DESETNÍK 53/2005 (21. 2. 2005 – 13. 3. 2005)
Máme se lépe a lépe…
Minulý čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad výborné údaje o růstu hrubého domácího produktu. Podle této veličiny se často srovnává blahobyt zemí. Byl-li by to vskutku dobrý nástroj srovnání životní úrovně, mohli bycho říci, že se reálně máme o 4,3 % lépe. Ekonomice se daří, bohatne, a podle Bohuslava Sobotky se už můžeme těšit na euro – přijmeme ho včas… to znamená po většině evropských nováčků.
Ekonomice se daří lépe, ale jak se daří občanům? Zaměstnancům nic moc… reálné mzdy vzrostly nejméně za poslední čtyři roky. Není divu, že si občan, který bere mzdu vyšší než většina ostatních, vydělal jen 19 890 Kč hrubého. Tolik činí průměrná mzda poté, co za loňský rok vzrostla reálně o 3,1 %.
Růst mezd je u nás, navzdory zpomalení, rychlejší než v Evropské unii. Podle analytičky Markéty Šichtařové budeme brát stejný plat jako Němci přibližně za 30 let. Aspoň, že nám nezaměstnanost klesá, když v Německu roste na rekordní poválečné hodnoty. Se svými 9,6 % nezaměstnaných si můžeme proti německým 12,6 % pískat. (Jen pro zajímavost – v Německu mají přibližně tolik nezaměstnaných, kolik má polovina České republiky obyvatel.)
Podtrženo, sečteno, přestože Evropu doženeme až za 20 let, patříme mezi 13 % nejbohatších lidí světa. Klesá i daňové zatížení – Den daňové svobody budeme slavit o dva dny dříve než vloni – 14. června – oproti loňskému 15. červnu (nezapomínejte na přestupné roky). Předloni bylo sice o den dříve než letos, ale kdo by pátral po minulosti, že…
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 |
|---|---|---|---|
| 6.června | 7. června | 11. června | 12. června |
Zdroj: Liberální institut
Proto se ani nedivím, že je práce na černo stále oblíbená. Navíc, komu by se nechtělo čekat 30 let na slušný plat, bude mít nyní možnosti mnohem lepší. Počátkem měsíce schválila dolní komora rakouského parlamentu dohodu o praktikantech a dohodu o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech České republiky a Rakouska. Nemusíme tedy čekat sedm ani třicet let, a hurá za prací do Rakouska!
I bydlet se musí
Nejen prací živ je člověk. Naše společnost nedospěla ještě tak daleko, že by zaměstnavatel poskytoval možnost ubytování na pracovišti (nejlépe ve spacáku poblíž počítače či jiného pracovního stroje), a tak téměř každý z nás někde bydlí. Někdo ve vlastním, někdo v pronajatém… regulovaném či neregulovaném – a tu je ten svízel (či jiná plevelná rostlina dle vkusu zahrádkáře/ekonoma).
Diskuse o deregulaci nájemného probíhá… …probíhá řadu let. Nyní, po letech, konečně vysvitlo světlo na konci tunelu. Snad kdosi ze Sdružení majitelů domů či svazu měst a obcí rozžnul zápalku (dříve, dokud se používala na hlavičky síra, sirku) hrozbou žaloby na stát o 30 až 50 mld. Kč za škody vzniklé regulací od roku 2002, možná ale skutečně zablesklo denní světlo. V každém případě diskuse nabrala nové obrátky. A stát přislíbil rychlejší deregulaci.
Odborná analýza společnosti Patria ale hovoří jasně: Zrušení regulace sice sníží tržní nájemné, odhady se pohybují přibližně ve výši jedné třetiny. Ovšem, každá mince má i hranu, a tou je v tomto případě očekávané zvýšení nájemného v dosud regulovaných bytech – v průměru o 160 %! Cifra, které se lekne leckterý politik bez ohledu na to, jakým způsobem on sám přišel k bytu. A tak se rozhodli hledat 2 mld. Kč na zmírnění dopadů deregulace pro nájemníky. Každý, jehož výdaje na bydlení překročí 30 % (v Praze 35 %) příjmů, dostane příspěvek od státu.
