Názory k článku Budeme tankovat za 40 Kč, nebo přesedláme na elektromobily?

Blíží se doba kdy lidé už nebudou mít zdroje a zjistí že na zemi už nelze přežít, pokud nezmění své luxusní zvyky.
Eva

Tak tak, opět se třeba velká část lidí bude chtít vrátit ke svým políčkům se zeleninou a chlívkem s kozou a prasátkem, ale stále tu zůstane elita, která nebude moci žít bez otroků, a dost možná jim to nedovolí...

Bože, vzpamatujte se. Otrokem jste, jen pokud jím chcete být, alespoň v naší společnosti. Pracovat pro někoho jiného není otročina, dělají to všichni, protože jen tak si můžeme dovolit ten luxus. Pokud chcete zahrádku a kozičku, nic vám také nebrání. Základem je svoboda člověk, možnost obchodovat, podnikat, pracovat.

Zahrádka a kozička jsou Vám prd platné, pokud si nevyděláte na stočné, daň z nemovitosti, pozemkovou daň a podobné typy výpalného zdůvodněného jen tím, že něco vlastníte, nebo tím, že vůbec jste. To je ta otročina, ne práce samotná.

Teda já nevím. Zřejmě jsi to vůbec nečetl a neviděl. Ten velmi chytrý pán tam celkem jednoduchým způsobem vysvětluje, že nám žádné zdroje nedocházejí a ty tu plácneš takovouhle pitomost :-) Byl to úmysl? :-)

Proc ? Vzdyt ve skutecnosti stoji benzin par korun. Tato silena cena je dana jen zlodejskymi danemi statu, aby bylo zase co dal rozkradat.

A přemýšlel Autor nad tím jak tu elektřinu na nabíjení Elektroaut budeme vyrábět? Kolik elektráren budeme muset postavit?

Vždyť jen 1l benzínu = cca 9-10 kw/h

Ale nějak jsi zapomněl na účinnost. Spalovací motory cca 25-35% (+ další ztráty v mechanických částech - převodovka, rozvody), elektromotory 75-90%.

Jediným dnešním problémem jsou akumulátory. A tento problém trvá již více než 100 let (již Nikola Tesla s tím experimentoval) a moc se s tím nehnulo. Díky levné ropě to nebylo potřeba řešit, ale nyní se ekonomická situace obrací.

Občas se objeví cesty přes spalovací články, třeba vodíkové, ale jejich výroba je drahá. Nejlevnější varianta výroby vodíku je nikoli elektroýza, ale výroba z ropy (uhlovodíky), což je přesně to, co nechceme.

A co účinnost výroby elektrické energie? Jejího přenosu? Ztráty při nabíjení baterií? Ztráty kapacity baterií vlivem nízkých teplot? Je pak zásadní rozdíl ve finální účinoosti?

„Spalovací motory cca 25-35% (+ další ztráty v mechanických částech - převodovka, rozvody), elektromotory 75-90%.“

Zvláštní, takže elektřina se vyrábí se 100 % účinností. Že by se elektřina těžila v nalezištích?

Jaká pak je asi účinnost výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách? Ale i třeba v uhelných elektrárnách, nebo jaderných, nebo i vodních – opravdu si myslíte, že účinnost výroby elektřiny je 100 %?

Z nějakého zdroje energie (uhlí, ropa, plyn, …) se s nějakou účinností provede převod na to co žádáme. Pokud by chtěl být někdo objektivní, tak auto dělá celý cyklus od paliva až po konečný efekt. Elektromobil dělá jenom polovinu z toho – používá předzpracované palivo změnané na elektřinu, které se ztrátami akumuluje v baterie a pak se ztrátami převede elektromotorem na pohyb.

Účinnost elektromobilu je tedy správně:

(účinnost výroby elektřiny) × (účinnost přenosu elektřiny v elektrické síti) × (účinnost nabíjení akumulátoru v elektromobilu) × (účinnost regulace elektřiny v elektromobilu) × (účinnost elektromotoru).

A ve výsledku budete rád, když nebudete o hodně níže, než ten palivový motor v autě.

