Názory k článku "Daně jsou vysoké." A jsou vyšší než ve středověku?
-
Jen doplním, že platinové mince se používaly v carském Rusku (dnes mají vysokou sběratelskou hodnotu). I když zde to bylo způsobeno hlavně tím, že se platina na území Ruska těžila a protože pro ní nebylo žádné rozumné využití (je velmi obtížně zpracovatelná i dnes, natož tehdejší technologií), tak jí byl nadbytek.
V 18. století ve Španělsku dokonce z nařízení státu bylo zlikvidováno někde mezi 3 a 7 tunami platiny vysypáním do řek a moře, protože se používala k falšování zlata :). -
pavel houser (neregistrovaný)
To s tou platinou ve Španělsku je zajímavé. Vlastně je to podobná anomálie, jako když (snad) v období Hyksosů bylo v Egyptě zase stříbro dražší než zlato. Také snad nejcennějším kovem byl jeden čas hliník, než se objevila výroba elektrolýzou...(?) Mohlo být třeba na konci doby bronzové krátce nejdražším kovem železo?
-
Podobne anomalie - puvodne temer bezcenny a nyni vysoce cenny kov se deji i dnes. Prikladem je indium pouzivane pri vyrobe LCD.
S cenou jakehokoliv prvku nebo mineralu muze ze dne na den doslova zamavat nove naleziste, novy (levnejsi) zpusob vyroby/tezby nebo novy zpusob vyuziti.
Docela jsem zveav jak se projevi na trhu nove (no, spise dosud nevyuzivane) naleziste diamantu v Rusku.
http://www.novinky.cz/ekonomika/279021-rusko-ma-diamantove-tajemstvi-ktere-zamava-s-trhem.html -
Jan (neregistrovaný)
Pěkný článek. Stál by za zmínku i opačný případ. Znehodnocení měny ve Španělsku, dovozem uloupeného zlata v 16. století. Najednou meli hodně zlata a připadali si bohatí. Ovšem objem ostatních statků se nezměnil a cena zlata se propadla. Dovezené zlato prostě nebylo "kryté", protože hodnota pěněz je v tom, co za ně lze koupit.
-
avathar (neregistrovaný)
No tak hlavně se kvůli tomu zlatu nevyplatilo pracovat a podnikat - každý majitel velkého statku vydělal výpravou do ameriky násobně víc, než prací a správou statků v zemědělství - než to vyrobit, bylo to jednoduší koupit za americké zlato ze zahraničí. A když nakonec došlo, už nebyl nikdo, kdo by vyráběl postaru = zase dramaticky zchudli. Navíc, pětina pro krále skončila bez užitku proválčená v zahraničí (itálie, francie, dnešní nizozemí). A do toho si zkazili ceny nadbytkem oběživa - tedy opravdu asi platí, že indiánské zlato přineslo dobyvatelům v konečném důsledku jenom neštěstí.
-
Willy (neregistrovaný)
Ve středověku a raném novověku (tj.do 19.století) panovala především velká daňová nerovnoměrnost. Neexistovalo přesné zachycení majetku (zejména zemědělské půdy, protože základem přímých daní bylo právě její zdanění, tj. vlastně pozemková daň) a příjmů, což způsobovalo velkou nerovnoměrnost daňové zátěže. Daně sice panovníkovi povolovali stavové, ovšem šlechta sama ze svého majetku daně až na výjimky neplatila a vše odnesli poddaní v podobě tzv. kontribuce. Ta byla v obdobích neúrody a válek skutečně tíživá a vznikaly značné berní nedoplatky. Samostatnou kapitolou je využití daní. Drtivá většina vybraných financí putovala na vydržování vojska, s nímž se hájily zájmy panovníka a jeho rodu někde v Itálii nebo Flandrech. Vysoké byly i nepřímé daně - např. tzv.pivní tác nebo daň ze soli do panovnické solní pokladny (casa salis). Ta vytvořila ze soli v habsburské monarchii 17.a 18.století luxusní zboží, přitom byla jak pro lidi, tak pro domácí zvířata životně nezbytná.
