Hlavní navigace

Dluhů se zbavíte rychleji. Oddlužení má být nově na tři roky, pokud se nebudete vyhýbat placení

4. 7. 2023
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vláda schválila novelu insolvenčního zákona. Změny přinesou dlužníkům lepší vyhlídky. Pokud se dostanou do úpadku, budou se moci z dluhů dostat rychleji.

Vládou schválený návrh novely insolvenčního zákona umožní lidem s velkými dluhy vybřednout z této pasti rychleji, než zákon umožňoval dosud.

Cílem novely je zároveň upravit proces oddlužení tak, jak to požaduje směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o restrukturalizaci a insolvenci. Ačkoli evropská směrnice vyžaduje specifický režim oddlužení jen pro podnikající fyzické osoby, doporučuje zároveň stejná pravidla vztáhnout i na spotřebitele. Režimy oddlužení pro podnikající i nepodnikající fyzické osoby tak mají být v těch nejpodstatnějších parametrech sjednocené.

Jak je to nyní

Stávající pravidla umožňují oddlužení během 5leté lhůty, kdy musí dlužník vynaložit veškeré úsilí, aby uspokojil své věřitele. V tomto případě platí vyvratitelná domněnka, že dlužník tuto povinnost splnil, pokud splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek.

Pak jsou tu ještě specifické výjimky. Lidé ve starobní a invalidní penzi (pouze invalidita II. a III. stupně) nebo v situaci, kdy jejich dluhy vznikly minimálně ze dvou třetin ještě před dosažením 18 let, mají lhůtu pro oddlužení zkrácenou na tři roky.

Všichni ostatní se mohou oddlužit za tři roky pouze za podmínky, že během této doby splatí nezajištěným věřitelům minimálně 60 % svých závazků.

Zajištěná a nezajištěná pohledávka

Insolvenční zákon rozlišuje mezi zajištěnými a nezajištěnými věřiteli. Zajištěný věřitel má, na rozdíl od nezajištěného, svou pohledávku zajištěnou některým ze způsobů, který stanoví insolvenční zákon. Zajištění posiluje jeho postavení a v případě, že dlužník neplatí, může věřitel získat svou pohledávku prodejem předmětu zajištění.

V insolvenčním řízení se za zajištění považuje:

  • zástavní právo (např. hypotéka),
  • zadržovací právo (právo nevydat cizí věc, dokud není splacený dluh),
  • zajišťovací převod práva (dlužník na věřitele dočasně převede nějaké své majetkové právo a v případě, že nesplatí dluh, stane se věřitel vlastníkem dané věci).

Podíl zajištěných pohledávek na celkovém portfoliu přihlášených pohledávek ale podle důvodové zprávy k předloze obecně není v oddlužení příliš vysoký. Zajištěné pohledávky se vyskytují jen v 5,5 % oddlužení a odpovídají 4,5 % z celkového objemu pohledávek. Když už je ale v rámci oddlužení řešena zajištěná pohledávka, významně se podílí na celkové výši pohledávky.

Zkrácení doby oddlužení

Doba oddlužení je doba od rozhodnutí o způsobu oddlužení do přiznání osvobození dlužníka od splácení zbývajících dluhů.

Mezi nejvýraznější změny, které má návrh mířící do Sněmovny přinést, patří zkrácení délky doby oddlužení ze současných 5 let na 3 roky. Dojde tak ke sjednocení doby oddlužení pro všechny dlužníky.

Evropská směrnice (dále jen Směrnice) vyžadovala tříleté oddlužení pro podnikající fyzické osoby, zároveň ale doporučovala pravidla nastavit stejně i pro spotřebitele.

Často nelze jasně rozlišit mezi dluhy, které vznikly podnikateli během výkonu obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání, nebo které mu vznikly mimo tyto činnosti. Podnikatelé by nemohli účinně využít druhé šance, pokud by museli absolvovat samostatné postupy s různými podmínkami přístupu a dobami oddlužení, aby se zbavili svých dluhů vyplývajících z podnikání nebo jiných dluhů, které z podnikání nevyplývají, cituje důvodová zpráva evropskou předlohu s tím, že se autoři návrhu s tímto názorem ztotožňují a nevidí důvod rozlišovat režim oddlužení pro podnikající či nepodnikající fyzické osoby, případně režim dluhů z podnikání a dluhů vzniklých mimo podnikání.

Kromě toho připouští, že důsledky koronavirové a energetické krize i války na Ukrajině dopadají finančně na zaměstnance i OSVČ (a pravděpodobně budou i nadále s několikaletým zpožděním), což může vést k růstu počtu návrhů na povolení oddlužení: Předkladatel proto považuje za důležité v dostatečném předstihu zpřístupnit poctivým dlužníkům efektivní nástroj, s jehož využitím se v případě úpadku budou moci navrátit do socio-ekonomického života bez doživotních dluhů.

Osobní bankrot. Jak probíhá a za jakých podmínek lze vyhlásit? Přečtěte si také:

Osobní bankrot. Jak probíhá a za jakých podmínek lze vyhlásit?

