Seriál pokračuje slibně. Kdysi mi zde na měšci vyšel seriál o domácím podvojném účetnictví (konkrétně používám KMyMoney). Takovou mapou je právě účetnictví. Pokud chci zvládat své finance, je dobrý přehled základem.
Je zajímavé pozorovat na sobě i ve svém okolí, že ti, co s účetnictvím vydrželi, začínají od myšlenek "Tohle jsem kupovat nemusel" přecházet k myšlenkám "Za tohle jsem si měl říct více" a ovlivňují aktivně i svou příjmovou stranu.
Zdravím,
Váš seriál jsem sledoval. A do dneška domácí účetnictví (s občasnýma výpadkama) praktikuju. Velmi mi to pomohlo. A souhlasím s Vámi, že jakmile se člověk začne věnovat kontrole výdajů, začne přemýšlet i o příjmech a finance má mnohem víc pod kontrolou. Důležité je začít. Čím dříe tím lépe, já začal až v 36 letech a co se mi od té doby podařilo našetřit za 5 let se mi před tím nepodařilo za celý život. A to máme teď dvě malé děti a manželka byla ještě před rokem a půl na mateřské. Je velmi snadné říct: To nejde. Ale pokud člověk začne, tak už po několika měsících získá mnohem větší kontrolu nad financemi, Ale je potřeba začít a mít dost sebekázně a disciplíny. Odměna opravdu stojí za to.
Asi tak. Na mě se taky začaly hrnout peníze až v době, kdy jsem si opatřil ženu a děti a hlavně jsem se rozhodnul, že "zbohatnu". Jsem zdravý, chytrý, mladý a mám i trochu nezbytného štěstí, ale to jsem měl před dvaceti lety taky, jenom žádné bohatství nebylo. Pro zbohatnutí potřebuji především změnit sebe, své myšlení. Mám možnost zbohatnout, dokázala to spousta lidí přede mnou. Byla by škoda nezbohatnout a místo toho život jen profňukat.
Odhaduji, že jsem starší, než vy. Přečtěte si "Myšlením k bohatství" - nepříliš sympatická kniha, ale autor tam píše, že muži často začínají svou kariéru po čtyřicítce. A to vyrůstal Napoleon Hill v dobách bez antibiotik, pořádné zdravotní diagnostiky... dnes mám před sebou s trochou štěstí dalších třicet let aktivního života - to je pořád spousta času na sobě pracovat (prostě jsem mladý). Chytrý... no nemůžu si přece o sobě myslet, že jsem hloupý. Jak známo, hloupí to nikam nedotáhnou. Nemůžu sám sebe deklasovat tím, že se budu mít za hloupého.
Kolem sebe vidím spoustu schopnějších, mladších, chytřejších a vzdělanějších lidí - a většina z nich si stěžuje. Mají spoustu možností, ale oni jen ukazují, kdo jim kdy udělal bebínko. A mezitím je svým tempem bez zbytečných řečí předbíhají chromí a kulhaví - a to doslova. Myslím, že to byl právě Napoleon Hill, kdo poukázal na fakt, že mezi úspěšnými, bohatými lidmi je nápadné množství outsiderů, lidí nějakým způsobem postižených, lidí, kteří měli už od začátku horší startovní podmínky, než ostatní.
No nevím nevím. Já jsem si řekl o zvýšení mzdy a dostal jsem přidáno. A pak jsem byl první, kdo šel z kola ven (byl jsem nejdražší). Stejně dobře placenou práci už jsem nenašel (a byl jsem nakonec rád, že jsem vůbec nějakou našel). Možná jsem si neměl říkat o více a měl bych i tak dnes víc, než mám teď...
Prominte, ale jak si mam jako zamestnanec, jehoz vyplata je dana tabulkami, rikat "za tohohle jsem si mel rici vice" ?? To jako mám jít za šéfem a říct mu: Poslyšte pane šéf, na měšci.cz jsem četl, že můžu být finančně nezávislý, tak mi dejte víc peněz, nebo jdu ? Už slyším jeho reakci: OK, támhle jsou dveře. :o)) Mozna jako zivnostnik bych takto mohl uvazovat - ale OSVC zase neni zamestnanec, ze ? :o)
Kazdopadne neuskodi si aspon pripomenout, ze hospodarit se musi umet. Ja si podvojne ucetnictvi delam od svych 20 let, kdy jsem zacal pracovat. A ma to neco do sebe.
