Vlákno názorů k článku Boj o bankovní poplatky může otevřít pomyslnou Pandořinu skříňku od xx9 - Základní problém, že je třeba respektovat platné předpsiy....

Ano, náklady pokryjeme z poplatků a úroky jdou pěkně celé na zisk...

O to lepší, že velkou část nákladů na "správu úvěru" nese klient. Předem, aniž by banka cokoli riskovala, platí odhady, posudky, vyjádření, potvrzení, jež slouží bance pro posouzení rizika.
V průběhu úvěru nese náklady na riziko úvěru - pojištění nemovitosti.
Úvěr je pro banku prakticky bez rizika, protože je tu zástava. To je také problém klienta, ne banky.
A vyskytnou-li se náklady, například potvrzení o zaplacených úrocích, tak ani ty nejsou v ceně onoho poplatku za vedení - to si opět nechá banka tučně zaplatit.

No a potom tu jsou ještě "bonusy" pro banku. Poplatek za čerpání, například.

Už ten výčet ukazuje, že se v žádném případě nejedná o rovnocený vztah, založený na svobodné dohodě. Pokud klient na toto přistoupí, musí být nutně v nouzi - zabezpečuje si základní životní potřebu. Bydlení.

Nelze se divit, že spoustě lidem zde nejde o peníze, ale o částečnou nápravu křivdy. Pocit, že vyděrač byl alespoň zčásti potrestán.

tak nějak to ve skutečnosti bude....
Velké banky dnes mají velice levné zdroje. Úrok je ale potřeba ještě rozdělit na části připadající na cenu zdrojů + úvěrové, likviditní, systémové, operační atd. riziko + marži banky.

Je potřeba počítat s tím, že cca 5-8% úvěrů je nedobytných. Tzn. že každý řádně splácející klient platí i tyto náklady - náklady na odepsané/nedobytné pohledávky.

To do té žaloby chcete dát také? Proč by řádný klient měl platit za nespolehlivého klienta???????? Jako spotřebiteli se mu tak účtují položky, které k ničemu nepotřebuje a nijak nevyužívá.... Rychle to dejte do Berlína...

"Je potřeba počítat s tím, že cca 5-8% úvěrů je nedobytných. Tzn. že každý řádně splácející klient platí i tyto náklady - náklady na odepsané/nedobytné pohledávky."

Ve skutečnosti je to do 3%, kde jsou u hypoték problémy. A neznamená to, že ty peníze jsou odepsané. Protože především je tu zástava, byť u některých úvěrů dnes už ne 100%. Je tu fakt, že klient část úvěru již splatil, ale zástava je pořád stejná. A pohledávka nezaniká ani po prodeji zástavy. Takže ony to banky tají, ale nesplacená bude jen velmi malá část, z těch 3% problémových. Takže riziko můžeme odhadnout na jednotky promile všech úvěrů. Maximálně.
Takže riziko je prakticky velmi blízko nule.

"To do té žaloby chcete dát také? Proč by řádný klient měl platit za nespolehlivého klienta????????"

Se stejnou "logikou" se ale potom musím zeptat, ale je to jen řečnická otázka, proč tedy nedostává dobrý klient na konci vratku.
Tohle vše je totiž obsažené v ceně úroku. Kladeš nesmyslné otázky.

Nicméně odpovím ti na tvoji otázku "Proč by řádný klient měl platit za nespolehlivého klienta????????". Ono se tak děje, a vždy dělo. To je podstata bankovních i nebankovních půjček. Rozložení rizika. Proč tomu tak je, to je zsad zcela zřejmé. To snad chápeš i ty. Nebo ne?

Celá akce se týká úvěrů obecně - nikoli pouze hypoték. U hypoték je riziko pro banku menší, a proto i menší úrok. Úrok u kreditních karet je pak např. 25% p.a., ale tam zase není zástava. Banka ale náklady rozpočítává na všechny - tzn. i firmy. A tam je těch defaultů více. Btw. nevěřím těm Vašim promilím špatných úvěrů. Pokud se nemýlím, tak každoročně tady máme několik set tísíc exekucí.

Pokud tedy klient platí v ceně náklady, které přímo nesouvísí s jeho úvěrem (nedobytné pohledávky), není to závažné porušení spotřebitelské smlouvy?

Však proto výslovně uvádím, že hovořím o hypotékách.

A věř nevěř promilým, zkus počítat z veřejně dostupných údajů. To není o důvěře, ale o snadno dopočítatelných číslech, zjištěných z toho, co samy banky uvádějí, a co je v známých podmínkách smluv.

