Hlavní navigace

Co si počít s vládou

3. 3. 2003
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Vláda prochází neustálým hodnocením, neboť její činy se dotýkají každého z nás. Svůj díl ve veřejné kontrole vládních opatření na svá bedra bere i akademická obec. Jak hodnotí činnost vlády čelní představitelé vědeckého a ekonomického života?

Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve spolupráci se Stredoeurópskym inštitútom pre ekonomické a sociálne reformy (INEKO) přináší výsledky Hodnocení ekonomických a sociálních opatření (HESO) za čtvrté čtvrtletí roku 2002, ve kterém se ekonomové, analytici, odborní žurnalisté a zástupci akademické obce vyjadřují k navrhovaným a realizovaným opatřením moci zákonodárné i výkonné a k rozhodnutím veřejných institucí. Projekt tak zprostředkovává názor odborné veřejnosti na důležitá opatření ekonomicko-sociálního charakteru, která ovlivňují kvalitu života občanů.


Poznámky: Rating čtvrtletí, který je průměrem ratingů všech opatření přijatých v daném čtvrtletí, reflektuje názor Fóra odborníků na jejich kvalitu a důležitost a odráží míru reformní atmosféry ve společnosti. Sleduje trendy a jeho absolutní hodnoty nejsou srovnatelné pro účely zjištění skutečného stavu reforem. (Rating 4. čtvrtletí 2002 činí 42,9 (Rating dosahuje hodnoty v intervalu od –300 do +300 bodů).)

Komentář Fóra odborníků k 5 opatřením s nejlepším ratingem
Ukončení přístupových jednání s EU se stalo nejlépe hodnoceným opatřením celého čtvrtletí. Členové Fóra vidí tento akt jako vyvrcholení snahy České republiky o evropskou integraci. Tato radost je poněkud zkalena faktem, že ze všech nově přistupujících zemí obdrží ČR nejnižší dotace. Experti však upozorňují na to, že tyto částky se zdají být marginální a „naprosto okrajové a absurdní, pokud se díváme na ty ohromné díry ve veřejných rozpočtech (viz. dálnice do Ostravy či kauza Nomura)“. Dotace dohodnuté v Kodani také nejsou do takové míry podstatné, jelikož nemají dlouhodobou platnost. Jediným problémem teď je přesvědčit obyvatelstvo o kladech vstupu do EU, což by ve světle těchto nižších dotací mohlo být obtížnější.

Reforma armády je druhým nejlépe hodnoceným opatřením. Experti se shodují na nutnosti českou armádu reformovat, a to vzhledem k její velikosti i nepřehlednosti financování. Vize profesionální armády vzbudila kladný ohlas. Členové Fóra upozorňují na nutnost armádu reformovat v souladu s koncepcí a strukturou NATO, jehož funkčnost je plně závislá na funkčnosti jednotlivých složek (členských států) a jejich sladění. Kladně bylo také přijato zrušení tendru na nadzvukové letouny, a to kvůli současné ekonomické situaci, neprůhlednosti výběrového řízení a nejasnostech okolo ofsetových programů.

Zpřísnění podmínek pro zpětné vyplácení sociálních dávek se shledalo s velmi kladným ohodnocením. Experti se shodují na tom, že se sice nejedná o konečné řešení problematiky, ale jistě jde o krok správným směrem. Zazněla obava, aby plošné řešení problému negativně nedopadalo na část obyvatel více než na ostatní. Každopádně je zpřísnění vyplácení dávek vítané z důvodu vyšší motivace k hledání si legální práce – zde pak jde o vhodné nastavení poměru minimální mzda a životní minimum. Někteří členové Fóra zpochybňovali nutnost zpětného vyplácení sociálních dávek vůbec. Domnívají se že pokud se někdo dostane do tíživé situace a potřebuje státní pomoc, potřebuje ji ihned a ne až zpětně.