Příjmové poměry dlužníků, chudých i bohatých

Novela chce zároveň posílit opatření proti možnému zneužívání oddlužení ze strany nepoctivých dlužníků. Návrh má přispět k tomu, aby v oddlužení spláceli adekvátní částky a nesnižovali své příjmy. I toto je věc implementovaná ze Směrnice, která klade důraz na to, aby byl při stanovování výše měsíční splátky a zejména při schvalování oddlužení brán zřetel na příjmové poměry dlužníků. U dlužníků s velmi nízkými příjmy by měla být úroveň splácení nastavena tak, aby byli schopni na oddlužení dosáhnout.

Zaměstnavatelé dlužníka také budou muset poskytovat součinnost insolvenčnímu správci (dále jen Správce), aby ten mohl ověřit údaje směrodatné pro zhodnocení příjmového potenciálu dlužníka (povinnost se týká současných a minulých zaměstnavatelů, u kterých dlužník pracoval v posledních 12 měsících).

Do zákona přibude ustanovení, podle kterého bude insolvenční soud při posouzení, zda dlužník vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek věřitelů a zda vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, brát v úvahu schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka podobně jako v případě vyhodnocování kritérií při určování výživného.

Bude také zkoumat, zda se dlužník nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání, výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, případně jestli nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Na základě vyhodnocení příjmového potenciálu je dlužníku již při schválení oddlužení určena efektivní splátka, tedy průměrná výše měsíční splátky, kterou má dlužník být schopen plnit, vysvětlují autoři návrhu s odkazem na to, že má-li soud efektivně bránit snaze dlužníka snižovat příjmy, nemůže vycházet jen z dokladů dlužníka o příjmech.

Nově také bude platit, že pokud dlužník bez práce nepožádá do 15 dnů o zařazení do evidence Úřadu práce (nebo vezme žádost zpět či bude z evidence pravomocně vyřazen), bude se mít za to, že řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu.

Ve zprávě dlužník zhodnotí své úsilí a podrobně popíše kroky k dosažení a zvýšení příjmu, popřípadě též příčinu poklesu příjmu a zda tento pokles zavinil. Zprávu může dlužník podat Správci i ústně, pokud o to požádá v dostatečném předstihu.

Dlužník bude Správci předkládat zprávu o svém úsilí nejpozději na počátku každého dvanáctého měsíce plnění splátkového kalendáře. Nejvýše jednou za 3 měsíce musí zprávu předložit i v případě, pokud ho k tomu Správce přímo vyzve. Ten tak učiní vždy při poklesu průměru dlužníkových příjmů za poslední 3 měsíce oproti hodnotě vyplývající z rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu nebo při poklesu předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů oproti hodnotě určené v rozhodnutí o schválení oddlužení o více než čtvrtinu.

Maximální úsilí dlužníka

Splnění oddlužení (nově splnění předpokladů pro osvobození) plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty bude (kromě stávající možnosti, že dlužník splatí nezajištěným věřitelům pohledávky v plné výši) nově podmíněno tím, že po dobu 3 let od schválení nebude oddlužení zrušeno a že dlužník bude po tuto dobu plnit všechny podstatné povinnosti. Má se za to, že tyto povinnosti splní, pokud dosáhne předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.

Právě u otázky vyvratitelné domněnky k osvědčení maximálního úsilí dlužníka se vedla mezi koaličními kluby vzrušená debata, která však nevedla ke shodě. Návrh proto šel do meziresortního připomínkového řízení ve variantním řešení. Schválena byla druhá varianta, která staví na individuální míře uspokojení nezajištěných věřitelů určené jednotlivě pro každého dlužníka, informoval náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav. První neschválená varianta obsahovala místo individuální míry uspokojení stanovené už na počátku oddlužení podmínku uspokojení aspoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Odměna insolvenčnímu správci

Nově má také platit, že pokud dlužník neuhradí odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce v oddlužení, může po něm stát žádat náhradu, resp. částku rovnou vymáhat.

Předkladatel nepovažuje za vhodné připustit, aby insolvenční správce při řádném výkonu funkce v úvodní fázi oddlužení nesl tíži nákladů insolvenčního řízení, vysvětluje důvodová zpráva s tím, že tyto situace mohou nastat ve chvíli, kdy nakonec nedojde k úspěšnému osvobození dlužníka (příp. dojde k odejmutí, nebo zániku osvobození). To může nastat: 

  • když ani po úspěšném absolvování oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty dlužník nedoplatí do 1 roku po přiznání osvobození podle § 414 insolvenčního zákona zbývající část nákladů insolvenčního řízení,
  • kvůli předčasnému zastavení insolvenčního řízení po zrušení schváleného oddlužení pro porušení některé z povinností dlužníka postupem dle § 418 insolvenčního zákona,
  • z důvodu předčasného zastavení insolvenčního řízení ve fázi před schválením oddlužení kvůli neschválení oddlužení postupem podle § 405 insolvenčního zákona,
  • kvůli účelovému zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení dlužníkem ve fázi před schválením oddlužení vedoucí k zastavení insolvenčního řízení (§ 394 insolvenčního zákona), kdy už ale Správce mohl (a musel) splnit převážnou část, nebo dokonce všechny své povinnosti vyplývající z úvodní fáze oddlužení.