Značnou zátěží byla i robota. Původně tvořila práce na panském jen několik dní v roce a byla často převáděna do peněžní formy (reluována) .I středověk znal inflaci, už ale ne inflační doložky v urbářích. Takže šlechta začala od 16. století, kdy se vlivem inflace a změny životního stylu její příjmy značně snížily, roboty zvyšovat až na obvyklé tři dny týdně (další tři dny měl poddaný pracovat na svém a v neděli kostel a volno). Existovala ale i panství, kde se pracovalo na panském všech šest dní od rána do večera. A výnos z těchto robot, pokud nebyl vrchností promrhán v plesech a honech, spotřebovala výstavba zámků a klášterů. Ty jsou sice ozdobou naší vlasti, nicméně jejich vlastníci - nemajíce dnes robotníků - si rvou vlasy nad jejich údržbou.
Míra daňové zátěže kolísala a lišila se i v různých oblastech země. Zpětně se dnes posuzuje míra zdanění dost obtížně, dá se ale shrnout do dvou závěrů. Zdanění bylo za prvé z dnešního pohledu zcela nerovnoměrné a nespravedlivé, protože neexistovaly přesné metody kontroly majetku a příjmů. A za druhé, daňový poplatník z daní nic neměl. V současnosti se sice taky mnoho peněz rozkrade promrhá za nevýhodné nákupy a zbytečné investice, přesto ale většina odvodů něco lidem přináší - státní důchody (tehdy nebyly), zdravotní péči z většiny zdarma (nebyla), investice do infrastruktury (skoro nic, až Marie Terezie budovala císařské silnice). Tehdy se peníze se většinou proválčily za slávu panovnického domu. -
avathar (neregistrovaný)
je nesmysl porovnávat středověk a dnešní moderní dobu., spíš bych srovnal období před první světovou válkou a dnešek, to už díky průmyslové revoluci jakž takž porovnávat jde. tak třeba dělníci v továrnách platili daň z příjmu 5%. Důchodové pojištění zavedl Bismark, čili existovalo, ale většina těch co ho platili se ho nedožila, takže byl přebytek :) Z jednoho platu dokázal muž uživit sebe, manželku a třeba 7 dětí. Dneska musí pracovat oba a rodiny s víc jak 3 dětma jsou velká vzácnost. Jak si dneska lidi stěžujou na dávkařující menšinu, tak si stěžovalo v té době městské, vzdělané obyvatelstvo (německy hovořící) na venkovany (česky hovořící) proudící do měst - tedy na spodinu společnosti. Díky tomu, že měli v průměru 5 dětí a nízké IQ, brzy se stali majoritou - tj. dnešním "českým" národem. O zbytek se postarala válka, emigrace a komunisti.
Rakousko - Uhersko, žalář národů, policejní stát s cenzurou odshora dolů - měl na svoji obrovskou rozlohu a 60 milionů obyvatel ---- 600 policistů, z toho polovina byla ve Vídni. Armáda za Marie Terezie měla 110 tisíc mužů a většina nákladů šla na "provoz" lidí a ne na předraženou techniku, která je nakonec úplně k ničemu kvůli korupci. Státní aparát byl obrovský, zhruba na 1/10 dnešního stavu a bídně placený v drtivé většině. Stát žil z cel nikoliv z daní za lidskou práci, ta tedy byla levná a proto se vyplatilo si na všechno najmout lidi - kdo si dneska může dovolit "služku"? Tehdy si sřední třída mohla dovolit platit několik takových lidí nejen na práce v domácnosti. Daně se zvedly až s první světovou, po válce se ale už nikdy na původní výši nevrátily, naopak se vždycky vymyslelo něco, aby se musely zvýšit. -
Willy (neregistrovaný)
Článek byl o středověku, proto jsem psal o něm, resp. o období tzv.feudalismu, protože rozdíly mezi 15. a 18. stoletím nejsou tak velké. Když už jsme ale u toho období před 1.SV, nedělal bych si moc iluze. Existovala sice určitě vrstva relativně dobře placených kvalifikovaných dělníků, většina z nich ale při mnohahodinovém pracovním dnu žila na pokraji bídy - hlavně v zemědělství, potravinářství apod. Nakonec hladové bouře a vůbec rozvoj socialistického hnutí z něčeho musel vzejít - a rozhodně to nebyl blahobyt.
