Dalším lidem z náročných profesí bude na dřívější odchod do důchodu spořit zaměstnavatel ve III. pilíři

Možnost odejít do penze dříve dostanou další zaměstnanci z náročných profesí. Tentokrát jde o osoby pracující na pracovištích z kategorie III, pokud jejich pozice obnáší velkou celkovou fyzickou zátěž, vibrace, zátěž teplem a zátěž chladem (cca 108 tis. osob).

Řešení pro tuto skupinu zaměstnanců ale bude jiné, než jaké bylo schváleno v rámci důchodové reformy pro skupinu zaměstnanců z pracovišť s přítomností rizik kategorie IV.

Připomeňme, že zaměstnavatelé „pracovníků ze čtvrté kategorie“ budou odvádět postupně zvyšující se platby na důchodové pojištění (v roce 2028 to bude o 5 % více než zaměstnavatelé ostatních profesí). Tím svým lidem „předplatí“ možnost odejít do penze dřív, aniž by se jim krátil důchod za předčasnost. Konkrétní snížení důchodového věku bude záviset na množství odpracovaných směn v rizikovém povolání.

Přečtěte si také:

Dřívější odchod do penze je nakonec schválený pro méně lidí z náročných profesí. Ostatní vyřeší další zákon

Situace lidí z pracovišť s vybranými riziky třetí kategorie má být řešena tak, že jejich zaměstnavatelé jim budou povinně posílat příspěvek do třetího pilíře. Zaměstnancům tyto úspory pak umožní odejít do penze dříve prostřednictvím tzv. předdůchodu.

Přečtěte si také:

Předčasný odchod do penze: Vyplatí se víc předčasný důchod, nebo předdůchod?

Výše příspěvku zaměstnavatele bude záviset na počtu odpracovaných směn v měsíci v rizikovém povolání. Změny vyplývají z návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (sněmovní tisk 894).

Pro zaměstnance je klíčové, že tento příspěvek půjde na jejich soukromý penzijní produkt a budou to jejich prostředky. Sami se rozhodnou, jak je využijí, např. na čerpání předdůchodu, řekl k návrhu zákona ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že konkrétní produkt a poskytovatele si vybere zaměstnanec a později ho bude moci dle svého uvážení změnit.

Co je to předdůchod?

Předdůchod umožňuje čerpat naspořené prostředky na doplňkovém penzijním spoření před dosažením důchodového věku. Na rozdíl od předčasného důchodu ho vyplácí ze III. pilíře penzijní společnost, u které spoříte. Základní podmínkou pro jeho čerpání je dostatek vlastních úspor, jež vám pak bude (vč. státní podpory) penzijní společnost vyplácet v měsíčních dávkách.

O předdůchod můžete požádat nejdříve 5 let a nejpozději 2 roky před nárokem na řádný starobní důchod. Od toho se pak odvíjí částka, kterou musíte mít naspořenou.

Pro vznik nároku na předdůchod musíte spořit prostřednictvím DPS alespoň 10 let (resp. 5 let u smluv uzavřených do konce roku 2023). Lze započíst i dobu spoření na penzijním připojištění, úspory je ale nutné převést na DPS. 

Dále je třeba mít našetřeno tolik, aby měsíční splátka předdůchodu odpovídala alespoň 30 % průměrné mzdy, dosáhnout požadovaného věku (nejdříve 5 let před dosažením důchodového věku) a nastavit výplatu předdůchodu minimálně na 2 roky (maximálně 5 let).

Pokud nemáte na svém penzijním spoření našetřeno dost, je možné sem chybějící sumu vložit jednorázově.

Po dobu čerpání předdůchodu máte status státního pojištěnce a neplatíte zdravotní pojištění. Z pohledu důchodového pojištění jde o vyloučenou dobu.

Přečtěte si také:

Předčasný odchod do penze: Vyplatí se víc předčasný důchod, nebo předdůchod?

Spoření ve třetím pilíři

Zaměstnavatelé budou moci posílat příspěvek do třetího pilíře zaměstnanci buď na jeho – v minulosti sjednané – penzijní připojištění (od roku 2013 už se nenabízí), nebo na doplňkové penzijní spoření (DPS), které je možné sjednat od roku 2013. 

Na obou produktech je možné spořit či investovat se státním příspěvkem, pravidla pro fungování jsou ale trochu jiná. V rámci DPS už penzijní společnosti nemusí poskytovat garanci nezáporného výnosu (mohou tak nabízet i dynamičtější strategie pro investování), ale není možné zde sjednat výsluhovou penzi.

