Hlavní navigace

Co pro spotřebitele znamená zvýšení základní úrokové sazby ČNB na 1,50 % p.a.?

30. 9. 2021
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Jaké dopady bude mít zvýšení základní úrokové sazby na běžné lidi? Co to bude v praxi znamenat pro naše peněženky? Reakce a komentáře finančních analytiků.

Česká národní banka (ČNB) dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazba vzrostla o 3/4 procentního bodu z 0,75 % na 1,50 %, což překonalo očekávání analytiků a investorů, kteří čekali zvýšení o půl procentního bodu.

To je krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala. Sazby totiž vždy zvyšovala postupně a nikdy ne více než o čtvrt procentního bodu.

Vzrostly i zbylé dvě úrokové sazby, ta diskontní z 0,05 % na 0,50 % a lombardní z 1,75 % na 2,50 %. Došlo tak obnovení standardního pásma měnově politických úrokových sazeb ve výši jednoho procentního bodu kolem základní repo sazby.

Kurz koruny k euru na rozhodnutí ČNB posílil o 20 haléřů na 25,30 CZK/EUR.

Z pohledu spotřebitele se tématu věnujeme podrobně také v článku Lepší spoření a dražší úvěry. Jak ovlivní peněženky razantní zvýšení sazeb?

Pozdě bycha honit

Miroslav Novák, analytik AKCENTA CZ

To, že se bankovní rada k takto silnému kroku rozhodla, je rozhodně chvályhodné v tom smyslu, že bere velmi vážně inflační cíl a zároveň tím jasně potvrdila i svoji nezávislost na poli měnové politiky. Zároveň má však takto prudké zvýšení sazeb určitou pachuť toho, že se bankovní rada s utahováním měnové politiky o něco opozdila a nyní se to snaží narychlo dohnat.

Zároveň je vzhledem k povaze současné inflace, kde hraje významnou roli nabídková strana, k dispozici i doplňkový nástroj v podobě obnovení odprodeje výnosů z devizových rezerv. Pokud by bankovní rada totiž začala narychlo ve větším objemu rozpouštět výnosy, tak by tím lépe cílila na posílení koruny a tím i na extrémně zdražující suroviny, a zároveň by tak mohl být růst sazeb o něco hladší.

Byty budou ještě méně dostupné, než dosud

Ing. Tomáš Volf, Project & Communication Specialist, Citfin – Finanční trhy, a.s. a Citfin, spořitelní družstvo

Hlavním důvodem rychlého růstu tuzemských úrokových sazeb jsou zejména obavy centrální banky z rychle rostoucí inflace. Ta se v srpnu dostala na 4,10 %, tedy na dvojnásobek cíle ČNB, a byla nejvyšší od listopadu 2008. Jádrová inflace dokonce vystoupala až na historicky nejvyšších 4,80 %, když k plošnému zdražování dochází zejména v oblasti služeb. Inflace se podle naší prognózy bude navíc zvyšovat také ve zbytku roku. Na jeho konci by měla dosáhnout 5,40 %, rizikem je však i vyšší růst spotřebitelských cen.

Především se zdraží spotřebitelské úvěry i hypotéky. Byty budou ještě méně dostupné než dosud. Dá se čekat, že ČNB navíc přinutí banky k obezřetnosti v oblasti hypoték tím, že nastavenými podmínkami stlačí maximální půjčku na bydlení na 80 %. To v praxi bude znamenat, že na pořízení bytu či domu bude muset mít kupující 20 % ceny nemovitosti vlastních. ČNB tím chrání bankovní systém před situací, kdy by šel, vlivem vysokých úroků, nahoru počet lidí, kteří nebudou schopni splácet své hypotéky a další druhy úvěrů.

ČNB dnešním zvýšením základní 2T REPO sazby také bojuje proti rostoucí inflaci. Ta je však z velké části dovezená a s jako takovou toho ČNB moc nenadělá. Ceny se zvedají kvůli zpožďování dodávek zboží, dražší mezinárodní dopravě a rostoucím cenám vstupů do výroby. Ani jeden z důvodů ČNB neovlivní. Zdá se tak, že hlavní motivací ČNB je ochránit bankovní sektor.

Společně s ČNB jde touto cestou jen maďarská centrální banka (NBM). Tím ovšem výčet končí, protože ani FED, ECB nebo BoE sazby nezvedají a je pro ně prioritou podpořit křehký ekonomický růst a nepřidusit trh práce.

Do budoucna se dá čekat, že čeští centrální bankéři půjdou se sazbou ještě nahoru. Do konce roku mají ještě dvojí zasedání 4. listopadu a 22. prosince.