Z cel státy rozhodně nežily - jejich výnos byl oproti přímým a nepřímým daním relativně malý a sloužil spíš jako ochranářské opatření pro podporu vlastního hospodářství. -
Ohledně dělnictva nastal zlom poté, co Henry Ford a další pochopili, že dělník je i konzument a že když bude dělnictvo úplně dole, tak sice budou mít menší náklady, ale taky malý trh svých výrobků. Takže už před WWI zvolna začínala jít životní úroveň "prostých lidí" v USA nahoru, třeba v UK to bylo značně opožděné. Tento rozdíl mimochodem velmi zajímavě popisuje Jack London ve svém méně známém díle "Lidé z propasti", zájemcům o toto období historie vřele doporučuji...
Nicméně po WWI se začala výrazněji lepšit i situace v dalších zemích, samozřejmě pak s velkým výkyvem po nástupu krize v roce 1929. -
Santiago (neregistrovaný)
To s tim Fordem je casto tradovany omyl. Ford sice vyrazne navysil mzdy proti konkurenci, ale nikoliv proto, aby si bohatym delnictvem zvetsil odbyt (to by bylo extremne neefektivni z hlediska jednoho zamestnavatele/dodavatele), nybrz proto, ze vzhledem ke znacnym kapitalovym nakladum a pasove vyrobe ho jakekoliv problemy s pracovni moralkou (at uz puvodne vysoka fluktuace zamestnancu, hrozby stavek, 'divoke' odbory jako IWW ci rizika sabotaze) staly daleko vic, takze se mu vyplatilo preplatit zamestnance a tim si zajistit jejich loajalitu.
-
Nemáte tak docela pravdu... Fluktuace byla jistě také podstatná, ale Ford opravdu byl jeden z prvních, kdo se při celém pojetí produkce začal zabývat rozšířením trhu i pro "nižší vrstvy". U automobilů pak byl jednoznačně první, kdo díky masové výrobě dokázal dostat cenu automobilu (což bylo tehdy velmi luxusní zboží) na hodnoty dostupné i středním vrstvám atd.
Jinak jsem to samozřejmě nemyslel tak, že by Ford zajistil vyššími mzdami svých dělníku odbyt sám pro sebe, to by byla pěkná blbost :-) Tohle bylo samozřejmě širší poznání, ke kterému postupně došlo více firem, přínos Forda byl spíš v tom, že patřil k prvním v posunu výroby od "omezeného počtu luxusu" k "masovce".
-
To také není úplně přesné. Baťovou filozofií nebyly vysoké mzdy (ve starším článku, který vyšel zde na Měšci - http://www.mesec.cz/clanky/co-donutilo-batu-zlevnit-boty/ je naopak příklad, kdy snížil mzdy na polovinu), přece jen to byl podnikatel a potřeboval udržet konkurenceschopné náklady. Jeho filozofiií vylo sociální zabezpečení dělníků - tedy mohli bydlet v jím postavených domech (ovšem zde to bylo částečně vykoupeno poměrně přísnými pravidly, kdy zaměstnavatel pravidelně kontroloval domácnosti, jakým způsobem nájemníci o svůj byt pečují, bylo zakázáno pěstovat užitkové rostliny a chovat domácí zvířata, atd.), poskytoval dotované obědy, případně mohli nakupovat některé výrobky za výhodnější ceny v podnikových prodejnách. Ve výsledku tak firma rozhodovala o tom, za co (a kde) pracovník utratí značnou část své mzdy.
Nebyl samozřejmě ani sám, ani první. A někteří podnikatelé na tuto filozofii dojeli - např. Robert Owen.
-
Bhua (neregistrovaný)
Prace jsem docetl zivotopis, tak muzu delat chytreho :-)
Mzdy snizil na polovinu protoze byla krize a jinak by musel zavrit tovarnu. Socialni zabezpeceni delniku delal protoze to bylo efektivnejsi nez proste zvysit mzdy. Napriklad zjistil ze kola jsou 3x predrazena, tak je zacal prodavat sam.
Ze vysoke mzdy jsou zaklad opakoval porad dokola.
-
Obyvatel Baťova domku (neregistrovaný)
Ony ty zákazy byly hlavně z toho důvodu, že do Baťovských domků se stěhovali lidé z širého okolí, hlavně z chudších vesnic a ti byli zvyklí mít doma pokud ne krávu, tak alespoň ovci, k tomu pár slepic a podobně. Kdo někdy viděl, případně žil v Baťovském domku, ví, že jsou hodně blízko sebe a pro takovou zvířenu tam zkrátka nebylo místo. Jenže jinak než zákazem to tehdejším venkovanům asi vysvětlit nešlo...
