Co já si vzpomínám, tak se vždy doma v kamnech odpadky spalovaly. Téměř všechny, kromě kovových. Boty, šaty, slupky od brambor a cibule i zbytky jídla atd. A papír. Je fakt, že tenkrát nebyly Pet lahve,ale kdyby byly, pálily by se také. Čili odpadu bylo až neskutečně málo, jen trochu popela. Ani nebyli žádní popeláři, každý si to vyvážel sám.
__Nyní se plní odpadem skládky, je toho obrovské množství, lezou v tom myši, krysy,ptáci, mouchy, bezdomovci. A je z toho hrozný zápach. Asi se z toho šíří také spousty chorob, tak nevím tedy co je lepší.
__Stejně se potom nějaká malá část, když to dobře dopadne odveze do spalovny.
__Takže ten kdo má kamna, nebo kotel, by měl spálit vše co se dá, myslím, že tím jen pomůže těm nehorázným skládkám a ve svém důsledku i životnímu prostředí. A také krajině, kde se všude válí pytle s odpadem.
Při spalování PVC a obecně všeho, co obsahuje chlór vznikají dioxiny, proto ta nebezpečnost. Co se týká spalování ostatních plastů, je to v podstatě koncentrované palivo, koncentrovanější než dřevo nebo uhlí. Proto potřebuje k dokonalému spálení mnohem více kyslíku ze vzduchu a na to není přivod spalovacího vzduchu do kotlů dimenzován. Takže i při pálení plastů bez obsahu chloŕu nebo třeba PET flašek s pilinami s vyjetým olejem vznikají škodlivé sloučeniny jako saze a dehty. Další problém by byl při spalování plastů a jiných látech obsahující retardanty hoření. Ty by způsobovaly i při dostatku spalovacího vzduchu nedokonalé hoření a tudíž vznik škodlivin. To by mohly být vedle plastů třeba bytové textilie, třeba i dřevěný nábytek a td.
My jsme tedy při chemii ve škole nic o spalování PVC nebrali! Možná že nyní se to učí, ale někdo chodil do školy třeba před 15 lety (nebo i před 40 ...)
Pokud plasty a další dreky spaluje občan, je to špatné. Když to spaluje firma a má z toho pěkný byznys, už je to OK. Profesionální spalovna sice má důmyslnější technologické zařízení, nicméně ta naše takřka v centru města každou chvíli (hlavně přes noc) vypouští cosi. To cosi vypadá jak saze, je to mastné a krásně se to vyjímá na umytém autě nebo na zářivě vypraném prádle ...
No, v kotli doma probíhá spalování tak při 500 st C, to jsou zrovna ideální podmínky pro vznik těch dioxinů. Ve spalovně, kde se spaluje za hodinu mnohonásobně více materiálu, by měly spaliny být minimálně několik sekund na teplotě 1200 - 1300 st C, což by mělo stačit k dokonalému rozložení těch dioxinů. Jinak toto se ve škole snad ani dnes neučí, ale tyto údaje byly běžné v ekologických časopisech a knihách vycházejících u nás někdy v období od 1985 do 1992, než se ekologie zmocnili ekologističtí fanatici a tento směr zdiskreditovali a učinili ho nástrojem k zpomalování hospodářského rozvoje.
Že vznikají dioxiny? Za našich mladých let se ani nevědělo, že nějaké existují. Čili už vznikaly vlastně při topení vždycky. Ale pořád je lepší nějaký dioxin, než ty narvané a zapáchající skládky.
__Nebo si myslíte, že když majitel nějakého krásného baráčku přiloží a zavře všude vzduch do kotlíku, že z toho nic nevzniká, když se mu z komína valí hustý šedý až černý smradlavý dým, že kolikrát není kolem dokola vidět na 300m? Nedají se otevřít okna.
__ A to je dnes běžný pohled na baráky vytápěné kotlíky. Snaží se ušetřit palivo, a hlavně aby se nemuselo tak často přikládat, tak to v tom kotli jen doutná.
Že by teplota v kamnech byla pouhých 500°C, tak tomu nevěřím. To jen ty žhnoucí uhlíky mají více.
Ale takové topení zdůrazňuji kamny, ne kotlem, to je věc, to z komína nejde téměř nic, co by bylo vidět, jen horko, které bohužel uniká. Má to dost vzduchu. viz. Petry, nebo kuchyňský sporák.
Madla má pravdu.
Proč sem píšou anonymové, stydí se za své jméno, nebo přezdívku a proč? Tohle nenávidím, něco řeknu, tak si za tím stojím a jsem to já, kdo to řekl.