Ale nějak jsi zapomněl na účinnost. Spalovací motory cca 25-35% (+ další ztráty v mechanických částech - převodovka, rozvody), elektromotory 75-90%.
Jediným dnešním problémem jsou akumulátory. A tento problém trvá již více než 100 let (již Nikola Tesla s tím experimentoval) a moc se s tím nehnulo. Díky levné ropě to nebylo potřeba řešit, ale nyní se ekonomická situace obrací.
Občas se objeví cesty přes spalovací články, třeba vodíkové, ale jejich výroba je drahá. Nejlevnější varianta výroby vodíku je nikoli elektroýza, ale výroba z ropy (uhlovodíky), což je přesně to, co nechceme.
„Spalovací motory cca 25-35% (+ další ztráty v mechanických částech - převodovka, rozvody), elektromotory 75-90%.“
Zvláštní, takže elektřina se vyrábí se 100 % účinností. Že by se elektřina těžila v nalezištích?
Jaká pak je asi účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách? Ale i třeba v uhelných elektrárnách, nebo jaderných, nebo i vodních – opravdu si myslíte, že účinnost výroby elektřiny je 100 %?
Z nějakého zdroje energie (uhlí, ropa, plyn, …) se s nějakou účinností provede převod na to co žádáme. Pokud by chtěl být někdo objektivní, tak auto dělá celý cyklus od paliva až po konečný efekt. Elektromobil dělá jenom polovinu z toho – používá předzpracované palivo změnané na elektřinu, které se ztrátami akumuluje v baterie a pak se ztrátami převede elektromotorem na pohyb.
Účinnost elektromobilu je tedy správně:
(účinnost výroby elektřiny) × (účinnost přenosu elektřiny v elektrické síti) × (účinnost nabíjení akumulátoru v elektromobilu) × (účinnost regulace elektřiny v elektromobilu) × (účinnost elektromotoru).
A ve výsledku budete rád, když nebudete o hodně níže, než ten palivový motor v autě.
Mimochodem, patří do velkých lží porovnávat dvě věci – jedna zahrnuje všechny faktory, druhá jenom malou část – a odvodit z toho závěr, že druhá je na tom lépe. Tak jak jste to předvedl.
OMG! Fotovoltaické panely na poli nebo i na střeše snad nejsou elektrárnou? Co to tedy je?
Panely na střeše považuješ za spásu? Co v noci, kdy ti auto stojí v garáži? Jak dobiješ baterku? Ve dne jsi s ním v práci takže větrníky a slunečníky na střeše jsou ti platné jak mrtvému tatranka.
Jak budeš dobíjet přes zimu, kdy je jen málo slunečních dnů, dny jsou krátké a intenzita je velmi malá?
Utopie zelených eko mozků.
Panely na strese zamestnani. Panely na strese auta. Panely na strese domaci garaze dobijejici nahradni baterku (kazdy den si baterku vymenite).
Netvrdim ze se jedno z tech tri reseni ujme. Ani netvrdim, ze se ujmou auta na elektrinu. Jen ukazuji, ze to "Utopie zelených eko mozků." byt nemusi a smahem to odmitat je hloupost. (Uplne stejna hloupost, s jakou drozkari odmitali prvni vlaky a pak prvni auta. Taky to ze zacatku mic nefungovalo a byla spousta problemu.)
Jenže ty panely se také musí vyrobit. To stojí nějaké úsilí, náklady, elektřinu, vodu a další látky. Musí se dopravit (další energie a náklady), nainstalovat, …
Ve skutečnosti je jakýkoli převod na elektřinu obrovskou ztrátou. Účinnost fotovoltaických panelů při převodu na elektřinu je mizerná, proto taky bez štědrých dotací to nikdo moc nechtěl. Další energie se ztratí při regualci a převodu té elektřiny.
Kdyby se neblblo a použila se sluneční energie v přirozených formách – jako teplo a světlo – bylo by té energie mnohonásobně víc.
Ostatně ani chytrá příroda neblbne a nepřevádí sluneční energii (která je mimochodem základem i ropy, biomasy a všech těch bionesmyslů) na elektřinu, protože na rozdíl od lidí nemá manipulátory a vymývače mozku a ví, že převod na energii v malém je čistá ztráta. Jak z hlediksa ceny, tak z hlediska celkové energetické bilance.
Proto příroda převádí sluneční energii pomocí chemických reakcí - viz kvantová fyzika, světlo je přirozeným kvantem energie a přirozeně vstupuje do atomárních reakcí. A s velkou účinností se tak přeměňuje a výborně skladuje. Ovšem převod na elektřinu je v malém ztrátový – dáte do toho více energie, než z toho vyjde.
Proto také celková bilance fotopanelů by byla i při velkém rozšíření záporná. Kdyby někdo poctivě – a to už je problém, protože manipulace a tlak na správný výsledek je větší, než aby si někdo dovolil říct pravdu – udělal součet vstupů energie (výroba panelů, náklady, životnost, …) a výstupů energie z panelů – výsledkem by bylo, že více energie se spotřebuje, než ty panely za celou svou životnost (která je mimochodem relativně krátká) vyrobí.
