Česká spořitelna jsem zaplatil pokutu za předčasně splacenou hypotéku 26 000,- Kč. Nestihl jsem výroční termín a spořitelna přestože věděla, že hodlám úvěr splatit (jednali jsme o tom již od oznámení o drastickém neakceptovatelném navýšení úroku) mě takto "odměnila". Pokutu jsem reklamoval, obrátil jsem se i na ombutsmana ČS...všechno marné (asi se směje ještě dnes).
Následně jsem zde zrušil i běžný účet a dveře této banky víckrát neotevřel a neotevřu..
Pokud Vám z banky "k výročí" přijde dopis ve kterém Vám na další fixační období navyšují úrok a Vy řeknete že ho neakceptujete a že přeúvěrujete k jiné bance, považuju to za jednání. Ovšem vyřídit odhad a další náležitosti trvá - a současná banka Vám žádnou dobrou vůli neprojeví - a už vůbec ne Česká spořitelna. Pak se může stát že nestihnete vše vyřídit v termínu.
Pokud ovšem není Vaše představa "splatím v termínu" netkví v tom, že sáhnu do kapsy a hypotéku vyplatím na dřevo..pak bych si ovšem ten úvěr nemusel brát..
Což by vysvětlovalo, že 26 000,- považujete za malou pokutu..
Já to považuju za lumpárnu....pokud někomu splatím co mu dlužím včetně úroků a on mě přesto pokutuje, je to u mě šikanování.
Aha, takže jste s bankou nejednal, jen jste jednostranně oznámil (slíbil) něco, co jste nakonec nesplnil (nestihl přeúvěrovat do konce fixace). Pokud byste s ní opravdu jednal, třeba by se nějaká dobrá vůle našla.
Pochopitelně, že splatit znamená opravdu splatit a ne o tom jen planě kecat. To by uměl každý.
Nemluvil jsem o 26.000,- ale o tom, že pokud s bankou rozumně jednáte, dá se většinou domluvit, že úvěr sice protáhnete do dalšího období, ale poplatek za předčasné splacení bude nižší až třeba nulový. Ale chce to opravdu jednat, ne arogantně jednostranně oznámit a třeba za to něco nabídnout (o něco vyšší úrok).
On vás nepokutuje, on po vás chce zaplatit náklady, které jste jí způsobil nedodržením smlouvy. Porušit smlouvu a ještě se vztekat, že poškozený chce zaplatit škodu, to chce opravdu silnou náturu.
Je fakt, že začít řešit změnu banky když už přijde dopis s úroky na příští období je prostě pozdě. Aby s to stihlo, chce to jinde rozjednat tak 3-5 měsíců předem. Já šel z ČS pryč po fixaci a řešit jsem to začal ihned rok před koncem fixace, jakmile to bylo možné. A celkem v klidu se všechno stihlo. Takhle pozdě už původní banka využije svojí pozici a rozhodně vám lepší úroky nedá, když už nejde zdrhnout.
Jasně, jednali jsme o tom již od oznámení a pak jsem nestihl výroční termín... Pán bude asi jeden z těch, co nestihnou splátku kreditky o jeden jediný den a pak je nevýslovně naštván, že si banka dovolila nejen naúčtovat mu úroky od počátku čerpání, ale dokonce mu vypálit pětikilo smluvní pokuty přesně podle smluvních podmínek, které sám dobrovolně podepsal, co?
Ano, asi se směje ještě dnes. Výroční termín Vam byl znám roky dopředu a pokud jste bance avizoval, že jej chcete využít, tak proč by se měla dále zajímat, zda na to prostředky máte nebo ne, resp. zda své avízo v daném termínu dodržíte nebo ne? Podmínky do konce fixace byly jasné a z její strany i ty pro další fixaci. Nevyužitém zákonné šance splatit při konci fixace jste se prostě automaticky posunul do nové fixace za nových podmínek. Hotovo, tečka.
V posledních letech vám banky dají garanci na úrokovou sazbu při refixu zcela běžně na rok dopředu, některé i dva roky. Takže není nic jednoduššího než si sehnat pár nabídek, pouzit je ve své bance pro vyjednání dalšího fixu, a když to neklapne, tak jednoduše refinancovat v poklidu jinde. To není žádná vyšší dívčí, to se dočtete v každém článku ohledně refinancování. Stejně tak se tam dočtete, že postup, na ktery si stěžujete, prostě vede ke stejným výsledkům ke kterým jste dospěl Vy. Že to prostě často časově nevyjde.