Počítala jsem průměrné náklady na život za měsíc na jednu osobu s hodně malým dítětem. Aby se totálně neživořilo, chtělo by to příjem tak 20.000,- minimálně, s tím, že se bude šetřit, kde se dá, že si člověk nekoupí oblečení a nebo dokonce boty. To malé dítě moc neujídá, ale dělá to obrázek rodiny s 2 dětmi, což standard v Česku. Mám zmapované, kolik se kde v Česku bere, protože po placené práci se dívám hodně dlouho - a 20.000,- vám skoro nikde nenabídnou, to mají jen Pražáci (tam berou trojnásobek, co v ostatních větších městech u nás), doktoři (ti remcají, že to je málo, a fakt, že to stačí jen na přežití), ajťáci anebo "manažeři", co ve většině případů dělají práci, bez které nejen že by se svět obešel, ale spoustě lidí by se při jejich vymizení dost ulevilo a hodně by to prospělo. Kdosi tu argumentoval, že jeho žena byla na mateřské a tak měli málo peněz, ale v některých krajích nabídnou za práci ošetřovatelky nebo švadleny 8.000,- HRUBÉHO. Nemluvím o tom, co ten člověk projede a jak ho zdaní. Třeba svobodná matka směnovat nemůže a školky většinou nejsou otevřené ani do 17.00, takže si není z čeho vybírat a chápu, že někdo vezme debilně placenou práci. Průměrně se tu bere 10.000,-, z toho nikdo nepřežije. Tak ať neprovokujou. Znám vědce, co si nemůžou dovolit ani slušný oděv, živoří, nikam nejezdí a stejně jdou do mínusu. Zoufalí lidi dělají zoufalé věci, co kdyby je napadlo vyzkoušet si revoluci po francouzsku?
Já nechápau jednu věc. Skoro všichni brečí, jak je dítě drahé, jak mají málo peněz atd. No ale skoro všichni na děti kupují spoustu nových hadrů a hraček, drahé kočárky atd. Ono to zdánlivě nestojí moc, ale mimino z toho za chvilku vyroste a musí se kupovat znova. My jsme dostali od sousedů a od manželčiny sestry hromady dětského prádla zadarmo nebo skoro zadarmo. Jsme jako největší socky široko daleko :-) (a to mám asi 3x větší plat než je medián) Fakt nemusíme skoro nic kupovat. Přitom kdyby to mělo nějako reálnou hodnotu, tak by to sousedi raději prodali v bazaru... Tržní hodnotu to ale žádnou nemá, skoro nikdo to nekupuje, což i celkem znamená, že sice sociální případy existují, ale normální Lojza s Máňou s malým mimčem mají peněz víc než kolik opravdu potřebují.
Přesně tak. A nejde jen o oblečení. Věci jako hračky, postýlka, různé potřeby pro dítě, chůvičky, polštářky, baldachýny do postýlky a spousta dalších věcí se dá starších koupit za klidně třetinu, čtvrtinu ceny. Přitom postýlka za pětikilo z aukra vypadá na chlup stejně jako ta nová z obchodu za 2 tisíce.
A co jako? Tak nevím jak u vás, ale u nás v Praze na sídlišti je zvykem použitelné věci dávat k popelnicím jako nabídku kolemjdoucím. Dost často se vyskytují právě hračky. My takhle máme od popelnice pro dítě jeden plastový kočárek a pod autem jsem našel zapadlý míč, ale ten spíš někdo ztratil. Tak proč to nevzít?
Ale každý ať bere do chce, pokud vám vadí použitá postýlka kupte klidně novou. Ale se*e mě když někdo sčítá kolik stojí dítě a všechny ceny bere podle cen v obchodě.
