Hlavní navigace

Názory k článku Chcete kratší pracovní dobu s tím, že budete efektivnější? Ne vždy se to osvědčilo

  • 15. 8. 2018 8:20

    Jarmila (neregistrovaný) 93.91.51.---

    Já bych ten exkurs do historie trochu upřesnila: ve 20.-30.letech se sice pracovalo i v sobotu, ale zase byly volné středy. Týden tak byl rozdělen na dvě části, po nichž následoval den odpočinku.
    5-denní pracovní týden byl sice zaveden v r. 1968, ale už od r. 1966 běželo pokusné střídání 6-denního a 5-denního pracovního týdne. V praxi to bylo tak, že se jeden týden pracovalo v sobotu, další týden byl prodloužený víkend sobota+neděle. Já byla tehdy ještě žákyní ZDŠ, a ve školství tomu bylo tak, že jeden týden jsme měli prodloužená vyučování v některých dnech, ale volnou sobotu+neděli. Další týden jsme neměli odpolední vyučování, ale do školy se šlo i v sobotu. Mám na to doklad: rozvrh hodin na rubu žákovské knížky.

    Pokusy o zkrácení pracovní doby byly i v 19.století. Už tehdejší šlechta, ale i majitelé továren, si všimli, že odpočatá pracovní síla pracuje výkonněji. Pokud byla pracovní doba 16 hodin denně, lidi se po poli nebo po fabrice doslova ploužili, protože byli unavení a neodváděli požadované pracovní výkony. Takže zkracování pracovní doby šlo ruku v ruce se zvyšováním produktivity práce. Ono je to aktuální i dneska, a je jedno, jestli pracovník dělá práci manuální nebo psychickou. Jen málokdo vydrží pracovat 8 hodin v kuse, spousta lidí si průběžně dělá krátké, třeba jen 5-minutové přestávky. I lidé duševně pracující potvrdí, že po třeba 2-hodinách práce si musejí odpočinout a jít třeba zalít květiny, protože jinak se na svou práci nedovedou soustředit a dělají v ní chyby, protože ty chyby pro únavu prostě "nevidí".

  • 15. 8. 2018 17:58

    ZKA (neregistrovaný) 193.179.2.---

    Tak to jsem určitě starší než Jarmila - já chodil do školy každou sobotu, takže jsme měli 6-denní týden.