Mimochodem, patří do velkých lží porovnávat dvě věci – jedna zahrnuje všechny faktory, druhá jenom malou část – a odvodit z toho závěr, že druhá je na tom lépe. Tak jak jste to předvedl.

Je totiž velký rozdíl jestli se pohybuji z bodu A do bodu B s dvoutunovým elektromobilem nebo 750 kg C1 s benzínovým tříhrnkem a spotřebou 5l/100 km.

Proč hned elektrárny? Co třeba fotovoltaika? Ale ne na poli u Kolína nebo na Hané, ale na střeše domu.

OMG! Fotovoltaické panely na poli nebo i na střeše snad nejsou elektrárnou? Co to tedy je?

Panely na střeše považuješ za spásu? Co v noci, kdy ti auto stojí v garáži? Jak dobiješ baterku? Ve dne jsi s ním v práci takže větrníky a slunečníky na střeše jsou ti platné jak mrtvému tatranka.

Jak budeš dobíjet přes zimu, kdy je jen málo slunečních dnů, dny jsou krátké a intenzita je velmi malá?

Utopie zelených eko mozků.

Panely na strese zamestnani. Panely na strese auta. Panely na strese domaci garaze dobijejici nahradni baterku (kazdy den si baterku vymenite).

Netvrdim ze se jedno z tech tri reseni ujme. Ani netvrdim, ze se ujmou auta na elektrinu. Jen ukazuji, ze to "Utopie zelených eko mozků." byt nemusi a smahem to odmitat je hloupost. (Uplne stejna hloupost, s jakou drozkari odmitali prvni vlaky a pak prvni auta. Taky to ze zacatku mic nefungovalo a byla spousta problemu.)

Na druhé straně zatím nebyly realizovány ani všechny představy Julese Verna, že...

Proč ne, panely kam se podíváš. Konec konců každému co jeho jest. Ale pouze za svý. Žádný státní dotace, subvence a podobné zlodějiny, které nás stojí desítky miliard ročně.

Jenže ty panely se také musí vyrobit. To stojí nějaké úsilí, náklady, elektřinu, vodu a další látky. Musí se dopravit (další energie a náklady), nainstalovat, …

Ve skutečnosti je jakýkoli převod na elektřinu obrovskou ztrátou. Účinnost fotovoltaických panelů při převodu na elektřinu je mizerná, proto taky bez štědrých dotací to nikdo moc nechtěl. Další energie se ztratí při regualci a převodu té elektřiny.

Kdyby se neblblo a použila se sluneční energie v přirozených formách – jako teplo a světlo – bylo by té energie mnohonásobně víc.

Ostatně ani chytrá příroda neblbne a nepřevádí sluneční energii (která je mimochodem základem i ropy, biomasy a všech těch bionesmyslů) na elektřinu, protože na rozdíl od lidí nemá manipulátory a vymývače mozku a ví, že převod na energii v malém je čistá ztráta. Jak z hlediksa ceny, tak z hlediska celkové energetické bilance.

Proto příroda převádí sluneční energii pomocí chemických reakcí - viz kvantová fyzika, světlo je přirozeným kvantem energie a přirozeně vstupuje do atomárních reakcí. A s velkou účinností se tak přeměňuje a výborně skladuje. Ovšem převod na elektřinu je v malém ztrátový – dáte do toho více energie, než z toho vyjde.

Proto také celková bilance fotopanelů by byla i při velkém rozšíření záporná. Kdyby někdo poctivě – a to už je problém, protože manipulace a tlak na správný výsledek je větší, než aby si někdo dovolil říct pravdu – udělal součet vstupů energie (výroba panelů, náklady, životnost, …) a výstupů energie z panelů – výsledkem by bylo, že více energie se spotřebuje, než ty panely za celou svou životnost (která je mimochodem relativně krátká) vyrobí.

Je to prostě další ekonesmysl.

Miloslav Ponkrác

Jeden panel o ploše 1,7 m2 dodá cca 230 W při plném oslunění. Zkuste si spočítat jak velké auto potřebujete, aby byl dobíjecí výkon alespoň trochu použitelný. Bohužel naše silnice nemají pro Vaše samodobíjecí elektromobily potřebné parametry, zejména šířku.