Co píšete rozhodně není pravda. Pro dítě už nakupujeme na aukru třetí rok. VŽDYCKY jsme max. do měsíce koupili co jsme potřebovali. Otázka je jediná - jestli to koupíte za půlku nové ceny nebo za čtvrtinu. Mimochodem v případě oblečení je to většinou řádově desetina. Třeba luxusní kočár jsme koupili z původní ceny asi 28 tisíc za 7 atd. A mimochodem nepřijde mi normální dávat vedle sebe aukro a popelnici. Z aukra máme naprostou většinu věcí ve stavu nerozeznatelném od nového zboží za zlomek ceny jak už jsem psal. Aukro nám naopak umožnilo dítěti koupit většinou luxusnější (funkčně) věci, které jsou v nových cenách neskutečně předražené viz ten kočár. A rozhodně ten náš je 100x lepší než ten co nový stojí 7 tisíc..
Boty by mělo mít dítě nové. Starší boty jsou vytvarované podle předchozího dítěte. Když jsem byl dítě, Aukro neexistovalo. Vše jsme kupovali nové, co nejlevnější a boty samozřejmě co nejpozději. Možná i díky tomu mám deformovaná chodidla a žádné boty mi dlouho nevydrží. Je potřeba řádně zvážit, kde má smysl šetřit a kde se to naopak nakonec prodraží.
Jinak u většího dítěte (dejme tomu od tří let) je už největším nákladem jídlo a na tom se moc šetřit nedá (levnější jídlo je méně kvalitní, dítě ho sní více a časem z něj může mít poškozené zdraví).
samozřejmě jen imbecil čeká až se jeho dítěti roztrhají boty, a pak shání jiné. a brečí že v bazaru zrovna nejsou tak že MUSEL koupit nové.
normální člověk spíše asi předpokládá, kdy asi jeho dítě bude potřebovat další boty, a začne je shánět v předstihu. jarní na podzim a zimní na jaře, všechny věci nejméně měsíc-dva před tím než je budu potřebovat. taky je dobré mít jednu bundičku na výměnu, když se potomek zaprasí či zráchá - pak nepotřebujete tu druhou ihned dnes, když jednu roztrhá pes.
kdy přijde zima, to asi trefíte s přesností na několik měsíců dopředu? a že asi zimní bundičku málokdo bude prodávat na podzim - ale docela dost jich bude na prodej na jaře (někdo z ní vyrostl a na co válet krám půl roku do příští zimy), a hlavně v lednu (přišly vánoční dárky a lednové slevy, nakoupily se nové věci a starší se posílají dál)?
to je právě o tom plánování - vypadá to jednoduše, možná i samozřejmě - ale když to někomu řeknete, obvykle se začne rozčilovat jak to nejde.
s financema je to stejný - chudý lidi nemaj na novou pračku, nemaj peníze, nemůžou prostě nedokážou ušetřit, MUSEJ si vzít pračku na splátky když jim ta stará chcípne (protože, přece, nemůžou prát rok na valše a špórovat) - a přeplatěj pračku o třicet ba i o sto procent, a nedejbože aby nějaká sankce, protože si prostě museli vzít půjčku jsou chudý. a když se jich zeptáte, proč si tu stejnou částku, kterou najednou mají a musej mít na splátky, rok předtím nešpórovali - tak se urazej, že jsou přece chudý.
Tohle máme podobné, skoro všechno jsme na děti zdědili po příbuzných a sousedech. A plat mám o něco málo nižší než Vy. Ale opravdu si nezakládám na tom, vystupovat jako exkluzivní rodina, raději uvítám více klidu. Třeba kamarádi, co nic nenašetří jezdí každý rok k moři, my jedem letos poprvé, před tím byly děti malé, a nemělo to valného významu. Pro ně bylo důležité být na prázdninách s kamarádama. Půjčili jsme si ještě se dvěma rodinama kamarádů chatu na Šumavě a za 3,5 tisíce se dá opavdu užít spoustu věcí. Není nutné kvůli tomu letět do Egypta. JE to prostě alternativa. Klidně jezděte k moři a do Alp lyžovat každý rok, ale pak si nestěžujte, že nic neušetříte, to je mé krédo.
