Finanční úřad pro Olomoucký kraj při své vyhledávací činnosti zjistil, že jistá žena v letech 2012 až 2014 pravidelně směňovala ve směnárnách vyšší částky valut na české koruny.
Nadto také pravidelně na vlastní bankovní účty ukládala částky finančních prostředků několikanásobně přesahující hranici, která zakládá povinnost podat daňové přiznání.
Prostitutka příjmy potvrdila, ale nepřiznala a nezdanila
Správce daně proto ženu vyzval k podání daňových tvrzení k dani z příjmů fyzických osob. Žena v reakci na tyto výzvy sdělila, že jí za předmětná zdaňovací období daňová povinnost nevznikla, protože nebyla rezidentem ČR.
Navíc otevřeně přiznala, že uvedené příjmy pochází z výkonu činnosti prostituce, jenž není zdanitelným příjmem. Na další výzvu správce daně podala přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2012 až 2014, v nichž uvedla nulovou daňovou povinnost.
Správce daně zahájil daňovou kontrolu a návazně vydal ohledně příjmů za uvedené roky celkem 3 platební výměry, jimiž vyměřil daň z příjmů ve statisícových částkách.
V průběhu řízení pak správní soud rozhodnutí finančního orgánu zrušil. Došlo proto na další přezkoumání FS, v jehož výsledku byly tyto částky ještě navýšeny, až se za jednotlivé roky blížily částce téměř 1 mil. Kč.
Spor o placení daní z prostituce se dostal před soudy
Žena se samozřejmě bránila podáváním opravných prostředků, jak před finančními orgány, tak před správními soudy, ke kterým se případ dostal. Celý spor nakonec doputoval před Nejvyšší správní soud.
Nejvyšší správní soud ČR v rozsudku spis. zn. 22 Afs 24/2025, ze dne 6. 10. 2025, zaujal názor, že podle zákona o daních z příjmů se daní veškeré příjmy, pokud nejsou zákonem vyloučeny z předmětu daně nebo od daně osvobozeny. Příjmy z prostituce však zákon explicitně nevylučuje ani neosvobozuje. Spor proto bude pokračovat.
Ani mezinárodní Úmluva o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob, která vstoupila v platnost dne 25. 7. 1951 (Newyorská úmluva), nebrání zdanění příjmů z prostituce.
Právě s odkazem na mezinárodní úmluvy končily bez úspěchu různé iniciativy a návrhy zákonů, které chtěly nejen lokálně, ale pro celou ČR regulovat prostituci, včetně třeba povinných zdravotnických prohlídek. Tato úprava by samozřejmě tím spíše zakládala povinnost zdaňovat příjmy z prostituce jako jiné příjmy.
Pokusy celostátní regulace prostituce už tu byly
Zákonný rámec regulace prostituce, při kterém byla zvažována i otázka odstoupení ČR od Newyorské úmluvy, byl připravován již několikrát. Návrhy však měly za cíl provést celkovou regulaci prostituce (vč. nutnosti registrace takové činnosti, dohledu nad ní atp.) a tím i eliminovat výkon nedobrovolné prostituce, respektive případné doprovodné jevy.
K tomu lze odkázat na předkládací zprávu k návrhu vlády ČR na vypovězení Newyorské úmluvy (sněmovní tisk č. 1081/0), ve které se uvádí: Předkládaná právní úprava si klade za cíl zamezit případům nedobrovolné prostituce, a posílit ochranu ohrožených osob před zneužíváním a obchodováním za účelem sexuálního vykořisťování. Úprava nepřipouští vykonávání prostituce osobami mladšími 18 let. Zdravotní rizika mají omezit pravidelné zdravotní prohlídky osob vykonávajících prostituci. V neposlední řadě by zákon měl přispět k obnovení normálního života občanů některých měst, která jsou dnes ochromena veřejně nabízenou prostitucí mající nepříznivý vliv na veřejný pořádek a mravní výchovu dětí a mládeže. Přijetím navrhovaného zákona o regulaci prostituce by však Česká republika porušila některé závazky vyplývající z Úmluvy.
