklady vystavovány prostřednictvím třetí osoby, která je podnikatelem, tak finanční správa má situaci ještě jednodušší, neboť si může všechny tyto doklady vyžádat (na základě stejného ustanovení daňového řádu jako v kauze „svatebních hostin“ – ovšem v tomto případě zcela v souladu s daňovým řádem).

Sankce pak mohou být poměrně drsné. Trest odnětí svobody až na dvě léta za neoprávněné podnikání nebo šest měsíců až tři léta za zkrácení daně. Přičemž trestní odpovědnost za zkrácení daně zaniká úhradou veškerých daní včetně penále a úroku z prodlení.

Pro příjemce služby doklad od poskytovatele, který nedovoleně podniká, nepředstavuje významné riziko. Cenu za službu lze uplatnit jako daňově uznatelný náklad při splnění obecných podmínek (tedy že se jedná o náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů).

Pokud tyto obecné podmínky nejsou splněny, tak nelze uplatnit cenu za služby od jakéhokoliv poskytovatele. Např. pokud pasažér jede z kadeřnictví, kde se nechal ostříhat, k lékaři, který ho bude léčit, pak se v žádném případě nejedná o daňově uznatelný náklad. Pokud však jede na schůzku s obchodním partnerem, tak cena za dopravu je daňově uznatelným nákladem jak v případě poskytnutí řádným podnikatelem (taxikářem), tak v případě poskytnutí osobou, která neoprávněně podniká.

Příjemce takové služby se však musí připravit na možnost, že kontrola ze strany správce daně se o takový doklad bude více zajímat. V první řadě bude muset podnikatel prokázat, že skutečně jel „taxíkem“ za účelem své podnikatelské činnosti. Dále by měl být podnikatel připraven, že bude vyzván k předložení všech dokladů na přijaté služby „taxislužby“. Ale to už bude za účelem potrestání poskytovatele.

Hana Němcová, daňová poradkyně ev. č. 4216

Předně je třeba si ujasnit, z jakého pohledu vystavované doklady hodnotíme. Níže se pokusím nastínit ty základní. Pakliže se zaměříme na podnikající fyzické osoby (ať již s platným, či neplatným živnostenským oprávněním), které nejsou plátci DPH a nevedou účetnictví, nelze v této souvislosti hovořit o účetních dokladech.

Účetní doklady a jejich náležitosti řeší § 11 zákona o účetnictví. Nicméně je třeba si uvědomit, že zákon o účetnictví se vztahuje pouze na účetní jednotky, kterými jsou u fyzických osob například ty, které jsou zapsané do obchodního rejstříku nebo mají obrat vyšší než 25 mil. Kč, popř. se rozhodnou vést účetnictví dobrovolně.

Je třeba začít tím, že si definujeme, které předpisy se na konkrétní případ vztahují. Tyto předpisy totiž definují požadavky na případné vystavování dokladů a řeší případné dopady při pochybení při jejich vystavování. V dalším textu budu komentovat případy podnikajících fyzických osob nevedoucích účetnictví, kteří nejsou plátci DPH. Zajímá nás tedy občanský zákoník, živnostenský zákon, zákon o daních z příjmů a další zákony regulující provozování taxislužby.

Obecný právní pohled

Pojem „faktura“ je léty vžitý název, jehož obsah však již není v žádném předpise definován. Faktura není právní titul, na jehož základě má poskytovatel nárok na úplatu za poskytnuté plnění, tím je pouze smlouva – ať již písemná, nebo ústní. Faktura v běžném životě slouží jako výzva k platbě, či dokonce jako potvrzení o platbě již provedené.

Obecným předpisem, který upravuje náležitosti obchodních listin podnikatelů, je občanský zákoník. Ten ve svém § 435 uvádí: Každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.

V překladu to znamená, že pokud podnikatel vystavuje nějakou formu faktury/dokladu, měl by na ní uvést své jméno, sídlo, informaci o zápisu v živnostenském rejstříku a své identifikační číslo. Pro úplnost uvádím, že podnikatelem dle občanského zákoníku je kromě osob zapsaných v obchodním rejstříku a osob majících živnostenské či jiné oprávnění k podnikání také každý, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku (viz § 420 a následující OZ).

Daňový pohled

Řádně vystavený a zaevidovaný doklad/faktura může sloužit jako důkazní prostředek při prokazování výše příjmů konkrétního podnikatele. Vystavování faktur je však z pohledu zákona o daních z příjmů spíše zažitým zvykem než předepsanou povinností. Pakliže ale poskytovatel plnění není plátcem daně z přidané hodnoty, z pohledu daňových předpisů ale nemá povinnost jakýkoliv doklad za svoje výkony vystavit. Z pohledu daní z příjmů je podstatné pouze to, kolik peněz obdržel a že je řádně zdaní, popř. zaeviduje v daňové evidenci, pokud má povinnost ji vést.