Výpočet jsem uvedl. Neříkej nevěřím, řekni kde jsem podle tebe udělal chybu.

"Pokud tedy klient platí v ceně náklady, které přímo nesouvísí s jeho úvěrem (nedobytné pohledávky), není to závažné porušení spotřebitelské smlouvy?"
Pokud jsou ty "náklady", ve skutečnosti jde o náklady na riziko, obsažené v sjednané odměně, tedy úroku, tak ne. Nemravné, a v Německu konstatoval soud že i nezákonné, je nucení k nákupu něčeho, co klient nepotřebuje. Tedy ke krabičce cigaret nucený nákup zápalek v ceně 30 Kč, vedení fiktivního účtu, jež klient nejenže nepotřebuje, ale ani nijak nemůže využít k hypotéce.
Banky udělaly ve své "vychytralosti" spočívající v co největší složitosti a salámové metodě chybu. Poněkud to překombinovali. A jak už tu zaznělo, teď jde o to, jestli si je klient vychová k férovému jednání tím, že se jim takové jednání přestane vyplácet. Ne o těch relativně málo Kč.

dobře. Budu tedy vycházet ze zdrojů nejvyšší autority v této oblasti - ČNB (k 31.1.2013)

Úvěry na bydlení domácnostem celkem: 810836,3 mil Kč
z toho hypotéky: 702598,9 mil Kč

Úvěry na bydlení domácnostem v selhání celkem: 27153,9 mil Kč
z toho hypotéky v selhání: 22429,6 mil Kč

To znamená 3.35% celkem a 3.19% hypotéky.
Byl jste tedy blíže číselně, nicméně já jsem mluvil o úvěrech celkem, nikoli jen domácnostem a nikoli jen na bydlení (zástavní právo).

Pak můžem např. tvrdit, že riziko u nákupu státních dluhopisů je ještě menší než na hypotékách. Ale to je přece jasné. Nevím, jak to řeší tuto dětinskou snahu odstoupit od podmínek smlouvy v průběhu obchodního vztahu.

"já jsem mluvil"

Ne, ty jsi tímto odpovídal na moje číslo, výslovně uvedené pouze pro hypotéky.
To je potom těžké, se na něčem shodnout.

A opět zapomínáš, že "selhání" se ani velmi přibližně u hypoték nerovná ztráta. Drtivou většinu peněz ze "selhané" hypotéky banka získá.
Ostatně u úvěrů je to horší, ale v dnešní době exekutorské mafie se malé pohledávky běžně prodávají za více peněz, nežli je jejich nominální hodnota + smluvní sankce.

A státní dluhopisy bych do toho už vůbec netahal, protože to už není riziko spočitatelné ekonomické, ale čistě politické. Pokud "vláda rozpočtové odpovědnosti" stihla za 6 let nasekat více dluhů, nežli všechny neodpovědné vlády za 17 let před ní, a pravicová chudina jí to baští, tak v takovém prostředí se nedá předvídat naprosto nic. Tedy jedno ano: že malá skupinka bude mít vždy lepší informace, nežli já. Viz. Kypr, kde si politici uklidili peníze do zahraničí krátce před tím, nežli tu informaci získali všichni ostatní. Zkrátka: bez jakékoli pochybnosti se tomuto vyhnout.

tady už přešlapujeme na místě. Vy se pokoušíte dokázat světu, že banka nese u úvěrů se zástavním právem malá rizika. To jistě. Nechápu ale jinou věc. Proč například neřeknete, že banky půjčují přebytečnou likviditu ČNB na repo operacích a tam je to riziko nejnižší možné myslitelné. Co z toho ale vyplývá v souvislosti s poplatky za vedení úvěru?

Co se snažíte dokázat? Chcete ode mne pochválit? :-))))

"Nechápu ale jinou věc. Proč například neřeknete, že banky půjčují přebytečnou likviditu ČNB na repo operacích a tam je to riziko nejnižší možné myslitelné."

Nu dobrá. Sice to s tématem nesouvisí, ale abych ti udělal radost:
Banky půjčují přebytečnou likviditu ČNB na repo operacích a tam je to riziko nejnižší možné myslitelné

"Co z toho ale vyplývá v souvislosti s poplatky za vedení úvěru?"
S poplatky? Nic.

"Co se snažíte dokázat?"
Inu, já se držím tématu: oprávněnosti placení tzv. "úvěrového účtu".

