Názory k článku Češi chtějí kvalitnější potraviny. Zaplatit to má stát
-
P2010 (neregistrovaný)
Zajimave je, ze v Nemecku nebo Rakousku to "v souladu je" a dokonce je to i pro nas (s 1/4 platy oproti nim) tak levne, ze tam jezdime nakupovat a dostaneme kvalitnejsi zbozi.
Jak dlouho nas jeste budete krmit temito kecy ? Zkuste se domluvit s nejakymi dodavateli, at vam anonymne prozradi za kolik a za jakych podminek dodavaji do retezcu a jaka je pak koncova prodejni cena jejich vyrobku.
Je to uplne stejny problem jako zcela objektivne predrazene telekomunikacni sluzby ve srovnani se zahranicim, diky zamerne impotentnimu CTU, ktere se zabyva jen generovanim smesne vylhanych statistik.
-
Jarmila (neregistrovaný)
Copak, značka Klasa už netáhne? Taky byla asi až třetí v pořadí a ještě dneska řada výrobců spoléhá víc na své dobré jméno než na nějakou značku. A že to má zaštiťovat stát? Není nakonec jedno, jestli si prachy za udělení značky kvality vezme stát nebo privátní společnost? Nebo už státu docházejí peníze do té míry, že je potřebuje získat takto?
-
játyon (neregistrovaný)
Vy jste tak roztomilá. Hned ze všeho obviňuje "ty nahoře". Tak jako každý prostoduchý čecháček. Právě jednoduší čecháčci chcou, aby všechny jejich výdaje hradil ten tzv. stát, aby žil jejich životy a cpal jim pečené holuby do huby. Kalousek by se jim na to moh vykašlat. Dobře děláš, Míro.
Uměle vymyšlené značky kvality nefungovaly nikdy. A nikdy nebudou.
-
petr (neregistrovaný)
Vy jste mnohem roztomilejší . Samozřejmě, že se musí postarat stát, a to ze zákona. Jen opravdu moc jednoduchý prosťáček si může myslet, že pozná, co vlastně jí, a že státní kontrolu nepotřebuje. Že k tomu nepotřebuje laboratoře s drahými přístroji, vysokoškolsky vzdělané a nezávislé specialisty. Bez státní ochrany spotřebitel nebyl ani v tom středověku, kam s panem Kalouskem, sedmispáčem a dalšími povedenými šizuňky míříme.
Jistě, stát tuto svoji funkci neplní, svěřuje ji nejspíš různým hochštaplerům z firem, které si za pomoci státu (dotace) zakládají zasloužilí aparátčíci z ODS jako svoje trafiky, protože jde o lukrativní kšeft s možností nechat se korumpovat. Proto také žererme to co žereme a umíráme předčasně na nádorová onemocnění. V Číně by za to zodpovědní funkcionáři Ministerstva zemědělství šli okamžitě od válu, možná i před popravčí četu. Ale to je již jiné téma. -
Jarmila (neregistrovaný)
V Číně byli schopni narvat do potravin melamin.
Já chápu, že normy jsou třeba. Ale nějaká "značka kvality"? Kde jsou ty doby, kdy byli nepoctiví pekaři v koších máčeni ve Vltavě! Dneska by nás přesvědčili, že starý rozmočený chleba, přidaný při pečení do nového chleba, je nejen normou, ale požadavkem zákazníka, protože si tolik neožvýká zuby a přitom je to táááák zdravé.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
A také pár rvoucích do mléka melamin šlo ke zdi a dostali kulku.
Po celá staletí byl obchodník nemorálním povoláním a tvrdě a drsně kontrolovaným.
V tomto století se obchodníci stali hvězdami – aby náš přesvědčili, že předkové věděli co dělají a proč to tak měli zařízeno.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Přeberte si to jak chcete, ale obchodník nebyl vážené povolání. V mnoha knihách nebo životopisech slavných mužů najdete třeba rady synům, že mohou být buď obchodníci na kraji společnosti a nebo morální, ale nikdy obojí.
Ostatně i Ježíš Kristus se při vyhánění obchodníků z chrámu vyjádřil o nich jako o lupičích.
To, že obchodník je vážené povolání je relativně nóvum. A mám pocit, že se jenom historicky potvrdí, že předci věděli co dělají.
-
b.v. (neregistrovaný)
"Přeberte si to jak chcete, ale obchodník nebyl vážené povolání." Pokud půjdeme do historie toto souvisí hodně se židy. Židé žili na okraji společnosti v ghettech, nesměli ani provozovat obvyklá povolání jako křes´tané. Měli platit za to, že ukřižovali Krista".Takže židé se zabývali jinými činnostmi - např. obchodem. Odtud také pramení vrozená nedůvěra vůči obchodníkům. Je to dané i tím, že jsme velmi jako evropská civilizace ovlivněni křes´tanstvím ať si to připustíme, nebo ne.
-
Ale však nikdo nezpochybňuje, že se stát má starat o bezpečnost potravin - rozbory cizorodých látek, stahování výrobků z trhu při zjištění problému atd.