Uznávám, že jít si požádat o vyšší plat nemusí být vůbec jednoduché. Na druhou stranu, zkuste se zamyslet, komu slouží ten strach, který vám brání jít požádat o víc - chrání ten strach vás nebo vašeho zaměstnavatele? Když vám maminka řekla: "Buď tiše, nebo tě vyhodím za dveře na mráz", došlo vám, že strach, do kterého vás vmanipulovala, sloužil výhradně jí? Totéž ve škole, když vám hrozila učitelka za všetečné dotazy? Člověk se ovládá pomocí strachu docela dobře - vyvolat strach a pochyby je účinná manipulační technika a každý člověk je jí vystaven už od mala. Strach je nepříjemný, takže v pozdějším věku se člověk naučí, jak se strachu vyhýbat - dělá, co od něj ostatní očekávají. Existenci strachu si vůbec neuvědomuje, protože ten je zavřený v okované truhle s nápisem "Neotevírat" a uklizený do vlhkého sklepa, aby vůbec nechodil člověku na oči.
Ale zkuste ten rezavý zámek urazit, truhlu otevřít, a vypustit strach do svého světa! Když jsem se rozhodl změnit svůj finanční život, strachy jsem několik měsíců nespal - ale rozhodl jsem se ten strach ignorovat, protože jsem byl od začátku přesvědčený, že můj strach slouží jiným lidem a pracuje proti mně. Až podobnou akci zkusím příště, zase se strachy podělám, ale snad už to nebude takové peklo - jízda na horské dráze podruhé už člověka tolik nevyděsí ;-)
Ale ono ani nemusí být potřeba jít hned žádat o zvýšení platu. Vezměte do ruky housle a jděte hrát na svatby, nebo do ruky fotoaparát a fotit svatby, psát články do novin, dělat firmám účetnictví, školit rodiny o účetnictví... způsobů, jak se nabídnout i jiným lidem, než jen tabulkovému zaměstnavateli, je nespočet. Ale i tam potřebujete překonat své pohodlí a strach a vědět, co chcete.
Svět je veliký a věřte, že se v něm uživí i mumlající podivíni prodávající léčivé magnetické náramky - proč byste se nemohl uživit zrovna vy? Navíc většina lidí jen pasivně čeká na úkoly, které se jim předloží - a když jim předložíte k řešení své zajímavé problémy, za pár peněz pro vás budou pracovat do roztrhání těla.
Noo, je pravda, ze jsem Vas podcenil. Z jinych serveru jsem zvykly na to, ze by se na me spustila smecka lidi, co by mi zacali tvrdit, ze jsem lemra lina a mam si vzit druhou praci. :o) Vy na to jdete jinak - chytreji - i kdyz mi vlastne radite taky druhou praci. :o)
Jiste - i me nekolikrat napadlo, ze bych mohl mit nejaky potencial. A mohu Vam s klidnym svedomim rici,ze sem tam se vyskytne i nejaka penezita odmena. Ale to beru jako mile oceneni a jakoby zavazek do budoucna. Ale odmena - byt ve vysi cca 10% vyplaty mi financni nezavislost a la serial neprinese. Navic pozor - kdysi jsem cetl, ze lide pocitaji i tzv. časové bohatství = volný čas pro sebe. Nejméně ho mají Japonci /cca 40dni/ nejvice Belgicane /cca 165dni/. Byly doby, kdy jsem bral lepsi vyplaty. A co z toho ? Nemel jsem to ani kdy utratit ty penize. Ne nadarmo se v reklame rika: Volny cas je k nezaplaceni, na vse ostatni je tu MasterCard :oD
Ale napadl me priklad ze zivota - kamarad sazi po netu. Fotbal, tenis, poker. Vydelal si tim na auto a vlastne tak nejak vaham, jestli se to da povazovat za zamestnani - vzdyt ho to bavi. Vzdycky se smichem rikal, ze si jde na net vydelat par set dolaru na bohatych syncich, co neumi poker, ale maji prachy od papinku :oD
Mně teď většinu peněz vydělává "druhé zaměstnání". Prodávat svůj čas není zrovna prostředek ke zbohatnutí, ledaže bych svůj čas učinil extrémně drahým. To není jednoduché, takže se snažím svou práci přehodit i na jiné lidi. Získat peníze v pokeru může být taky docela prima nápad a věřím, že to dá taky velké množství práce - i když by to většina lidí jako práci nevnímala. Stejně tak, pokud se někdo snaží vydělat třeba na burze - obchodování komodit na margin 1:100 může být hodně výnosné (kde jinde vám půjčí stovky tisíc na podnikání za pár tisícovek), ale taky časově a psychicky mimořádně náročné.