-
Takhle v rychlosti jsem našel třeba toto: http://www.novakoviny.eu/archiv/historie/768-bata-tomas-totalita , což už je trochu extrémistický pohled. Byl o tom ale kdysi i pořad v České televizi, možná budou mít něco v archivu nebo něco bude na YouTube.
Ona "pravda" byla někde uprostřed. Faktem je, že značná část obyvatel těchto domků (možná i většina) přicházela z chalup, kde nebyla ani podlaha (jen udusaná hlína), elektřina nebo tekoucí voda (natož teplá). Pokud by se tam nechali "bez dozoru", tak by ony domky brzy tzv. vybydleli. Zákaz chovu zvířat tam byl proto, že by byli schopni chovat uvnitř slepice, jak byli zvyklí ze svých chalup, atd. Zákaz pěstování plodin byl pravděpodobně proto, že chtěl jednotný vzhled domků a jejich okolí a nechtěl, aby lidé po návratu z práce měli druhou šichtu doma (a do práce pak chodili unaveni). Na druhou stranu by dnes těžko někdo překousl, kdyby mu domů pravidelně chodil zástupce zaměstnavatele a kontroloval, jestli má umytou podlahu, atd.Co měl Tomáš Baťa v hlavě nevím a asi to nikdo už nezjistí. Jestli jen "chladně kalkuloval" co se mu vyplatí (a vyšlo mu, že starost o sociální zázemí dělníků ano), nebo jestli to byl lidumil co by se rozdal, nebo jen trpěl jakýmsi "mesiášským komplexem" a dělalo mu dobře, cítit se jako "tatíček těch dělníků, co si neumí poradit sami". Faktem je, že jeho jednání bylo prospěšné oběma stranám (na druhou stranu takoví ševci ho moc nemuseli :) ). A určitě je lepší vydělávat za situace, kdy vás ostatní milují, než když vás nenávidí :D.
-
Nox (neregistrovaný)
Diky, zajimave pocteni. Pripada mi to jako lepsi koncentracni tabor. Ikdyz zase dal lidem slusne bydleni a stravu. Jinak ty zvirata docela chapu, ty plodiny uz moc ne, pokud se to vymahalo doslovne. Napriklad postihovat nekoho za to, ze si napr. v truhliku za oknem pestuje snitlik mi prijde zvrhle.
-
tomfi (neregistrovaný)
Spíš bych se přiklonil k názoru, že to vzniklo ze zkušeností.
Zeleninový záhonek v bytě není úplně košér ani nyní. Dále situaci, že vyjdu z paneláku a okopu si okolní zeleň abych tam zasel mrkev taky moc realisticky nevidím. A to ani nezmiňuji rozporuplné debaty s ostatními nájemníky o tom, co se bude sázet a kdo a kdy bude sklízet :D.
Celkově taková představa pěstování zeleniny spíš znamená obtěžování okolí (při představě, situace že mi ze stropu kape hnědá voda, protože si soused naházel do pokoje 20cm zeminy, zasadil brambory a teď je pravidelně zalévá, mě začíná mrazit v zádech :) )Jestli se to týkalo i rodinných domků se zahrádkou, pak bych se přikláněl k tomu pohledu "nechci unavené zaměstnance".
-
Jarmila (neregistrovaný)
On to měl provázané a dost vymakané. I tyto činnosti se snažil racionalizovat, a když to dělali ve velkém, vyšlo je to levněji. Poukázky vydával proto, aby produkty jeho podniků kupovali hlavně jeho lidé a ne překupníci z okolí, nebo lidi, co by se na levnějším přiživovali, ale pro jeho systém nic nepřinesli.
Těch domků bylo víc typů. Byly dvojdomky, ve kterých bydlely vždycky dvě rodiny, z každé strany jedna, pak byly čtyřdomky, šestidomky atd. Lidi, co tam bydleli, ani nemuseli pěstovat vlastní plodiny, mohli si je za rozumnou cenu koupit v jeho prodejnách. Kdo u Bati dělat přestal, musel se okamžitě vystěhovat. Ve Zlíně se uvažuje o tom, že čtvrť baťovských domků bude chráněnou památkou (jestli to už není, to přesně nevím). Jinak ty baťovské čtvrti stojí ve Zlíně a v Sezimově Ústí, kde stála jeho strojírenská fabrika.Na Baťovské systémy pak navázali ve Slušovicích, a taky za to byli vnímáni dost rozporuplně.
