Co bych chtěl od pojišťoven za dárek? Chybějící pojištění na trhu

Pojištění občanské odpovědnosti s limity jak u povinného ručení

Aktuální stav je takový, že jediná pojišťovna nabízí v ČR limit občanské odpovědnosti 100 mil. Kč jako roční pojištění občanské odpovědnosti. Několik nabízí 50 mil. Kč (včetně mé oblíbené bez výluky na hrubou nedbalost) a některé nemají ani takto vysoký limit v nabídce.

Situace v cestovním pojištění je svým způsobem horší. V zahraničí hrozí vyšší škody, přesto cestovní pojištění mívá v ceně nižší limity, než když si odpovědnost pojistíte samostatně pro celou rodinu.

V zahraničí je běžné sjednávat pojištění občanské odpovědnosti na vyšší limity. Celkem to kopíruje stav, že náklady na léčbu a výše újmy bývají vyšší. Třeba v Německu bývají limity na 7,5 mil. eur a více, to je cca 182,5 mil. korun Ale i tyto limity se mi zdají nedostatečně velkorysé.

Na co je toto pojištění třeba a proč vysoký limit?

K tomu vás mohou inspirovat dva články:

• Popelka mezi pojištěním: pojištění odpovědnosti. Proč jej mít a jaké má záludnosti
• Pojištění (elektro)kol a (elektro)koloběžek: lze to, ale ne jako u auta 

Podle informací od pojišťoven to má i druhou stranu: aktuálně si spíše klienti, resp. jejich poradci, sjednávají nižší limity, a to v tom lepším případě. Horší případ je, že toto pojištění nemají vůbec.

A tady se dostáváme ke smutnému kolečku: pojištění je levné, pojistné vůči potenciálně zaplacené škodě je už nyní v setinách promile. Z toho důvodu se na něj moc nedělá reklama, klienti si ho moc nesjednávají a navíc bez osvěty si ho sjednávají v nízkých limitech; tím pádem je to s nedostatečným kmenem pro pojišťovny nezajímavé a nemají zájem mít produkt s vyšším limitem.

Já mám u většiny svých klientů sjednaný nejvyšší limit, který daná pojišťovna nabízí, nejčastěji 50 mil. Kč, ale svět sám nespasím.

Velmi mi chybí aspoň limit odpovídající limit u povinného ručení. I když byl zvolen vysoký nebo dokonce nejvyšší limit, co nabízí pojišťovna, limit nemusí stačit na pokrytí vzniklé škody (především na zdraví více osob), protože obecně je výše škody na zdraví, kterou lze způsobit, neomezená, na rozdíl od pojištění majetku.

Na rozdíl od povinného ručení, kde je limit pojistného plnění zvlášť na věci a zvlášť na každou poškozenou osobu, u pojištění odpovědnosti občanské, z nemovitosti a dalších je tento limit celkový, tedy dohromady pro všechny škody, byť různým osobám.

A samozřejmě s počtem klientů, kteří si takový limit sjednají, očekávám cenu jen o málo vyšší než u současného limitu. Protože šance, že způsobíte takovou škodu, je malá, a tedy i cena rizika. Ale současně, když budete mít takovou smůlu, tak vás za ni pojišťovna zaplatí a vy neskončíte v insolvenci.

Ať už např. na sjezdovce na lyžích zraníte víc lidí (fronta čekající na vlek, běžkaři křížící sjezdovku), nebo třeba jako cyklista či jako chodec zaviníte nehodu autobusu.

Každá osoba může mít škodu na ušlé mzdě a dalších škodách řádově v desetimiliónech. Platí totiž, že za vás pojišťovna zaplatí sjednaný limit pojištění a zbytek poškození mohou vymáhat po vás (a často nevymohou, jejich škoda zůstane nenahrazena a vám může zůstat doživotní dluh následovaný exekucí).

Kdyby byla možnost sjednat pojištění odpovědnosti pro občany s limitem 1 mld. korun, jako u povinného ručení, dávalo by to také smysl. Největší škoda, která potenciálně hrozí a přitom se stala, že by mohla spadnout do plnění občanské odpovědnosti, je totiž obří, v přepočtu 1,5 miliard korun. Šlo o vzplanutí powerbanky cestujícího v příručním zavazadle v letadle. Možná by šlo spoléhat na to, že by vás pojišťovna aspoň částečně vyvinila

To je obecný problém odpovědnosti: výše škody velmi slabě koreluje s objemem vašeho majetku, teoreticky je výše způsobené škody neomezená.

Dejte nám, pojišťovny, dárek a umožněte (za rozumný peníz) sjednat výrazně vyšší limit než 50 nebo 100 mil. Kč, i když se vám to moc nevyplatí… Ocení to nejen pojištění, ale i poškození, kteří rychleji a někdy i vůbec dostanou vyplacenou náhradu škody, kterou jsme jim neúmyslně způsobili…

Pojištění smrti, invalidity a pracovní neschopnosti při souběhu u dvou osob

Pokud si pár sjednává životní pojištění, je běžnou praxí, že se výše pojistných částek u rizik, jako je invalidita, smrt nebo pracovní neschopnost, počítá podle výše dávek ze státního systému a dále se počítá s příjmem druhého partnera.

