Názory k článku Daň z nabytí nemovitých věcí: Jak na ní ušetřit?
-
Honza (neregistrovaný)
Jsem pro zachování daně. Tento stát mě už dvakrát oškubal. Tak ať škube i ostatní.
Ale vážně. Daň z převodu nemovitostí je prostě trestem za to, že se staráte o vlastní bydlení. Nejlepší je nic papírově nemít, stát se přeci postará ...
O dani z nemovitostí si naopak myslím, že je správná. Nemovitostí člověk zabírá prostor a daň je jistou regulací.
-
Nejvíc mně u převodu nemovitostí vadí to postupné škubání. Jsem tak nějak smířen s tím, že stát má s mým převodem nemovitosti jistou administrativu. Ale přijde mi fakt příliš, že platím přinejmenším
1) poplatky za ověřování podpisů na smlouvách (v případě, že prodávající nabyl vlastnictví před rokem tuším 1993, tak ještě navíc poplatky za ověřené kopie nabývacích titulů)
2) poplatek za řízení na katastru
3) daň z nabytí nemovitých věcí.
Když už má stát pocit, že jeho servis není dostatečně zaplacen v rámci daně z nemovitostí a/nebo daně z příjmu (podle mne je), tak by si to měl naúčtovat najednou. -
xf (neregistrovaný)
No nevím. Jakým způsobem by to mělo být?
1) Že by tento úkon stát proplácel soukromníkům - notářům, soukromým bankám (CzechPoint), a polostátní Poště? Anebo by podpis nebyl vůbec ověřován?
2) A jakým způsobem? Zcela zrušit poplatky na katastru, nebo udělat (další) výjimku pro zápis nabytí do katastru?
3) Ta je asi pro "stát" velmi důležitá, když ji pravicový Kalousek nedávno zvýšil. Ostatně poplatky na katastru také. -
ad 1) Nejsem nezvratně přesvědčen, že systém, ve kterém ověřování provádějí soukromníci a stát za ně nese odpovědnost, je optimální. Ale, pokud si myslíte, že ano, klidně by se proplácet mohly. V současné době to není žádný extra problém.
ad 2) Nemám žádnou konkrétní studii, kolik převodů na katastru je takových, které nejsou zatížené daní. Takže nevím, jestli by to zatížení nezačalo být výjimkou, nikoli pravidlem.
ad 3) proti dani samotné námitky nemám.Ale dalo by se to udělat i jednodušeji, jak to je třeba v Belgii: smlouvy o převodu nemovitosti by sepisoval a rovnou do katastru zapsal notář (nebo, pokud bychom se chtěli zbavit soukromníků, obecní úřad), který by vyinkasoval celý poplatek a jeho část namísto daně odvedl státu.
-
xf (neregistrovaný)
1) No jistě. Máme toho papírování, vratek, vzájemného proplácení a výjimek málo. Zaveďme další. Žádný extra problém to vskutku v dnešní době není.
2) To je lhostejné, kolik. Jestli jediná, nebo bez jedné všechny. Je to další zesložitění systému.
3) No, já bych dal přednost 3% před 4%, jednoduššímu systému, a to i za cenu, že za notáře a katastr si těch několik stokorun připlatil zvlášť. Ale respektuji, že někdo to má naopak.Takhle to mají v Belgii, jinak v Kanadě, zase jinak v Německu.... proboha, zase nějaké změny, překopání zažitého systému? Copak nestačil NOZ?
-
Vzhledem k tomu, že ten stávající systém vychází z reality cca roku 1870, tak si myslím, že jeho přehodnocení je docela na místě. Rozhodně mi například není moc jasné, k čemu v době výpočetní techniky potřebujeme cca 100 katastrálních pracovišť, kterým ty podpisy stejně musí ověřovat obecní úřad nebo notář.
A co se týče ceny: v současné době, i při nejjednodušší variantě 1 převodce a 1 nabyvatel a ověřování jen opravdu toho jednoho vyhotovení pro katastr, zaplatíte na poplatcích nejméně 1060 Kč. Samozřejmě, pokud uvažujete v měřítkách vily na Ořechovce za několik desítek milionů korun, je to pod rozlišovací schopnost. Ale není to až zas tak málo, když si uvědomíte, že to platíte i při převodu téměř bezcenných zlomků polních a lesních pozemků, které se v rámci restitucí a dědictví roztrhaly mezi spoustu spoluvlastníků.