-
Nejspíše jde o kombinaci více důvodů. Logicky vzato je hrozná škoda vyplatit zaměstnanci mzdu, kterou on pak půjde utratit někam jinam. Mnohem účinnější je si ho nějak zavázat (poukázkami, nižšími cenami) k tomu, aby značnou část výplaty opět vrátil mně :). A za co dělník utratí nejvíce? Potraviny, bydlení, ošacení. Pozitivním efektem tohoto "vázaného oběhu peněz" je, že mohu částečně regulovat, za co peníze utratí (např. omezit utrácení za alkohol, cigarety,...), protože "nežádoucí" zboží prostě nebude patřit mezi zvýhodněné, případně nebude v "mých" obchodech k dispozici, nebo za znevýhodněnou cenu.
Varianta, kdy zaměstnanec bydlí v "mém" domě s povinností se vystěhovat při ukončení pracovního poměru navíc zvyšuje jeho závislost na "mně" jako zaměstnavateli a snižuje fluktuaci zaměstnanců a to mimo jiné snižuje i náklady na zaměstnance (minimálně na zaučení nových, když už ne přímo na výši mzdy).
Nevím, jak tomu bylo tehdy, ale dnes by tato praxe při správné aplikaci (jsou zde určitá zákonná omezení, které nicméně lze částečně obejít) umožnila ušetřit na daních a sociálním pojištění (jednoduše zaměstnanci mírně snížím (resp. v rámci konkurenčního boje nezvýším) mzdu s tím, že si může se slevou nakoupit v mých obchodech. Na jedné straně ušetřím na daních a soc. + zdrav. pojištění ze mzdy zaměstnance, na druhé na DPH, protože z nižší ceny zboží se počítá nižší DPH. -
anonym (neregistrovaný)
Baťa nebyl lidumil, ale věděl, že produktivita je klíč k blahobytu, tedy brzy to pochopil. On i přiznával, že není lidumil, ale věří v člověka, že pokrok je v lepší organizaci práce a využívání technologie a jak se často psalo, proč by všichni nemohli mít boty, auto a další vymoženosti. Hodně věcí, co dlouze popisuje von Hayek jsem našel v praktických poznatcích od Bati. Jo a propos, to mne hodně zaujalo - výzkumci jsou důležití, ale není možné lepší organizací u nich dosáhnout vyšší produktivity, pouze vyšší koncentrací na samotnou věc výzkumu, což agilního Baťu hodně štvalo, ale sám přiznal, že školou a pěstováním ducha i těla se hodně zlepší, ale tohle nelze ovlivnit :) Takže na duševní práci se holt nedají dělat normy, což z vlastní praxe potvrzuji až tohle zvládneme tak to bude něco.
-
Michal Kára (neregistrovaný)
Stačí si přečíst nějakou dobovou literaturu ;) Celá velká rodina v jedné místnosti, maso jen v neděli...
A k tomu, že "muž uživil rodinu", ono to nebylo tak, že by muž chodil do práce a žena se doma flákala. Starost o domácnost byla práce na plný úvazek. Takže pracovali oba.
-
Jarmila (neregistrovaný)
To zase souvisí s rozvojem techniky od pol. 19. stol. a později s nástupem elektřiny do domácností. Ještě za 2.sv.války uvařit rodině oběd znamenalo přinést uhlí, naštípat dřevo, zatopit ve sporáku a vařit. V kuchyni hic jak na Sahaře, v zimě to bylo příjemné, v létě šílené. Vyprání prádla byla práce na celý den. Krom toho až mezi oběma sv.válkami prakticky končí domácí tkalcování, předtím si hospodyňka musela např. sama utkat povlečení, ubrusy a další domácí textilie. Takový kabát se ještě v této době dědil z otce na syna. A aby toho nebylo málo, tak si hospodyňka ve volných chvílích v zimě musela nadrat peří do peřin. Masový nástup žen do placené práce proto nastává až po 2.sv.válce, kdy byla jedna zdecimovaná (dosti vybitá) mužská pracovní síla, druhak se do domácností rozšířila elektřina a drobná technika (sporáky, pračky). Bez této techniky si jako ženská dneska nedovedu představit život a před našimi předkyněmi hluboce smekám, když si uvědomím, co všechno dokázaly!! (stačí mi, když si uvědomím, že za 2. sv.války, když byl obecný nedostatek potravin, doma vařily i pivo, a krom toho dokázaly i s omezenými zdroji vykouzlit mimo jiné i vánoční pohodu, cukroví i dorty k narozeninám malých dětí).