Už, už vše vypadalo, že se blíží ke zdárnému konci, kdyby se nevyhrabal křeček. Promiňte, Stanislav Křeček, předseda Sdružení nájemníků a poslanec ČSSD, který prohlásil, že se deregulovat nebude, že regulaci nepopřel ani Evropský soud a že majitelé domů mají jít plakat na jiný dvorek – evropský soudní dvůr jejich žalobu neuzná… uvidíme, co bude dál.
Zajištěné fondy…
ČSOB představila počátkem března dva nové zajištěné fondy, které měly přinést i novinku – sníženou cenu jednoho podílu na 10 Kč. Tím se měla investice přiblížit i drobnějším střadatelům. Minimální investice se snížila na 5 000 Kč. Co zůstalo neměnné je vstupní poplatek v upisovacím období ve výši 2 % vkladu.
Výnos ČSOB Světového Click+ 17 je odvozen od koše evropských a amerických akcií, přičemž doba trvání fondu je rozdělena na pět období, v nichž je sledován vývoj ceny akcií. Vzroste-li hodnota koše o více než 4,7 %, připíše se podílníkům 4,7 % za dané období, poklesne-li o více než 3 %, sníží se hodnota podílového listu právě o toto procento. Zhodnocení a znehodnocení mezi těmito mantineli se připíše celé, přičemž po ukončení trvání fondu podílník dostane alespoň minimální zhodnocení.
Minimální zhodnocení fondu činí 8 % za dobu trvání fondu (tj. 1,4 % p. a.), což je více než u předchůdce stejného jména a o jednotku nižšího čísla, který měl minimální zhodnocení 4 % (tj. 0,89 % p. a.). Toť pozitivní zpráva. Negativní je na opačné straně mantinelů – maximální zhodnocení kleslo na 23,5 % (tj. 4,02 % p. a.) oproti 24 % (5,01 % p. a.) u svého předchůdce. Jak vidno, nic není zadarmo, ani vyšší minimální zhodnocení.
Z pohledu výnosů je zajímavější ČSOB Světový Strom CZK 1, který závisí na vývoji kurzu 20 vybraných akcií. Pokud v některém ze šesti období nepoklesne žádná akcie v koši pod 85 % hodnoty, znásobí se „klik“ (základní výše zhodnocení) koeficientem 1,5. Pokud alespoň jedna akcie poklesne, „klik“ se koeficientem vydělí a nejhorší akcie se z koše vyřadí. Počáteční „klik“ je stanoven na 3,7 %.
Minimální zhodnocení u ČSOB Světového Stromu CZK 1 je vyšší než u předchozí novinky ČSOB – 10,13 % (1,6 % p. a.). Zajímavé je, že i maximální zhodnocení je vyšší – 76,89 % (9,83 %). To může být dáno několika faktory – buď je pravděpodobnost vyššího zhodnocení Stromu nižší než u Clicku+, nebo vidí konkurenci v podobně konstruovaném, a již rozprodaném fondu České spořitelny ESPA – ČS zajištěný fond 3, jehož další pokračování Spořitelna připravuje. Nebo je to jen proto, že má delší dobu trvání a tedy pracuje s dlouhodoběji vázanými prostředky.
Novinky a zajímavosti
- Podnikatelé neumí podávat daňové přiznání elektronicky a mnohdy ani nevědí, že to jde. Vyplývá to z průzkumu společnosti Aktis. Na druhou stranu není o co stát. Elektronický podpis prodává jediná společnost za cca 750 Kč/rok a beztak je třeba veškeré přílohy k přiznání poslat poštou…
- Dolar zažívá další tíživé okamžiky. Vůči koruně (což americkou ekonomiku jistě trápí) oslabil ve středu až na 21,93 Kč/USD. Zajisté méně bude americké občany trápit pokles dolaru vůči euru na přibližně 1,338 UDS/EUR.
Souhlasíte s deregulací nájemného?