-
xf (neregistrovaný)
To, že má něco původ v roce 1870, a prošlo to samozřejmě vývojem, má být důvod okustit kontinuitu, a skočit na Belgický systém? Hmmmmm.
Netvrdím, že je 100+ správné číslo, ale katastrální úřad nedělá jen vklady. Ono minimálně do doby, nežli bude dokončena digitalizace....
1% z 1.600.000 Kč, což je prý průměrná hypotéka, takže ji berme jako běžnou cenu (nemáme 100% hypotéky, ale také ne vše je na hypotéku, zejména menší věci), ať nemachrujeme nesmyslnými čísly z Ořechovky, je 16.000 Kč Což jsme o řád jinde, nežli 1060 Kč polatků.
-
To mi řekněte, jakým systémovým vývojem u nás katastr prošel? Nemysím to, že si někdo koupil pár počítačů, ale skutečně systémovou změnu, třeba v tom, kde a jak se procesují řízení o vkladu. Po sametové revoluci se naskočilo bez zásadní změny na systém z toho roku cca 1870. Bohužel tehdejší právníci neviděli možnosti informačních technologií a tudíž si neuvědomovali, jaký rozvojový potenciál měl systém notářské evidence, který u nás zavedli komunisti. Kdyby se tehdy neobnovoval katastr v historické podobě, ale rovnou se zavedla centrální evidence obsluhovaná těmi notáři, bylo by vše nyní mnohem jednodušší.
Průměrná hypotéka je pro účely stanovení průměrné ceny nemovitosti naprosto irelevantní, protože spousta nemovitostí se na hypotéku nekupuje (protože jsou levné), resp. ani koupit nedá (protože nepředstavují pro banky dostatečnou zástavu - samozřejmě, šlo by zastavit něco jiného, pokud to ovšem kupující má). Těch 1060 Kč, což je minimální hodnota, se uplatní, i když prodáváte zlomek lesa v Horní Dolní za 10 000 Kč.
-
Pavel (neregistrovaný)
Přesně tak. Otec dědil po dvou vesnických rodinách a ještě po třiceti letech mu chodilo pozvání k dodatečnému dědickému řízení protože se našel nějaký pozemek, který těm rodinám patřil. Celkem to bylo přes 20 pozemků s celkovou výměrou ani ne 1000 m2. Teď to prodal firmě, který na těch pozemcích hospodaří. Smlouva jak na prodej Pražského hradu a celková cena necelých 10 000 Kč. A pochybuji, že si na to ta firma brala hypotéku :))
-
v.sp (neregistrovaný)
Mám ještě lepší, zcela aktuální. Je to zkopírováno z jednání zastupitelstva města, jen jsem vyhodil čísla parcel a jména vlastníků.
Zastupitelé dále schválili odkup pozemku parc. č. xxx o výměře 3,53 m2 od vlastníka yyy a odkup pozemku parc. č. zzz o výměře 0,0169 m2 od vlastníka aaa. Obě ceny budou stanoveny znaleckým posudkem. Tato transakce bylo provedena z důvodu zpracování žádosti o dotaci na akci "Zateplení objektu MěÚ bbb". K této žádosti je nutné doložit smlouvu o smlouvě budoucí kupní, na základě které by se vlastník sousedního pozemku zavázal odprodat městu pruh pozemku zabraného tloušťkou (13 cm) zateplení po zpracování geometrického oddělovacího plánu na základě skutečného provedení stavby. Za oba „minipozmky“ město zaplatí pouze cca 1700 Kč.
A tohle není nijak výjimečné - taky se třeba řešil pozemek široký 10cm, součást příkopu silnice, vzniklý digitalizací. Nebo prodej pozemku pod bývalým domečkem Telecomu (0,1m^2?).
-
Pavel (neregistrovaný)
Jo, dějí se různé věci. Tchyně odkupovala od souseda jeho část nemovitosti - ideální díl na baráku, ale pozemek rozdrobený podle toho, "kdo kam opřel kolo". Po čase dědické řízení po onom vykoupeném majiteli a zjistilo se, že v tom bordelu se zapomělo na nějaké 2m2 pod nějakou kůlnou. Takže tchyně má teď uprostřed svého dvora 2m2, které jí nepatří...
