Vlákno názorů k článku Darovat, či nedarovat krev? od VlK - Po sepsání článku v červnu a odeslání redakci...
-
Po sepsání článku v červnu a odeslání redakci došla další reakce SÚKLu mimojiné i k tomuto tématu. Poslal jsem ji dodatečně redakci, bohužel nevyšla. Dávám ji aspoň takto do komentáře pro úplnost.
Bez jakéhokoliv odůvodnění (výzkumem apod.) stále tvrdí, že „je vhodné, aby byl dotazník vyplněn přímo před odběrem a nemohlo tak dojít k opomenutí resp. k nedoplnění nových skutečností.“ Asi bych měl navrhnout, aby lékař neměl přístup k historické zdravotnické dokumentaci, aby anamnézu pacienta před každým ošetřením tahal z pacienta a „nemohlo tak dojít k opomenutí resp. k nedoplnění nových skutečností.“ Tenhle „bezpečnější“ způsob by se měl přece prosadit i jinde. Např. zakázat dlouholetou iniciativu vlády předvyplnit daňové přiznání, vždyť může dojít k opomenutí resp. k nedoplnění nových skutečností! Vážně. Děsí mě, že i ve zdravotnictví se tak v hojném počtu stále používá argument „ustálenou praxí“. Zvláště když pochází od autority SÚKLu, která pak zdá se tuto „ustálenou“ praxi sama vytváří a současně konzervuje povinností ji používat. V odkazovaných doporučených postupech ČLS JEP jsem zběžně nenašel nic o doporučení natož povinnosti ručně vyplnit dotazník dárcem. Mimochodem ustálenou praxi bylo pouštění žilou nebo ustálená praxe byla příčinou tzv. horečky omladnic (z pitevny k porodu bez umytí rukou).
Pro přesnost, neupravovaná část reakce SÚKLu:
„...Forma dotazníku pro dárce krve a jejích složek je pak blíže specifikována doporučením vypracovaným odborníky (transfuzními lékaři) sdruženými v odborné společnosti - Společností pro transfuzní lékařství ČLS JEP (viz http://www.transfuznispolecnost.cz/index.php?page=dokumenty&identifikator_kategorie=DOPORUCENE_POSTUPY ). Co se týká času a způsobu popř. místa vyplňování dotazníku pro dárce, ten již konkrétně legislativně vyhláškou č. 143/2008 Sb. upraven není. Požadavek na vyplnění dotazníku před samotným odběrem vychází z ustálené praxe při provádění odběrů, kdy je příchod dárce nejdříve zaregistrován v kartotéce příslušného zařízení. Obvykle je pak informačním systémem zařízení vygenerován přímo dotazník s hlavičkou obsahující údaje identifikující dárce a datum. Ten je pak (po vyplnění podpisu dárce i pověřeného zdravotnického pracovníka) evidován společně s další dokumentací k tomuto konkrétnímu odběru. Z hlediska zajištění poskytnutí informací maximálně validních je vhodné, aby byl dotazník vyplněn přímo před odběrem a nemohlo tak dojít k opomenutí resp. k nedoplnění nových skutečností. Tato opatření směřují k základnímu cíli a tím je výroba maximálně bezpečného transfuzního přípravku a ochrana příjemce krevní transfuze i dárce krve samotného. Je nám líto, že tuto ustálenou praxi v zařízeních transfuzní služby vnímáte jako zatěžující, nicméně věříme, že i přesto zůstanete v řadách aktivních dárců krve.“ -
dr. P. Turek, Transfuzní odd. Thomayerovy nem. (neregistrovaný)
Vážení,
ke článku jsem se dostal naprostou náhodou (přeposlal nám ho manžel naší kolegyně). Článek obsahuje řadu nepřesných a někdy i zavádějících informací a zasluhoval by přenést na fórum, kde by se na otázky dostalo správných odpovědí a pochybnosti byly vysvětleny. Např. na stránky Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP < www.transfuznislopecnost.cz >Ad "nezištné dárcovství":
