Všechna daňová přiznání, která se zesnulého týkají, totiž musí být podána ke dni jeho úmrtí, prostřednictvím pozůstalých nebo správcem dědictví. Skon podnikatele je třeba oznámit finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně.
Nabytí majetku děděním spadá od Nového roku 2014 pod daň z příjmů a je od daně zcela osvobozeno. To platí i v případě, že dědictví získá právnická osoba. Majetek získaný děděním se do daňového přiznání k dani z příjmů neuvádí,
popsala daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. Případný prodej dědictví – kromě majetku zařazeného v podnikání zůstavitele – je z hlediska daní považován za prodej osobního majetku, který je ve většině případů od daně z příjmů také osvobozen.
Dědí se i daňové povinnosti
Pokud měl zesnulý nemovitost, její prodej bude pro dědice osvobozen za podmínky, že ji nabyvatel alespoň pět let vlastnil, přičemž si do lhůty může započítat i délku vlastnictví zesnulého příbuzného v řadě přímé nebo manžela. Další možností je, že byla nemovitost alespoň dva roky vlastněna a zároveň užívána k bydlení nabyvatelem. Prodej motorového vozidla, které patřilo zesnulému, nebudou dědicové muset danit, počkají-li jeden rok od jeho nabytí. Pokud byl ale zděděný majetek zařazen v podnikání zemřelého, je jeho prodej vždy předmětem daně z příjmů jako příjem z podnikání,
doplnila Blanka Štarmanová.
Kromě majetku jsou ale součástí dědictví také veškeré daňové povinnosti zesnulého, vyplývající například z podnikání nebo pronájmu. Ty je povinen vyřídit pozůstalý manžel nebo partner, jiný zákonný dědic či správce dědictví.
Ke dni úmrtí podnikatele je třeba podat přiznání k dani z příjmů a dále všechna další daňová přiznání související s podnikatelskou činností – tj. přiznání k DPH, k silniční dani, vyúčtování daní za zaměstnance, přehledy pro Správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a další. Postupuje se stejně jako při ukončení podnikání. Například u DPH je třeba vypořádat, tedy částečně vrátit, daň z majetku, u kterého byl uplatněn odpočet DPH ve lhůtě pěti let, u nemovitostí deset let, před ukončením podnikání. Ovšem pouze v případě, že v podnikání nepokračuje někdo z dědiců.
Smrtí podnikání končí, ale dědic v něm může pokračovat
Výjimkou jsou situace, kdy zavedené podnikání funguje dál pod vedením právoplatného nástupce, určeného buď na základě závěti, nebo dohody s ostatními dědici. Smrtí podnikatele jeho podnikání končí, ale za určitých podmínek uvedených v živnostenském zákoně v něm může dědic pokračovat. Daňové povinnosti pak přebírá on. Ovšem až ode dne rozhodnutí soudu o dědictví. Do té doby vyrovnává daňové povinnosti správce dědictví jménem zemřelého z jeho majetku. Teprve ukončením soudního řízení o dědictví nastupují daňové povinnosti dědiců,
popisuje Blanka Štarmanová jednu z novinek letošního roku.
Do tří měsíců od úmrtí podnikatele musí jeho následovník o pokračování činnosti informovat živnostenský úřad. Pokud tato lhůta uplyne, zaniká živnostenské oprávnění zemřelého podnikatele dnem jeho smrti.
