Čtěte pořádně - problém byl právě v nevhodnosti podsedáku, ty dvě doporučené váhové kategorie se týkaly plné autosedačky, ne podsedáku!
Můj odhad je, že dívka byla opravdu malá s hmotností někde úplně na dolním limitu podsedáku (15-17kg) a při nehodě na podsedáku vyklouzla spodem a klasické pásy jí víc ublížily než pomohly. V podobném případě je opravdu rozdíl při použití sedačky se samostatnými vícebodovými pásy obrovský a docela bych věřil, že mohou nastat nehody, kdy dítě v sedačce bude naprosto nezraněné zatímco u podsedáku skončí s vážnými následky či dokonce mrtvé.
Já tomu také nerozumím. Je podsedák schválený pro vození dítěte? Tvrdil výrobce, že je pro to dítě vhodný? Tak jak má ten, kdo si ho koupil, zjistit, že vhodný není? To má mít každý automobilista doma certifikovanou laboratoř na testování podsedáků/autosedaček, aby zjistil, jestli mu výrobce nelže? V čem vlastně spočívá to zanedbání řidiče?
V textu sice věk a rozměry dítěte nejsou uvedené, ale protože druhá doporučená autosedačka je pro stejně velké dítě, jako ten podsedák, tak skutečně nerozumím tomu, co udělal řidič špatně.
To jistě ano. Problém ale spočívá v něčem jiném: rodiče dívky svoji zákonnou povinnost splnili - alespoň to nikdo nezpochybnil.
Celý spor se týká skutečnosti, že kdyby byly opatření učiněná rodiči dívky lepší, škoda by byla menší. Jestliže na tohle soud přistoupil, jeví se mi to jako velmi nebezpečné. Včera lepší dětská sedačka, dnes už mohou pojišťovny odmítat plnit na základě tvrzení, že dívka jela v starém Favoritu, a že kdyby jela v Fabii III., že by důsledky byly menší. Zítra může pojišťovna odmítat plnit poškozeným v Fabii, protože kdyby měli Superba... Pozítří odmítne plnit Superbu kvůli skutečnosti, že neměl nejvyšší možnou bezpečnostní výbavu.
Vidím to jako velmi nebezpečný judikát.
Není jasné, o čem mluvíš. Pokud o krácení plnění zdravotní pojistky, a podmínka přilby je uvedena v smluvních podmínkách pojištění, tak je to v pořádku.
Pokud ale hovoříš o plnění z povinného ručení, tak to nic nevysvětluje. Jde jen o nepříliš objevné a překvapivé konstatování, že to zkoušejí ne pouze v jediném případě. Ale na podstatě věci to nic nemění.
To neudělají, protože jim to nepřinese výhodu. To je argument sám sebe nulující. Protože stejným způsobem v takovém případě protistrana odvětí, že kdyby poškození použili tu lepší dětskou sedačku, tak by trvalo poutání dítěte déle, a místo osobáku by je naboural naložený náklaďák, s ještě většími škodami. Tudíž jim vlastně pojišťovna dluží dalších hypotetických 30 milionů.
Kdepak, tohle je příliš absurdní, aby to někdo zkoušel. Musíš se držet v alespoň zdánlivě logických mezích. Tady to pojišťovna podsunuje jako zanedbání povinnosti, a soud jim na to skočil. Ne "hru na kdyby", co zkoušíš tímto ty. To je zcela jiný sport a jiné hřiště.
Co vy víte. Podkladem k tomuto rozhodnutí byly asi jenom nějaké statistiky, že sedačky jsou bezpečnější než podsedáky. Podobné statistky se vedou i o místech častých nehod na silnici. Až vás jednou někdo nabourá na takovém místě, klidně pojišťovna může říct, že tím, že jste se rozhodl jet úsekem častých nehod, jste spoluzavinil vzniklou škodu.
Domnívám se, že největší zodpovědnost je opět na státu. Ten kdo povolí homologaci a uvedení na náš trh, by měl nést hlavní zodpovědnost a učinit taková opatření, aby nebylo možné spekulovat o tom co kdyby, jak kdyby až se něco stane. Pokud nejsou jasně stanovena pravidla a v mnohých případech jasně stanovena nejsou. Domnívám se, že je takto dána možnost neplnění pro pojišťovnu a soudci to umožňuje rozhodnout podle toho jak se vyspí a nebo jak vysoký je vliv na to, aby měl ten patřičně správný náhled na věc.