- darování krve by mělo být nezištné nejen z důvodů etických, ale také z důvodů zdravotnických. Je jednoznačně prokázáno, že finančně motivovaní "dárci" jsou častěji zdrojem infekce přenesené na příjemce transfuze, protože ve vidině finančního prospěchu častěji neuvedou skutečnosti, které by mohly vést k jejich vyřazení z dárcovství. Daňový odpočet je formou ocenění, která toto riziko minimalizuje, protože nepřináší dárci "hotovost na ruku", ale jen "úlevu od povinnosti" a to navíc s velkým časovým odstupem (Kolik dárců daňovou úlevu čerpá není možné zjistit, bylo by nutné individuálně ověřit každé daňové přiznání. Takže mluvit "o většině" je zcestné)Ad posouzení způsobilosti k odběru:
- k odběru by rozhodně neměli chodit dárci, kteří v průběhu předchozích 14 dnů prodělali jakékoli onemocnění nebo byli v úzkém kontaktu s nemocným s infekční chorobou, ani dárci, kteří se necítí dobře a mají pocit, "že na ně něco leze". Důvodem k dlouhodobému nebo trvalému vyřazení může být závažnější onemocnění dárce, při kterém hrozí riziko, že by dárce byl odběrem ohrožen / poškozen, a prodělání nebo nosičství některých krví přenosných infekcí (HIV, žloutenka typu B nebo C, syfilis ...). Na podrobnosti asi tady není prostorAd volno k odběru:
- podle platných předpisů (zákoník práce) má dárce nárok na volno na dobu odběru a potřebné rekonvalescence a na dobu cesty k odběru a zpět. Skutečnost, zda zaměstnavatel toleruje celodenní nepřítomnost závisí na jeho úvaze, na typu práce, dostupnosti transfuzního odd., frekvenci odběrů aj. (mnoho dárců se po odběru na pracoviště vrací, ale většinou zaměstnavatel toleruje nepřítomnost 3-5x do roka při darování plné krve)Ad vyplňování dotazníku:
- stávající předpisy vyžadují, aby od dárce byly získány předepsané informace v aktuální a prokazatelné podobě (takže alespoň podpis dárce musí být aktuální). Vše ostatní je otázkou dohody a praktické proveditelnosti. Takže záleží i na možnostech daného transfuzního oddělení. Na našem oddělení dáváme dárcům dotazník s předtištěnou hlavičkou (jméno, příjmení, rodné číslo), odpovědi na otázky musí dárce pokaždé zaškrtnout sám (námi užívaný informační systém neumí přenést informace z předchozího odběru do dotazníku. Tolerujeme však, pokud opakovaný dárce místo výčtu chorob v dávné minulosti uvede "viz minulý dotazník"). Pro dárce plazmy, kteří chodí k odběru v měsíčních intervalech máme připraven zkrácený dotazník (odkaz na "základní vstupní dotazník", kde jsou uvedeny choroby z dávnější minulosti, je automatický). Lze si samozřejmě představit třeba systém, kdy by dárce vyplňoval data elektronicky (přes mobil či z domova, kde by měl předchozí verze uloženy) a data by se přímo přenesla do informačního systému transfuzního oddělení a další vymoženosti (včetně třeba elektronického podpisu na dotazníku ...), otázka však je, zda by takový systém vyhovoval všem dárcům (těm starším asi ne), kolik by vybudování podobného systému stálo, jak by byla vyřešena ochrana dat, jak pružně by bylo možné provádět změny (např. doplnění / úprava otázky ..) a také, zda budování podobného systému má smysl, když vyplnění dotazníku trvá dárci max. 5x ročně cca 5 mim. a dárce přitom stejně stráví na transfuzním odd. nějaký čas čekáním (na odběr kontrolního vzorku, na jeho vyšetření, na pohovor u lékaře ...).Tyto záležitosti by asi měly být předmětem diskuse mezi dárci a transfuzními odděleními -spolupráci je vhodné "kultivovat". Ale vést diskusi má smysl jen tam, kde mohou obě strany reagovat ...