Návrh koncepce reformy veřejných rozpočtů se také setkal s kladným ohlasem. Všichni respondenti zmiňují nutnost reformy, která je již dlouho odkládána a je to jistý „transformační dluh". Předložené návrhy považují za velmi seriózní příspěvek do diskuse. Mají pouze obavy o finální provedení této reformy, aby nakonec byla uskutečněna v dostatečné míře a nejednalo se pouze o nefunkční kompromis. Některé kroky, jako například procentní snižování stavu zaměstnanců státní správy, se zdají být poněkud ukvapené bez důkladného auditu, který by zjistil skutečně potřebný počet.

Pozitivně bylo hodnoceno i podání žaloby Českou republikou u rozhodčího soudu proti Nomuře. Velmi dobře tento krok shrnuje tvrzení, že jde o „prakticky povinné opatření v zájmu ochrany státních zájmů“. Členové Fóra se shodují na oprávněnosti tohoto kroku jako na dobrém defenzivním opatření, jelikož morální hazard bývalého vedení IPB by neměl zůstat bez odezvy. Postup vlády v dřívějších letech byl zřejmě také do jisté míry příčinou problémů, proto je také akceptována opačná žaloba Nomury proti ČR. Velká netransparentnost českého bankovního prostředí, včetně pomocí bankám ze státních rozpočtů, je také považována za spoluviníka výše zmíněných problémů.

Tabulka č. 822
HESO – Česká republika: říjen – prosinec
5 opatření s nejvyšším ratingem RATING
[-300,300]
Ukončení přístupových jednání s EU 169,7
Reforma armády České republiky 147,8
Návrh na zkrácení lhůty pro uplatnění zpětného nároku na výplatu dávky státní sociální podpory na 3 měsíce 126
Návrh Koncepce reformy veřejných rozpočtů 105,3
Žaloba České republiky proti Nomuře u mezinárodního rozhodčího soudu 73,1
5 opatření s nejnižším ratingem RATING
[-300,300]
Státní rozpočet na rok 2003  –91,3
Moratorium na zvyšování nájemného bytů  –89,3
Zvýšení minimální mzdy o 500 korun  –26,5
Růst mezd ve státní sféře (v průměru o 7%)  –10,5
Zahájení vysílání internetového Rádia Vnitro Ministerstva vnitra ČR 4,3

Komentář Fóra odborníků k 5 opatřením s nejnižším ratingem
Státní rozpočet narazil na velký nesouhlas respondentů a stal se tak nejméně populárním opatřením hodnoceného čtvrtletí. Upozorněno bylo především na snížení rozpočtového deficitu o úhradu ztráty ČKA, jež bude muset být zaplacena tak jako tak, a tudíž vůbec nic neřeší. Nesouhlas také vzbudila setrvačnost rozpočtů, absence systémových změn a odsouvání problémů do dalších let. To se projevuje ve stále se zvyšujících schodcích rozpočtů. Experti se shodují na nutnosti reformy veřejných financí a doufají, že nově avizované pokusy půjdou v reformě dostatečně daleko. Nakonec byl také zmíněn přehmat Českého statistického úřadu, jenž ukazuje rozpočet v poněkud lepším světle. Stav české ekonomiky je zřejmě lepší, než se doposud předpokládalo.

Druhým nejhůře hodnoceným opatřením bylo rozhodnutí vlády o uvalení moratoria na změny výše nájemného. K dobru tohoto opatření přispělo jen to, že se jedná pouze o přechodnou záležitost, jež má v krátkém období ochránit nájemníky před tlakem z uzavření pro ně nevýhodné nájemní smlouvy. Na druhou stranu byl velmi kritizován právě fakt, že se jedná o naprosto nesystémový krok, který nemá žádnou střednědobou platnost a problém dlouhodobě neřeší. Zazněly hlasy, že úplná deregulace nájemného zřejmě není žádoucí, jelikož i v zemích s vyspělou tržní ekonomikou se jistá forma regulace vyskytuje. Ta by však měla být nižší než dnes, řešením by mohlo být jisté přesně stanovené pravidlo průběžného růstu regulovaného nájmu. Toto pravidlo by ochránilo nájemníky a nediskriminovalo by majitele nemovitostí tím, že se svým majetkem nemohou nakládat podle své vůle.