Nejspis jadro, to jde uz dneska. Mozna se casem vyresi i fuze. Nebo se nejak vyresi skladovani elektricke energie. Treba se budou baterie z aut vymenovat, takze pak by sly pouzit i slunecni panely a vetrniky, dobijet se bude, kdyz bude zrovna svitit slunce nebo foukat. (Nemecke vetrniky by pak pri vichrici neseshazovali ceskou sit, ale dobijeli nemecke autobaterie x krat vic, nez normalne.)

O tom, že se vyřeší fúze a skladování elektrické energie se píše nejméně 50 let - a skutek utek. Ani dnes tyto technologogie rozhodně nevypadají, že budou komerčně dostupné a efektivní v nejbližších 20 letech. Upínat na ně naděje je iluze.

Slunečníky a větrníky jsou zdroje, které nelze plánovat, takže stejně potřebuješ mít jejich kapacitu zálohovanou standardními zdroji (nejspíš jádrem). Je to jen totální nesmysl ekoteroristů. Ano, josu místa, kde fotovoltaiky mají opodstatnění: vesmírné stanice a satelity a ostrovní řešení bez dostupnosti elektrické sítě (málo osídlené oblasti Afriky, Pacifiku, střední a jižní Ameriky v džungli - mají hodně slunce).

Slunecniky a vetrniky muzes mit v pripade aut zalohovane treba baterii nabitou ze slunecniku a vetrniku. Netvrdim, ze se to ted da prakticky delat (nejsem "ekoterorista") ani ze se to bude delat (nejsem vestec), ale ze je docela dobre mozne, ze se to delat bude (nejsem ropoterorista).

"Slunecniky a vetrniky muzes mit v pripade aut zalohovane treba baterii nabitou ze slunecniku a vetrniku "A jak KONKRÉTNĚ si to představuješ?" Jak velkou kapacitu by ten akumulátor měl? Kolik bude stát? Jaká bude jeho životnost?

Pro auto, kdo má rodinný domek a fotovoltaiku na střeše - je to TEORETICKY řešitelné. Máš dva akulmulátory, jeden přes den nabíjíš z fotovoltaiky (těžko si velká část lidí postaví u baráku větrník, že?). Akorát doufáš, že bude svítiti slunce. Večer to v autě prohodíš. To bude ale palba mít dva funkční akumulátory! Např. akumulátor pro Toyotu Prius stojí 100 tis. Kč. Kdo dá 200 tisís za dva akumulátory?

A teď realita. Jak to budou řešit miliónu paneláčníků ve městech? Kde budou fotovoltaiky? Kde budou skladovat a nabízet náhradní aku?

Zálohovanou bateriíí ano, ale jak se výše píše, náklady na výrobu akumulátoru, následná likvidace, životnost jsou mizerné, a když už je někdo eko,měl by si uvědomit že nejlevěnší a nejúčínější (cena/výkon) jsou stále olověné akumulátory.Takže co s olovem, když už dneska myslivci nesmí používat olověné broky..hmmm....
Problém lidí okolo obnovitelných zdrojů je že chtějí vždy vidět jen část výhod,ale na problémy nekoukají.
Je velká škoda těch zbytečně vyhozených dotací, které jen všechno prodražují.

Zaslepenost zastánců jádra je někdy až směšná.

Až se totiž vyřeší skladování elektřiny, tak se jaderné i fúzní elektrárny budou jevit jako zastaralý kamarád parního stroje.

Kdo to kdy viděl, ohřívat páru a pak s tím točit mechanickou turbínou?

Díky rozvoji počítačů a internetu lze snadno řídit spotřebu už dnes. Proč by se nemohly lidem zapnout bojlery, pračky a myčky v okamžiku, kdy svítí slunce, nebo fouká vítr? Takových činností, kde by šel snadno přeplánovat okamžiku spotřeby je fůra.

Bohužel Česká republika jde proti proudu. Zatímco v Německu budou mít znalostní ekonomiku, decentralizovanou výrobu a chytrou síť, my budeme mít jaderku.