• Pokud neschopenka + příjem partnera stačí na úhradu rodinných výdajů, nesjednává se pojištění pracovní neschopnosti – případně se sjedná pojištění jen na rozdíl.
• Pokud invalidní důchod a příjem partnera stačí na úhradu rodinných výdajů, nesjednává se pojištění invalidity, případně pojištění na rozdíl.
• Pokud vdovský/vdovecký důchod a sirotčí důchod a příjem partnera stačí na úhradu rodinných výdajů, nesjednává se pojištění smrti daného partnera, případně pojištění na rozdíl.

Tato konstrukce ve většině případů značně zlevní cenu životního pojištění a současně ve většině případů stačí.

Na první pohled se zdá, že riziko, že oba budou nemocní či se zraní ve stejný čas, je zanedbatelné. Ano, je to malé riziko, ale jev není úplně nezávislý. Nejen infekční nemoci (nejen jako je covid, ale i chřipka), ale i dopravní nehody mohou způsobit újmu současně nebo krátce po sobě oběma z páru; často se vyskytují na stejném místě, jsou vystaveni stejným rizikům. A nesmíme zapomínat na to, že pokud se něco stane jednomu z nich, zvýšený nápor na toho druhého, stres a žal zvýší riziko chyb v jednání toho druhého.

Bylo by hezké mít možnost pojistit tento souběh. Bylo by hezké, aby toto připojištění souběhu bylo dostatečně obecné, protože se nejedná jen o souběh dvou rizik: že umřou oba, že onemocní oba, že budou invalidé oba, ale i o to, že jeden bude mrtvý a druhý invalida po dopravní nehodě či po nemoci.

Může se stát, že jeden zemře nebo zinvalidní a druhý se zraní krátce poté při dopravní nehodě, kterou zaviní. Tady nepomůže nějaká jednoduchá progrese typu zdvojnásobit plnění, když bude i druhý pojištěný zneschopněn, protože pokud oba v páru vydělávají, často vyjde nulová potřeba pojištění pro oba, kromě právě případu, že oba ulehnou.

Podobně jako existuje úvěrové riziko, které spojuje smrt, invaliditu (případně i vážná onemocnění) do jednoho plnění pro jednu osobu, tak by mohlo existovat párové riziko, které spojuje smrt, invaliditu a pracovní neschopnost dvou pojištěných do jednoho plnění, ideálně renty (na výdaje rodiny), ale i varianta jednorázového plnění by mohla dávat smysl (na rekonstrukci, úvěry, stěhování a pomůcky).

Pro představu ceny jednoho souběžného rizika: pokud oba zemřeme při dopravní nehodě (relativně nízké riziko), bude pojišťovna vyplácet každému z našich dětí (neomezený počet) měsíční rentu 10 000 Kč do 25 let.

Cena je extrémně nízká: 1 Kč měsíčně. U nemoci očekávám o řád dva vyšší, ale stále přijatelné ceny.

Odložený počátek pojistného plnění rizika (smrti)

Z návrhu životního pojištění páru často vyplývá ještě jeden požadavek. Když mám pár, který má děti, vyjde potřeba pojištění smrti kvůli sirotčím důchodům nízká. Jenže sirotčí důchody se vyplácí nejvýše do 25 let věku daného dítěte. Poté může vzniknout nedostatek peněz na výdaje rodiny, nebo dvou rodin – záleží, co chce nebo co očekává klient. A tento nedostatek třeba víme i 20 let dopředu u párů, které už neplánují nebo dokonce už nemohou mít další děti.

Ale jak to pojistit? Okamžitě a pak desítky let let platit pojištění se zbytečně vysokou pojistnou částkou? To je drahé.

Nebo počkat si do 25. narozenin a navýšit pojistnou částku? Má to dva problémy. V den 25. narozenin dítěte budeme mít jiný zdravotní stav, třeba i nepojistitelný.

Druhý problém je ještě horší. Partner může zemřít den, rok, dva nebo deset předem a my nejsme pojištění.

Chybí mi produkt, kdy dnes pojistím klienta na smrt na rentu, ale renta se bude poprvé vyplácet až po určeném počtu let. Popř. pojištění smrti s konstantní pojistnou částkou po dobu dohodnutých let a pak s klesající pojistnou částkou. Obě tyto varianty s indexací (navyšováním o inflaci).

O pojištění vícečetného těhotenství, které rovněž chybí, jsem už psal.

V každém případě i já jako klient mám největší radost, když pojistné platím pojišťovně „zbytečně“, aniž bych já čerpal pojistné plnění, nebo čerpali pojistné plnění mí pozůstalí.