Během prvních 2 týdnů (14 dnů) pracovní neschopnosti, s výjimkou prvních 3 dnů, dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny; nemocenské vyplácí stát až od 15. dne, a to za kalendářní dny. Při karanténě náleží nemocenské již od prvního pracovního dne. Náhrada mzdy činí 60 % redukovaného průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, a to za každou neodpracovanou hodinu – s výjimkou prvních 3 směn (maximálně 24 neodpracovaných hodin), za které náhrada nepřísluší.
Jak už naznačeno slovem redukovaného, zjištěný průměrný hodinový výdělek se ale nezapočítává celý, upravuje se (snižuje se) podle příslušných hodinových redukčních hranic tak, že
do výše 1. redukční hranice 64,85 Kč se z něho započte 90 %,
z částky přesahující 1. redukční hranici do výše 2. redukční hranice 247,10 Kč se započte 60 %
a z částky přesahující 2. redukční hranici do výše 3. redukční hranice 494,20 Kč se započte 30 % (přičemž částka nad 3. redukční hranicí se nezapočítává, nezohledňuje).
Podrobně jsme si přiblížili výpočet náhrady mzdy v článku Náhrada mzdy a nemocenské v roce 2017 (příklady, návody).
Nemocenské od 15. dne pracovní neschopnosti
Nemocenské, které náleží od 15. dne pracovní neschopnosti nebo karantény, se počítá z tzv. denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období.
Takto stanovený průměrný denní příjem se rovněž upravuje (redukuje) pomocí tří redukčních hranic na denní vyměřovací základ.
Redukce se provede tak, že se započte
- do první redukční hranice 942 Kč 90 % denního vyměřovacího základu,
- z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí 1412 Kč se započte 60 %,
- z části mezi druhou a třetí redukční hranicí 2824 se započte 30 %,
- k části nad třetí redukční hranici se nepřihlédne.
Pro pořádek dodáváme, že redukční hranice pro náhradu mzdy a nemocenské se liší, oboje se každoročně valorizují.
Výše nemocenského činí 60 % denního vyměřovacího základu od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti.
Příklad
Zaměstnanec pobírá každý měsíc mzdu ve výši 30 000 Kč. Ocitne-li se v pracovní neschopnosti, za prvních 14 dnů dostane náhradu mzdy od zaměstnavatele, nemocenské bud dostávat od 15. dne.
Vyměřovací základ činí 12 × 30 000 Kč čili 360 000 Kč.
Denní vyměřovací základ pak 360 000 Kč : 365, což je 986,30 Kč.
Musí se provést jeho redukce: z částky do 1. redukční hranice 942 Kč se započte 90 %, tedy 847,80 Kč.
Nad 1. redukční hranicí zůstává 44,30 Kč (986,30 Kč – 942 Kč), z toho se započte 60 %, tedy 26,58 Kč.
Redukovaný denní vyměřovací základ je tedy součtem částek 847,80 Kč a 26,58 Kč, což je 874,38 Kč, po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 875 Kč, z toho činí nemocenská dávka 60 % čili 525 Kč.
Od 1. ledna 2018 však bude nemocenské činit od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény 66 % denního vyměřovacího základu a 72 % denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény (v době od 15. do 30. kalendářního dne zůstane na úrovni 60 % denního vyměřovacího základu), zatímco dosud po celou dobu pracovní neschopnosti činí jen 60 % denního vyměřovacího základu.
Orientační srovnání nemocenského a jeho nárůstu
| Průměrný měsíční výdělek v Kč | Nemocenské za 1 kalendářní den v r. 2017 v Kč | Nemocenské za 1 kalendářní den v r. 2018 v době od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti v Kč | Nemocenské za 1 kalendářní den v r. 2018 v době od 31. do 60. dne pracovní neschopnosti v Kč | Nemocenské za 1 kalendářní den v r. 2018 v době od 61. dne pracovní neschopnosti v Kč |
| 11 000 | 196 | 196 | 216 | 235 |
| 15 000 | 267 | 267 | 294 | 320 |
| 20 000 | 356 | 356 | 391 | 427 |
| 25 000 | 444 | 444 | 489 | 533 |
| 30 000 | 525 | 525 | 578 | 630 |
| 35 000 | 585 | 585 | 643 | 702 |
| 40 000 | 644 | 644 | 708 | 772 |
Srovnání s rokem 2017 je jen hrubé a orientační, protože pro rok 2018 budou jako každý rok valorizovány redukční hranice denního vyměřovacího základu, bude tedy započítáváno více peněz z výdělku, a proto i nemocenské dávky budou ve skutečnosti vyšší.
Příklad
Budeme počítat s parametry pro rok 2017, tedy s výší redukčních hranic pro tento rok, nezohledníme tedy jejich budoucí valorizaci pro rok 2018, protože její míra zatím není známa, ačkoliv budeme porovnávat výši náhrady příjmu (náhrady mzdy a nemocenského) za pracovní neschopnost před změnou a po změně, tedy v r. 2017 a v r. 2018:
Zaměstnanec, který pobírá 30 000 Kč, bude práce neschopný 90 dnů. Budeme uvažovat, že tomu odpovídá průměrný hodinový výdělek 173,08 Kč (jak by tomu bylo ve 4. čtvrtletí r. 2017). Za prvních 14 dnů mu v roce 2017 náleží náhrada mzdy celkem 5151 Kč a nemocenské 39 900 Kč.
V roce 2018 mu s ohledem na valorizaci redukčních hranic bude náležet více než 5151 Kč na náhradě mzdy, avšak zajisté nejméně tato částka, nemocenské mu bude náležet více než 525 Kč za den v 15. až 30. dni pracovní neschopnosti, tedy více než 8400 Kč;
za 31. až 60. den více než 578 Kč denně, tedy celkem více než 17 340 Kč,
za 61. až 90. den pracovní neschopnosti denně více než 630 Kč, tedy celkem více než 18 900 Kč;
celkem tedy dostane nemocenské 44 640 Kč.
Zvýšení na nemocenském tedy bude nejméně 4740 Kč, ale s ohledem na valorizaci redukčních hranic to bude ještě více, i náhrada mzdy bude s ohledem na valorizaci redukčních hranic vyšší.
ČLÁNKY DO MAILU