-
Jarmila (neregistrovaný)
Ale no tak, peří se možná ještě nekde dere, ale v době, kdy se peřiny z dutého vlákna koupí za cenu 500,- Kč/kus, už asi peří dere málokdo. Aspoň jsem nikde neviděla husy, možná pár kachen, ale husí peří bývalo do peřin vyhledávanější.
A peřiny se nevyvářejí, pokud už se něco vyváří, tak bavlněné nebo lněné povlečení. To se může i bílit na sluníčku, ale opět: současná cena povlečení (zvláště v akci) je tak nízká, že se to už ani nedělá, stačí ho jen vyprat. Ono taky tolik nevydrží. Zatímco ještě v 50.letech vydrželo povlečení v pohodě 20 i 30 let, dneska ho vyhodíte za 5 let. To ani zažloutnout nestačí.
-
Honzas (neregistrovaný)
Jiná doba - jiný pohled na věc. Sociální pojištění poskytované státem vyžaduje aby se státu peníze odváděly. Ale rozhodně to není jediný způsob, jak se na stáří pojistit. Více dětí, v dobách vysoké úmrtnosti, bylo právě to sociální zabezpečení.
Nemá to nic společného s IQ. Nakonec, samotná výše IQ nemá nic společného s vzděláním... Spíše je to projevuje adaptabilitou na změny okolí.Češi (Moravané, Slezané) se majoritou nestali, oni jí byli stále. Země koruny České přijaly za krále Habsburky. Nestali se jakousi součástí Rakouské říše, měli shodného vladaře. Na to jaksi zapomíná - ta uměle vytvořená rétorika po rozdělení Rakousko Uherska má tuhý kořínek.
V němčině (a latině) byla vedena výuka. Na rozdíl od latiny, byla němčina živý jazyk, takže v něm vznikala nová slova a spojení, související s rozvojem techniky. V češtině oficiálně neexistovala - nebylo proto možno vytvářet obecně srozumitelné texty. Pro srovnání, kolik se v současnosti používá anglických výrazů v IT ?
Příliv venkovského obyvatelstva souvisí s růstem průmyslu. A bylo to přesně obráceně, nároky na lidskou sílu nutily hledat lidi na venkově. Nebylo totiž třeba těch hloupých, ale naopak těch chytrých, protože výraz bezpečnost práce, byla naprosto neznámým pojmem.
V této souvislosti byli právě Češi pověstní svou inteligencí. Proto je bylo možné nalézt všude tam, kde se používala technika. Třeba u dělostřelectva, ale velké množství jich sloužilo u maríny...
-
Jarmila (neregistrovaný)
Jen Vás doplním: příliv lidí z venkova do měst byl vždycky. Po zrušení nevolnictví zesílil a ještě více zesílil o zrušení roboty, což byla doba počátku průmyslové revoluce. Venkov měl přebytky obyvatelstva, venkovské rodiny bývaly mnohodětné, na rozdíl od městských.
Problém nastává až v 50.letech 20.stol., kdy porodnost na venkově klesá a jsou tu rodiny 2-3-dětné. A to se komunisti snažili aspoň příliv obyvatel z venkova do měst trochu zmírnit, snažili se, aby byla práce i mimo města, udržovali dopravní spojení, kulturu. Od 90.let, kdy jsme na venkově zařízli nejdřív dopravní spojení, pak školství a další potřebné věci, se venkov rychle vylidňuje. K naší škodě. Jednou ho budeme pracně obnovovat, ale narazíme na to, že jakmile odtud lidi odejdou, těžko se budou vracet. A slovem "venkov" nemyslím obce hned vedle Prahy, kde lidi bydlí jen proto, že je to levnější než přímo v Praze, ale nejsou to typičtí obyvatelé venkova. -
Honzas (neregistrovaný)
Ono záleží, co si přesně představíte za pojmy venkov a město. Vzato pohledem středověku, městská práva znamenala práva trhu. To znamená především řemesla. Z tohoto pohledu byl venkov záležitost zemědělská (samozřejmě, že i tam se vyskytovala řemesla jako kovář, nebo švec), a město věc "obchodu", tedy řemesel. Prosadit, se tedy mohli pouze ti šikovnější.