"Až se vyřeší skladování elektřiny"? Zatím není jasné, zda se vůbec nějak rozumně vyřeší, natož kdy. Navíc, u nás by nepomohlo ani to, protože podmínky pro obnovitelné zdroje prostě nemáme.

Přeplánování: A co když nebude foukat / svítit několik dní nebo dokonce týdnů, tak budeme nemytí, v nevypraném prádle? Taky jste zapomněl, že podstatnou část energie spotřebovává průmysl, kde je to s vypínáním o dost horší.

Když tedy Německo buduje tu decentralizovanou síť, proč tedy musíme neustále za naše peníze řešit přetoky elektřiny ze severu Německa na jih? To po dobudování sítě ty větrníky na Baltu zase zruší? :D

Hmm chytrá síť má své výhody a nevýhody...možná u některých spotřebiču toho využít lze,ale už vidím firmy které budou vyrábět jen v noci od 23:00 - 5:00 ráno jen kvůli tomu, že je elektřina levnější, nebo někoho kdo bude žehlit prádlo jen v noci ,jelikož elektřina bude levnější, nehledě nato kdyby to teoreticky udělali všichni a špička by již nebyla ve dne ale naopak v noci...
A kde bude náhle decentralizace a využití chytré sítě...všechno jeto jen teorie, kdy někdo udá čísla a zatají ostatní fakta.
Viz ¨pan Bursík který bojuje za OZE,ale o energetice která se ktomu všemu vztahuje ví h...o.Užívá jen to co se mu hodí aby dany problém prosadil.

Tak jasne, ze jaderky jsou vlastne jen tepelne elektrarny :-) Ta technologie je vyzkousena (>100 let), dobre se pracuje s vysokymi vykony, zivotnost asi ok (resp. stejna jako u jinych tepelnych elektraren), relativne dobre vyresene zfazovani atd. atd., takze proc ne?

Navic tim, ze se ta tepelna energie prevadi na cistou elektrinu, se toho lidi tak neboji jako treba v pripade, kdy by se to teplo ze sekundarniho okruhu rozvadelo primo do radiatoru (pro kazde mestecko jeden reaktor :-)

Mozna by se dala pri vyssich teplotach primo rozkladat voda na vodik + kyslik a to davat to palivovych clanku (a ty strkat do elektromobilu), ale asi to nebude moc bezpecne a v soucasnosti ani rentabilni, to by chtelo propocitat.

Mě to vychází asi takto co se týká energie:
Benzínový motor spotřeba 8 litrů na 100 km.
Elektromobil: dojezd 100 km při kapacitě baterií 20 kWh.
Prostým přepočtem dostávám že litr benzínu odpovídá 2,5 kWh.

Cena:
s nízkým tarifem stojí kilometr jízdy el.mobilem asi 30 haléřů, v autě tak 2,5-3 koruny když počítám jen palivo.

Benzín stojí bez daní jen asi 15Kč, takže 1,20Kč/km. Stát ty peníze ze spotřební daně potřebuje a tak jistě zdaní i ty elektromobily, třeba mýtným (tedy až jich bude tolik, že to bude na výběru spotřební daně poznat).

Jen by mne zajímalo, jaké potenciální a reálné výhody nabízí elektromobil proti současné technologii spalovacích motorů, aby i ze strany uživatelů byl o ně větší zájem, protože s ohledem na součaný stav, těžko můžeme hovořit i jen o ekologii, natož o ekonomické opodstatněnosti.

Z uživatelského hlediska jde o přepravní schopnosti (nosnost, rychlost, dojezd, spolehlivost ...) a náklady, kde sice momentálně elektromobil vede na provozních nákladech, ale bude to tak jednoznančé i do budoucna (např. LPG, CNG)? Pořizovací ceny nemá zatím smysl vůbec porovnávat.

V čem nabízí elektromobil posun kupředu? Jen jde o jiný pohon, ve všem ostatním zatím jen dýchavičně dotahuje stávající stav a standard, přičemž i stávající a masově rozšířená technologie zaznamenává zásadní posuny kupřdu, např. v poklesu spotřeby paliva při nárůstu výkonu i hmotnosti aut.