Minimální mzda je spíše kritizována z ekonomických důvodů a pro svůj dopad na firmy. Má však i kladné sociální dopady. Slovy členů Fóra: „Politika zvyšování minimální mzdy má dva aspekty: omezení daňových úniků a mzdových spekulací (pozitivní aspekt). Dostává se ale na hranu udržitelnosti tam, kde malé ztrátové podniky chtějí přežít a platí mzdu odpovídající dané produktivitě práce (negativní aspekt).“ „Zvýšení minimální mzdy je sporná otázka. Je pravdou, že tím budou negativně postiženy především malé podniky, a proto lze očekávat propouštění z tohoto důvodu. Myslím si však, že zvýšení o 500 korun není drastickým krokem.“

Spíše negativní ohodnocení si růst mezd ve státní sféře zasloužil z několika důvodů. V sektorech, kde by byl růst velmi zapotřebí, jako například ve školství, došlo jen k přerozdělení prostředků. Stoupla sice tarifní mzda, ale došlo ke snížení mimomzdových příjmů, takže zaměstnanci si moc nepomohli. V jiných sektorech bylo kritizováno ne navýšení, ale spíše vysoký počet méně kvalitních zaměstnanců. Členové Fóra by raději na úřadech viděli méně lépe placených kvalitních úředníků. Ve svém rozsahu toto navýšení celkem odpovídá stavu rozpočtů, i když fakt, že dosti převyšuje inflaci, vzbudil také některé negativní ohlasy.

Zahájení vysílání Rádia Vnitro vyvolalo spíše neutrální ohodnocení. Výroky typu: „tento krok příliš nechápu; zajímavý nápad, bez významného dopadu“ do jisté míry charakterizuje hodnocení tohoto opatření. Zahájení vysílání se nicméně shledalo s pozitivním ohlasem co do přiblížení státní správy obyvatelstvu. Ceněny jsou i nízké náklady internetového vysílání, nebylo však opomenuto nízké rozšíření internetu u nás. Cílová skupina bude díky tomuto faktu značně omezená. I tak nízké náklady se staly předmětem kritiky některých odborníků a byla položena otázka, zda se nejedná o plýtvání penězi daňových poplatníků, kteří si dnes platí veřejnoprávní televizi i rozhlas.

skoleni_15_4

Fórum odborníků projektu HESO:
Vladimír Benáček – Institut ekonomických studií FSV UK, HASA
Jiří Brabec – Živnostenská banka
Šárka Brychtová – Ústavu veřejné správy a práva, FES, Univerzita Pardubice
Petr Dufek – Československá obchodní banka
Jan Hřích – Ústav mezinárodních vztahů
Petr Jüptner – Institut politologických studií FSV UK
Karel Kouba – Institut ekonomických studií FSV UK
Josef Kotrba – Deloitte & Touche
Adriana Krnáčová – Transparency International
David Lipka – Liberální institut
David Marek – Patria Finance
Michal Mejstřík – Institut ekonomických studií FSV UK
Ivo Nejdl – Raiffeisenbank
Hynek Opolecký – Vzdělávací středisko pro podporu demokracie
Petr Orálek – MF Dnes
Dan Šťastný – Vysoká škola ekonomická
Vladimír Tomšík – Newton Holding
Petr Zahradník – Conseq Finance
Milan Žák – Vysoká škola ekonomická
Jan Žižka – týdeník Euro

Komplexní výsledky HESO IV. 2003 (MS Word, 232 kB)

Jak hodnotíte činnost vlády ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).