Zapomínáte na to nejzásadnější a to družstvo případně především SVJ. Toto 99% kupujících naprosto nezajímá, přitom dostat se do nefunkčního celku znamená peklo. Při menším množství bytů stačí v domě i pár deb*lů a můžete se jít se svým bytem s opraveným jádrem zahrabat.
Každou chvíli to vidím v telce a zdaleka nemusí jít jen o hnědočechy - vcelku luxusně opravený byt ve zdemolovaném domě, do bytu se jde hnusnou oprýskanou chodbou a jede se pomalovaným výtahem - to vše je vizitka společnství v tom domě. A hezký byt v takovém domě je vám víte k čemu..
Zásadní chyba je odtrhovat existenci bytu od existence domu. Byt bez domu neexistuje. Když uhoří elektřina v domě svítíte baterkou. Když praskne stoupačka nosíte flašky z obchodu. Když není zateplenu spíte ve svetru. A je úplně jedno jestli máte v kapse půlmeloun, když v domě je 1/2 důchodců co nechtějí opravit vůbec nic, protože na to nemají (nebo spíše tvrdí že na to nemají).
Smysl má řešit věci co nezměníte - patro, velikost bytu, lokalitu, stav domu, sousedy, SVJ.
Naopak naprosto nemá smysl řešit věci co lehce změníte - nové jádro můžete mít za týden postavené, bezpečností dveře jsou zazděné za pár hodin. Toto řešit je NESMYSL.
souhlasím téměř se vším, slušní, funkční sousedé jsou prostě k nezaplacení. Nefunkčí nebo rozhádané SVJ může nemovitost(byt) velmi znehodnotit.
Ale i velké investování nemusí být pro potencinálního prodejce výhodné. Příklad kolegy: Družstevní byt v původním stavu (papundekl.jádro), anulita zanedbatelná. Odhlasované zateplení(dotaci pak nedostali), splátka cca 1600,- na 20 let. O 500m vedle nové bytové domy, některé ještě volné,a již se prodávají i ty z "první etapy". Ano, jsou dražší, ale při započtení nového dluhu (kterým se prodejci-realitky moc nechlubí), investice do oprav(přestavby), je to v těch nových prostě výhodnější. Navíc je to v záruce(např.výtahy) a už se okolo myslelo i na parkoviště. Bude-li chtít (kolega) i nadále prodat, myslím, že bude muset výrazně slevnit....
Před dvěma lety jsem si s tím hrál. Stáhl jsem si z justice.cz roční účetní uzávěrky družstva (2,5 roku staré, novější nebyly), zjistil zadlužení družstva.
Rozpočítal dluh na jednotlivý byt.
Spočítal, že střecha, stoupačky a okna jsou hotové, chybí společné prostory, zateplení, poměrová měřidla, a co to bude stát. Spočítal náklady na modernizaci vlastního bytu. Odhadl cenu chybějícího parkování, na základě inzerátů, i alternativně placené parkoviště 700-800 Kč/měsíčně.
Nevyčíslil jsem neřešitelný problém paneláků: kročejový hluk a horší zvukovou neprůzvučnost, hodnotu času u parkování 15 minut daleko, čas potřebný k modernizaci vlastního bytu, ztráty vytápěním nezatepleného domu, i celkové opotřebení a riziko skrytých statických vad domu, i absenci záruk. Resp. dal jsem je = 0 Kč.
Zároveň jsem zanedbal, že novostavba poblíž není ihned k dispozici, je ve výstavbě, a časovou hodnotu peněz v koupeném, ale nepředaném bytě.
Dispozice a orientace na světové strany nebyla ideální u obou případů.
Vyšlo mi, že aby se dostali na nulu s novostavbou poblíž., musel by nabízený byt v paneláku stát ne 2,65 M, ale 2,25 M. Poslal jsem jim kompletní výpočet s tím, že jestli jsou ochotni diskutovat po bližším seznámení s bytem (ani jsem tam nebyl), o odpovídající ceně.
Za dva dni mi řekli, že by tedy šli na 2,45 M....
Buď prodávající má rozum, a dovede sám počítat, a potom nabídne sám odpovídající cenu na začátku. Není jich mnoho, ale existují. A pokud ne, tak je diskuze marná. Čísla pro ně nic neznamenají, protože už mají spočteno, kolik potřebují získat... na stavbu domku, dát dceři a synovi, na auto...
Starou stavbu také musíš "zaplatit celou a hned". (Nebo úvěr, a to platí pro oboje podobně.)
Ale rozumím, co chceš říci: Pro někoho je v daném čase 2,45 M maximum, kam se třebas i s úvěrem dostane. A tak nemá jinou možnost, než brát tohle.
To je pravda. Já zas počítám s tím, že tu možnost má, a zvažuje, co je pro něj lepší.
S tím jsem počítal v úvaze já. Ale skutečně, neplatí pro všechny.
Presne tak. Proto si myslim ze si ten byt za 2.45 kupce najde a mozna ho najde i za tech 2.65 (i kdyz predpokladam ze je to zamerne nadsazene aby bylo z ceho slevovat), prodavajici tedy skutecne nema duvod jit na 2.25 (leda ze by byl ve velkem presu z nejakeho duvodu) ac tve vypocty jinak vypadaji zajimave :)
No a jak to tedy dopadlo? Koupils, nekoupils, co a za kolik? Jinak je to takove bez zaveru...