Ano, druhý pohled je, že ve chvíli, kdy dojdou přírodní fosilní paliva to bude jedna z cest, tzn. v takovém případě již více nutnost bez ohledu na jiné faktory, ale tato situace je zřejmě ještě daleko.

A u těch provozních nákladů je hlavní výhoda v nízkých daních - a tuto výhodu jistě stát zruší, protože nejde o daň za ekologii, ale víceméně o mýtné. Jinými slovy - až budou všude elektromobily, tak je stát zdaní, aby měl na údržbu silnic, když nebude mít daně z benzínu.

> jaké potenciální a reálné výhody nabízí elektromobil proti současné technologii spalovacích motorů

Nezavislost na rope jste zminil. Taky neprodukuje splodiny v miste vozidla (kdyz vidim "moderni" maminy, jak vozi deti do skoly autem a tim nuti ty ostatni deti jit kazde rano 100 m kolem kourici kolony, tak se mi otvira kudla v kapse). Pak tam budou asi i nejake ty technicke vychyty, az se to trochu odladi, tak budou asi dost mene plytvat energii nez ty spalovaci.

Elektromotory se "ladí" už několik desítek let a účinnost mají už tak docela slušnou - tady se moc zlepšení nedosáhne.

Souhlas. V celé této diskuzi má Honza utkvělou představu, jak jsou super větrníky, slunečníky a elektromobily, ale je na hony vzdálen skutečné realitě a krátkodobým a střednědobým výhledům.

Již jsem to tu psal, ale elektromobily jsou technologicky JAKOBY připravené na masové nasazení, ale již 100 let chybí poslední drobnost - akumulátor (velká kapacita, malý objem a nízká hmotnost, přijatelná cena, rychlé a účinné dobíjení, odolnost proti nízkým tepotám). Dokud se s tímto nehne, všechno budou jen zbožná přání a sci-fi.

> je na hony vzdálen skutečné realitě a krátkodobým a střednědobým výhledům

Uz jsem tady psal, me prispevky nejsou o modelech na pristi rok, ale o necem, co si umim predstavit dobre funkcni treba za 20 roku (a zaroven pripoustim, ze vyvouj muze jit i jinou cestou).

Souhlas az na ty nizke teploty - bateriim totiz spise vadi vysoke teploty, at ty vznikajici pri nabijeni, tak i napriklad pri stani na slunci. U nizkych teplot je baterie v aute "jakoby" slabsi, ale to hlavne kvuli tomu, ze roztaci soucastky ulozene ve ztuhlem oleji.

Myslel jsem to vic ze siroka ne jen pomer prikon/vykon. Jako treba ze by to se vsim vsudy mohlo byt mensi a lehci (a tim i uspornejsi). Nebo treba lepe vyuzivat energii pri brzdeni. Nebo treba vyvinout realne pouzitelne solarni panely na karoserii, aby se to dobijelo aspon trochu... Tady jeste urcite pujde hodne veci dost vylepsit.

Diskuse "co by mohlo být za dvacet let" je dost bezpředmětná, to můžu rovnou říct, že do té doby vymyslí motor, který bude čerpat energii z éteru zadarmo ;) Nebo, abychom zůstali u reálnějších variant, že se podaří dotáhnout mikroorganismy co budou fotosyntetizovat ethanol a auta budou jezdit dál se spalovacími motory, jen trochu upravenými.

Tam nahoře (ne až v nebi), si někdo myslí, že bude rýžovat co to dá. Akorát je strašně hloupý, protože historie ukazuje, že lidi si nenechají srát na hlavu do nekonečna. Mě osobně zajímá cena 42Kč/L. V tomto momentě přestávám jezdit, utrácet, a platit daně. Stát si rozhodně na své nepřijde. Já se bez něj obejdu. Ale reakce lidí budou pravděpodobně malinko ostřejší, až se zvedne odpor.