Draží firemní úvěry, zvýšení zkrotí inflaci jen pomalu

Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace

Navzdory agresivnějšímu korku ČNB bude samotný růst úrokových sazeb inflaci brzdit velmi pomalu, tento nástroj funguje až s větším zpožděním kolem jednoho roku. V krátkém pohledu však může mít alespoň signalizační efekt v tom smyslu, že bude omezovat růst inflačních očekávání. Zároveň více jestřábí hlas centrální banky patrně dodá impulz k posílení koruny, což bude inflaci tlumit rychleji skrz dovážené ceny.

Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemických vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.

Růst sazeb ČNB se nejrychleji promítne do úroků firemních úvěrů, jelikož ty jsou na sazbu ČNB nejvíce navázány. V případě hypotečních úvěrů to bude mít dopad pouze dílčí, protože hypoteční sazby reagují na tržní úrokové sazby delších splatností a ty už od konce minulého roku postupně rostou. Hypoteční sazby tak budou dále mírně růst a pokračovat v trendu posledních měsíců. Není potřeba se ale obávat, že by hypoteční sazby vzrostly stejně rychle, jak zvyšuje sazby ČNB.

Propad zájmu o hypotéky

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities

Tempo růstu cen je natolik vysoké, že se Česká národní banka odhodlala k ráznému řešení. Zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu, což je nejvíce od roku 1997. Tento krok nám dává naději, že ceny v příštím roce porostou pomaleji než letos.

Česká republika má expanzivní rozpočtovou politiku, v rámci které jsou vytvářeny rekordní schodky státních rozpočtů. To v kombinaci s expanzivní měnovou politikou vedlo k výraznému růstu cen. Jelikož změny v rozpočtové politice nejsou na obzoru, neměla Česká národní banka jinou možnost než rázně zakročit. V opačném případě by se naše ekonomika vychylovala do nerovnovážného stavu, což by mohlo skončit hlubokou krizí.

Vzhledem k rozdílnému nastavení úrokových sazeb v České republice a v eurozóně lze očekávat, že do naší ekonomiky bude proudit spekulativní kapitál. Vyšší úrokové sazby mohou mít negativní dopad na realizaci investic. Zvláště dění na realitním trhu tím bude výrazně ovlivněno, protože lze očekávat propad zájmu lidí o hypotéky.

Zhoršení úvěrů pro podniky

Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic

Zvýšení základní úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu je ze strany ČNB překvapivý krok. Je nepochybné, že se to velmi rychle odrazí na úrokových sazbách komerčních bank, a tedy i na zhoršení přístupu k financování pro podniky i pro fyzické osoby. Vliv tohoto kroku na snížení tuzemské inflace však bude velmi omezený. Současná míra inflace a její růst má totiž z větší části své důvody ve faktorech mimo Českou republiku.

Ještě není konec, můžeme se dostat až k 2,50 %

Martin Gurtler, ekonom investičního bankovnictví Komerční banky

To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravena s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku. Navíc k významnému utažení měnové politiky dosud nedošlo. Úrokové sazby sice ČNB zvýšila již v červnu a srpnu v souhrnu o půl procentního bodu, inflace však za tu dobu vzrostla o celý procentní bod. Reálné úrokové sazby tak byly dosud paradoxně nižší než na začátku roku.

Zpřísňování měnové politiky bude podle nás pokračovat i ve zbytku letošního roku, když na jeho konci očekáváme repo sazbu ve výši 2 %. Smiřme se tak s tím, že jak rychle úrokové sazby ČNB snížila v první polovině loňského roku, tak podobně rychle je bude nyní také zvyšovat. Pandemická krize je prostě jako žádná jiná.

Rizika vyšší inflace se přitom netýkají pouze letošního roku, ale i toho příštího. Stále totiž není jasné, jak dlouho ještě budou přetrvávat současná omezení v dodávkách různých typů materiálů, a to i s ohledem na přicházející další vlnu koronaviru. Na přelomu letošního a příštího roku nás navíc zřejmě čeká značné zdražení cen energií a na růst cen bude působit i napjatý trh práce. Nakonec zmiňme i fiskální politiku, která i nadále pokračuje v uvolněném módu a přilévá olej do ohně inflačních tlaků. Vlivem rychlého růstu úrokových sazeb v letošním roce však pro příští rok počítáme s jen dalšími dvěma zvýšeními v jeho první polovině a repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout 2,50 %. To je poblíž úrovně, kterou centrální banka považuje z měnově politického hlediska za neutrální.

Úroky u termínovaných vkladů porostou nejrychleji, inflaci ale nepokryjí

Vratislav Zámiš, analytik Portu

Vyšší úrokové sazby zdraží hypotéky, poroste ale i úročení vkladů. Lepších úroků si ovšem všimnou jen střadatelé, kteří budou ochotni se zavázat alespoň k nějaké časové fixaci.

