Hlavní navigace

Čím nesmíte konkurovat zaměstnavateli, když máte konkurenční doložku?

30. 4. 2019
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Zákaz konkurence – výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez jeho souhlasu se týká všech zaměstnanců. Konkurenční doložka po skončení zaměstnání jen toho, kdo ji má dohodnutou.

Za nedodržení zákazu konkurence za trvání zaměstnání ve smyslu § 304 zákoníku práce můžete být především propuštěni z práce. Za porušení zákazu konkurence po skončení zaměstnání sjednaného v dohodě o konkurenční doložce ve smyslu § 310 zákoníku práce i platit pokutu. A ne každému se z povinnosti zaplatit peněžitou sankci za porušení konkurenční doložky povede vyklouznout, jako se to podařilo bývalé zaměstnankyni v případu, o kterém jsme psali.

V článku Jak nesmíte konkurovat zaměstnavateli, aby vás nevyhodil nebo jste neplatili pokutu? jsme si vysvětlili, jaké činnosti, jaké formy činností představují konkurenci, že je to zaměstnání, samostatná výdělečná činnost, v určitých aspektech i účast v kapitálových společnostech, ta sama o sobě nevadí, ale problémem je práce pro konkurenční společnost, a to i když je vykonávána zdarma.

Co vše zaměstnavateli konkuruje? Kde jsou hranice vašich povinností a omezení?

Důležité je určení předmětu zaměstnavatelovy a vaší činnosti, protože nesmíte vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jste zaměstnáni, pokud vám k tomu nedal písemný souhlas. A jestliže máte sjednánu konkurenční doložku, tak se musíte po sjednanou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, zdržet výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

Jak zjistit, čeho se zákaz týká, čím se zaměstnavatel zabývá

Předmět činnosti zaměstnavatele vyplývá z údajů zapsaných ve veřejném (obchodním) rejstříku (patří-li zaměstnavatel mezi subjekty zapisované do tohoto rejstříku), ze živnostenského oprávnění (podniká-li zaměstnavatel na základě živnostenského oprávnění), ze zvláštních právních předpisů (vykonává-li zaměstnavatel podnikatelskou činnost na základě těchto předpisů), popř. ze zřizovacích listin nebo ze zvláštních zákonů (jde-li například o příspěvkové organizace).

Výdělečnou činností zaměstnance shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele není pouze činnost, která pokrývá celý předmět činnosti zaměstnavatele; postačuje, kryje-li se jen s jeho částí. Na shodu předmětu (výdělečné) činnosti zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) a předmětu činnosti zaměstnavatele ovšem nelze usuzovat jen z totožnosti údajů o jejich předmětech činnosti zapsaných ve veřejném rejstříku nebo uvedených v živnostenských oprávněních, popř. ve zřizovacích listinách nebo ve zvláštních právních předpisech.

Tohle neplatí jen pro zákaz konkurence po skončení zaměstnání, tedy konkurenční doložku, ale i pro zákaz jiné výdělečné činnosti bez souhlasu zaměstnavatele po dobu trvání zaměstnání. Váš pohled a pohled zaměstnavatele může být odlišný, takže jsou potřeba další výkladová pravidla, která určily soudy.

Nepřípustná výdělečná činnost bývalého zaměstnance na poptávkové straně

Výdělečnou činností zaměstnance shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele je taková činnost, při jejímž provozování by se zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení; tak by tomu bylo tehdy, kdyby se nabídka jejich výrobků, zboží nebo služeb stejného druhu mohla na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků (klientů), vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2012, spis zn. 21 Cdo 2995/2011.

A teď to bude poněkud složitější. Ten, kdo to má rád jednoduše, bude nadávat, že právník zase píše kostrbatě, zašmodrchaně, že se to nedá číst atp., tomu raději doporučíme následující odstavec přeskočit a přejít na následující, kde se vše pokusíme vysvětlit.

Někteří čtenáři, třeba odborníci, nebo lidé, kteří jsou ve při se svým zaměstnavatelem, však chtějí přesné informace, autentickou citaci názoru soudu, takže se do ní pusťme, jak je uvedena v rozsudku spis. Nejvyššího soudu ČR zn. 21 Cdo 5337/2017, ze dne 19. 12. 2018:

Nepřípustnou výdělečnou činností ve smyslu § 310 odst. 1 zákoníku práce je též výdělečná činnost zaměstnance, jejíž předmět zapsaný ve veřejném (obchodním) rejstříku nebo uvedený v živnostenském oprávnění (popř. ve zřizovací listině nebo ve zvláštním právním předpise) se ani zčásti neshoduje s obdobně zapsaným předmětem činnosti zaměstnavatele, jestliže se zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel při ní přesto mohou ocitnout v navzájem konkurenčním postavení a jestliže proto má tato výdělečná činnost zaměstnance vůči zaměstnavateli soutěžní povahu.

když při rozdílném předmětu činnosti zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel vyrábí, nabízí nebo poskytují odlišné výrobky, zboží nebo služby, nelze ani v tomto případě vyloučit jejich střet na tzv. trhu výrobků a služeb, neboť i jejich nabídka se může na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků (klientů) volících mezi více způsoby uspokojení svých potřeb.

