Personalista by se určitě neptal na nic, co není pro firmu důležité, i jeho čas je drahý a nechce s ním plýtvat. Pokud se na některé věci nesmí ptát, dopadne to tak, že stejně vyjdou najevo při zkušební lhůtě, adepta vyhodí bez udání důvodu a je to ztráta pro oba (zaměstnavatel vyhodil zbytečně peníze a zaměstnanec zmeškal šanci najít si místo, kde o něj stojí).
A jaký je rozdíl mezi tím, že se na to zeptá, nebo že se nezeptá, přijme ji, dítě jí po týdnu onemocní a po dvou týdnech ji vyhodí ve zkušební době?
Cokoliv, na co se personalista nesmí ptát, se v těch třech měsících zkušební doby provalí a můžou dotyčného vyhodit. A když pak někam přijde a v životopise bude mít, že ho desetkrát vyhodili ve zkušební době, jakou má asi šanci, že ho vůbec k pohovoru pozvou?