S tím volným časem to chápu - většina lidí pracuje, aby se uživili, nedovedou si představit, že by to mohlo být jinak. Nechci je považovat za líné, jen by bylo fajn, kdyby si obchodníci se svým časem uvědomili, že pláčou na špatném hrobě - s průměrným platem co já vím 25 tisíc za 170 hodin měsíčně se mohou za dvojnásobek času dostat "jen" na 50 tisíc, než padnou únavou. Nebo si vyjednat za stejnou práci dvojnásobek a riskovat, že je nahradí někdo jiný. Tento způsob vydělávání peněz má prostě svůj strop. Kdo chce více, musí na to jít jinak. Mně nevadí, že je spousta lidí, kteří nechtějí pracovat, riskovat, zkoušet a hledat nové cesty - ale unavuje mě poslouchat jejich nářky. Je to demotivující.
Mě moje práce baví a je zajímavé sledovat své myšlenkové posuny spojené s podnikáním - více peněz mi umožňuje s menším úsilím udělat více práce jednoduše tak, že tu práci udělá někdo jiný.
Potkávám se s různými lidmi a nestačím někdy žasnout, jak se mohou různí lidé živit a na čem všem dokáží vydělat peníze. Znám i "finančně samostatné" lidi, ale kupodivu nikoho, kdo by kvůli tomu přestal pracovat. Ti bohatí a "nezaměstnaní" se mi vyhýbají, takže jsem se ještě žádného nemohl zeptat, jak to dělá - všichni bohatí v mém okolí pracují více, než ostatní. Ale věřte, že i já mám své sny, které nejsou s šestnácti hodinami práce denně slučitelné. Ale jak se znám, tak až se budu flákat pár dní někde na pláži, najdu si nějakou zábavnou činnost, za kterou mi budou ostatní nabízet peníze.
Asi ode mě bylo hloupé nabízet druhou práci (jo, na svatbách jsem taky hrál a fotil). Pro každého je cesta jiná - konkrétní rada je obtížná. Ale žasnu, že pokaždé, když se začnu něčemu věnovat, vynoří se odněkud někdo, kdo chce, abych mu řešil jeho problémy. U jiných lidí to přece musí fungovat taky!
Ad sázení - budete se divit, ale kamarád je opravdu bedna a talent, takže tomu pokeru věnuje opravdu jen několik hodin denně. Řekněme, že to má na "poloviční úvazek". Jsou lidé, kteří se kurzovému sázení věnují cca 7hodin denně a uživí je to. Já takové "štístko" nejsem. Tiket mi vždy zkazí jeden zápas :oD
Hrátky na burze. Měl jsem kdysi tendence to nějak zkusit. Ale po tom, co jsem si přečetl pár článků zde a prolistoval i nějakou literaturu, jsem nabyl dojmu, že burza není nic pro mě. To už snad opravdu raději ten fotbal - výsledky jsou do několika hodin a po netu je to i bez poplatků.
Považuji se spíš za skromného člověka. Nekupuju předražené hadry, nekupuju co dva roky nového iPhona, nekouřím, nepiju, neutrácím za děvky... Ale když jdu do banky s tím, že chci investovat 250 000 /což si myslím,že není zrovna málo když 80% domácností má hotově jen dluhy/, tak mi slečna poradkyně nabídne nula nula prd. A mě babička vždy učila, že peníze dělají peníze.