"Chcete ode mne pochválit?"
Snad si nemyslíš, že o to tu jde. No jo, vlastně myslíš. Já se snažím držet tématu, a ty to bereš tak, že někoho zajímá pochvala od tebe. Ach jo. Vzpamatuj se.

Počkejte si tedy na rok 2014 a požadujte ve všech spotřebitelských vztazích účtované nákladové ceny + přiměřený zisk. Pokud to budeme vrát takto důsledně, jako se o to pokoušíte u bankovních poplatků, tak např. takoví realitní makléři spláčou nad výdělkem. Potom se totiž zjistí, že jejich náklady jsou velice malé a nebudou si tedy moci účtovat takové provize, jaké si účtují teď.

A vlastně nechápu, jak si někdo může dovolit po někom chtít větší cenu než nákladovou.

"Počkejte si tedy na rok 2014 a požadujte ve všech spotřebitelských vztazích účtované nákladové ceny + přiměřený zisk."

A proč bych to dělal?

To je nápad z tvé hlavy, tak se jím řiď sám. Třeba když to uděláš, tak se říká, že příklady táhnou. Kdoví...

"A vlastně nechápu, jak si někdo může dovolit po někom chtít větší cenu než nákladovou."

Ani já to nechápu.
Ale něco přeci jen chápu: slušný člověk nepodsouvá své nápady druhému. Tak to také nedělej.

hmm...
Děkuji za diskuzi. Na Vaše poněkud prázdné příspěvky již nemám jak reagovat. Přeji příjemný zbytek večera a po dosažení plnoletosti také šťastnou ruku při výběru banky.

Vláda řeže výdaje jak to jde (a to až tak, že je řeže blbě a kontraproduktivně), aby snížila schodky rozpočtu.
Jelikož je z dřívějška státní rozpočet nastaven na utrácení nad poměry v dobách ekonomického růstu, tak v dobách ekonomické recese a stagnace jsou schodky stále velké.
Nepovažuji se za podporovatele téhle vlády, ale ta se rozhodně snaží chovat rozpočtově zodpovědně. Vyčítat jí o kolik za její vlády narostl celkový státní dluh, jsou obyčejné hospodské kecy.

Jistě. To je onen "přírodní" přístup, kdy je inflace, dluh, nebo podobný úkaz, chápán jako přírodní úkaz. Něco jako když po podzimu přijde zima.
A je chybou vlády, co už skoro 7 let nevládne, že jsem loňské léto nenakoupil uhlí, a mám teď zimu v síni.

Pokud tady socdem vlády sekaly až stomiliardové roční schodky v dobách velmi slušné konjunktury, pokud se navíc v rozpočtech používaly mimořádné příjmy z privatizací a pokud se tomu všemu nastavily výdaje (tvořené z velké části mandatorními výdaji), tak to prostě není věc, která se dá změnit z roku na rok. A to ani, kdyby tady pokračovala konjunktura.
Přírodní úkaz je globální ekonomická krize, která přešla v současnou víceméně stagnaci.

Nesnažte se situaci převádět na jiné příklady, které naši situaci vůbec nevystihují. Ale když hrozně chcete uhlí, tak ho máte mít.

Vy vytýkáte školníkovi, co nastoupil na začátku zimy, že protopil víc uhlí, než ten, co tam byl před ním protopil za celé léto

Úroky z hypotéky (ale i z jiných úvěrů) jsou výnosem, nikoli ziskem - pokud ovšem tuší, v čem je rozdíl (pochybuji o tom). Z němčeho se hypotéka (i jakýkoli jiný úvěr) musí financovat, a to zejména z depozit klientů, který jsou placeny úroky (z hlediska banky nákladové). Kromě toho banky vydávají na financování hypoték hypoteční zástavní listy, z nichž pro ně vyplývá (kromě jiného) platit úroky. Ale to je pro to hloupého medvěda příliš složité.

bivs.cz... To mluví za vše, ty "němče". Husti si ty chytrosti do blbečků, kteří nejsou schopni zvládnout státní VŠ a musí si koupit i to mizerné vzdělání.