V úvahu též připadá střet v oblasti vstupů do výdělečné činnosti, tedy na odvozeném tzv. trhu výrobních faktorů, kde se jejich poptávka po přírodních zdrojích, pracovních silách, dodavatelských službách nebo reálném kapitálu (budovách, strojích, zařízeních, dopravních prostředcích apod.) a finančním kapitálu (penězích, cenných papírech) setká s nabídkou stejných dodavatelů (poskytovatelů); trh výrobních faktorů je odvozený od základního trhu výrobků a služeb v tom smyslu, že poptávka po výrobních faktorech je odvozená od poptávky po výrobcích a službách.

Na soutěžní povahu výdělečné činnosti zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) vůči zaměstnavateli však nebude možné usuzovat jen na základě skutečnosti, že jejich výdělečná činnost na vstupu vyžaduje (alespoň zčásti) stejné nebo obdobné výrobní faktory; takto široké pojetí zákazu konkurence by nepochybně bylo v rozporu se smyslem a účelem § 310 odst. 1 zákoníku práce, jakož i se základní zásadou pracovněprávních vztahů spočívající ve zvláštní zákonné ochraně postavení zaměstnance [§ 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce], a představovalo by porušení základního práva na svobodnou volbu povolání a práva podnikat garantovaného čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel by se mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení tehdy, pokud by s ohledem na specifickou povahu jejich (jinak odlišných) výdělečných činností nebo specifickou situaci na trhu výrobních faktorů využívaných při těchto činnostech uspokojení poptávky zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) závažným způsobem ztížilo uspokojení stejné nebo obdobné poptávky zaměstnavatele a tím i vlastní výkon jeho výdělečné činnosti. Bude se tedy jednat spíše o případy výjimečné.

O nepřípustnou výdělečnou činnost bývalého zaměstnance, který se zaměstnavatelem sjednal konkurenční doložku, se tedy ve smyslu § 310 odst. 1 zákoníku práce může jednat též v případě střetu v oblasti vstupů do výdělečné činnosti, tedy na odvozeném trhu výrobních faktorů, který má význam tehdy, pokud by s ohledem na specifickou povahu (jinak odlišných) výdělečných činností zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) a zaměstnavatele nebo specifickou situaci na trhu výrobních faktorů využívaných při těchto činnostech uspokojení poptávky zaměstnance (jeho nového zaměstnavatele) závažným způsobem ztížilo uspokojení stejné nebo obdobné poptávky zaměstnavatele a tím i vlastní výkon jeho výdělečné činnosti.

Již v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2995/2011 Nejvyšší soud vyložil, že vzhledem k tomu, že smyslem a účelem dohody je ochrana zaměstnavatele po skončení pracovněprávního vztahu účastníků před výdělečnou činností zaměstnance, která by měla vůči němu soutěžní povahu, byla by výdělečnou činností zaměstnance shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele jen taková činnost, při jejímž provozování by se zaměstnanec (jeho nový zaměstnavatel) a zaměstnavatel mohli ocitnout v navzájem konkurenčním postavení; tak by tomu bylo tehdy, kdyby se nabídka jejich výrobků, zboží nebo služeb stejného druhu mohla na trhu setkat s poptávkou stejných zákazníků (klientů).

Jiná profese nevadí ani u konkurence

Vysoce postavený manažer nebo odborník si může chtít odpočinout od své profese, ostatně nařizuje mu to konkurenční doložka, a pak klidně může nastoupit i ke konkurenci, která má stejný předmět činnosti, jestliže vykonává úplně jinou profesi, třeba duševně relaxuje při fyzické práci jako zahradník, když udržuje hezké prostředí v areálu výrobního podniku, nebo pracuje jako řidič, když distribuuje jeho výrobky, apod.

Jen z toho, že zaměstnanec po skončení pracovního poměru koná práci u zaměstnavatele, jehož předmět činnosti je shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele, s nímž uzavřel dohodu nebo jehož činnost má vůči němu soutěžní povahu, nelze bez dalšího dovozovat, že zaměstnanec vykonává výdělečnou činnost, která by byla předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu.

skoleni_15_4

O výkon výdělečné činnosti zaměstnance nejde, jestliže se zaměstnanec u nového zaměstnavatele vzhledem k druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě na činnosti, která je shodná s předmětem činnosti předchozího zaměstnavatele nebo která má vůči němu soutěžní povahu, nepodílí a nemůže proto při ní informace, poznatky a znalosti pracovních a technologických postupů, které získal v pracovním poměru u předchozího zaměstnavatele, využít a jeho činnost tím závažným způsobem ztížit.

Tyto závěry jsou použitelné nejen ve vztahu k plnění závazku z konkurenční doložky po skončení zaměstnání, ale i během jeho trvání. K výkonu jiné profese u konkurence netřeba souhlasu vašeho zaměstnavatele.

Autorský text prošel redakční (editorskou) úpravou, a proto jeho případné nepřesnosti a chyby mohou být způsobeny redakcí. Titulek redakční.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).