Přemýšlel jsem o podnikání. Ale to chce nápad a ten jaksi nemám. Asi nemám ten talent. Prosím, aby se mé řádky nebraly jako skuhrání :o) Jsem spokojený ve své práci, která mě baví a mám i slušný plat, za který si mohu koupit, co potřebuji. Když jdu do práce kolem Úřadu práce, tak vždy v duchu děkuju, že zrovna na tento úřad nemusím.
Já na podnikání asi taky talent nemám. Jenom jsem si všimnul, že vždy, když jsem začal něco dělat - jen tak pro sebe, vždy se našel někdo, komu se to líbilo a kdo byl ochotný za to zaplatit. Navíc zákazníci jsou hlavy vynalézavé a generují nápady za mě - je to asi měsíc, co mi volal zákazník, jestli bych nedokázal udělat věc, kterou sice považuje z podstaty za nemožnou, ale zeptat se musí. Moje první reakce byla, že se nepletl a že jeho požadavek je fakt nesmysl. Po pár dnech průzkumů jsem zavětřil příležitost, protože řešení existuje, většina kolegů v oboru by je považovala za nesmysl, je velmi protitrendové a nemódní a dalo by se prodávat škatulově do celého světa. Takže teď mám pár měsíců do čeho investovat a na čem pracovat, přičemž jsem původně jen poslouchal, na co se mě ptají ostatní.
Moje zkušenosti tedy zatím říkají, že příležitosti se objevují, jen je třeba jim vyjít trochu naproti.
Ještě poznámka k článku: v zápalu diskuse mi uniklo, že celý seriál slibuje finanční soběstačnost z platu. Jsem zvědavý...
Nejde jen o potenciál, ale také o zájem. Většina lidí, které nebaví a nezajímá třeba zrovna zmíněné účetnictví, nemá vůli na to, aby několik let po večerech studovali účto, pak obtížně získali při zaměstnání praxi (firem či jednotlivců, kteří poskytnou praxi v pozdních odpoledních či večerních hodinách, není moc) a nakonec si možná i sehnali zákazníky (to by také nebylo jednoduché) jen kvůli tomu, že si chtějí přivydělat a časem se možná díky tomu stanou finančně nezávislí. Lidé s tak pevnou vůlí pravděpodobně existují, jistě ale nejde o většinu. A série těchto článků má být pro většinu.
Mimochodem - pokud mě paměť neklame, článek má být o tom, jak se stát finančně nezávislým s platem zaměstnance. Zatím tam nebylo nic o shánění dalších výdělků.
Finančně nezávislých lidí není málo proto, že by to skoro nikdo nechtěl, ale proto, že je to velmi obtížné. Kolik lidí si koupilo knihu "Bohatý táta, chudý táta" a kolik lidí se díky tomu stalo finančně nezávislými? Podle mě max. 5%. A pochybuji, že by to bylo proto, že jim knížka jejich touhu po finanční nezávislosti rozmluvila:)
Úplně vidím ty odpovědi:
1) Jak zajistit rodinu? Pořiďte si tady to naše nejlepší (I)ŽP od společnosti XYZ! Nejlépe na 40 let dopředu,
2) Jak se stát rentiérem? Investujte měsíčně X tisíc tady do toho skvělého fondu ABC, ročně to hodí 15% a za 30 let máte melouny.
ATD!
Vždyť je to naprostá klasika! Už minulá diskuse pod článkem podle mě jasně dokázala že rentiérem se může stát tak maximálně svobodný mamánek pracující v IT případně tamten blázen co nechává rodinu trpět hlady a v životě se nepodívá dál jak na náměstí.
Závěr: I pokud vyděláváte značně nadprůměrně, budete rádit pokud do důchodu zajistíte děti, poplatíte bydlení a možná ještě těm dětem dáte něco do života.
A mimochodem - pro mě je mnohem lepší vidina budoucnosti mít vlastní bydlení a dost dětí co se o mě postarají, než mít kupu prachů a v důchodu žít bez dětí jak kůl v plotě!