To náš stát dělá celou dobu a řekl bych, že poměrně dobře, tvrzení o nebezpečnosti potravin u nás jsou z velké části kecy. V poslední době možná navíc přibylo kontrol přímo v obchodech, které odhalují i chyby vzniklé tam - to je také určitě dobře. Tohle všechno ať stát dělá a velká většina občanů s tím plně souhlasí.Problém je ovšem v tom, že se jaksi dá poskládat pořádný šmejd i bez porušení zásad bezpečnosti a zdravotní závadnosti - všelijaké finty, jak se špekáčku říká "opékáček" aby v něm nemuselo být tolik masa atd. A jestli se má stát zabývat i tímto a tvořit nějaké "nálepky kvality" už je na velkou diskusi, já si myslím, že spíše ne a že zrovna toto bych nechal na trhu a zákaznících. Co si budeme říkat - pokud bude pro zákazníka jediným kritériem nejnižší cena, tak se prostě kvality nedočká. Na druhé straně ale v poslední době zjevně narůstá zájem i o slušnější věci a výrobci i obchodníci na to zjevně reagují - tak by to přece mělo být, nebo ne?
-
b.v. (neregistrovaný)
Ono by stačilo, kdyby právě platily třeba ty dřívější normy, které jsou dnes už neplatné, protože platily za minulého režimu. A tam přesně bylo uvedeno, co takový špekáček má obsahovat. Kdyby ty normy byly platné, uzákoněné, tak by tu potom v regálech neležely právě ty levné umělé náhražky všeho. - prostě by to nepřešlo s tím svým chemickým složením přes hranice státu.
-
Jednak jak vám už napsal další diskutující, tak norma na špekáčky platná je (a nejen na ně) a není měkká. Fór je ale právě v tom, že podobná norma prostě říká, co musí obsahovat výrovek označený jako "špekáček", nijak ale nezakazuje (a podle mě ani nemůže) udělat "něco podobného", čemu se říká "opékáček" nebo se tomu ani zvláštní jméno nedá. A tohle už je pak opravdu na zákaznících - pokud kouknou do regálu a zajímá je jen cena, tak pak se budou podobné "sračky" prodávat vklidu dál, i když budou značeny jinak. Pokud ovšem prodejce zjistí, že mu "špekáčky" zmizí 3x rychleji než "opékáčky", tak zájem o objednávání pochybných forem rychle poklesne.
Pokud ovšem jasně vyhraje "opákáček" díky ceně, tak to asi nebude problém na straně státu, ale spíš zákazníka, ne? -
Tohle je věc názoru - přepočtěte si socialistické ceny na dnešní relaci a zjistíte, že ono to dřív bylo místy pěkně drahé...
Já jsem ročník 1972 a ceny si docela pamatuji - třeba turistický salám stál 6,20, šunka se blížila desetikoruně, "levný" Junior asi 3,50 (vše za deset deka).
Kolikrát by se měly ceny násobit pro srovnání s dneškem je často zdrojem vášnivých diskusí, nicméně i při nejmírnějších koeficientech kolem 3-4x zjistíte, že se za tehdejší ceny dnes posouváte spíše do nadprůměru, kdy už kvalita horší nebude ani náhodou. Ty dnešní totální šmejdy se leckdy blíží cenám za socialismu, ale při několikanásobné inflaci za uběhlých 30 let je asi evidentní, že někde musí být něco špatně - a taky je :-(Navíc bych si tehdejší potraviny tolik neidealizoval, taky se dělaly pěkná zvěrstva (byť jiná, než dnes), ale to je jiné téma...
-
neuvedu (neregistrovaný)
Něco bylo tehdy relativně drahé (daň z luxusu), ale většina denní spotřeby byla lacinější. Kolik tehdy stál kubík vody, plynu, elektřina, noviny, recept na léky (samozřejmě bez dalších citelných doplatků)? Tady asi dějiny nepřepíšeme ...
Co se týče kvality, platily kdysi dost přísné normy, které však musely být harmonizovány s EU, tzn. zrušeny nebo zmírněny. Porevoluční obdiv všeho západního, mnohdy horších kvalit, jen lépe zabaleného, tomu taky dosadilo korunu.
Jak se prodejci nyní bouří (přitom tvrdí, jak jim záleží na spokojenosti zákazníků), když nyní musí uvádět, že pečivo je z blevajzů plných éček klidně půl roku starých dopečené na prodejně - jak se to dá krásně zaměnit s čerstvě upečeným ...
Lidé samozřejmě utrácí úměrně ke svým příjmům a výdajům. Pokud budou příjmy obdobné jak v civilizovaných zemích, tzn. 4-5x vyšší, a ceny podobné, ne mnohdy vyšší, jak je tomu dnes, pak lidé mohou kupovat kvalitnější potraviny. Ale určitě to nefunguje u 8tisícové podpory, minimální mzdy či důchodu, po zaplacení nájmu, vody, elektřiny, léků atd., když na jídlo zbyde pouhá tisícovka, aby se občan mohl rozšoupnout a pořídit si skutečné potraviny.
Vláda si musí rozhodnout, zda dál tolerovat co nejvyšší zisky zahraničních řetězců, které pak odtékají pryč a my z nich vůbec nic nemáme a zda na každém městě postavit onkologické centrum. Ale on s. Heger jistě něco "dobrého" vymyslí, aby člověk s rakovinou umíral nedůstojně a v bolestech, léčba bude dostupná jen horním 10 tisícům, takže se naopak řada lůžkových kapacit může z důvodů "nevytíženosti" přetransformovat třeba na tetovací salony či měnírny implantátů.
ČLÁNKY DO MAILU