Příklad mi nešel do diskuse vložit, tak alespoň slovně: Podnik nakoupí např. v Německu suroviny a polotovary za 100 euro. Jeho výrobní náklady (mzdy, režie atd.) činí 3 miliony Kč tj. při kurzu 25 Kč/euro celkem 120 tis. euro, takže náklady celkem jsou 220 tis. euro. Pokud se mu podaří výrobky v Německu prodat pouze za 215 tis euro, vykáže ztrátu 5 tis. euro.
Jestliže poklesne kurz koruny na 30Kč/euro okamžitě se změní situace:
Podnik nakoupí suroviny za 100 tisíc euro, stejně jako dříve. Jeho výrobní náklady zůstanou na úrovni 3 milionů Kč, ale v přepočtu na euro poklesnou na 100 tisíc €, takže náklady dohromady budou 200 tis. euro. Tržby se nezmění, zůstanou na výši 215 tis. euro, ale podnik vykáže zisk 15 tis. euro.
A to všechno pouhou změnou kurzu koruny!
Na podobném principu pracují nejen naše automobilky, ale i celá řada jiných výrobců. A není vyloučeno, že se tímto zásahem podaří vyřešit i problém v OKD.
Podnik má dlouhodobou zakázku. Na ni nakoupí materiál za 100 000 €, sám má náklady 3 000 000 Kč, při kurzu 25 Kč/€ 120 000 €. Hodnota kontraktu je 230 000 €. Tedy při dodávce má zisk 10 000€, tedy 250 000 Kč. Protože to je zodpovědný obchodník, má kurz Kč/€ zajištěný na 25 Kč/€. Takto uzavře kontrakt. Jenže pak přijde umělá devalvace o 5%, která způsobí 2% inflaci. Tedy mu náklady v Kč stoupnou na 3 060 000 Kč a materiál se mu prodraží o 200 000 Kč. Nicméně hodnota kontraktu je daná a kurz Eura zajištěný. Tedy tento EXPORTÉR na devalvaci PRODĚLÁ 10 000 Kč.
Příkladů může být celá řada, protože každý podnik má jiné podmínky. A tak někomu se může zdát intervence ČNB jako nedostatečná, jinému bezvýznamná a někomu ( jako např.Václavu Klausovi) dokonce jako škodlivá.
Na uměle podhodnoceném jüanu však Čína založila svůj hospodářský zázrak, přes protesty USA a EU, že čínským vývozcům poskytuje nepoctivé cenové výhody. Konkrétních příkladů je celá řada a devalvace domácí měny je všeobecně pokládána za malý podvod na úkor ostatních států.
Protože kurzové zajištění je pro podnikatele velice drahé a naše podniky proti podnikům eurozony znevýhodňuje, bylo by pro nás mnohem výhodnější příjmout euro, než držet stále českou korunu. Ale protože to naši politici nejsou schopni pochopit a bankéři z CZK vyloženě profitují, většina našich podniků už kalkuluje v eurech a platí v eurech i při vnitrostátních platbách a to prostřednictvím bank v eurozoně, aby u nás ušetřili za směnu měny a nehorázné bankovní poplatky.
Podnikatelé si dokážou poradit sami, k tomu žádné politiky nepotřebují. V nejhorším případě přenesou sídlo firmy do solidnější země.
Ano, příklady jsou různé. Nicméně ihned po devalvaci v nějakém rozhovoru Singer řekl, že díky zajišťovacím kontraktů na devalvaci v prvním roce budou prodělávat i exportéři, kladný vliv devalvace na export se projeví až po roce, kdy většina zajišťovacích kontraktů skončí. Cílem devalvace je zvýšení inflace, případný kladný vliv na export (pokud vůbec nějaký bude) je jen side effect. Takže ten můj příklad asi bude typičtější, než ten váš.
Nevěřte bankéřům Pavle. Jejich jediným zájmem jsou vlastní zisky, které jim nyní zajišťuje právě existence CZK.
Mám s tím vlastní zkušenosti, protože náš podnik realizuje větší část tržeb v eurech. Proto jsem ihned poté, co na Slovensku přijali euro zajel do Bratislavy a zřídil tam účet, přes který provádíme většinu plateb přímo v eurech a na bankovních poplatcích jsme za tu dobu už ušetřili částku v řádu desítek milionů korun.
Podstatná část příjmů našich bankéřů totiž spočívá právě ve směně měn a stali se z nich tudíž obyčejní vexláci. Naštěstí pro nás, se dosud nenaučili spekulovat na finančních trzích, což by mohlo znamenat pro CZK skutečnou pohromu. Alespoň to nedávno v televizi prohlásil prof. Švejnar.