Jde o případy, kdy Správce v úvodní fázi oddlužení plní své povinnosti (tj. zjišťuje majetkové a příjmové poměry dlužníka, provádí přezkum přihlášených pohledávek, tvoří zprávu o přezkumu a pro oddlužení atd.). Stejně jako po schválení oddlužení v případech neuhrazení paušální měsíční odměny a hotových výdajů Správce, které vede ke zrušení schváleného oddlužení a eventuálnímu zastavení insolvenčního řízení.

Riziko této zpětné úhrady nákladů insolvenčního řízení by podle autorů novely mělo motivovat dlužníka (zejména po přiznání osvobození), aby náklady včas a v plné výši uhradil sám, protože je tedy nově ponese vždy, nezávisle na tom, jestli bude úspěšně oddlužen, či nikoliv.

Existující povinnost dlužníka hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení autoři předlohy navrhují změnit tak, aby byl dlužník povinen hradit alespoň minimální měsíční zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, a to nezávisle na výši srážky ze mzdy nebo jiných příjmů.

Minimální měsíční zálohu stanoví Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů s tím, že insolvenční soud uloží povinnost hradit po povolení oddlužení Správci zpravidla částku 1089 Kč vč. DPH. Neuhrazení zálohy na odměnu a hotové výdaje Správce alespoň ve zmíněné minimální výši bude bránit schválení oddlužení. Není však nezbytné v této fázi řízení uhradit zálohy na pohledávky insolvenčního správce náležící za období do schválení oddlužení v plné výši. Navrhovaná úprava by tudíž zásadně neměla způsobovat prodlužování úvodní fáze insolvenčního řízení, která se dle dostupných statistických údajů nejčastěji pohybuje v délce trvání 4–6 měsíců (nezávisle na příjmových poměrech dlužníka), uvádí návrh novely s připomenutím, že osvobození dlužníka se netýká pohledávek insolvenčního správce náležících za období do schválení oddlužení. Takže i po splnění oddlužení Správce může požadovat jejich uspokojení pod hrozbou sankce odejmutí přiznaného osvobození.

Pohledávky na výživném

Novela také umožní provádět, kvůli věřitelům s pohledávkou na výživném, exekuční srážky ze mzdy dlužníka i po zahájení insolvenčního řízení.

V insolvenčním řízení je předpokladem pro povolení oddlužení i pro další postup v řízení hlavně to, že dlužník bude schopen plnit pohledávky insolvenčního správce na náhradu odměny a hotových výdajů, ale i pohledávky běžného výživného.

Po zahájení insolvenčního řízení ale obvykle není možné prostředky deponované u zaměstnavatele použít na úhradu pohledávek výživného a dlužník musí své vyživovací povinnosti plnit z nezabavitelné částky. To může být překážkou pro vstup do oddlužení.

Obecně platí, že kvůli zahájení insolvenčního řízení je možné výkon rozhodnutí či exekuci na majetek sice nařídit nebo zahájit, ale nelze je provést, leda že by to nařídil insolvenční soud. Pro pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, které vzniknou po zahájení insolvenčního řízení, ale nově bude možné provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci srážkami ze mzdy do prohlášení konkursu nebo schválení oddlužení a bude možné provádět mimoinsolvenční srážky ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka i ve fázi mezi povolením a schválením oddlužení (a z nich platit pohledávky běžného výživného). Ze současného opt-in systému, kdy o pokračování exekuce na pohledávky výživného musí rozhodnout insolvenční soud, se tímto přechází na opt-out systém, kdy exekuce srážkami za mzdy na pohledávky výživného budou pokračovat, nerozhodne-li insolvenční soud z důležitého důvodu jinak, vysvětlují autoři návrhu s tím, že nová pravidla mají zamezit prodlevám v placení pohledávek z výživného.

Příslib dlužníka

Dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetku, bude moci k návrhu na povolení oddlužení připojit i závazný příslib, že neumožní-li stav majetku nebo zákonem určená měsíční splátka uspokojit v plné výši pohledávky Správce (hotové výdaje a odměnu), bude v plné míře nebo zčásti hradit tyto pohledávky z nepostihnutelné základní částky, která mu nesmí být sražena z měsíční mzdy či jiných příjmů.

To může pomoci dlužníkům, kterým kvůli navýšení nezabavitelné částky určená měsíční splátka nestačí ani na uhrazení minimální splátky v oddlužení, což je v současnosti překážka povolení oddlužení.

dan_z_prijmu

Protahování nepomůže

Podle návrhu by měla novela dát insolvenčnímu soudu možnost prodloužit dobu oddlužení o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil své povinnosti vyplývající z oddlužení řešeného splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty. Průběh oddlužení bude možné prodloužit i opakovaně, nejvýše však v souhrnu o 12 měsíců.

Účinnost novely je plánována na začátek roku 2024.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).