Vlákno názorů k článku Čeká nás konec blahobytu? od Palmáč - nevím, co je míněno "koncem blahobytu". Já osobně...
-
Palmáč (neregistrovaný)nevím, co je míněno "koncem blahobytu". Já osobně (podobně jako milion dalších) žádný "blahobyt" nepociťoval ani nepociťuji. Za komunismu ani za kapitalismu. Pro mne je pořád stejně (čímž neříkám, že hrozně). Tyto "revoluce" se ale bohužel dotýkají hlavně lidí starých, osamělých, nemocných, živících v půlrodině dvě děti atd.
Jenomže málokdo z těchto lidí nám tady předestře svůj názor. -
J. (neregistrovaný)Máte pravdu. Přestože bych si sám jistotu přál, tak je třeba přiznat, že jistota není biologicky normální (jakkoli by byla možná krásná). Ostatně ani fyzikálně: jevy neustále směřují k neuspořádanosti.
Ostatně lidé také nikdy žádné společenské jistoty neměli. I za toho socialismu byly jevy jako politický útlak, nebo z jiného soudku: měnová reforma, pak rok 1968 a konec konců pro všechny komunisty tragický rozpad celého toho systému v roce 1989. Tak jaképak jistoty - možná na čas, ale pak zase dojde ke změnám. -
Michal Kára (neregistrovaný)Jistota bydleni - to jako ze kdyz chtel clovek byt, tam mel jistotu, ze bud musi nekoho poradne podmaznout, nebo se privest do neunosne rodinne situace (mit dite v 2+1 kde ziji krome rodicu dalsi 3 osoby), aby se k nejakemu dostal? (Nebo jeste mohl nekolik let v pracovni dobe shanet material a po praci drit na stavbe.)
Duchod rozhodne jisty nemel. Tedy zejmena kdyz si napriklad nasetril na duchod za prvni republiky, tak o vse prisel (nejpozdeji pri menove reforme) a dostal houbeles... Pozdeji ano, ale to bylo dano demografickou strukturou a ne socialismem.
Jistota prace: To je to o cem mluvim. Kdyz budu mit jistou praci a tedy i plat, tak proc bych v te praci pracoval? Mam ji preci jistou... -
Sly (neregistrovaný)Možnost získat byt byla za minulého režimu ve srovnání dneškem naprosto neporovnatelná, to prostě neokecáte. Například přidělování pracovních bytů, přidělování bytů mladým manželstvím atd atd. Například takové sídliště Jižní město, to obrovské množství bytů... Na ty si lidé nepotřebovali brát nějaké hypotéky, jako dneska potřebují na mini byty a stejně na ně většina nemá !!!
-
Cinda (neregistrovaný)No to tedy jo!!! Pokud někdo chtěl byt, musel na Sever (Čech). V Praze jsme na něj čekali 4 roky, mezitím se nám podařilo získat od zaměstnavatele na tu dobu služební 1+1 s WC a místem uklízečky. Jenže ten družstevní jsme pak nedostali (1.místo v pořadníku), protože jsme dostali už ten služební. Prostě málo jsme mazali, tedy mladí a blbí jsme nemazali vůbec. Za dva roky nás z toho služebního vyhodili. Tolik ze života. Lépe na tom byli kamarádi na venkově. Za 150 000 postavili nebo zrekonstruovali domy a dodnes platí 290,- kč měsíčně.
-
sly (neregistrovaný)Největšího rozmachu dosahovala bytová výstavba v sedmdesátých letech minulého století, každoročně bylo dokončováno od 70 do necelých 100 tisíc bytů. Po roce 1989 dochází k uzavření státních dotací, což se promítlo v postupném snižování počtu dokončovaných bytů až do roku 1995, kdy bylo dokončeno 12 998 bytů.
http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6197877 -
anonymníVy snad chcete tvrdiit, že "...kdyz chtel clovek byt, tam mel jistotu, ze bud musi nekoho poradne podmaznout, nebo se privest do neunosne rodinne situace ..." dnes neplatí? Jste slepý nebo nevnímáte média, okolí? Co kauz (řada se "nedá prokázat") o úplatcích a přednostních vyřízeních už uniklo z trezorů mlčenlivosti ... Znám mnoho rodin, které se sestěhovaly ze dvou bytů do jednoho, aby mohli utáhnout nájem či hypo splátky, aby nepřišli o střechu nad hlavou.