-
xf (neregistrovaný)
Dobrá. Tak tedy katastr svěříme obecnému úředníku - notáři. Zdá se, že to je jen troška úředničiny, několik úředních postupů, nic odborného. Potom se ale nutně musím zeptat, jestli by nebylo levnější katastr převést pod poštu? Nakonec počítače tam už na přepážkách mají...
A platit budeme podle extrémních případů. Vila na Ořechovce, nebo zlomek pole za 10.000 Kč. Když si banka za prostý rutinní převod 5 haléřů naúčtuje 5 Kč, tak je to v pořádku. Ale cena výrazně složitějšího úkonu u jiné instituce broblém je. Inu, u banky je to jiné. Tam ani DPH neplatíme.
Dobrá tedy.
-
Tak nevím, jestli trollíte nebo fakt nechápete rozdíl mezi soukromým subjektem (bankou), který se pohybuje v konkurenčním prostředí, a státním monopolem. Já už poplatek za bankovní převod nezaplatil minimálně tak 5 let. Pokud někomu z nějakého důvodu vyhovuje banka, kde tyto poplatky platí, je to jeho volba.
Notář není obecný úředník, ale vysoce kvalifikovaný specialista. A i na tomto serveru se notáři minimálně tak jednou za měsíc chlubí, jak skvěle rozumí právě nemovitostem.
Co se pošty týče, vzhledem k možnosti skenování dokumentů bych si uměl velmi dobře představit, že by se celá interakce občana se státní správou omezila na donesení smlouvy na poštu a předložení občanek obou stran, a pak už by si to státní správa vyřídila mezi sebou, akorát na závěr by poslala občanovi výpis z katastru a daňový výměr. V tom totiž vidím zásadní problém: proč musí občan kvůli převodu nemovitosti interagovat s orgány státní správy třikrát? Každá soukromá firma se snaží, aby setkávání se s klientem, kterému zrovna nechce nic prodat (což stát z definice nechce), omezila na nezbytné minimum, tak proč ne stát?
-
xf (neregistrovaný)
Ach tak. trollím, nechápu, platím poplatky... K věci nic.
Notář je vysoce kvalifikovaný specialista... no to například chirurg také, ale katastr bych mu nesvěřil. Chlubí se... to realitky také... a také bych jim to nesvěřil.
No a k tomu poslednímu odstavci: celou dobu mám silný pocit, že vůbec netušíš, co vlastně katastr dělá. Přesněji řečeno, ty víš o jedné části, a to je ale pro tebe vše. Poslední odstavec mi to potvrdil. Co se týče katastru.
No a to že příjde na poštu, s občankami a smlouvou, tam ověří podpis, smlouvu pošle na katastr, za čas poštou dostane daňový výměr a výpis z katasru.... tak to ale přeci funguje už dost let! Vloupáváš se do otevřených dveří.
Ty mi připomínáš jednoho starostu, co chce elektronizovat svůj úřad. On popsal, jak by si to představoval, aby lidé vše vyřidili přes internet, lidé chvíli přemýšleli jestli v tom není háček, protože přeci tohle už funguje leta.... Nebyl. -
Co jsem si všiml, tak to funguje následovně: občan musí podepsat na poště smlouvu, sepsat návrh na katastr, koupit kolkovou známku, nalepit ji, vložit do obálky, poslat na katastr, sepsat přiznání k dani z převodu nemovitostí, vložit do obálky, poslat na finanční úřad, a poslat převodem daň. Z praktického hlediska dost rozdíl oproti tomu, jak by to fungovat mohlo.
-
Když už autor píše o možnosti uspořit, měl by se zmínit i o možných dopadech takové úspory. Pokud totiž do kupní smlouvy napíšete částku menší, než jste ve skutečnosti zaplatili, znamená to:
(1) v případě, že byste z jakéhokoli důvodu od koupě odstoupili, velmi těžko se budete moci domáhat skutečně zaplacené částky, zejména když doplatek půjde kvůli prevenci dohledatelnosti v hotovosti. Teoreticky se to dá řešit smluvními pokutami, ale smluvní pokutu nelze neomezeně nafukovat, a Vy budete chtít, aby Vám smluvní pokuta pokryla i náklady na právníky, které v případě jakéhokoli odstupování bývají nemalé.