Úrokové sazby u vkladů obvykle následují směr nastavených sazeb, rychlost se ale liší v závislosti na produktu. Relativně rychle historicky reagují sazby termínovaných vkladů, u kterých se střadatelé zavazují k časové fixaci vložených peněz. Například když v únoru minulého roku vystoupala základní úroková sazba na 2,25 %, vklady s dohodnutou splatností do 2 let nabízely podle dat ČNB zhodnocení v průměru 1,69 % p.a. Jakmile ale v důsledku pandemie poklesla úroková sazba až na květnových 0,25 %, klesly podobným tempem i úroky fixovaných vkladů na 0,44 % p.a.

V případě jednodenních vkladů je dynamika pomalejší. Kvůli dlouhému období velmi uvolněné měnové politiky poklesly úrokové sazby až takřka k nule a v únoru před pandemií stihly navzdory navyšování sazeb vystoupat jen k 0,25 % p.a. Při rychlém snižování sazeb pak nebylo příliš prostoru kam klesat a v květnu roku 2020 nabízely tyto účty zhodnocení v průměru 0,19 % p.a.

Banky v České republice mají hned 2 dobré důvody, proč se zvyšováním úrokových sazeb u spořicích účtů nespěchat. Při devizových intervencích Česká národní banka ve snaze oslabit korunu nakupovala zahraniční měny. Použité peníze musely nejdříve vzniknout a ČNB tak podle zveřejněných dat od roku 2013 do roku 2017 vytvořila zhruba dva biliony nových korun. Tyto peníze se přesunuly do rozvah bank, které je mohou za nastavené sazby ukládat u ČNB a přímo zvyšovat svůj zisk. Nemají tak příliš důvodů se předhánět v konkurenčním boji o další peníze.

Druhým důvodem je samotné chování střadatelů. Malé navýšení úrokové sazby není příliš dobrou motivací, proč pravidelně sledovat nabídky na trhu a ztrácet čas zakládáním nových účtů. Například pokud člověk zhodnocuje 100 000 Kč na spořicím účtu s úrokem 0,20 % p.a. a narazí na banku nabízející úrok 0,50 % p.a., vydělá změnou za rok o 300 Kč navíc. Banky si proto uvědomují, že navýšením úrokových sazeb pravděpodobně jen stoupnou náklady na vyplácení stávajících střadatelů a akvizice několika málo nových klientů tento dodatečný náklad nepokryje.

Podle dat ČNB došlo v dubnu roku 2021 ke zvratu trendu a úrokové sazby u hypoték začaly z pod dvou procent pomalu stoupat. Důvodem bylo zejména očekávání ohledně blízkého navyšování sazeb, které nakonec přišlo v rámci června. Historická data potvrzují, že na navyšování sazeb reagují hypotéky velmi rychle, často dokonce s předstihem. Například na konci roku 2016 po dlouhém období velmi uvolněné měnové politiky klesly v listopadu sazby hypoték až na 1,91 %. O rok později, když se základní sazba ČNB dostala na 0,5 %, byly dražší i hypotéky – v listopadu 2017 byla průměrná sazba na úrovni 2,19 %.

skoleni9_11

Koruna může posílit pod 25 Kč za euro

Pavel Peterka, hlavní ekonom Roklen Holding  a.s

Globální tlaky v podobě nedostatku výrobních vstupů a zdražujících se cen energií vedle lokálních tlaků v České republice v podobě velmi napjatého trhu práce a uvolněné měnové a fiskální politiky tlačí už od června ČNB k normalizaci úrokových sazeb. Vzhledem k množství, síle a kombinaci proinflačních tlaků bylo navýšení úrokových sazeb očekáváno. Navýšení dvoutýdenní repo sazby o 75 bazických bodů bylo překvapením. Jedná se o nejvyšší zvýšení úrokových sazeb v ČR od roku 1997.

Trhy očekávaly zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů na zářijovém zasedání. Navýšení o 75 bazických bodů je tak fundamentem pro posilování koruny v následujících týdnech. Trhy na horizontu 12 měsíců počítají s dalšími pěti koly zvyšování sazeb, které by mělo posunout dvoutýdenní repo sazbu k 2,5 %. Pro kurz koruny bude ze střednědobého hlediska naprosto zásadní listopadové zasedání ČNB, kde je očekáváno další navýšení úrokových sazeb mezi 25 až 75 bazickými body. Ze současného pohledu se nejpravděpodobněji jeví navýšení sazeb v listopadu o 50 bodů. Klíčové bude i představení nové prognózy ČNB, která naznačí, jakým směrem se bude měnová politika v České republice ubírat v následujících měsících. Výhled dalšího zpřísňování měnové politiky by byl silným fundamentem pro posílení koruny, která by se v roce 2022 mohla podívat pod hranici 25 korun za euro.

Autor článku

Autor se věnuje publikační činnosti v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví, specializuje se na finanční produkty, dluhovou problematiku a oblast dopravy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).