Nechápu tuhle vidláckou závist. Vidlák si většinou myslí že pražák se koupe v penězích. Pokud někdo v praze vydělává 3x průměrný plat tak to neznamená že mu zbyde měsíčně desítky tisíc čistého. Máte vůbec představu kolik stojí v Praze bydlení? Vidlák si koupí byt zase za třetinu ceny takže žádný extra rozdíl nevidím. Jsou dva pohledy na věc:
1) Pokud vidlák na Prahu nadává proč je tu těch vidláků taková kupa?
2) Pokud si naopak vidlák myslí jak je Praha úžasná proč si v Praze nekoupí za pár milionů byt a nejde sem vydělávat ty úžasné peníze?
Závěr - píšete jen závistivé KECY. Kdo něco umí ten si vydělá. Znám spoustu řemeslníků ze vsí co dělají v Praze a vydělávají velké peníze. Možná větší než ten podle vás zbytečný ajťák.
Ano, dobrý řemeslník si vydělá určitě víc než "ajťák". Mohu potvrdit ze své pozice "ajťáka" (vyrostlého na vesnici u dědy truhláře), kdy se mi při rekonstrukci bytu s ohledem na požadavky řemeslníků vyplatilo omezit IT práci a dělat si spoustu věcí sám. Úspory za řemeslníky byly mnohem vyšší, než ušlý plat za dobu, o kterou jsem míň pracoval v IT.
To je nějaký zvláštní výpočet.
Na svoji osobu mám v menším okresním městě základní náklady cca 11000 Kč měsíčně a kdybych "šetřil" určitě by to mohlo být ještě o pár tisíc míň (např. za jídlo utratím cca 4000 měsíčně a to jím skoro každý den v restauraci - vařit si doma a levné jídla, mohla by to být i polovina), oblečení i boty si kupuju.
Tj. minimum na dospělého je cca 9000, hodně to ovšem záleží na bydlení (to mám 6000) - položku za bydlení ovšem malé dítě téměř nezvyšuje (snad jen energie - praní atd.).
Tak mi neříkejte, že 11000 jsou náklady na jídlo a plenky/oblečení dítěte na měsíc.
Navíc vídám nabídky na věci na dítě (kočárky, postýlky, oblečení) za minimální ceny nebo za odvoz jen aby se toho někdo zbavil z domů a nemusel to vozit na sběrný dvůr.
No, "Ženská" mluví o shánění školky, takže zjevně o dítěti do 6 let - to je podle tohoto článku za zhruba 5000 Kč měsíčně.
Takže rozhodně není "minimum ze kterého může matka samoživitelka přežít" 20000, ale spíš 14000 - a to ještě pořád nemusí žít v azylovém domě a krmit se chlebovou kůrkou.
Pořád bude slušně bydlet v (malém) bytě první kategorie, jíst výživově hodnotou stravu a dítěti koupí vše, co potřebuje, včetně výletů.
Pokud má žena s dítětem příjem ještě nižší, je to pochopitelně problém, ale dost bych se divili, kdyby nedosáhla na žádné dávky a příspěvky.
Ale to, že by v tomto státě byly miliony strádajících lidí, umírajících na zápraží kostelů na kurděje s nemluvňaty v náručích, jak se to Ženská snaží vylíčit, tak to zcela zjevně není pravda.
Dítě náklady na bydlení zvyšuje. Např. u nás jsem to vypočítal na 300 Kč měsíčně navíc a to jen na rozpočítaných položkách jako je výtah, popelnice, úklid atd. Další navýšení představuje zvýšení spotřeby energií (na koupání, praní oblečení, případně plen). U malého dítěte je navýšení celkem malé, postupně se ale náklady zvyšují (dítě používá počítač, studené a teplé vody spotřebuje přibližně stejně dospělý).
To ale samozřejmě nic není ve srovnání s jídlem, jehož cena se zvyšuje asi tak o jeden řád rychleji než se zvyšuje mzda většiny zaměstnanců. Pokud to takto půjde dál, bude za několik let hodně moc lidí (sta tisíce?), kteří nebudou schopni zajistit dětem dostatek kvalitní stravy (na chleba a vodu většina mít bude, jak ale budou vypadat děti, které budou na takovéto stravě dlouhodobě?).