Přesně tak... Vychovat potomky v lásce a úctě a zajistit rodinné vztahy takové, aby se mohl v budoucnu každý na každého spolehnout a případně se navzájem podporovat... Všechny jejich životní pojištění, investice do pafondů apod jsou naprosto k ničemu, resp. jsou určeny k obohacení poskytovatelů...
Možná ještě další co by bylo záhodno do budoucna opatřit (na rozdíl od ižp) je zbraň/zbraně pro ochranu rodiny...
Právě. O čem je spokojený důchod? Uětšovat se cifrou na účtu? Vidím to na svých rodičích v důchodu. Potřebují přestěhovat almaru před malováním? Přijedu, přestěhumeme. Potřebují navigaci na dovolenou? Nemusí jí přece kupovat, na týden jim jí půjčím. A hned ušetřených pár tisíc. Nebo jen s něčím poradit, třeba něco technického co už nestihli ve svém věku pobrat, třeba jakou koupit novou telku apod. Atd atd, těch příkladů je milion. Můžete mít prachu kupu ale NEZÁVISLÍ nebudete NIKDY! Naopak každý starý člověk je ZÁSVISLÝ na pomoci jiných. A je 100x lepší si pozvat vlastní dítě na pomoc a zadarmo než si na to přestěhování almárky zvát stěhováky co si nechají samozřejmě zaplatit.
Hlavně nesedí ty výpočty. Většina těch "poradců" vám doporučí systém jak získat (třeba se nespletou) nějaké "peníze" ve formě čísílek někde v bance. Stále říkám že to nejsou PENÍZE ale jen NUMERA v počítačích, které ze dne na den mohou zmizet, změnit hodnotu na 1/100 apod. Dneska vám každý "poradce" spočte jak mít v důchodu 5 milionů "Kč". Ale co s tím za 35 let? Bude za to dům, auto, motorka, kolo? Dovolená cesta kolem světa nebo výlet do Pelhřimova? Nikdo neví! A kolik poradců vám poradí koupit si třeba domeček, přikoupit solární ohřívání vody, vyvrtat studnu, přikoupit lesíček, zahrádku, políčko? NIKDO!
Všechno jsou to jen KECY, lžou jen aby si sami a TEĎ vydělali a vaše budoucnost je jim naprosto ukradená.
Nesmíte (dlouhodobě) spořit v penězích. Ty vám skoro zaručeně (tak na 99%) bude užírat inflace. Investujte do něčeho smysluplného, čemu rozumíte. Třeba děti, vlastní byt, vlastní firma, pole, les, byty, domy, fyzické zlato (dlouhodobě, ne spekulace), dividendové akcie (dlouhodobě, ne spekulace), ... Ale neinvestujte do věcí kterým nerozumíte. Bankéř kupující pole nebo zemědělec kupující akcie nejspíš dopadne špatně.
Už pod minulým článkem někdo vcelku přesně spočítal, že k dosažení pasivnímu příjmu, ze kterého lze přežít (žádný luxus - bydlení + jídlo + hygiena a nutné oblečení) potřebujete mít v aktivech investováno cca 5,5 milionu Kč v dnešních cenách.
Takže si jednoduše spočtěte, za jak dlouho našetříte 5,5 milionu, připočtěte inflaci (která ovšem v ideálním případě zvedá stejně rychle plat jako ceny, takže nehraje moc velkou roli) a zjistíte, kdy se stanete "finančně nezávislým".