Skrytá měnová reforma po r. 1989: v r. 1989 jste měli našetřeno 100 tisíc na barák. Po převratu v 89. šly ceny tak nahoru, a úspory vám nikdo nedorovnal, takže po pár týdnech jste neměli z celoživotního šetření ani na kus předražené škodovky, natož na bydlení. Byla to taková skrytá měnová reforma pod taktovkou "ekonomických odborníků" v čele se s. Klausem. Zrovna tak když si našetříte něco na důchod: závratné zdražování všeho vám z mnohaletého škudlení udělá takřka nulu. A to pominu možné různé tunelování soukromých subjektů.
Měli jste nájemní byt a léta v něm platili nájem. Pak jste si byt museli ještě jednou znovu koupit, i když jste ho již jednou jakoby zaplatili v nájmu.
Družstevníci si byt již jednou koupili do OV, než koupě nabyla právní moci,
cosi krachlo a družstevníci si mohli koupit byt znovu.
H Systém ...
Kdo nám zaručí, že i peníze v penzijních fondech za přispění modrých zákonů se vlastně legálně nepřestěhují do kapes příznivců modré totality nebo že naspořené peníze se nepromění v kusy bezcenných papírků (např. i přijetím €)?
Už jsme tady dost "zázračných" reforem pořádaných pravicí po r. 1989 zažili. Vždycky to odnesli běžní občané. A vždy jsme se po ekonomických "růstech a úspěších" odráželi ode dna ... = TRAMPOLÍNA -
J. (neregistrovaný)Ve vetšině věcí, které jste napsal, s vámi sopuhlasím.
Jen jedna drobná poznámka. Odstaveček:
"Měli jste nájemní byt a léta v něm platili nájem. Pak jste si byt museli ještě jednou znovu koupit, i když jste ho již jednou jakoby zaplatili v nájmu."
je úplně mimo. Placením nájmu nikomu v žádném případě nevzniká jakékoli vlastnické právo na danou věc. Tohle je zcela jasné, logicky, právně, lidsky i historicky. Možná se dá mluvit o jistém morálním právu na předkup či zvýhodněnou cenu, ale ani to není vůbec jasné. Nájem je prostě nájem. -
anonymníTrvám na tom, že jednou zaplacený byt jste si musel znovu koupit. Jelikož nebylo osobní vlastnictví bytů, formou nájmu jste platil údržbu bytu i jeho pořízení. Je to jako když si pořídíte auto za půl mega na leasing a místo poslední splátky ve výši 1000 CZK po vás budou chtít znova celých půl mega s tím, že se změnilo počasí, pokladní vykradla špajz nebo že to auto dnes stojí již celý mega. Asi by se vám to taky nezamlouvalo. Pochopte, že když celý život něco platím, tak bych na to měl mít nějaké přednostní právo, aspoň morální, když privatizace byla ukázkou zpackání všeho. Nemuseli nic privatizovat,chodili by jim peníze z nájmů a z nich se mohlo pořizovat další nájemní bydlení pro další zájemce. I ve vyspělých státech není nájemní bydlení cosi špatného, komunisticko-socialistické, co nikdo nechce ...
-
J. (neregistrovaný)Trvat na tom můžete, ale jste mimo. Osobní vlastnictví bylo i za komunistů, i když bylo toto právo často poškozováno. Nájemním bydlením ani žádným jiným klasickým nájemním vztahem nevzniká žádné právo na vlastnictví, to by bylo úplně šílené.
Leasing je chybný příklad, to je úplně jiný právní vztah.
Ale já se nechci hádat, jak jsem psal, s většinou věí ve Vašem příspěvku souhlasím. Ostatně částečně chápu i jak to myslíte s těmi státními byty za KSČ, ono to tehdy bylo opravdu pokřivené a jisté narovnání po 89 opravdu nemohlo být zcela spravedlivé. -
anellus (neregistrovaný)Doplnil bych asi toto. Ty jistoty nebyly jen v posledních 20-ti letech té tzv. totality ale v celých 41 letech kdy trvala a většina těch jistot byla pro nejširší vrstvy právě za té totality zavedena. Tak např. státní důchod za 1.republiky měli jen některé skupiny státních zaměstnanců ale vůbec ne zaměstnanci v soukromém sektoru.
ČLÁNKY DO MAILU