Názory k článku Dluhopisy pro občany? Kampaň za peníze daňových poplatníků
-
Ano, makroekonomicky z pohledu dneška se to asi jeví nesmyslně.
Když se ale na to podívám z pohledu produktového manažera/ředitele, kterým už několik let mám tu (možná z Vašeho pohledu pochybnou) čest být, tak mi to dává mnohem větší smysl.
Když zavádím nový produkt, na který klienti (zejména masová retailová klientela) nejsou zvyklí, je dobré ho zkrátka trochu "osladit", aby ho koupili. Časem už ho budou kupovat za normálních podmínek.
Drobní retailoví střadatelé mají jednu kouzelnou vlastnost: setrvačnost. Mnohem více, než institucionální sektor, jsou schopni investici "držet a nepustit", i když by třeba bylo racionální ji dávno opustit. Takže z pohledu státu je podle mého názoru velmi důležité omezit "finanční zprostředkování" bankami a mít přímý smluvní vztah se svými věřiteli.
"Koupí" si tím totiž obrovskou stabilitu, která tu bude i v případě "řeckého scénáře".
-
JJ (neregistrovaný)
Hlavní Kalouskův trik je ovšem v přesunu úroků až na příští vládu. Za první rok totiž sazba činí jen 0.85%, pak se zvedá až v pátem roce 6%. Pokud by tedy Kalousek takto hradil celý státní deficit 100 mld, tak za dobu své vlády zaplatí na úrocích jen cca 3 miliardy, kdežto následující vláda 28 mld. Takže se opticky snižují deficity této vlády na úkor oné budoucí.
A naše blbá média o tom mlčí.
-
Plně souhlasím s názory autora článku. Zajímavé je, že stejný ministr financí prosadil razantní osekání stavebního spoření a to m.j. s použitím populistických argumentů, že na toto stavební spoření přispívají spořícím všichni občané, což označoval za diskriminující a to přesto, že stavební spoření měla většina občanů (na rozdíl od dluhopisů, které se soustředí u těch, kteří potřebují bezpečně uložit větší peníze. Obyčejní lidé mohou volit jednodušší formy termínovaných vkladů, které jsou úročeny dokonce lépe, než zmiňované dluhopisy. Ovšem jsou pojištěny pouze do 100 tisíc euro, což je pro normální občany většinou zcela dostačující, kdežto když někdo potřebuje uložit ve článku zmiňovaných 300 milionů, tak se mu dluhopisy samozřejmě hodí. A když dobré výnosy uhradí stát (tj. my všichni), tak je to ještě lepší. Ještěže soudy alespoň část restriktivních opatření vůči stavebnímu spoření letos zrušily a nepřímo tak potvrdily některé z názorů, které jsem si dovolila v loňském roce zveřejnit v článcích "Stát porovnává výhodnost stavebního spoření s tříměsíčním vkladem" a "Změny ve stavebním spoření očima klienta"
-
Přemysl Bosák (neregistrovaný)
Nejen makroekonomicky nepochopitelné, ale jakkoli.
ad marketingová přirážka: Zde se neuvádí na trh žádný nový produkt, ale státní dluhopis, který má svou tržní cenu odvozenou od výnosové křivky. Dělat na netržních cennách je nesmysl.
ad setrvačnost: A k čemu taková setrvačnost bude dobrá? Tržní úroková sazba se na trhu tvoří bez ohledu na to, kdo dluhopisy vlastní. Dojde-li např. na downgrade České republiky, sazby vyletí a ceny půjdou dolů. U standardních dluhopisů je naopak oproti těmto výhoda, že stát nemá povinnost tyto skoupit, ale u těchto tato povinnost (put opce) existuje, takže drobní spořitelé v takovém případě svou opci uplatní a stát bude mít povinnost naráz tyto odkoupit, což může být v případě turbolencí na trhu minimálně likviditní problém.
ČLÁNKY DO MAILU