Počítala jsem průměrné náklady na život za měsíc na jednu osobu s hodně malým dítětem. Aby se totálně neživořilo, chtělo by to příjem tak 20.000,- minimálně, s tím, že se bude šetřit, kde se dá, že si člověk nekoupí oblečení a nebo dokonce boty. To malé dítě moc neujídá, ale dělá to obrázek rodiny s 2 dětmi, což standard v Česku. Mám zmapované, kolik se kde v Česku bere, protože po placené práci se dívám hodně dlouho - a 20.000,- vám skoro nikde nenabídnou, to mají jen Pražáci (tam berou trojnásobek, co v ostatních větších městech u nás), doktoři (ti remcají, že to je málo, a fakt, že to stačí jen na přežití), ajťáci anebo "manažeři", co ve většině případů dělají práci, bez které nejen že by se svět obešel, ale spoustě lidí by se při jejich vymizení dost ulevilo a hodně by to prospělo. Kdosi tu argumentoval, že jeho žena byla na mateřské a tak měli málo peněz, ale v některých krajích nabídnou za práci ošetřovatelky nebo švadleny 8.000,- HRUBÉHO. Nemluvím o tom, co ten člověk projede a jak ho zdaní. Třeba svobodná matka směnovat nemůže a školky většinou nejsou otevřené ani do 17.00, takže si není z čeho vybírat a chápu, že někdo vezme debilně placenou práci. Průměrně se tu bere 10.000,-, z toho nikdo nepřežije. Tak ať neprovokujou. Znám vědce, co si nemůžou dovolit ani slušný oděv, živoří, nikam nejezdí a stejně jdou do mínusu. Zoufalí lidi dělají zoufalé věci, co kdyby je napadlo vyzkoušet si revoluci po francouzsku?
Já nechápau jednu věc. Skoro všichni brečí, jak je dítě drahé, jak mají málo peněz atd. No ale skoro všichni na děti kupují spoustu nových hadrů a hraček, drahé kočárky atd. Ono to zdánlivě nestojí moc, ale mimino z toho za chvilku vyroste a musí se kupovat znova. My jsme dostali od sousedů a od manželčiny sestry hromady dětského prádla zadarmo nebo skoro zadarmo. Jsme jako největší socky široko daleko :-) (a to mám asi 3x větší plat než je medián) Fakt nemusíme skoro nic kupovat. Přitom kdyby to mělo nějako reálnou hodnotu, tak by to sousedi raději prodali v bazaru... Tržní hodnotu to ale žádnou nemá, skoro nikdo to nekupuje, což i celkem znamená, že sice sociální případy existují, ale normální Lojza s Máňou s malým mimčem mají peněz víc než kolik opravdu potřebují.
Přesně tak. A nejde jen o oblečení. Věci jako hračky, postýlka, různé potřeby pro dítě, chůvičky, polštářky, baldachýny do postýlky a spousta dalších věcí se dá starších koupit za klidně třetinu, čtvrtinu ceny. Přitom postýlka za pětikilo z aukra vypadá na chlup stejně jako ta nová z obchodu za 2 tisíce.
A co jako? Tak nevím jak u vás, ale u nás v Praze na sídlišti je zvykem použitelné věci dávat k popelnicím jako nabídku kolemjdoucím. Dost často se vyskytují právě hračky. My takhle máme od popelnice pro dítě jeden plastový kočárek a pod autem jsem našel zapadlý míč, ale ten spíš někdo ztratil. Tak proč to nevzít?
Ale každý ať bere do chce, pokud vám vadí použitá postýlka kupte klidně novou. Ale se*e mě když někdo sčítá kolik stojí dítě a všechny ceny bere podle cen v obchodě.
Co píšete rozhodně není pravda. Pro dítě už nakupujeme na aukru třetí rok. VŽDYCKY jsme max. do měsíce koupili co jsme potřebovali. Otázka je jediná - jestli to koupíte za půlku nové ceny nebo za čtvrtinu. Mimochodem v případě oblečení je to většinou řádově desetina. Třeba luxusní kočár jsme koupili z původní ceny asi 28 tisíc za 7 atd. A mimochodem nepřijde mi normální dávat vedle sebe aukro a popelnici. Z aukra máme naprostou většinu věcí ve stavu nerozeznatelném od nového zboží za zlomek ceny jak už jsem psal. Aukro nám naopak umožnilo dítěti koupit většinou luxusnější (funkčně) věci, které jsou v nových cenách neskutečně předražené viz ten kočár. A rozhodně ten náš je 100x lepší než ten co nový stojí 7 tisíc..
