Hlavní navigace

Chceme větší inflaci! Odtajněné záznamy prozradily, jak to bylo s oslabením koruny

5. 2. 2020
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Šest let uplynulo od okamžiku, kdy v ČNB uzrála a uspěla myšlenka k oslabování kurzu koruny. V Česku mělo být dosaženo vyšší domácí inflace, takové, že kurz koruny zůstane setrvale slabší.

Když se to neudělá dnes, do konce roku se to již nestihne. A když se to pak třeba udělá pod tlakem okolností, bude to nákladnější. I takto se argumentovalo, když se v listopadu 2013 rozhodovalo o oslabování koruny a devizových intervencích.

Oslabit měnový kurz koruny. Podpořit exporty a domácí zaměstnanost. Vlastní měna je pro ČR výhodou, když znehodnotíme korunu, inflace oživí. Chce to přes kurz něco málo zdražit všechno z dovozu. Až podpoříme inflaci, můžeme měnový kurz znovu uvolnit. Někdejší posilování koruny bude na dlouhou dobu zbrzděno. Tak takový plán se v roce 2013 pekl v ústředí úřadu ČNB.

Kritika, osvěta a informační kampaň

Devizové intervence a oslabování koruny se rychle staly mediálně propíraným tématem. Nikoliv ve stylu reklamní kampaně „Fanděte s námi 2% inflaci“, ale drsnou kritikou. Zaznělo nejedno nelichotivé slovo.

Po nepříliš příznivém přijetí oslabení koruny širokou veřejností následovalo vysvětlování přínosů ze strany některých členů bankovní rady. Zazněla zvláštní slova o českých střádalech, kteří neutrácejí. O tom, jak to pomůže ekonomice. Strašení deflací ovšem naráželo na nepochopení. Jednou z forem následně šířeného poselství prospěšnosti inflace byla nová aplikace České národní banky pro chytré telefony šířící osvětu boje s deflací. Když je inflace, lidé více utrácejí, „fanděte s námi 2% inflaci“. Vyšlo i obrázkové leporelo, bylo natočeno video. Inflace budiž oslavována!

Leták Pomáháme ekonomice. 02/0202
Autor: Česká národní banka

Leták Pomáháme ekonomice. 02/0202

Leták Pomáháme ekonomice. (02/2020)
Autor: Česká národní banka

Leták Pomáháme ekonomice. (02/2020)

Obrázek níže: Soukolí promazávané olejničkou s nápisem „2%“ v aplikaci pro chytrý telefon je animované, kola se otáčejí a za doprovodného zvuku odkapává olej. Sdělení má asi říkat, že sražení úrokových sazeb a oslabení koruny je údržbářským zásahem úřadu ČNB.

Aplikace „Měnová politika“.
Autor: Radovan Novotný

Aplikace „Měnová politika“.

Aplikace „Měnová politika“.
Autor: Radovan Novotný

Aplikace „Měnová politika“.

2% inflaci ovšem moc nefandil a asi stále nefandí mediálně známý ekonom Pavel Kohout. Ovlivňoval veřejné mínění špatným směrem a bylo nutné zasáhnout. Jednou z reakcí byl článek mluvčího ČNB Marka Petruše Občany straší Pavel Kohout, nikoli ČNB. V něm třebas na hlavu Kohouta zaznělo cosi o nekritickém přejímání jakýchkoli pochybných faktů. (Článek už na webu ČNB není.)

Tehdejší viceguvernér ČNB Mojmír Hampl se pak v článku s názvem Měnová politika v časech měnového populismu rozhovořil o „pouliční ekonomii“, která má být bezcenná; podobně jako je bezcenná „pouliční fyzika“ při pohledu na východ a západ Slunce.

Na Pavlu Kohoutovi, jako zuřivém kritikovi rozhodnutí ČNB, v tomto článku nenechal nit suchou. Jeho atraktivně podané komentáře se prý vyznačují „věcnou chybností“, šířením mýtů a dávají popis reality, který je „komicky nevěrohodný“. Jakkoli velmi inteligentní a pracovitý komentátor se prý občas prostě mýlí.