Ostatní předpisy

Pakliže podnikatel podniká na základě živnostenského zákona, předepisuje mu § 31 odst. 14 živnostenského zákona povinnost vydat na žádost zákazníka doklady o prodeji zboží a o poskytnutí služby. Na dokladu musí být uvedeno označení podnikatele obchodní firmou, popřípadě názvem nebo jménem a příjmením, a identifikačním číslem osoby, bylo-li přiděleno, datum prodeje zboží nebo poskytnutí služby, druh zboží nebo služby a cena, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Nebudu se zde pouštět do polemiky o tom, zda se i na osobu, která podniká a nemá platně vyřízenou živnost, vztahuje živnostenský zákon. Zde jde o posouzení konkrétních případů.

Je možné, že v budoucnu se na taxislužbu bude vztahovat povinnost elektronicky evidovat tržby. V tom případě přibude další zákon, který bude regulovat, jak má vypadat určitý typ dokladu (konkrétně doklad o přijaté hotovostní platbě).

Na provozovatele taxislužby se dále vztahují specifické předpisy regulující tuto profesi. Je možné, že i tyto předpisy obsahují ustanovení řešící náležitosti vystavovaných dokladů.

Shrnutí

Z výše uvedeného vyplývá, že o platnosti či neplatnosti zaslaných dokladů nemá smysl hovořit. Fakturu, popř. jakýkoliv jiný doklad za poskytnutou službu může vystavit jakákoliv osoba poskytující jakoukoliv službu (dokonce i nepodnikatel), jelikož tento doklad představuje toliko pouze výzvu k platbě, popř. potvrzení o již obdržené úplatě.

Zákony pojem jako platný doklad jakéhokoliv druhu pro podnikající osoby nevedoucí účetnictví, neplátce DPH, neznají. Některé zákony pouze předepisují, jak mají vypadat doklady/obchodní listiny vystavené podnikatelem. Mohou existovat určité sankce a postihy za nedodržení ustanovení zákona, které však nezpůsobují neplatnost vystaveného dokladu jako takového. Ve vztahu k zaslaným dokladům tak lze hovořit pouze o ne/naplnění podmínek stanovených určitým předpisem nebo určitými předpisy, které se na konkrétního podnikatele vztahují.

Pro úplnost ještě pár poznámek závěrem:

Z praktického pohledu bych doporučovala neuvádět na faktuře DPH v jakékoliv formě, pakliže poskytovatel plnění není plátce DPH. Chápu, že Taxify vychází asi z nějakého vzoru faktury, nicméně pro finanční úřad může být tato forma fakturace zavádějící. Aby mohl nějaký subjekt vystavovat doklady jménem jiného subjektu, je k tomu obvykle třeba určitá forma zmocnění, jehož forma závisí na druhu vztahu mezi subjekty a samozřejmě konkrétním předpisu, dle kterého je toto zmocnění poskytnuto.

Martin Štěpán, daňový poradce a auditor

Zákon přesně nevyjmenovává vlastnosti účetního dokladu. Je však zřejmé, že účetním dokladem může být jen takový doklad, který jednoznačně identifikuje poskytovatele služeb. To se v případě faktur bez IČO nestalo, neboť jméno a příjmení, případně adresa nemusí jednoznačně identifikovat poskytovatele služeb (na jedné adrese může bydlet více osob stejného jména, třeba syn, otec a děd). Proto doporučuji pro odstranění těchto pochybností minimálně uvedení údaje IČO, které jednoznačně definuje daného podnikatele/poskytovatele služeb.

Pokud poskytovatel není podnikatelem, pak samozřejmě nemůže uvést IČO, neboť mu takový údaj nebyl přidělen. Není ale pravdou, že by taková fyzická osoba-nepodnikatel nemohla vystavit fakturu, zákon takové omezení neklade. Nicméně pro přesnější identifikaci doporučuji uvést buď rodné číslo, nebo alespoň datum narození. Je ovšem potřeba upozornit, že pokud bude tato fyzická osoba poskytovat své služby pravidelně a opakovaně, porušuje nejspíš živnostenský zákon a hazarduje s přestupkem nebo trestným činem nedovoleného podnikání.