Úvěr je ekonomický vztah. Jeden získá peníze na určitou dobu a peníze pak splácí. Druhý získá krom peněz i úroky, které mají tvořit jeho zisk a pokrýt i náklady. Úroky jsou v zásadě cena té služby. Když kupuji rohlík, platím kupní cenu, nikoliv cenu za kterou koupil rohlík obchodník, náklady obchodník a zisk obchodníka. Ale o to nejde. Banka zcela záměrně vyndala část svých nákladů z úroků a dala je do poplatků. OK, i tohle můžu akceptovat. Pak ale musí banka jasně říct, za co ty poplatky jsou.
Vy říkáte, že to jsou budovy, teplo, elektřina, zaměstnanci atd., tedy říkáte úplně něco jiného, než co říkají banky - což dokládá neurčitost toho poplatku. Banky najednou říkají, že v tom poplatku je to, že vám odepíšou na dopis, že vám zvednou telefon, že vám vydají nějaké potvrzení atd. Tohle ale nikdy nebylo nikde sjednáno, což je zásadní chyba banky. Navíc banky to samy neumí vydefinovat jako uzavřený okruh činností. Vy sám nevíte, co můžete za ten poplatek chtít. Jeden měsíc v tom bude potvrzení zdarma, druhý měsíc ne? Pokud jsou v poplatku služby, což banky tvrdí, musíte vědět přesně jaké, jinak se nemáte možnost domáhat plnění takových služeb a porušení povinností banky. Poplatek je totiž je totiž vedle samostatný ekonomický vztah, stojí vedle úroků. Musí mít nějaký právní význam i ekonomický ekvivalent. To zde kvůli jeho neurčitosti není splněno a proto je neplatný, protože neurčitost vede k absolutní neplatnosti dle občanského zákoníku.
A pak tu je ta druhá rovina. Banka tvrdí, že za to dělá třeba to, že archivuje smlouvy. To je ale věc, která má být v úroku. Pokud toto dá banka jako samostatný poplatek, nebo jeho součást, tak se tedy musíme ptát po ekonomickém ekvivalentu. Zjistíme, že není. Klient bance platí poplatek 49 Kč za to, že banka má ze zákona nějakou povinnost. Banka tak přímo přenáší své náklady a klient za to nic nedostává. Nedostává, poplatek je samostatný vztah uvnitř úvěrové smlouvy. Kdyby to bylo v úroku, OK. Ale za poplatek musíte mít něco. Tady nemáte nic. Něco má banka. Proto je taková smluvní podmínka, že klient bude hradit za něco, co dělá banka jen pro sebe, nepřiměřenou smluvní podmínkou ve spotřebitelské smlouvě a tedy jde rovněž o neplatnou podmínku dle občanského zákoníku.
Takže tu máme hned dva důvody neplatnosti, přičemž to, co si vy představujete pod poplatkem za vedení úvěru přesně vystihuje tu neurčitost, tedy že si pod tím každý představuje něco jiného. V kupní smlouvě musíte definovat věc, která je předmětem koupě, a stejně to je i se službami, za které máte hradit poplatek.

OK. Uznávám Vaše argumenty.

Celý občanský zákoník jsem nečetl (moje hanba). Pokud je tomu ale tak, jak říkáte, tzn. že každý spotřebitel může nakupovat pouze za ekonomicky oprávněné náklady + přiměřený zisk, připomíná mi ochrana spotřebitele ochranu před monopoly. Zaplať pánbůh, že o těchto právech málokdo ví ;-) Pak se nedivme, že se v ČR/EU blbě podniká :-)

Já bych to upřesnil tak, že nelze po spotřebiteli chtít platbu za něco, co nedostává anebo aby na sebe převzal cizí náklady. Jinak o tom nakupování za ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk můžeme mluvit až od nového roku, s účinností nového občanského zákoníku, kde to povolené předražení nad běžné srovnatelné obchody bude cca okolo 50 % a má chránit spotřebitele před nákupem různých předražených hrnců, vysavačů, ale i nebankovními půjčkami apod. To přinese do světa ještě více zmatku a zákonná formulace není navíc moc jasná (http://www.epravo.cz/top/clanky/neumerne-zkraceni-a-lichva-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-83728.html)
Jinak ochrana spotřebitele má svůj význam. Lidi zde diskutující jsou inteligentní, vzdělaná a asi i z dobrého zázemí, ale ono si to chce promluvit s lidmi i mimo svůj okruh známých, zaměstnání, školu a člověk se bude divit. Věřte mi, že bych těmto lidem hravě prodal nový iPhone 5 na splátky za pouhých 8.000 Kč, ale tu smlouvu si napsal tak, že by je to v důsledku stálo 80.000 Kč a klidně i 800.000 Kč, a možná by mě ještě tady někteří poplácali po zádech, jak pěkně podnikám a obhajovali mne, že smlouva byla podepsána svobodně. Ochrana spotřebitele má smysl, chrání se slabší, a to je něco, co má pro mne hodnotu, sic si mnohdy taky nesouhlasím s nějakou formou té ochrany, ale asi raději více než méně.
Děkuji za debatu.