Přestat platit daně? Možná jako OSVČ, ale ti je stejně většinou neplatí. Jako zaměstnanec na to zapomeň. Elektromobily nejsou řešení. Je to příliš drahé a příliš těžkopádné. Palivové články? Nějaký rok v tom dělám a nevím o ničem, co by nahradilo benzín. První etapou by mělo být přirozeně snižování spotřeby. Existují motory, které umí jezdit ve městě za litr a nebo i méně. Ovšem fyzika je neúprosná. Musely by to být opravu malé stroječky. Druhou etapou by měl být výzkum. Lithium ve spojení s fosforem už není tak mizerný zdroj, jako samotné lithium. Ale řešení to není. Řešením bych já sám viděl nejspíše superkapacitory. Solární články ani jiné malé systémy nemají šanci. A kdo si myslí, že bude jezdit na levnou elektřinu, zapoměňte. Prostě bude zdražena.

az bude stat benzin treba 50Kc za litr tak budem sice porad nadavat ale jezdit budem taky. Pozitivni efekt by to mohlo mit aspon to, ze ubyde takova ta mestska doprava, kdy kazdej jezdi za roh autem. Kdyz pojedete za pribuznyma na Vanoce tak pojedete bez ohledu na cenu benzinu, ale jit si zacvicit do fitka ktery mate 3 zastavky autobusem na to uz auto treba nevezmete, takze to bude mit spis pozitivni efekt, ja uz to na sobe pozoruju, delsi trasy jezdim tak jako tak, ale do mesta uz se projdu 20 minut pesky a jeste udelam neco pro zdravi, drive sem jezdil autem pomalu i pro cerstvy rohliky za roh :-)

Teď jestli jste si spočítal, kolik ten rohlík bude stát, až bude stát benzín 50 Kč. Cena dopravní energie je prorostlá ve VŠEM kolem nás.
Bude to mít pozitivní efekt, že se natolik zdraží čerstvá zelenina z druhého konce světa, že se prostě přestane dopravovat. Chilská a australská vína se tady budou prodávat jen ta, co opravdu stojí za to - a ne i běžná kvalita. Ale celkově bude na světě o dost hůře.
A ve třetím světě asi umřou stamiliony lidí hlady, protože jejich populace jsou přizpůsobeny současné nízké ceně jídla. Ale to nás tady netrápí, dokud ti přeživší nevyrazí k nám.

Kdyby čerstvá zelenina z druhého konce světa... Čerti mne berou, když vidím v každém super/hyper vodu ze Slovenského ráje...
To není nenávist ke Slovákům, to je nenávist k blbcům, kteří o tomhle rozhodují...

Jelikoz me tohle tema celkem zajima, tak jsem na netu chvili hledal a pidil se po ucinnostech a dosel jsem k temto zaverum (netvrdim ale ze jsou dokonale):

U elektriky se jedna o 36-48% ucinnost v tepelne elektrarne (http://en.wikipedia.org/wiki/Thermal_power_station), 93,5% ucinnost na prenosove soustave (http://en.wikipedia.org/wiki/Electric_power_transmission), 90% ucinnost motoru (http://en.wikipedia.org/wiki/Tesla_Roadster) a zhruba 90% ucinnost dobijeni baterii (z vlastni zkusenoti s elektro autem) coz nam ve vysledku pro elektriku z tepelnych elektraren udela -> 27-36% (zde vsak neni zapocitana rekuperace u elektrickych a hybridnich aut. S ni se da dostat na lepsi hodnotu, protoze brzdenim se dobiji baterie a ziskana enerigie je nasledne pouzita pro zrychleni).

Pro vodni a vetrne elektrarny se dostaneme s ucinnosti jeste mnohem vys, protoze neprevadi teplo na pohyb a nasledne na elektriku, ale rovnou pohyb na elektrinu. Ucinnost alternatoru 98% (http://en.wikipedia.org/wiki/Alternator), prenosova soustava 93,5%, dobijeni 90%, motor 90-96%, celkem tedy -> 74-79%.

Jak je z vyse popsaneho videt, tak elektromobily se pohybuji s ucinnosti vyse nez spalovaci motory, ackoli se u tepelne elektrarny jedna o neco malo pres 10% (pri zapocitani rekuperace jeste vic), u vetrnych a vodnich jiz mnoho desitek procent.

