Chystají se změny, které ovlivní peněženky rodičů. Kdo si polepší?

Rodičovský příspěvek se změní. Doba výplaty se zkrátí, ale celkově stát bude rodičům vyplácet víc. Déle se bude vyplácet i náhradní výživné.

Změny u rodičovského příspěvku

Vládou schválená předloha počítá s tím, že rodičovský příspěvek pro nově narozené děti se navýší o 50 tisíc korun. Celkový balík, který budou mít rodiče k výplatě, tedy bude ve výši 350 tis. Kč.

Rodiče vícerčat, kteří obecně dostávají u rodičáku 1,5násobek, nově získají o 75 000 více, tedy celkově vyčerpají 525 000 Kč.

Budou na to mít ale kratší dobu, protože nově se má rodičovský příspěvek vyplácet nejdéle do 3 let dítěte (tedy o rok méně než v současnosti). Podle důvodové zprávy autoři předlohy chtějí zkrátit dobu čerpání, aby odpovídala délce rodičovské dovolené i době, po kterou je příspěvek v praxi většinou čerpán.

Změna výše příspěvku i zkrácení doby čerpání se však mají dotknout pouze dětí, které se narodí od 1. ledna 2024.

Pravidla týkající se výše měsíční částky zůstávají stejná. Maximální výše měsíční dávky se odvozuje od denního vyměřovacího základu rodiče. Nejvýše je možné měsíčně pobírat částku odpovídající 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu (u rodičů vícerčat jde o 1,5násobek). Zároveň však platí, že každý příjemce může čerpat aspoň 13 000 Kč měsíčně, takže pokud by vyměřovací základ kvůli nízkým příjmům nebyl dostatečný, na tuto výši měsíční dávky mají nárok všichni. Částka platí i pro rodiče, u kterých není možné stanovit denní vyměřovací základ, protože jim nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství (lidově mateřská).

Jak ale uvádí důvodová zpráva, pro většinu příjemců není tento strop omezujícím faktorem, protože částku nad 13 000 Kč měsíčně čerpalo na konci loňského roku jen 8 % všech příjemců. Tuto možnost přitom mělo alespoň 60 % příjemců. 

Kromě navýšení rodičovského příspěvku o částku, která opravdu není nízká, se snažíme rodičům umožnit i co největší flexibilitu v tom, jak rychle budou rodičovský příspěvek čerpat, kdy se chtějí vracet do práce nebo jak chtějí kombinovat částečné úvazky. S tím samozřejmě souvisí postupné navyšování kapacit dětských skupin, které financujeme zejména z Národního plánu obnovy, a také podpora zkrácených úvazků. Stát má rodičům dávat možnosti volby a co nejméně překážet, myslí si ministr práce Marian Jurečka.

Navyšování kapacit pro děti od tří let

Jurečka zmínil navyšování kapacit dětských skupin, které mají pomoci na místech, kde nestačí mateřské školky. Rodiče už nyní mají mít ze zákona nárok na místo ve školce, pokud jejich potomek dosáhl tří let. V praxi však kapacita školek často nestačí, takže se rodiče setkávají s tím, že jim mateřské školky potomka i přes zákonný nárok nevezmou.

Nově by proto měly kapacitu doplnit právě dětské skupiny tak, aby byla místa pro děti od tří let opravdu zaručena, i kdyby je musela za tímto účelem založit obec. Do připomínkového řízení proto ministerstvo práce předložilo novelu, která např. zavádí i institut sousedské dětské skupiny, kterou může provozovat fyzická osoba ve své domácnosti. Otázkou zůstává, jestli stihne dojít k navýšení kapacit pro tříleté děti do doby, než do tohoto věku dorostou potomci příjemců rodičovského příspěvku, který bude možné čerpat opravdu jen po tři roky.

Pokud se navýší celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 Kč pro děti narozené od 1. ledna 2024, budou podle ministerstva práce vícenáklady v roce 2024 činit cca 0,4 mld. Kč, v roce 2025 pak asi 2,2 mld. Kč, v roce 2026 zhruba 4 mld. Kč a další roky pak odhadem 5,5 mld. Kč.

Zkrácení doby čerpání „rodičáku“ žádné úspory do rozpočtu nepřinese, ale může podle předkladatelů přimět rodiče menších dětí k tomu jít dříve do zaměstnání (což může mít pozitivní vliv na výběr přímých daní a pojistného na sociální a zdravotní pojištění). Stát plánuje zaměstnávání rodičů tříletých a mladších dětí podpořit hlavně rozvojem dostatečných a dostupných kapacit předškolních zařízení.

Náhradní výživné

Vláda také odhlasovala návrh zákona, který počítá s prodloužením platnosti náhradního výživného. Nyní platí, že nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději po 24 výplatách. Nově má platit, že nárok zanikne nejpozději po 48 výplatách.

Dávka je určena pro samoživitele, kterým se dlouhodobě nedaří vymáhat výživné, které určil soud. Nárok na něj může vzniknout ale jen v případě, že rodič, který má být příjemcem výživného, ho po druhém rodiči vymáhá soudní cestou. V květnu podle informací ministerstva práce pobíralo náhradní výživné více než 10 tisíc příjemců.

Zjednodušení administrativy dávek

Vláda na stejném zasedání schválila i změnu zákona o státní sociální podpoře, zákona o Úřadu práce ČR a zákona o nemocenském pojištění, která umožní další digitalizaci a zjednodušování administrativy v rámci agendy státní sociální podpory.

Kromě efektivnějšího vyřizování dávek je cílem i lepší spolupráce mezi úřady, konkrétně mezi MPSV, ÚP ČR a ČSSZ, a to hlavně v oblasti sdělování údajů.

Ke změnám v jednotlivých dávkách státní sociální podpory nedošlo.

Informace o mzdě či platu bude nově moci ÚP sdělit přímo zaměstnavatel. Ukládá se i povinnost dodavatelům energií poskytovat úřadu informace o nákladech na bydlení. Klient k tomu musí udělit souhlas, ten je nicméně již dnes součástí každé žádosti. Novela také ukládá zaměstnavatelům s datovou schránkou povinnost na výzvu ÚP elektronicky poskytovat informace o příjmech žadatelů o zaměstnání, vysvětlil Jurečka, podle kterého navrhovaná opatření umožní efektivnější přenos informací mezi institucemi a zrychlí procesy spojené s poskytováním sociálních dávek.