Ti kteří hledali uplatnění hůře, města často opouštěli. Bylo zvykem u nově osídlovaných oblastí nechat v městech vybubnovat oznámení o vzniku nové vesnice. Kdo přišel, dostal různé výhody, měl šanci získat pozemek, nebo dřevo z vyklučeného lesa. A taky mu byly odpuštěny desátky.
Takže lidé se stěhovali do měst, ale i z měst na venkov.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Jen Vás doplním: většina nových vesnic vznikala ve 12.-14.století. To do nich přecházeli lidé zase z jiných vesnic, protože venkov měl vyšší natalitu obyvatelstva (to jsou právě ty Lhoty). Jinak historicky vzato měl venkov vždycky vyšší natalitu, což souviselo hlavně s vyšší životní úrovní městských obyvatel..
Já jsem tou poznámkou o stěhování z venkova do měst měla na mysli hlavně 19.století, kdy lidi z venkova nešli do měst za řemeslem, ale do fabrik, které v té době vznikaly. Fabriky nepotřebovaly všestranně zaměřené řemeslníky, potřebovaly hlavně dělníky, zaučené na několik druhů pracovních úkonů. -
Honzas (neregistrovaný)
Přeskočila jste tvz. raabizační vesnice (podle dvorního rady F.A.Raaba). Těch po pozemkové reformě (1775) vzniklo kolem 200. Dokonce bych řekl, že rámci 1 století je to historický rekord :-)
Natalitu venkova s městem srovnat nelze. K tomu nejsou žádné statistiky. Pravdou ale je, že na venkově byla, vzhledem k snadnější dostupnosti potravy, větší míra přežití. Navíc i nezaopatřené děti se umísťovaly do domácnosti jako v podstatě "otroci", snadněji. Aspoň nevím, že by někde na venkově operovaly dětské gangy, jako tomu bylo v městech.
Řemeslník není člověk znající řemesla, ale člověk v řemesle vyučený :-) Po roce 1800 se k nám zejména z průmyslové Anglie rozšířilo textinictví. Směřovalo k surovinám, t.j. na venkov. Když o cca 20 let později tento obor nízkou cenou ovládly stroje, odcházeli tito dělnici s rodinama z vesnic a směřovali za prací do měst. Ale ve své podstatě to nebyli zemědělci. Ti svou půdu obvykle neopoušteli.
-
Honza (neregistrovaný)
"Z jednoho platu dokázal muž uživit sebe, manželku a třeba 7 dětí. Dneska musí pracovat oba a rodiny s víc jak 3 dětma jsou velká vzácnost."
7 dětí a ženu uživíte z dnešního i podprůměrného platu snadno i dneska. Pokud jim budete dávat chleba a zelí (ne bio :-) ), budou bydlet v jedné místnosti, nebude vadit, že jich pár umře hlady, nebudou mít každý každé 2 roky nový iPhone ani motorku ani kolo ba ani panenku nebo dobré boty a vychováte je tak, že od 4 let vám budou pomáhat v práci (ne jako dnešní frackové, co je rodiče živí do 30 let).
-
Petr (neregistrovaný)
Potřeby státu a lidí JSOU STEJNÉ (potraviny, bydlení, komunikace, bezpečnost, suverenita).
.
Pouze se mění prostředky, kterými je to dosahováno. Kdysi bylo třeba poslat posla na koni s dopisem, dnes se musí vybudovat drahá infrastruktura a zaměstnat statisíce lidí (vývoj a výroba ifrastruktury i mobilů, tvorba legislativy, dozorové orgány), aby bylo možné poslat SMSku.Kdysi byl jídelníček slože VÝHRADNĚ z místních zdrojů, dneska je třeba obrovskou dopravní inrastrukturu (silniční, železniční i lodní), chemický průmysl (hnojiva), legislavtivu a uřady (dotace) jen proto, aby se lidi najedli.
-
AG (neregistrovaný)
, protože jinak by Evropa dnes neexistovala. Byly to typické obranné války.
Problémem byly ale spíš sezónní války uvnitř knížectví v Evropě , kdy válčil každý s každým o kus lesa.
Ano lidé u nás byli prodávani do otroctví - španělským židům. Čímž jejich úloha v Evropě byla od počátku destruktivní. Mimochodem ty vysoké daně vybírali králům právě oni.
ČLÁNKY DO MAILU