pt
-
Dle mě nemá smysl se přít o něčem, co je věcí čistě názorů, např. co je zištné nebo v jakém diskuzní fóru by měla být tato diskuze nebo to, co v článku neřeším (o rozdílu mezi placeném a neplaceném odběru článek vůbec není).
ad volno při odběru - zákoník práce 262/2006 § 203 (2) -
Citace ze zákoníku práce: Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
Pokud někomu zajímá právní diskuze, tak třeba zde: https://www.podnikatel.cz/clanky/pradvidelne-daruje-krevni-plazmu-za-odmenu-narok-na-placene-volno/ nebo https://www.praceamzda.cz/clanky/darovani-krve-krevni-plazmy
Obvykle dárcům krve stačí informace uvedená v článku: pro dárce je to den na uskutečněný odběr, nezbytný čas při neuskutečněném odběru.Darování krve či krevních součástí považuji za ušlechtilé, ať je z jakýchkoliv důvodů (pokud nedochází ke lži apod). Jen nepovažuji za ušlechtilé to, že darování krve de fakto částečně platí zaměstnavatelé (v míře větší než nutné).
Souhlasím, že každý dárce má jiné požadavky a jiné důvody darovat nebo nedarovat - viz také komentáře pod tímto článkem. Jsme různí, někdo přestane darovat, protože platí u zubaře (dle komentáře pod tímto článkem), nebo že se jejich krev prodává, jiným vadí neustále psaní stále stejných historických zdravotních údajů. Nezavděčíte se všem stejně - aneb souhlasím s vámi, že pokud byste všem vnutili jen online vyplňování, přihlašování - ztratíte jiné dárce. Stejně jako jinde - někdo preferuje nakupování v samoobsluze, někdo s prodavačkou někdo přes e-shop. A mnohé obchody nabízí vícero různých možností.
Osobně mě mrzí útočnost této diskuze, protože věřím, že oběma stranám jde o stejnou věc, nebo aspoň mně jde o to, aby bylo co nejvíc dárců (kteří správně popíšou svou krev, resp. svůj zdravotní stav), aby je co nejméně demotivovali zbytečné záležitosti. A našlo by se jich relativně dost.
-
ad Volno k odběru:
Zdroj: https://www.bozpinfo.cz/pracovni-volno-v-den-darovani-krve-co-kdyz-ho-nebudu-cerpatJsem dárcem krve a v den darování krve bych rád šel do práce na odpolední směnu. Vím, že nemusím. Pracuji jako řidič vysokozdvižného vozíku. Můj nadřízený nevidí problém v tom, že ráno daruji krev a nastoupím na odpolední směnu. Ale co kdybych způsobil úraz jiné osobě?
Spíš byste měl podobnou otázku položit lékaři. Já nevím, jak často chodíte darovat krev, zda pravidelně, nebo jen občas, a jestli jste daroval plnou krev nebo plazmu či destičky, protože mezi těmito odběry jsou jednak různé intervaly a jednak jsou z medicínského hlediska různě náročné pro organizmus dárce. A to já tzv. „od zeleného stolu“ posoudit nemohu. Zákoník práce jasně hovoří o tom, že „přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru“. Z toho tedy vyplývá, že uvedená doba je primárně určena k zotavení zaměstnance po odběru. Chápu, že váš vedoucí nemá problém s tím, abyste nastoupil, protože nebude mít starost s tím, kým vás nahradí. Tady ale záleží na vás, především na tom, jak se cítíte. V zásadě nejde jen o to, že byste mohl způsobit úraz někomu jinému, ale jde primárně o to, že může dojít i k vašemu úrazu (omdlíte a vypadnete z vozíku apod. – takových případů jsem řešila několik). V tomto směru se vašemu vedoucímu divím a domnívám se, že bere otázku bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti na dosti lehkou váhu.
ČLÁNKY DO MAILU