Když jsem byl malý či velmi mladý, neustále jsem poslouchal rady, jak na všechno už (na rozdíl od nás) přišli v SSSR. Teď už zase pár let trpím tím, jak se kdekdo zamiloval do USA, kde taky zřejmě umějí všechno nejlíp. Co takhle příště třeba Nový Zéland? Tam zas zrušili dotace do zemědělství a prý jim to funguje(sic!).
Jinak mám připomínku i k tvrzením v článku obsaženým: jsou prvoplánová a odrážejí nedostatečnou znalost problematiky (nechci ale urazit autora, třeba jde jen o to, že to napsal, jak říkávala moje babička, "z jedný vody šup na plot".
Dobrý den. Já samozřejmě taky nevidím v americké ekonomice žádný ideál. Určitě má svá specifika která jsou s evropským institucionálním klimatem neslučitelná. Ani si nedělám nárok na to, že bych věděl líp, jak danou situaci řešit. Spíš mě jde pouze o skutečnost, že růst minimální mzdy (pokud je mi známo) snad ještě nikde zaměstnanost nezvýšil. Jde přirozeně o stochastický proces a mohou tedy existovat výjimky, ale myslím, že jsem schopen uvedené tvrzení doložit i empirickým výzkumem.
Ted si nejsem jisty, jestli Vam presne vysypu zdroj z rukavu. Nektere pripadove studie jsem nasel v knize od autora Rommera, Advanced Macroeconomics. Mnozstvi studii vydava i OECD, je mozne nektere z nich stahnout (desitky tisic) na strankach www.oecd.fr, popr. www.oecd.com.
Zdravim. Jestlize jste zastancem dotaci do zemedelstvi, je uplne jedno, jestli jestli mate rad Ameriku nebo ne (mmch byl jste tam?), o tom to totiz vubec neni. Spis by to chtelo nejakou zakladni ekonomickou literaturu, jako napr. Henry Hazlitt, Ekonomie v jedne lekci nebo Israel Kirzner, Jak funguji trhy. Hezky den.
I já Vás zdravím. Mé myšlenky zřejmě byly příliš rychlé (jinak řečeno část z nich nebyla obsažena v tom, co jsem napsal).
Tedy: zemědělci mají pět hlavních nepřátel: jaro, léto, podzim, zimu a imperialismus. Je to jasnější? Mirek
P.S. V USA jsem nebyl, ale ani o tom moje připomínka nebyla.
Je to trochu mimo diskusi, takže jen stručne jeden příklad za všechny. Cukr. Cukrovka se dnes u nás pěstuje na cca 61 500 hektarech, což jsou dvě procenta rozlohy orné půdy a zaměstnává zhruba 1400 zemědělců. Na londýnské komoditní burze oscilovala v roce 2000 cena mezi osmi až devíti korunami za kilogram cukru. Tato cena vznikla na základě produkce zemí jako je Brazílie, Thajsko, Austrálie. Je evidentní, že výrobním nákladům čtyři až sedm korun na kilogram cukru, které vyplývají z přírodních podmínek a ceny pracovní síly se prostě nevyrovnáme. Proto jsou naše cukrovary před bankrotem chráněny clem ve výši 141 %. Na základě rozdílu mezi domácí a světovou cenou cukru (cca 8 Kč/kg) a při roční celkové spotřebě 410.000 tun, jde odhadnout ZTRÁTY ČESKÝCH SPOTŘEBITELŮ na
3,2 mld. Kč. Jeden zemědělec pěstující cukrovku nás tedy přijde na neuvěřitelných
2,25 miliónu Kč.Naprosto nelogické a všem spotřebitelům škodlivé udržování výroby cukru v Česku nemá vůbec žádné ekonomické, sociální (zaměstnanost, osídlení venkova) nebo krajinotvorné opodstatnění.
Vycházeel jsem ze studie, kterou otiskl v MFD dne 13.3.2001 pan Vilém Barák.