Dalsi vyhoda je ze zatimco u auta jste odkazani na jeden druh paliva, podle typu vaseho motoru benzin, nafta, LPG, CNG... U elektromobilu si ho muzete dobit cim se vam to bude hodit. Nocnim levnym proudem (vychazi na 0,4Kc/km pro Nissan Leaf), solarni elektrarnou na strese, v praci pokud mate rozumneho sefa a v pripade nouze i libovolnym zaloznim zdrojem. Provozni cena vsak neni jedinym lakadlem. Z meho pohledu je hlavnim lakadlem plynulost jizdy ve meste i mimo mesto (neni zde neco jako razeni, turbo lag a podobne), mnohem jednodussi udrzba - zadne vymenovani oleje, kontrola emisi atp. a ticho v kabine. Vne kabiny se da pridavny upozornovaci zvuk pro chodce zapnout ci vypnout dle potreby. Stejne tak auto muze na venek vydavat libovolny zvuk nehlede na jeho skutecny vykon. Zrychleni (0-100km/h) u elektromobilu je vynikajici, Tesla S - 4,4s, Tesla Roadster 3,8s, Nissan Leaf - 9,9s.

Nevyhodou vsak je zatim porizovaci cena, ale ta je dana hlavne nedostatkem konkurence a limitovanou vyrobni kapacitou... Jeden priklad za vsechny - cena Peugeotu i-on klesla behem jednoho roku temer na polovinu aniz by doslo ke zmene parametru - na tom je videt s jakym ziskem jedou vyrobci.

1. účinnost výroby elektřiny má (pro naše účely) smysl počítat POUZE PRO ELEKTŘINU Z FOSILNÍCH PALIV.
Logicky - mám kilo ropy a zajímá mne, jestli je výhodnější ho přeměnit na benzít a ten nalít do auta se spalovacím motorem, nebo ho přeměnit na mazut a ten nalít do elektrárny a elektřinu projet v elektromobilu. Tady je účinnost důležitá a je porovnatelná, protože prostě porovnávám energii chemických vazeb v daném palivu versus energii, kterou udělím autu.
Pokud se elektřina vyrábí jinak - např. ve větrné, nebo jaderné elektráně, tak je je účinnost zcela akademická hodnota a pro naši debatu nepotřebný údaj. Prostě jaderná elektrárna je jediný způsob, jak zužitkovat energii jaderných vazeb v uranu, tak nemá smysl tuhle účinnost s něčím porovnávat. Až (teoreticky) bude existovat malý jaderný reaktor do auta, tak ta účinnost jedné a druhé cesty bude zajímavá. Dokud nebude, tak to žádný smysl nemá.
Totéž s energií větru. Podíl celkové kinetické energie větru a energie pohánějící elektromobil má smysl srovnávat s účinností auta poháněného větrem jiným způsobem (např. plachtou) - ale rozhodně ne s účinností spalovacího motoru.

2. elektromobily mají problém (u kterého nevidím snadné řešení) v tom, že elektromotor produkuje zlomek využitelného odpadního tepla ve srovnání se spalovacím motorem. V létě (a v Kalifornii celoročně) je to pro elektromobil ohromná výhoda, protože se tím zlepšuje jeho poměr výhodnosti. V zimě to znamená, že elektromobil musí mít nezávislé topení, které spotřebuje desítky procent energie v akumulátoru. Tedy nejslabší místo elektromobilu je v zimě ještě o řád slabší.

ad 1) Ano, souhlasim, melo by se to pocitat hlavne pro fosilni paliva, vetrnou a vodni jsem uvadel hlavne pro zajimavost, pro solarni a jadernou to ani nejde jednoznacne urcit protoze neni alternativa se kterou bychom to mohli porovnat. Jedna z mnoha veci co se mi na elektromobilu libi je, ze muze jet na libovolny druh paliva, at uz je to elektrina vyrobena z plynove elektrarny, uhelne, mazut, cokoli... tak i na solarni (se kterou mam nejvetsi zkusenosti), jadernou, vetrnou, vodni...

ad 2) Proto by se i do elektromobilu mely montovat pridavne topeni na fosilni palivo (napr nejaky lih), premena ciste na teplo je proste jednoducha a znacne se tim da prodlouzit dojezd v zimnim obdobi. Baterie zatim nejsou na takove urovni abychom si mohli dovolit z nich napajet topeni.