Boty by mělo mít dítě nové. Starší boty jsou vytvarované podle předchozího dítěte. Když jsem byl dítě, Aukro neexistovalo. Vše jsme kupovali nové, co nejlevnější a boty samozřejmě co nejpozději. Možná i díky tomu mám deformovaná chodidla a žádné boty mi dlouho nevydrží. Je potřeba řádně zvážit, kde má smysl šetřit a kde se to naopak nakonec prodraží.
Jinak u většího dítěte (dejme tomu od tří let) je už největším nákladem jídlo a na tom se moc šetřit nedá (levnější jídlo je méně kvalitní, dítě ho sní více a časem z něj může mít poškozené zdraví).
samozřejmě jen imbecil čeká až se jeho dítěti roztrhají boty, a pak shání jiné. a brečí že v bazaru zrovna nejsou tak že MUSEL koupit nové.
normální člověk spíše asi předpokládá, kdy asi jeho dítě bude potřebovat další boty, a začne je shánět v předstihu. jarní na podzim a zimní na jaře, všechny věci nejméně měsíc-dva před tím než je budu potřebovat. taky je dobré mít jednu bundičku na výměnu, když se potomek zaprasí či zráchá - pak nepotřebujete tu druhou ihned dnes, když jednu roztrhá pes.
kdy přijde zima, to asi trefíte s přesností na několik měsíců dopředu? a že asi zimní bundičku málokdo bude prodávat na podzim - ale docela dost jich bude na prodej na jaře (někdo z ní vyrostl a na co válet krám půl roku do příští zimy), a hlavně v lednu (přišly vánoční dárky a lednové slevy, nakoupily se nové věci a starší se posílají dál)?
to je právě o tom plánování - vypadá to jednoduše, možná i samozřejmě - ale když to někomu řeknete, obvykle se začne rozčilovat jak to nejde.
s financema je to stejný - chudý lidi nemaj na novou pračku, nemaj peníze, nemůžou prostě nedokážou ušetřit, MUSEJ si vzít pračku na splátky když jim ta stará chcípne (protože, přece, nemůžou prát rok na valše a špórovat) - a přeplatěj pračku o třicet ba i o sto procent, a nedejbože aby nějaká sankce, protože si prostě museli vzít půjčku jsou chudý. a když se jich zeptáte, proč si tu stejnou částku, kterou najednou mají a musej mít na splátky, rok předtím nešpórovali - tak se urazej, že jsou přece chudý.
Tohle máme podobné, skoro všechno jsme na děti zdědili po příbuzných a sousedech. A plat mám o něco málo nižší než Vy. Ale opravdu si nezakládám na tom, vystupovat jako exkluzivní rodina, raději uvítám více klidu. Třeba kamarádi, co nic nenašetří jezdí každý rok k moři, my jedem letos poprvé, před tím byly děti malé, a nemělo to valného významu. Pro ně bylo důležité být na prázdninách s kamarádama. Půjčili jsme si ještě se dvěma rodinama kamarádů chatu na Šumavě a za 3,5 tisíce se dá opavdu užít spoustu věcí. Není nutné kvůli tomu letět do Egypta. JE to prostě alternativa. Klidně jezděte k moři a do Alp lyžovat každý rok, ale pak si nestěžujte, že nic neušetříte, to je mé krédo.
Nechápu tuhle vidláckou závist. Vidlák si většinou myslí že pražák se koupe v penězích. Pokud někdo v praze vydělává 3x průměrný plat tak to neznamená že mu zbyde měsíčně desítky tisíc čistého. Máte vůbec představu kolik stojí v Praze bydlení? Vidlák si koupí byt zase za třetinu ceny takže žádný extra rozdíl nevidím. Jsou dva pohledy na věc:
1) Pokud vidlák na Prahu nadává proč je tu těch vidláků taková kupa?
2) Pokud si naopak vidlák myslí jak je Praha úžasná proč si v Praze nekoupí za pár milionů byt a nejde sem vydělávat ty úžasné peníze?
Závěr - píšete jen závistivé KECY. Kdo něco umí ten si vydělá. Znám spoustu řemeslníků ze vsí co dělají v Praze a vydělávají velké peníze. Možná větší než ten podle vás zbytečný ajťák.