Souhlasím. Asi jsem se nevyjádřil ani tentokrát dostatečně jasně. Takže: mám na dotace (a do zemědělství zvláště) zřejmě podobný názor jako Vy. Mirek
P.S. Příklad Nového Zélandu jsem zvolil proto, že tam (zřejmě úspěšně) vzkoušeli něco, co u nás vzhledem k tomu, že směřujeme do EU a obchodujeme hlavně s EU není v praxi realizovatelné.
Hovořím-li s lidmi, kteří mají nějakou tu zahraniční zkušenost za sebou, často od nich slýchám: a proč se nepřestěhujete, proč nezačnete podnikat?
Jestliže bydlím někde, kde není práce, tak jdu jinam, kde práce je.
Jenže to také není tak jednoduché - narážíme na další související problémy - vláda není schopna rozumným způsobem podporovat bydlení, lidé se za prací nestěhují, v určitých regionech stoupá nezaměstnanost, klesá kupní síla obyvatelstva a mnoho rodin se dostává na hranici bídy. Navíc, v naší republice, i když jsme tak maličtí, lidé nejsou zvyklí se stěhovat a měnit práci, mít bydlení na úvěr a přizpůsobovat se rychle okolnostem. Také nést sám za sebe odpovědnost a podnikat, zvládne jen několik málo odolných jedninců.
Vše souvisí se vším, jistě bychom mohli pojmenovat i další související skutečnosti.
Bohužel, nemůžou být všichni manažeři, počítačoví odborníci či podnikatelé. Je mnoho takových, kteří skutečně tu minimální mzdu, pro předešlé přispěvatele neskutečnou, pobírají a jsou šťastni za její zvýšení, tak jim to neberme. Je jednoduché říci, ať jdou dělat do Prahy a bude jim líp. Včera jsem na radiožurnálu v reportáži o různých profesích poslouchal rozhovor s pražským pouličním kamelotem. Říkal, že si vydělá tak 10.tis. měsíčně a teď si představte dělníka od nás z východní moravy, co se mu asi honí v hlavě, když doma dělá za tu minimální mzdu. O kolik by si pomohl, když započítáme nějaký levný nocleh a dopravu?!
Zvýšení minimální mzdy má jediný cíl - vybrat větší objem peněz na sociálním a zdravotním pojištění.
Hlavně od nádeníků třeba z Ukrajiny, který za to ve stáří ani jedno Euro z ČR neuvidí. Holt na důchody chybí, tak velká skupina minimálníků (teda jejich zaměstnavatelů) dosype. A zdravotního pojištění placeného státem (za děti a důchodce) se to nedotkne, to může zůstat poloviční než platíme my. Prostě geniální.
Málo se ale ví, že se s tím sveze minimální mzda úplně každého - to je taky určeno, že zedníci nesmí mít míň než 6.500, jejich vedoucí 7 atd - očekávejte prostě přidáno a hlavně nezapomeňte, ještě čekám jednu vlnu těsně před volbama. Za pár let bude na minimech většina národa.
Jo, oblbovací důvod zdražování práce se vždycky najde. Je zajímavé, že životní minimum pro výpočet chudinských podpor se nedávno zvyšovalo právě proto, že bylo moc nízko vzhledem ke mzdám.
Takhle se můžeme točit furt.
Ukrajinci jsou mimo mísu- pracují na černo!Naopak si myslím, že kdyby většina živnostníků platila daně, soc. a zdrav. poj. neříkám poctivě, ale slušně(představuji si z prům mzdy ne minimální!!) bylo by dost pro důchodce a děti- mimochodem i jejich chodí do školy a k lékaři! Neodnášeli by to potom zaměstnanci. A abych to upřesnil nejsem lopata, ale majitel s.r.o. a svým zaměstnancům platím alespoň průměrné platy.
Životní minimum se nezvyšuje kvůli růstu mezd, ale kvůli růstu životních nákladů.
K minimální mzdě jednu faktickou poznámku: je-li příliš nízká, berou lidi o to více "bokem". A čím více peněz "bokem" je v oběhu, tím větší je šedá ekonomika.
Většina národa "na minimech" nebude, podle statistiků dostali v posledním sledovaném období opět více přidáno lidé pracující v oborech, kde je vyšší průměrná mzda. Čili, česky řečeno, nůžky se rozvírají. Mirek