Hlavní navigace

Češi by chtěli práci, která je baví. Stravenky už netáhnou

20. 1. 2017
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Shutterstock
Sehnat práci snů se každému nepodaří, ale kdyby práce trošku aspoň bavila, stačilo by to. Jenže většina lidí prostě pracuje jen proto, že se nějak musí živit.

Ideální práce by měla člověka bavit a mělo by být možné ji dělat z domova. Služební auto pro soukromé použití je sice příjemným benefitem, ale mnoho prácechtivých lidí se bez něj obejde, není to pro ně priorita. Ani stravenky už netáhnou, nebo dovolená navíc. Nejdůležitějšími parametry jsou tak náplň práce, pracovní prostředí a samotná délka či druh pracovní doby, vyplývá to z průzkumu mezi respondenty pracovní agentury Wincott People, který provedla mezi 525 respondenty z Česka a 315 ze Slovenska ve věku 18–65 let.

Raději lepší pracovní podmínky než jiné benefity

Kdybyste měli možnost na výběr mezi prací, která vás bude bavit, a tou, u které budete moci pracovat z domu, resp. alespoň blízko něj, co byste si vybrali? Pro oslovené respondenty to byla jasná volba: práce by měla bavit. Jinak vypadá člověk, který se do práce těší, ať už pro její náplň, nebo pro dobré pracovní prostředí či pro dobrý pracovní kolektiv, a jinak se chová ten, kdo tam jde jen proto, protože něco dělat musí. Kvalita pracovního prostředí nebo jejich podmínek se přitom výrazně projevuje na kvalitě odvedené práce. I na první pohled nudná práce může obsahovat jiné benefity, pro které ji lidé budou rádi vykonávat. To se ale musí změnit úhel pohledu některých zaměstnavatelů.

Jakou práci byste si vybrali při srovnatelné mzdě? (v %)
Autor: Wincott People

Jakou práci byste si vybrali při srovnatelné mzdě? (v %)

Peníze vždy na prvním místě

Nevěřte tomu, že někdo do práce chodí z lásky k ní, nebo že ho to prostě hrozně moc baví. Kdyby lidé dostali na výběr, že místo toho, aby šli do práce na 6 ráno a končili ve 2 odpoledne, tak mohou přijít v 8 a skončit za šest hodin výměnou za nižší mzdu, jen málokdo by na to kývnul.

Byli byste ochotni se vzdát kvůli pevnému konci pracovní doby části mzdy? (v %)
Autor: Wincott People

Byli byste ochotni se vzdát kvůli pevnému konci pracovní doby části mzdy? (v %)

Volnost je lepší, ale vyžaduje disciplínu

Na druhé straně možnost získat volnou pracovní dobu, během níž si můžete svobodně řídit čas, je pro mnoho lidí nezanedbatelným benefitem, pro který by se rozhodli pro určitý druh práce, resp. její změnu. Ale nic není zadarmo.

Pevná pracovní doba má sice tu nevýhodu, že pokaždé musíte v danou hodinu být na své pracovní pozici a pozdní příchody se většinou netolerují, naopak se trestají, ale zase přesně víte, kdy končíte a můžete si podle toho naplánovat soukromé aktivity. Problém nastane v případě, kdy vaše pevná pracovní doba se kryje s pracovní dobou např. úřadů, obchodů, nemocnic apod., protože do práce jdete v době, kdy je ještě vše zavřeno, a přijdete v době, kdy už je vše zavřeno.

Volná pracovní doba neznamená, že si vše budete dělat lážo plážo podle toho, jak se vám chce. Velmi často je pevně daný čas, kdy musíte být tzv. online, tedy k dispozici zbytku firmy, nebo jejímu oddělení, např. mezi 10.–14. hodinou. V jiných firmách zase organizaci času nechávají pouze na zaměstnanci, ale striktně po něm vyžadují plnění úkolů v termínech. Zda je budete plnit během dne, nebo v noci, je už na vás. Je ale jasné, že volnou pracovní dobu nelze nastavit např. ve výrobním průmyslu. Třeba pečivo nelze vyrábět, až se mi bude chtít, každé ráno musí být v obchodech. Ale zpracovat rešerši, výkaz, plán, účetnictví můžete i v sobotu večer.