Je to prostě další ekonesmysl.
Miloslav Ponkrác
Účinnost fotosyntézy je pár procent http://en.wikipedia.org/wiki/Photosynthetic_efficiency
Nicméně jako pohon ventilátoru topení v autě (aby se interiár v létě tolik nepřehříval) je to prý postačující a už se to dělá, http://www.toyota.cz/cars/new_cars/toyota_tech/solar_panel.tmex :-).
Nejspis jadro, to jde uz dneska. Mozna se casem vyresi i fuze. Nebo se nejak vyresi skladovani elektricke energie. Treba se budou baterie z aut vymenovat, takze pak by sly pouzit i slunecni panely a vetrniky, dobijet se bude, kdyz bude zrovna svitit slunce nebo foukat. (Nemecke vetrniky by pak pri vichrici neseshazovali ceskou sit, ale dobijeli nemecke autobaterie x krat vic, nez normalne.)
O tom, že se vyřeší fúze a skladování elektrické energie se píše nejméně 50 let - a skutek utek. Ani dnes tyto technologogie rozhodně nevypadají, že budou komerčně dostupné a efektivní v nejbližších 20 letech. Upínat na ně naděje je iluze.
Slunečníky a větrníky jsou zdroje, které nelze plánovat, takže stejně potřebuješ mít jejich kapacitu zálohovanou standardními zdroji (nejspíš jádrem). Je to jen totální nesmysl ekoteroristů. Ano, josu místa, kde fotovoltaiky mají opodstatnění: vesmírné stanice a satelity a ostrovní řešení bez dostupnosti elektrické sítě (málo osídlené oblasti Afriky, Pacifiku, střední a jižní Ameriky v džungli - mají hodně slunce).
Slunecniky a vetrniky muzes mit v pripade aut zalohovane treba baterii nabitou ze slunecniku a vetrniku. Netvrdim, ze se to ted da prakticky delat (nejsem "ekoterorista") ani ze se to bude delat (nejsem vestec), ale ze je docela dobre mozne, ze se to delat bude (nejsem ropoterorista).
"Slunecniky a vetrniky muzes mit v pripade aut zalohovane treba baterii nabitou ze slunecniku a vetrniku "A jak KONKRÉTNĚ si to představuješ?" Jak velkou kapacitu by ten akumulátor měl? Kolik bude stát? Jaká bude jeho životnost?
Pro auto, kdo má rodinný domek a fotovoltaiku na střeše - je to TEORETICKY řešitelné. Máš dva akulmulátory, jeden přes den nabíjíš z fotovoltaiky (těžko si velká část lidí postaví u baráku větrník, že?). Akorát doufáš, že bude svítiti slunce. Večer to v autě prohodíš. To bude ale palba mít dva funkční akumulátory! Např. akumulátor pro Toyotu Prius stojí 100 tis. Kč. Kdo dá 200 tisís za dva akumulátory?
A teď realita. Jak to budou řešit miliónu paneláčníků ve městech? Kde budou fotovoltaiky? Kde budou skladovat a nabízet náhradní aku?
> Kdo dá 200 tisís za dva akumulátory?
Nikde jsem netvrdil, ze to bude urcite a ze to bude zitra (za rok, 2, 5, 10). Za 20 let muzou byt akumulatory klidne s 5x vetsi kapacitou a 5 x mensi cenou (ocistenou od inflace).
> panelaky
Nikde jsem netvrdil, ze ze to bude pro kazdeho, ale v principu by mohla fungovat i vymena na "pumpach".
Osobne bych to videl spise takto:
Na strechu domu fotovoltaiku, do zeme zakopat nadrz na vodik, k ni pripojit vodikovy clanek. Panely vyrobi elektrinu, tou se vyrobi vodik, ten se uskladni v nadrzi a bud se bude cerpat do auta nebo bude dodavat elektrinu domu. Pres leto se klidne vyrobi dost vodiku na topeni v zime. Ovsem to musi technologie jeste hodne pokrocit.
Halvne je to sdnesnimi technologiem (a i temi zitrejsimi) nedosazitelne. Dnesni akumulatory se delaji z Litia. A nejen ze vyroba litia je desne neekologicka, ale hlavne az bude litium nahrazovat v rozasahu vetsim nez zanedbatelnem, dojde k jeho brutalnimu zdrazeni a buh vi jestli jich bude dostatek.
Mobilní telefon je krabička s elektronikou. A cena elektroniky dlouhodobě padá. Resp. za stejnou cenu dostanete víc více výkonné elektroniky. Tudíž pro vás možná bylo překvapení, že mobily tak strašně zlevnily, ale pro všechny to překvapení nebylo.
Akumulátor je věc, kterou se vědci snaží vylepšit asi 100 let. Dosáhli velmi zajímavých pokroků u malých akumulátorů, ale pokud se bavíme o energii, co má pohánět auto, tak u takto velkých akumulátorů je vývoj vyloženě bída.
V současnosti není důvod, proč by autoakumulátory měly být za 15 let zásadně levnější. Jistě - možná se v následujících letech povede ten průlom, na který věda čeká už 100 let, ale možná se to nestane.