A když už si Kohout dovolil hovořit o ekonomickém fušerství ČNB a o tom, jak by si někdo z ČNB zasloužil dostat „Řád Klementa Gottwalda“, tak potřeboval viceguvernér ČNB podlomit autoritu známého glosátora: Pavel Kohout sám nemá dle dostupných informací ani ukončené standardní vysokoškolské vzdělání ekonomického směru.

Existují prý prostě lidé, kteří mají „některé učebnice přečteny jen do půlky, což v některých zlomových okamžicích nemusí stačit“.

Byla deflace skutečně hrozbou?

Hampla pak následně nepřímo zkritizoval bývalý prezident a profesor ekonomie Václav Klaus. Ten poukázal na „velmi sebevědomý text viceguvernéra Mojmíra Hampla ‚Měnová politika v časech měnového populismu‘ (ČNB, 13. 12. 2013), který všechny námitky odmítá jako ‚měnový populismus‘, jako ‚pouliční ekonomi‘, jako ‚psychologickou hru pro vyděšení publika‘“.

Kritika prezidenta vyšla jak v politickém komentáři, tak byla zařazena do knihy Byla deflace skutečně hrozbou? vydané Institutem Václava Klause v roce 2014.

Devizové intervence, které v listopadu 2013 spustila Česká národní banka, byly kontroverzní a polemické. Václav Klaus byl možná ohromen tím, že osoby, které do bankovní rady jako prezident republiky najmenoval, svými hlasy přispěly k aktivistické měnové politice. Sám o sobě zastáncem cílování inflace není a lze odhadovat, že 2% inflaci nefandí. K problematice devizových intervencí se také nejednou vyjádřil nepříliš pochvalně.

Listopad 2013: Oslabení koruny ve snaze předběhnout spekulanty

Výhody existence vlastní měny byly vždy odůvodňovány možností provádět nezávislou měnovou politiku, zaznělo na listopadovém zasedání bankovní rady ČNB. Zaveďme devizové intervence. Podpořme kredibilitu centrální banky týkající se plnění inflačního cíle.

Mělo být zle, analytici finančního trhu měli nižší inflační očekávání: Očekávání analytiků finančního trhu v ročním horizontu klesla v posledním (říjnovém) šetření na historicky nejnižší úroveň 1,4 %. Z pozdějších vyjádření některých členů bankovní rady vyplynulo, že byli přesvědčeni, že když bude nízká inflace spotřebitelských cen, lidé budou vyčkávat a nenakupovat.

V zákulisí naší ústřední banky koloval apel na oslabení koruny, pro trh to bude překvapivé a neočekávané. Spekulanti se nebudou moci připravit a ušetří se na nákladech. Takto referovala a horovala pro slabší korunu Sekce bankovních obchodů ČNB: …předpokládáme silnou prvotní reakci kurzu na oznámení (pro trh překvapivé a neočekávané) o zahájení intervencí. Zároveň bude toto oznámení podpořeno našimi nákupy, a to v řádu desítek, případně několika stovek mil. EUR.

Obrázek: Inflace měla podle prognózy už v roce 2015 svižně vyskočit ke třem procentům. Simulace a prognóza počítala jen s krátkodobějším oslabením kurzu koruny. V realitě přetrval nový kurzový režim české měny v letech 2013–2017.

Měnověpolitické doporučení.
Autor: Česká národní banka

Měnověpolitické doporučení.

Měnověpolitické doporučení.
Autor: Česká národní banka

Měnověpolitické doporučení.

V oné listopadové diskusi bankovní rady zaznělo, že to chce nějaký nový a slabší měnový kurz koruny nastřelit. Musí to být s rezervou, aby bylo jisté, že se kurz nebude měnit často. Padla slova i o tom, že kurz by se třeba mohl měnit častěji – cosi jako „čára v písku“. Chce to všechno jen „nadstandardní míru měnověpolitické odvahy“. Právě čtvrtek 7. listopadu 2013 měl být tím okamžikem, kdy se ukáže, „zda argument vlastní měny a nezávislé měnové politiky platí, či nikoliv“.