(2) pro účely daně z příjmu budete moci kupní cenu uplatnit jako položku snižující daňový základ jen ve výši, kterou doložíte - tedy ve výši, která je na kupní smlouvě. A to ať už byste nemovitost prodali před uplynutím časového testu (možná to při koupi neplánujete, ale stát se může leccos), nebo kdybyste nemovitost pronajímali a chtěli uplatňovat jako snižující položku odpisy.
A tady se to hodně nevyplatí: pokud cenu fiktivně snížíte o 4%, na dani z nabytí nemovitých věcí uspoříte 4%. Pokud ale pak budete nemovitost prodávat, z rozdílu mezi nabývací a prodejní cenou zaplatíte 15%!(3) Pokud koupi budete financovat hypotékou (ať už rovnou nebo zpětně), banka bude vycházet z kupní smlouvy. A to nejen pro stanovení výše úvěru, ale také pro stanovení hodnoty zajištění. Bankovní odhadce totiž zpravidla předpokládá, že tržní cena rozhodně nebude vyšší, než to, za co je prodávající ochoten nemovitost prodat. Jeho odhad se obvykle pohybuje něco málo pod kupní cenou, kterou jste mu sdělili. A pokud Vám díky tomu vzroste poměr úvěru k hodnotě nemovitosti (LTV) nad určitou hranici, hypotéka se Vám prodraží o několik deseti procenta. Z celé financované částky a každý rok, zatímco úsporu realizujete jen jednorázově a jen z toho, o kolik jste cenu snížili.
Samozřejmě, prodávajícího tyhle problémy netrápí (v položkách 1 a 2 je to pro něj naopak výhodné, protože, pokud mu na to finančák nepřijde, může si snížit daň z příjmu a v případě odstoupení od smlouvy kupujícímu vrátí méně).
-
Lubik (neregistrovaný)
Připojuji se k panu Slaninovi a znám dost případů až s tragickým koncem, kdy se něco předstíralo. Rodičem s dospělou dcerou kupovali dům a protože by to stejně jednou zdědila (tenkrát se dědická daň platila i mezi rodiči a dětmi), se kupní smlouva uzavřela jen na dceru, která se později vdala a její manžel později jejím rodičům ukázal dveře. Za socialismu, kdy se vycházelo z toho že „vše čeho člověk užívá, z šlechetné práce vyplývá“ byla daň darovací vyšší než z převodu, tak rodiče, místo toho aby dceři (vdané) domek darovali, tak se předstíral kup a po rozvodu musela manžela vyplatit. A jak říkal Švejk, jaké je to hezké, když jdete večer spát, moci si říci: „to jsem byl zase dneska poctivej“.
-
cml11 (neregistrovaný)
Snaha ušetřit na různýc poplatcích vede často k rozhodnutím, která se časem ukážou jako špatná. Stejné je to s návody v tomto článku, které se pohybují s přivřením oka na hraně zákona. Možná ale taky už za ní. V první řadě by zkrátka mělo být zájmem obou stran jednání, které nebude možné v budoucnu napadnout tak, že jedné ze stran vznikne nezanedbatelná škoda. Stejně jako ve vámi uváděných případech. Podobné problémy se řeší například v dědickch řízeních, kde nebývá neobvyklé zatajení části pozůstalosti, nebo umělé snižování její hodnoty. Jenže žádná sleva není zadarmo. Vždy existují nezanedbatelná rizika těchto "optimalizací".
-
Máte pravdu, postupy zmíněné v článku jsou jednoznačně nezákonné (kromě možnosti dohodnout se s prodávajícím, že daň bude platit on, ta je samozřejmě plně legální), jedná se o jednání in fraudem legis neboli obcházení zákona za účelem krácení daňové povinnosti. Ale, konec konců, autor sám píše, že jsou "podvodné".
A osobně si myslím, že takovéto jednání je i nemravné, protože nepřímo přenáší daňovou povinnost na ty, kteří ji poctivě plní.