Já jenom, aby vám došlo, jak pomýlené srovnání děláte.
Souhlasím s článkem, kdy každý s ohledem na minulost očekává další technickou revoluci, která ale bohužel už v takové míře nemusí nikdy přijít.
Už mnohokrát se mluvilo o velkých objevech ale nakonec to byla slepá ulička.
Prostě pokrok přichází ale už nepřináší tak velké efekty.Proto nelze očekávat že se v brzké době vyřeší jaderná fůze ,možná seto neuvede do praxe nikdy.
Jste moc negativistický. Paneláčníci si dojdou na metro nebo MHD. Máte snad pocit, že na sídlišti všichni jezdí autem? Nakonec i kdyby energie nebyla (jakože obnovitelná bio bude vždy), tak ještě mohou jít vlastní silou ;-) Chápu, že to moc nezapadá do filosofie pokroku, ale když nebude jiná možnost?
Zálohovanou bateriíí ano, ale jak se výše píše, náklady na výrobu akumulátoru, následná likvidace, životnost jsou mizerné, a když už je někdo eko,měl by si uvědomit že nejlevěnší a nejúčínější (cena/výkon) jsou stále olověné akumulátory.Takže co s olovem, když už dneska myslivci nesmí používat olověné broky..hmmm....
Problém lidí okolo obnovitelných zdrojů je že chtějí vždy vidět jen část výhod,ale na problémy nekoukají.
Je velká škoda těch zbytečně vyhozených dotací, které jen všechno prodražují.
Zaslepenost zastánců jádra je někdy až směšná.
Až se totiž vyřeší skladování elektřiny, tak se jaderné i fúzní elektrárny budou jevit jako zastaralý kamarád parního stroje.
Kdo to kdy viděl, ohřívat páru a pak s tím točit mechanickou turbínou?
Díky rozvoji počítačů a internetu lze snadno řídit spotřebu už dnes. Proč by se nemohly lidem zapnout bojlery, pračky a myčky v okamžiku, kdy svítí slunce, nebo fouká vítr? Takových činností, kde by šel snadno přeplánovat okamžiku spotřeby je fůra.
Bohužel Česká republika jde proti proudu. Zatímco v Německu budou mít znalostní ekonomiku, decentralizovanou výrobu a chytrou síť, my budeme mít jaderku.
"Až se vyřeší skladování elektřiny"? Zatím není jasné, zda se vůbec nějak rozumně vyřeší, natož kdy. Navíc, u nás by nepomohlo ani to, protože podmínky pro obnovitelné zdroje prostě nemáme.
Přeplánování: A co když nebude foukat / svítit několik dní nebo dokonce týdnů, tak budeme nemytí, v nevypraném prádle? Taky jste zapomněl, že podstatnou část energie spotřebovává průmysl, kde je to s vypínáním o dost horší.
Když tedy Německo buduje tu decentralizovanou síť, proč tedy musíme neustále za naše peníze řešit přetoky elektřiny ze severu Německa na jih? To po dobudování sítě ty větrníky na Baltu zase zruší? :D
Hmm chytrá síť má své výhody a nevýhody...možná u některých spotřebiču toho využít lze,ale už vidím firmy které budou vyrábět jen v noci od 23:00 - 5:00 ráno jen kvůli tomu, že je elektřina levnější, nebo někoho kdo bude žehlit prádlo jen v noci ,jelikož elektřina bude levnější, nehledě nato kdyby to teoreticky udělali všichni a špička by již nebyla ve dne ale naopak v noci...
A kde bude náhle decentralizace a využití chytré sítě...všechno jeto jen teorie, kdy někdo udá čísla a zatají ostatní fakta.
Viz ¨pan Bursík který bojuje za OZE,ale o energetice která se ktomu všemu vztahuje ví h...o.Užívá jen to co se mu hodí aby dany problém prosadil.
Tak jasne, ze jaderky jsou vlastne jen tepelne elektrarny :-) Ta technologie je vyzkousena (>100 let), dobre se pracuje s vysokymi vykony, zivotnost asi ok (resp. stejna jako u jinych tepelnych elektraren), relativne dobre vyresene zfazovani atd. atd., takze proc ne?
Navic tim, ze se ta tepelna energie prevadi na cistou elektrinu, se toho lidi tak neboji jako treba v pripade, kdy by se to teplo ze sekundarniho okruhu rozvadelo primo do radiatoru (pro kazde mestecko jeden reaktor :-)
Mozna by se dala pri vyssich teplotach primo rozkladat voda na vodik + kyslik a to davat to palivovych clanku (a ty strkat do elektromobilu), ale asi to nebude moc bezpecne a v soucasnosti ani rentabilni, to by chtelo propocitat.
Mě to vychází asi takto co se týká energie:
Benzínový motor spotřeba 8 litrů na 100 km.
Elektromobil: dojezd 100 km při kapacitě baterií 20 kWh.
Prostým přepočtem dostávám že litr benzínu odpovídá 2,5 kWh.
Cena:
s nízkým tarifem stojí kilometr jízdy el.mobilem asi 30 haléřů, v autě tak 2,5-3 koruny když počítám jen palivo.