Z toho podle NSS plyne, že porušení závazků vyplývajících z Newyorské úmluvy je spojováno s registrací osob vykonávající prostituci. Z ničeho však nevyplývá, že by odstoupení od Newyorské smlouvy bylo nutné provést z důvodu zdanění příjmů z prostituce.
Co říká Newyorská úmluva?
Newyorská úmluva v preambuli uvádí, že prostituce a zlo, které ji doprovází a které spočívá v obchodu s lidmi za účelem prostituce, jsou neslučitelné s důstojností a ctí lidské bytosti a ohrožují blaho jednotlivce, rodiny a pospolitosti.
Podle čl. 1 Newyorské úmluvy se smluvní strany této Úmluvy zavazují, že budou trestat každého, kdo kvůli vyhovění chlípnosti někoho jiného:
- 1. obstará, svádí nebo odvádí za účelem prostituce jinou osobu, a to i s jejím souhlasem,
- 2. využívá prostituce jiné osoby, a to i s jejím souhlasem.
Podle čl. 6 Newyorské úmluvy se každá smluvní strana této Úmluvy zavazuje, že přijme všechna nutná opatření ke změně nebo zrušení každého platného zákona, nařízení nebo administrativního postupu, podle nichž všechny osoby, které provozují nebo jsou podezřelé z provozování prostituce, se podrobují speciální registraci, musí mít speciální průkaz nebo podléhají výjimečnému dozoru nebo ohlašovací povinnosti.
K Newyorské úmluvě se vyjádřil Ústavní soud v nálezu spis. zn. Pl. ÚS 69/04, č. 161/2007 Sb. V něm se zabýval zákonností obecně závazné vyhlášky města Ústí nad Labem k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, která zakazovala nabízení sexuálních služeb na všech veřejných prostranstvích obce.
Ústavní soud v nálezu mimo jiné uvedl, že prostituce je sociálně patologický jev, který podle historických zkušeností nelze zcela vymýtit. Prostituce přitom není upravena na zákonné úrovni, a obce ji tak mohou regulovat na základě zmocnění obsaženého v zákoně o obcích. Taková regulace není v rozporu s Newyorskou úmluvou.
Podle Ústavního soudu lze regulovat na úrovni obcí místní pořádek včetně nabízení prostituce
Úmluva nezakazuje obcím regulovat v místních podmínkách nabízení sexuálních služeb. Obce mají na výběr, aby prostituci neupravovaly vůbec, nebo ji na všech veřejných prostranstvích obce její zastupitelstvo zcela zakázalo, anebo aby obec negativně či pozitivně vymezila určitá veřejná prostranství, na kterých lze prostituci nabízet.
Prostituce, respektive nabízení sexuálních služeb tak bývá v praxi regulováno jen předpisy samosprávy – obcemi, za tím účelem, aby prostituci vymýtila z veřejných prostranství obce nebo aspoň z míst, kde by třeba byla ohrožena mravní výchova dětí mládeže.
A Nejvyšší správní soud dodává, že z úmluvy nelze dovozovat vyloučení příjmů z prostituce ze zdanění.
Prostituce je legální, trestné je kuplířství a některé návazné doprovodné jevy prostituce
Výkon prostituce nelze za současné právní úpravy považovat za trestný čin. Současná právní úprava postihuje pouze doprovodné jevy prostituce, jako zejména obchodování s lidmi, znásilnění, sexuální nátlak či kuplířství.
Nejvyšší správní soud v daných souvislostech zdůraznil, že s ohledem na předmět řízení nebyl oprávněn zabývat se jinými otázkami než těmi, které souvisejí se samotným zdaněním příjmů pocházejících z (dobrovolně vykonávané) prostituce. NSS nepříslušelo hodnotit rizika prostituce, její závadnost, nebezpečnost, mravní či etický rozměr výkonu prostituce, jakož ani další otázky spojené s výkonem prostituce.
Z příjmu, který není výslovně osvobozen od daně, se daně platí
Zákon o daních z příjmů ukládá fyzickým osobám zdanit všechny příjmy s výjimkou těch, které nejsou předmětem daně, respektive s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozeny. Příjmy z výkonu dobrovolné prostituce však do toho výčtu zařazeny nejsou.
ČLÁNKY DO MAILU