Vlákno názorů k článku Cesta do pekla je dlážděna neomezeným tiskem papírových peněz od Pavel Stehule - Kdyby se penize skutecne tiskly, a rozdavaly na...
-
Pavel Stehule (neregistrovaný)
Kdyby se penize skutecne tiskly, a rozdavaly na ulici, tak by inflace hrozila - nicmene to asi nehrozi - z objemu penez, ktere jsou vygenerovany se jich na ulici objevi promile. Je tezky pretlak nabidky nad poptavkou - takze povalecna inflace z dvacatych let nehrozi - navic tehdejsi mechanismy nejsou pripustne a jsou ostre sledovane.
p.s. Stredni trida podstatne vic trpi nezamestnanosti - Inflace je tragedii pro hornich 10 tisic, pokud nedokazi sve prostredky dostatecne efektivne zainvestovat.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Možná by bylo dobré upozornit na to co jsou peníze – poukázkou na hodnotu.
Jinak řečeno při inflaci ani není zajímavé kdo koli tratí, jednak je to závislé na procentech, kdo má deset miliard a tratí milión je v jiné situaci, než kdo má sto tisíc a tratí desetitisíce.
Ale především každá inflace, zejména při mohutné emisi ať papírových peněz, nebo číslíček v databázi bank znamená přerozdělení majetku. A tento důsledek je to co nás zajímá.
Peníze jako takové jsou přitom vedlejší ač se to nezdá. V dlouhodobých procesech rozhoduje právě to přelozdělování majetku.
Tisknutím poukázek na majetek, byť s kolísavou hodnotou majetku na který poukazují, se především přerozděluje majetek samotný.
To je důsledkem náboženství zvaného finanční systém, kde účastníci věří, že papírky znamenají hodnoty a proto jsou ochotni (či donuceni) v tomto náboženském rámci za papírky směňovat majetek.
Miloslav Ponkrác
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Jen zajímavý důsledek: Klidně se může stát, že finančně (tedy počítáno v penězích) budou úplně všichni na světě do jednoho tratit, ale majetkově někdo vydělá někdo prodělá.
Takže absolutní hodnota ztráty je nezajímavá. Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od teze „člověk je pánem přírody“ každý reálný systém má zpětné vazby a zpětnovazební smyčky a to včetně finančního.
A pokud budeme sledovat majetkové dopady, nikoli ty toaletní papíry, pak se ztráta může změnit v zisk majetku.
Dám příklad: Když jako banka budu mít bilardu korun a zbylí účastníci světa budou mít biliardu rovněž, mám polovinu majetku světa, pokud se mi to podaří proměnit. Pokud přijdu o 50 % peněz jako banka, pak jsem tratil půl biliardy. Pokud zbytek světa rovněž tratil, ale 70 % peněz, tak tratili finančně úplně všichni. Ale majetkově banka vlastní už nikoli 50 %, ale 62,5 % světa a zbylí namísto 50 % vlastní jen 37,5 %.
A pak se dají započítat zpětné vazby, ale jen jsem chtěl demonstrovat, že někdo může tratit finančně, ale majetkově šíleně vydělat.
Proto nemám ekonomiku rád, protože v dlouhodobém výhledu modelování světa finančními papírky je úplná ptákovina a pavěda, ze které nic kloudného nevyleze kromě nesmyslů. Svět je složitjěší než tahle aproximace.
A vo tom to je. Inflace je především změna vlastnictví, která se různými nelineárními matematickými funkcemi složitých parametrů nějak částečně (ne zcela) přenese i přes množství zelených papírků.
Miloslav Ponkrác
ČLÁNKY DO MAILU