Ano, dobrý řemeslník si vydělá určitě víc než "ajťák". Mohu potvrdit ze své pozice "ajťáka" (vyrostlého na vesnici u dědy truhláře), kdy se mi při rekonstrukci bytu s ohledem na požadavky řemeslníků vyplatilo omezit IT práci a dělat si spoustu věcí sám. Úspory za řemeslníky byly mnohem vyšší, než ušlý plat za dobu, o kterou jsem míň pracoval v IT.
To je nějaký zvláštní výpočet.
Na svoji osobu mám v menším okresním městě základní náklady cca 11000 Kč měsíčně a kdybych "šetřil" určitě by to mohlo být ještě o pár tisíc míň (např. za jídlo utratím cca 4000 měsíčně a to jím skoro každý den v restauraci - vařit si doma a levné jídla, mohla by to být i polovina), oblečení i boty si kupuju.
Tj. minimum na dospělého je cca 9000, hodně to ovšem záleží na bydlení (to mám 6000) - položku za bydlení ovšem malé dítě téměř nezvyšuje (snad jen energie - praní atd.).
Tak mi neříkejte, že 11000 jsou náklady na jídlo a plenky/oblečení dítěte na měsíc.
Navíc vídám nabídky na věci na dítě (kočárky, postýlky, oblečení) za minimální ceny nebo za odvoz jen aby se toho někdo zbavil z domů a nemusel to vozit na sběrný dvůr.
No, "Ženská" mluví o shánění školky, takže zjevně o dítěti do 6 let - to je podle tohoto článku za zhruba 5000 Kč měsíčně.
Takže rozhodně není "minimum ze kterého může matka samoživitelka přežít" 20000, ale spíš 14000 - a to ještě pořád nemusí žít v azylovém domě a krmit se chlebovou kůrkou.
Pořád bude slušně bydlet v (malém) bytě první kategorie, jíst výživově hodnotou stravu a dítěti koupí vše, co potřebuje, včetně výletů.
Pokud má žena s dítětem příjem ještě nižší, je to pochopitelně problém, ale dost bych se divili, kdyby nedosáhla na žádné dávky a příspěvky.
Ale to, že by v tomto státě byly miliony strádajících lidí, umírajících na zápraží kostelů na kurděje s nemluvňaty v náručích, jak se to Ženská snaží vylíčit, tak to zcela zjevně není pravda.
Dítě náklady na bydlení zvyšuje. Např. u nás jsem to vypočítal na 300 Kč měsíčně navíc a to jen na rozpočítaných položkách jako je výtah, popelnice, úklid atd. Další navýšení představuje zvýšení spotřeby energií (na koupání, praní oblečení, případně plen). U malého dítěte je navýšení celkem malé, postupně se ale náklady zvyšují (dítě používá počítač, studené a teplé vody spotřebuje přibližně stejně dospělý).
To ale samozřejmě nic není ve srovnání s jídlem, jehož cena se zvyšuje asi tak o jeden řád rychleji než se zvyšuje mzda většiny zaměstnanců. Pokud to takto půjde dál, bude za několik let hodně moc lidí (sta tisíce?), kteří nebudou schopni zajistit dětem dostatek kvalitní stravy (na chleba a vodu většina mít bude, jak ale budou vypadat děti, které budou na takovéto stravě dlouhodobě?).
By me zajimalo kolik blbu se na to dneska jeste chytne a posle jim penize za "super" tipy :-)
porad plati zakladni logika, pokud ja neco vim (treba i domluvene zapasy) co nevi ostatni tak to sazim za balik a vydelam na tom hromadu penez ale nejdulezitejsi je to nikomu nerict, protoze jakmile by to vedeli dalsi lidi a sazeli tak okamzite bude klesat kurz a navic na sebe upozornuju a sem sam proti sobe, tudiz "prodavani" jistejch tipu a domluvenych zapasu dal je totalni nesmysl :-)
A nebo ze by ten co nabizi ty tipy mel pohle svedome a nechtel to osobne sazet ze je to nefer a tak to pouze prodaval za par korun? :-)))