-
Dobrý den, v článku bylo zveřejněno, že se jedná o podvod, za který hrozí postih. Našim cílem bylo upozornit na problémy, ke kterým fiktivní kupní ceny mohou vést. Sdělení mělo být jasné: Pokud se náhodou rozhodujete o fiktivní kupní ceně, pak zvažte všechny rizika. A rizika jsou natolik velká, že každý rozumný člověk se bude snažit být poctivý.
-
Dobrý den
musím uznat, že máte pravdu a váš příspěvek je velmi obohacující a upozorňuje na další problémy, ke kterým můžou fiktivní kupní ceny vést. Děkuji za tento příspěvek, zveřejnil jsem ho v článku. Ač jsem napsal, že toto jednání je podvodné a může se komukoliv vymstít, raději jsem na to upozornil ještě jednou.
-
AAA (neregistrovaný)
V případě kupních a směnných smluv může být poplatníkem tak jako doposud převodce (prodávající). V takovém případě je nabyvatel ručitelem. Účastníci smlouvy se však mohou v kupní či směnné smlouvě výslovně dohodnout, že poplatníkem daně bude nabyvatel. Tento způsob je pro nabyvatele ve svých důsledcích výhodnější, neboť je od počátku aktivním účastníkem daňového řízení, platí daň přímo a nemusí tak zajišťovat částku na úhradu daně např. v úschově u notáře či advokáta tak, jak to řada kupujících činí, aby předešla komplikacím, pokud by převodce daň neuhradil. Ve smlouvě však musí být výslovně uvedeno, že nabyvatel je poplatníkem, nepostačí např. klauzule, že nabyvatel uhradí daň.
V případech, kdy se nejedná o nabytí nemovité věci kupní či směnnou smlouvou, je poplatníkem vždy nabyvatel (např. rozhodnutí soudu, dražba).
-
Jiří (neregistrovaný)
Platné znění zákona z Portálu veřejné správy (tzn. vládního webu):
http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=80744&recShow=0&fulltext=da~C5~88~20z~20nabyt~C3~AD~20nemovitosti&nr=&part=&name=&rpp=100#parCnt -
JKK (neregistrovaný)
Co to autor píše za bludy, že znalce v tomto roce už nebudeme potřebovat? To je pravda jen z poloviny. Vždyť si mohu zvolit jeden ze dvou způsobů - nadále odhad znalcem a nebo nově stanovení směrné hodnoty finančním úřadem. Pokud si zvolíme druhý způsob, tak se možná budeme divit, co finanční úřad dokáže vyplodit za cenu neodpovídající tržní realitě.
-
xf (neregistrovaný)
Vlastní odhad = odhad podávany prodavajicim (kupujícím). Nikoli zpracovaný!
Když už nevíš ani tak elementární vec, nenapadlo mě, že by tohle někdo mohl nevědět a nepochopit, že jsem to podrobně nepopsal, tak mi nepodsouvej nesmysly, jež jsi (zase!) vyfantaziroval ve své hlavičce.
Děkuji, magore.
-
- SENIOR SAMOSTATNÁ/Ý ÚČETNÍ pro českou marketingovou agenturu
- Projektový manažer
- účetní
- Externí Finanční manažer - 0,4 - 0,6 FTE (500 - 800 Kč/hod)
- Revizor maloobchodních prodejen pro ČR+SR - práce v terénu
- ACCOUNTANT JUNIOR
-
- Jak úspěšně najít práci
- Nastavení e-mailového klienta Microsoft Outlook
- Hackněte svou hlavu!
- Nešvary v prezentaci a jak se jich zbavit
- Barevná osobnostní typologie pro leadery
- Začínáme s makry v MS Excel
-
- SENIOR SAMOSTATNÁ/Ý ÚČETNÍ pro českou marketingovou agenturu
- Finanční specialista
- účetní
- Externí Finanční manažer - 0,4 - 0,6 FTE (500 - 800 Kč/hod)
- Revizor maloobchodních prodejen pro ČR+SR - práce v terénu
- ACCOUNTANT JUNIOR
-
- Nastavení e-mailového klienta Microsoft Outlook
- Hackněte svou hlavu!
- Úvod do kritického myšlení
- Prezentujte v angličtině!
- Anglické idiomy II
- Začínáme s makry v MS Excel