Vědělo se, že něco to bude stát, že bude záležet na urputnosti spekulantů. Zaznělo, že půjde o masivní intervenční akci, vždyť pro oslabení kurzu bude muset centrální banka za nově emitované koruny nakupovat cizoměnové obligace: Větším problémem bude udržení kurzu na takto slabším cíli, jistě se bude jednat o částky v řádech miliard EUR, záleží na agresivitě fondů, které budou zkoušet naši odhodlanost udržet kurz blízko požadované hladiny.

2% inflační cíl ohrožen

Podstřelení inflace. Záporná inflace. Odumírající reálná ekonomická aktivita. Takto nějak se měla či mohla česká ekonomika vyvíjet, pokud by v roce 2013 nedošlo k oslabování koruny. Úřední a odborný aparát ČNB v připravených podkladech bankovní radu strašil inflací snižující se „k dolní hranici tolerančního pásma cíle“.

Razantně a technicistně navrhoval zavést nový kurzový režim české koruny, to, co bylo později eufemisticky a neutrálněji označeno jako „kurzový závazek“. Onen osudný čtvrtek padlo i rozhodnutí. Sedm tehdejších členů bankovní rady ČNB si vyslechlo prezentaci, vyslechlo argumenty odborného a úředního aparátu. Diskutovalo se, padly dotazy a hlasovalo se.

Z odtajněných záznamů dnes víme, že vstup do neprobádaných vod oslabování koruny a hromadění cizoměnových obligací výměnou za nově emitované koruny bankovní radu ČNB rozdělilo.

Výsledek hlasování byl 4 ku 3, o nasazení devizových intervencí a znehodnocování koruny rozhodl jeden hlas: Bankovní rada dále rozhodla začít používat devizový kurz jako další nástroj uvolňování měnových podmínek. ČNB bude intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz koruny vůči euru poblíž hladiny 27 CZK/EUR. Pro toto rozhodnutí hlasovali Miroslav Singer, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík a Lubomír Lízal. Tři členové bankovní rady hlasovali proti tomuto rozhodnutí: Kamil Janáček, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová.

Moment překvapení a leadership, nebo spíše nejistota a náklady?

Trhy přestávají být kooperativní. Jednejme a ukažme, že máme odvahu. Možnost využití kurzu již byla komunikována a pro trhy by neměla být překvapením.„ “Centrální banka musí být vpřed hledící a proaktivní. Takto nějak zahájení oslabování měnového kurzu koruny v roce 2013 obhajovali někteří členové bankovní rady ČNB.

Guvernér hovořil o tom, že na straně ČNB bude moment překvapení a leadership, a dojde tak k úspoře prostředků. Jinými slovy bude to šok, který hráči a spekulanti nepředpokládali a ústřední banku to tolik nebude stát. Proč ne teď, když potom by to bylo pod tlakem.

Jenže všechno něco stojí a ony devizové intervence nakonec budou mít své náklady. I takové pohledy v diskusi bankovní rady zazněly: je nutno zvažovat i náklady a rizika spojená s realizací intervencí, zejména pak s jejich ukončením.

skoleni_15_4

Podobně padly úvahy o tom, že krok centrální banky zvyšuje nejistotu: Žijeme v nejisté době a není dobré tuto nejistotu zvyšovat ještě více nevhodnými zásahy. Jiný radní se obával podobně: Samotné zahájení devizových intervencí může způsobit šok dovnitř ekonomiky a znejistění ekonomických subjektů, pak toto platí ještě více pro jejich ukončení.

V rámci jednání bankovní rady zaznělo i upozornění na to, že neexistuje ani zmínka o možných komplikacích a nákladech ukončení intervenčního scénáře. Starosti s exitem a ukončením nového režimu udržování měnového kurzu si ale nedělal Miroslav Singer:
ČNB nebude intervenovat proti slabšímu kurzu, v ideálním případě pak bude komunikováno, že kurz by měl být silnější. Pokud kurz nebude reagovat a dojde k nárůstu významných inflačních tlaků, tak se zvýší úrokové sazby. K ukončení intervencí dojde až tehdy, kdy bude dostatečná jistota, že nebude třeba v dohledném horizontu, tj. v horizontu prognózy či spíše v horizontu mandátu členů bankovní rady, intervenovat znovu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje šíření poznání, uplatňování procesního i finančního řízení podniků, optimalizaci investic, strategickému a manažerskému poradenství včetně lektorské činnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).