Mgr. Lukáš Heřtus, tiskový odbor Generálního finančního ředitelství

Vztah mezi provozovatelem taxislužby a zákazníkem ve věci úhrady na jízdu nespadá do kompetence Finanční správy. Co se rozumí účetním dokladem, potom zákon o účetnictví (ZoÚ) stanoví, jaké povinné náležitostí musí obsahovat „účetní“ doklad vystavený účetní jednotkou. V zákoně (§ 11 ZoÚ odst. 1) je uvedeno, že „účetní“ doklady musí obsahovat:

  • označení účetního dokladu,
  • obsah účetního případu a jeho účastníky,
  • peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství,
  • okamžik vystavení účetního dokladu,
  • okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vystavení účetního dokladu,
  • podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování.

Jedná se o povinné náležitosti „účetního“ dokladu. V zákoně je také uvedeno, že účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat „účetní“ doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu.

To jinými slovy znamená, že pokud obdrží zákazník „doklad“ s uvedením požadované částky za poskytnutí služby, nemusí se jednat o „účetní“ doklad ve smyslu ZoÚ, ale např. o podklad k následnému vyhotovení „účetního“ dokladu v účetnictví poskytovatele služby.

Naopak může nastat i situace, kdy je možné považovat tento doklad za doklad „účetní“, splňuje-li všechny povinné náležitosti dle ZoÚ. „Účetní“ doklad je dokladem pro potřeby vedení účetnictví účetní jednotkou (provozovatele taxislužby) a nijak nemusí souviset nebo být shodný s dokladem o poplatku za jízdu.

Dále je potřeba uvést, že ověření toho, zda doklad byl, nebo nebyl vystaven, není v kompetenci Finanční správy (s výjimkou povinnosti vystavování dokladů z pohledu EET), ale té organizace, která je k tomu oprávněna (např. ČOI).

Pokud poplatník vykonává činnost, ze které mu plynou tržby podléhající evidenční povinnosti podle zákona o evidenci tržeb, je mimo jiné povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. Účtenka musí obsahovat příslušné kódy a další náležitosti podle zákona o evidenci tržeb a musí být zákazníkovi nabídnuta automaticky, bez nutnosti si o ni říci. V současné době se povinnost evidovat tržby na taxislužby nevztahuje. Pro úplnost dodáváme, že okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby plynoucí z činnosti poskytování taxislužby bude upraven až v plánované novele zákona o evidenci tržeb.

Sečteno a podtrženo

Za jízdy přes aplikaci s Taxify může faktury či obecně doklady vystavovat i soukromá fyzická osoba – občan. Je to podobná situace, jako když vám na trhu někdo prodá ze své zahrádky hrstku fazolí a vystaví vám na to doklad, aniž by ten člověk reálně podnikal. Podobně doklady může vystavovat firma či podnikající osoba, přestože v dané oblasti nemá platné živnostenské oprávnění. Takový doklad pak může cestující plně použít pro účely daňově uznatelného dokladu. Ve zkratce – cestující to nemusí nijak řešit. Není jeho úkolem zkoumat, zda daný řidič, provozovatel, firma, kdokoli má platná oprávnění pro svoji činnost.

Ovšem existence dokladu (faktury, zprávy z e-mailu o jízdě apod.) spolehlivě slouží jako důkazní prostředek, který může použít jakákoli výkonná moc státní správy či místní samosprávy. Převedeno do souvislostí, když si někdo jeden den vyzkouší, jaké je to jezdit pro Taxify, aniž by měl platné živnostenské oprávnění a další náležitosti, nikdo mu za to hlavu neutrhne a ani úřady to nebudou řešit. Pokud však totéž bude dělat druhý den, už jde o pravidelnou a opakovanou činnost z pohledu podnikání.

diners2018

Tím, že faktury vystavuje přímo Taxify jménem provozovatele a všechny jízdy a příjmy z nich jsou elektronicky archivovány, finanční práva má situaci ještě jednodušší, neboť si může všechny tyto doklady vyžádat (na základě stejného ustanovení daňového řádu jako v kauze „svatebních hostin“ – ovšem v tomto případě zcela v souladu s daňovým řádem).

Státní správa se dále může zajímat o to, zda daný subjekt (občan, podnikatel, firma) se řádně evidoval k platbě daně z příjmů fyzických/právnických osob, daně silniční, k platbě sociálního a zdravotního pojištění, má oprávnění na území dané obce k taxislužbě atp. Pakliže státní orgány zjistí, že tomu tak není, následuje správní řízení a na jeho konci bude sankce. Příjem z pokut a sankcí uložených řidiči a provozovateli vozidla jezdícího pro Taxify je pak příjmem do státního rozpočtu, resp. také do rozpočtu obce, ve které se daný přestupek stal.

Našli jste v článku chybu?