Přečtěte si také:

III. pilíř: Jak přejít do výnosnějšího fondu a kolik za to zaplatíte?

Povinný příspěvek

Zaměstnavatelé budou platit povinný příspěvek ve výši:

• 3 % z vyměřovacího základu za daný měsíc, jestliže v něm zaměstnanec odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce a méně než 11 směn rizikové práce,
• 4 % z vyměřovacího základu za daný měsíc, jestliže v něm zaměstnanec  odpracoval alespoň 11 směn rizikové práce.

Pokud zaměstnanec neodpracuje v daném měsíci alespoň tři směny rizikové práce, právo na příspěvek mu nevznikne.

Zohledňování odpracovaných směn rizikové práce se podle důvodové zprávy zohledňuje pomocí pásem, aby byl výpočet pro zaměstnavatele co nejjednodušší.

Plná sazba ve výši 4 % z vyměřovacího základu vychází z toho, že v důchodovém pojištění platí zaměstnavatel za zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie pojistné na sociální zabezpečení zvýšené o 5 p.b. Zatížení zaměstnavatele v případě zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie by mělo být nižší, neboť by mělo platit, že s menším rizikem jsou spojeny nižší náklady, vysvětluje důvodová zpráva s tím, že zaměstnavatel může dobrovolně platit i vyšší příspěvek.

Za směnu rizikové práce se považuje směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci po její převážnou část. V případě, že je směna kratší, nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce každá započatá hodina směny jako jedna osmina. Výše příspěvku za měsíc se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.

Zaměstnavatel musí poslat příspěvek za daný měsíc do konce následujícího kalendářního měsíce. Pracovník ale musí právo na příspěvek nejdřív uplatnit prostřednictvím písemného oznámení, kde uvede také penzijní společnost, kde dané „penzijko“ má, účet, kam bude zaměstnavatel příspěvek posílat, a další údaje pro jeho úhradu (variabilní symbol, číslo smlouvy apod.). Zaměstnavatel musí poslat příspěvek poprvé za měsíc, který následuje po tom, v němž obdržel od zaměstnance oznámení.

Zaměstnavatelé by měli své pracovníky na právo na příspěvek a způsob uplatnění informovat. Ty nové ještě před tím, než začnou rizikovou práci vykonávat, ty stávající do 15 dnů od účinnosti tohoto zákona. 

Neplnění povinností zaměstnavatele, které v této souvislosti nový zákon založí, může být potrestáno podle druhu přestupku pokutou buď do 200 tis. Kč, nebo 2 mil. Kč.

Mírnější podmínky pro předdůchod

Zaměstnavatelé budou muset vydat svým lidem potvrzení o úhradě příspěvku do konce měsíce, v němž ho zaplatí poprvé. To proto, že zaměstnanci s nárokem na tento povinný příspěvek budou mít některá pravidla platná pro předdůchod mírnější. Proto je nutné penzijní společnost v případě zájmu o předdůchod o nároku na mírnější podmínky informovat právě prostřednictvím potvrzení od zaměstnavatele.

Na dotčené zaměstnance se nebude vztahovat podmínka trvání smlouvy v délce 120 měsíců (resp. 60 měsíců v případě smlouvy uzavřené do konce roku 2023).  Cílem je umožnit zaměstnancům, kteří si doplňkové penzijní spoření sjednali až ve věku blízkém odchodu do důchodu, aby mohli čerpat předdůchod, i když nebudou splňovat všechny časové podmínky, vysvětlují autoři předlohy.

Kromě toho návrh počítá i s kratší požadovanou minimální dobou čerpání
předdůchodu, a to z 24 na 15 měsíců. To odpovídá minimální době, o kterou se v důchodovém pojištění snižuje důchodový věk zaměstnancům vykonávajícím rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie, jestliže odpracovali alespoň 2200 směn v náročném zaměstnání, uvádí důvodová zpráva.

Režim povinného příspěvku bude zohledněn také v případě převodu prostředků
účastníka z původního penzijního připojištění do DPS a v případě převodu
prostředků účastníka v rámci DPS k jiné penzijní společnosti.

Účinnost nového zákona je plánována od letošního července. Návrh ale může ještě doznat změn, protože je teprve na začátku legislativního procesu a během následujících týdnů ho posoudí vláda.