Jaká pracovní doba vám nejvíc vyhovuje? (v %)
Autor: Wincott People

Jaká pracovní doba vám nejvíc vyhovuje? (v %)

Největší benefit? Čas

Češi i Slováci jsou si stále velmi podobní, pokud jde o vnímání nepeněžních benefitů i slaďování pracovního a rodinného života. Čas je ta nejdůležitější komodita, předčí materiální benefity, ale Slováci jsou otevřenější k migraci za prací. V infografice je vidět, že nejmenší bariéry se změnou zaměstnání nebo s přesunem za lepší prací mají mladí lidé do 35 let, často ještě bez vlastní rodiny. Přitom nehraje zásadní roli, zda jsou z malé vesnice, nebo z krajského města. Když budou dobré pracovní podmínky, budou dojíždět, nebo se přesunou blíže zaměstnání. Naopak po 35. věku života se ochota cestovat za prací zmenšuje, alespoň z pohledu respondentů. Je to logické, ženy chtějí být blízko svých dětí a případné cestování za vyšším příjmem tak většinou dopadne na tatínky.

Infografika: ochota změnit zaměstnání v roce 2017.
Autor: Wincott People

Infografika: ochota změnit zaměstnání v roce 2017.

K práci může pomoci nehumanitní vzdělání

Praxe výhodou, ale ne podmínkou. I takové inzeráty jsou čím dál častější. Firmy totiž upravují své požadavky na uchazeče o zaměstnání a od svých budoucích pracovníků nevyžadují dlouhodobou praxi v oboru. Šanci na dobré zaměstnání tak mají i čerství absolventi středních odborných škol a učilišť. Mezi nejžádanější obory přitom patří profese ve strojírenství a v automobilovém průmyslu.

Firmy si posteskávají, že jim chybí kvalifikovaní lidé na výrobních pozicích, zvláště

  • operátor výroby
  • obráběč kovů (frézař, soustružník, brusič apod.)
  • elektrikář
  • svářeč
  • opravář strojů a zařízení
  • kontrolor kvality
  • programátor/seřizovač CNC stroje
  • lakýrník

Pokud se mladý člověk přihlásí na učební obor s uvedeným nebo příbuzným zaměřením, má velkou šanci, že si po skončení studia dokáže najít velmi dobrou práci. Po zmíněných profesích totiž bude s jistotou poptávka nejen za čtyři roky, kdy školu ukončí, myslí si Adrian Suchánek, personální ředitel Wincott People.

Mladí lidé by si proto měli střední školu vybírat rozumně, a ne na základě často falešné prestiže jednotlivých profesí. Každý nemůže být právníkem a to, že právníci jsou takzvaně ve „vatě“, je rovněž iluze. Někdy je proto rozumnější zvolit si kvalifikované manuální povolání, které mladého člověka baví, než za každou cenu jít na gymnázium a pak vystudovat některý z populárních, ale v praxi nepříliš perspektivních vysokoškolských oborů. Například obory z oblasti správy a řízení, humanitních věd či sociologie jsou samozřejmě velmi dobré, ale jejich absolventi se musejí smířit s platem hluboko pod celostátním průměrem a ve společnosti jen těžko hledají uplatnění ve vystudovaném oboru. Nakonec pak mnoho vysokoškoláků končí v profesích, které zvládnou i středoškoláci. Pracovníci call center by mohli vyprávět.

Stroje nahrazují lidi

Na druhou stranu klesá zájem firem o absolventy středoškolských oborů s nízkou kvalifikací, kde lidskou práci postupně nahrazují stroje. Jsou to například stavební dělníci (výkopové a manipulační práce), lesníci, farmáři apod.

skoleni_15_4

Dobrým vodítkem při výběru střední školy a při hledání práce může být i internet. Stačí se podívat na nabídku práce na internetu a zjistit si, jaké lidi firmy v regionu hledají, a podle toho si vybrat. Stačí na to pár desítek minut, ale z dobrého rozhodnutí budete těžit i několik let.

Strojírenské obory a mzda v nich
Pozice Hrubá mzda bez přesčasů, bez příplatků
Operátor výroby 14 500 – 18 000 Kč
Zámečník 25 000 – 27 000 Kč
Svářeč 32 000 – 41 000 Kč
Soustružník 22 000 – 26 000 Kč
Obráběč kovů CNC cca 35 000 Kč
Brusič 28 000 – 31 000 Kč
Elektrikář s vyhláškou 25 000 – 31 000 Kč

Zdroj dat: Wincott People

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se věnuje finančnímu poradensví v praxi a publikační činnosti na téma finanční gramotnosti.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).