2,85 stál nový, dokonce o 5m2 větší. To je rozdíl oproti nabízené ceně 0,2. A některé věci se dají odložit, ale 40 let stará umakartová koupelna a záchod, to chce udělat hned. 0,15 M, vlastní času a energii nepočítaje. To je rozdíl už pouhých 0,05 M.
Jsem si vědom, že 50.000 Kč jsou sice sranda, ale když je má člověk jen tak vysázet navíc na dřevo, tak to sranda už není. Ale lze počkat a spořit, hledat dál, cokoli. Koupit kvůli tomu tohle, to už je hodně špatné rozhodnutí.
2,45 byla až po argumentaci a na vyžádání. A to by se člověk dostal, po čase a hledání, na lepší cenu s lepším bytem.
Mě to už zajímalo jen jako vyzkoušet si nový způsob vyjednávání, jestli jsou schopni reagovat na čísla.
Závěr? No nekoupil jsem. Ten starý, to je asi jasné. Nejen kvůli ceně. Ta dispozice a orientace byla mizerná. Takže pro mě by museli jít někam znatelně pod 2M.
A ten nový také ne. Kvůli dispozici a orientaci na světové strany, která byla srovnatelná s tím starým. Ten jsem bral jen jako vyjednávací pozici a cenové srovnání. V podstatě to funguje tak, že obě strany čtou stejné články. A protože tam píší "žádejte slevu", tak prodávající cenu nadsadí a poté dá slevu. Bez jakékoli soudnosti ohledně "cílové" ceny, a schopnosti cokoli posoudit. Jednoduše jen x = y - 0,2
A nejsou to schopné ani realitky. Ani základní kalkulaci, velmi hrubé srovnání, nic. Ty končí na "to je móc", a "my vám to prodáme za víc, když nám podepíšete tuhle smlouvu".
Poenta? Jen opakuji, co jsem již napsal: pokud člověk kupuje starší, tak hlídat novinky v inzerátech, až člověk narazí na něco přijatelného za odpovídajcí cenu. Potom nemá smysl smlouvat, a chtít "slevu" podle novinových článků.
Jenže koupě bytu stejně jako všeho ostatního je sice z části o rozumu, viz. Vaše počítání, ale z velké části o pocitech stylu líbí nelíbí, které nemají často žádný rozumný důvod a každý je má naprosto jiné (výhled, atmosféra lokality, vzpomínky atd. atd.)
Takže tak jak Vy jste šel přes čísla, tak někdo jiný půjde přes pocity a dá z nějakého důvodu přednost bytu, který Vás vůči novostavbě cenově nezaujal. A těžko se Vaše argumentace potká z představami a vnímání výhod a nevýhod daného bytu s prodávajícím.
A nějak nechápu Váš postup. Srovnáváte 2 byty, které Vám vlastně ani nevyhovují. A u starého se dopočítáte nějaké odpovídající ceny 2,25M, ale dále píšete, že by museli jít někam znatelně pod 2M (?). Takže jako logicky za byt dáte 2,25 a čistě pocitově výrazně míň? Co pak proboha tak precizně počítáte a srovnáváte? Nejde o nějakou objektivní hodnotu, ale tu subjektivní. Tzn. z hlediska prodávajícího najít toho, kdo je byt ochoten z jákeholiv důvodu koupit nejdráž (a když ten důvod zjistím, tak na něm stavět)a z pohledu kupujícího co nejlevněji s ohledem na jejich subjektivní představy o výhodách a nevýhodách daného bytu (nebo čehokoliv jiného).
V době realitního boomu jsem takto prodal byt v prakticky mrtvé lokalitě s minimálním zájmem o koupi jen proto, že kupující chtěl mermomocí větší byt ve stejném domě, což dával naprosto otevřeně najevo. To je pak super materiál, se kterým s dá pracovat. Zájem o koupi i přes solidní inzerci byl reálně skoro nulový vzhledem ke zřejmým obecným nevýhodám bytu pro normální rodinné bydlení (pro mne v době koupě naopak jednoznačné výhody), zato on koupil jeden z nejdražších starých bytů, které se v naše městě prodaly. A o tom obchod taky je, o psychologii ...
No, sentimentem kupující netrpí.
Správná připomínka: srovnávám něco, co mi nevyhovuje. Proč? Protože prodávající téměř nikdy u starých nemovitostí neposkytuje informace, co vlastně prodává. Půdorys, nebo alespoň orientaci oken? Kdepak.
No a když jsem nakonec tedy zjistil, co prodává, tak jsem si řekl že experimentem neriskuji neúspěch. Protože tohle koupit nechci, tak si mohu vyzkoušet jinou metodu. Nu což, on plýtval mým časem, tak jsem neměl výčitky.
To, že jsi prodal jak jsi prodal, je samozřejmě možné. Ale tohle jsem pro srandu sledoval, a prodávali to i po půl roce za sníženou cenu a bez úspěchu.
A sledoval jsem i jiné neúspěšné. Po roce i po dvou, i po slevách a bez úspěchu. Měl jsi štěstí. I případy, kdy majitel začal při dvou zájemcích cenu šroubovat. A po dvou letech jsem na to znova narazil, za cenu o 0,5 nižší, nežli výchozí.
Jistě, je to někdy náhoda. Ale je lépe se doufat v velmi málo pravděpodobnou náhodu, nebo statistikou a srovnáním? Čímž samozřejmě neberu nikomu právo "to zkusit".