3. Pokud se zajimate i o prakticka mereni mohu doporucit stranky prvniho ceskeho uzivatele Nissanu Leaf: http://www.roznovan.cz/~kubis/leaf.php (vzdy se snazim byt nestranny, ale uz jenom tim, ze zde davam tento odkaz to porusuji, v danem aute jsem jiz jel mnohokrat a parkrat ho i ridil).

4. Jak jiz jsem jednou rekl, elektromobil zatim neni ekonomicka volba, to vsak muzeme rict i o mnoha jinych drahych autech. Proste je to neco extra a za to se plati. Stejne jako si nekdo koupi drahou Audinu, BMW, Porsche, Ferrari (atd.) aby si uzil jizdu anebo aby mel neco co jiny nema, tak stejne se zatim muzeme divat na elektricke auta ci kola. Obrazne receno: kazdy at je fandou sveho kone.
Pro elektromobil navic plati, ze neni zadna realna konkurence na trhu a dokud o to bude zajem i v teto cene neni duvod na snizeni ceny. Navic u elektromobilu verim ze cena bude postupne klesat (je to vsak jen muj subjektivni odhad).

Nedávno jsem si provedl letmý propočet kolik že to vlastně stát vyždímá od uživatelů českých silnic. Spotřební daň za palivo mi vyšla na částku zhruba 80 miliard Kč. 10 miliard dělá mýtné, dálniční známky a silniční daň. Zhruba 40 miliard by mohla být DPH za palivo i víc. Takže stát díky uživatelům silnic vybere zhruba 130 miliard Kč (hrubý propočet za rok 2011). Ve stejném roce však proinvestoval necelých 50 miliard ve všech investicích a celé údržbě celé české silniční sítě. Je tedy jasné, že řidič/majitel vozidla, je především super dojnou krávou státního rozpočtu. V kontextu s těmito čísly jsou směšné lži a tvrzení, že na údržbu silnic nejsou peníze a je třeba zvyšovat mýtné, daně a td. Pokud by se vybrané peníze vracely spravedlivě do silniční infrastruktury, měli bychom do deseti let pravděpodobně nejmodernější silniční síť v Evropě. Zastavme toto zlodějské přerozdělování a okrádání nás všech. Ivan Vávra, Brno.

"Zastavme toto zlodějské přerozdělování a okrádání nás všech." - jak to chceš zastavit? Já doposud jezdil do práce autem - bratru 25 km cesta, +-30 minut, městský prcek se spotřebou 6 litrů.

Když vidím raketový růst cen PHM a např. to, jak se na pronájem nějakého posraného ozvučení vyhodí 3x tolik, než by stál nákup nové techniky a její vyhození do stoupy, přesedlávám na veřejnou dopravu. Jedna cesta 35 Kč, bohužel včetně přemístění se na zastávku mně to místo 30 minut trvá 80 minut. Připojí se ještě někdo? Těžko...

Toto srovnání 70. let a dneška je nějaké safra odvážné: "Surovinová a energetická náročnost ekonomik byla tehdy nesrovnatelně vyšší, než je tomu v současné době."

Ne!
Budeme platit konečně 15 korun za obyčejný benzín.
Pokud budeme volit komunisty bude vše jako dřív, věřte mi.

Když budete tankovat naftu za 40 Kč, budete jezdit cca. za 2 Kč na kilometr za palivo. Pokud elektromobil tesla, který má 80kWh baterii dobijete a započítáte ztráty toho nabíjení, dostáváte se na nějakých 500 Kč za dobití, což je asi 1,20 Kč. Když si k tomu přimyslím 50% daň, která je na naftu, protože stát musí brát výpalné, tak jsem na nějakých 2,2 za kilometr. Nebo jinak, když si odmyslím od nafty daň, tak jsem cca. na 1 kč na kilometr. Jaká je to tedy úspora?