mila redakce,je videt,ze Vas banky museji mit hodne radi..ne nadarmo dostava Chvatal vsude mozne ucty a kreditky zdarma..nebo si je snad platite? Ze sveho? Nebo tajni sponzori, kdyz uz jsme u tech akcii na majitele? Zajimave, ze Vase konkurence z oblasti financi ma zcela opacne nazory..ovsem tam nebehaji v redakci magori s 20 kreditkama :-)
Co já vím, Dalibor si svoje karty opravdu platí ze svého. Ono to není tak hrozné, řadu karet je možné získat zdarma a některé z těch placených zase nabízejí bonusy, kvůli kterým se vyplatí je mít i za (vlastní) peníze.
Já sám mám 9 karet (z toho 2 kreditní) a placená z toho je jen jedna, kde mám ale první rok poplatek odpuštěn. A to jsem nedávno dvě další kreditky rušil (z toho jedna placená).
Názorově se shoduji s obsahem článku, myslím, že banky si, pokud prohrají, stejně vše vyberou "i s úroky" (tedy včetně nákladů na spor) od klientů. Jen bude vše (i s rezervou na další spory) zahrnuto v úrokové sazbě, jako to trvá nyní dělá Rajfka (http://www.hypoindex.cz/raiffeisenbank-zrusila-kontroverzni-poplatek-za-spravu-uveru/).
Na rovinu ale přiznávám, že žádný úvěr nemám a přestože se domnívám, že by to nebylo spravedlivé a fér, tak kdybych nějaký měl, tak bych se asi soudit zkusil, ale ne přes právnickou firmu s kontroverzní minulostí.
To máte pravdu, souhlasím. A pokud by to udělala, zasloužila by si "mediální osvětu". Jednostranně zvýšený poplatek v době, kdy se nemůžete ze smluvního vztahu vyvázat bez sankcí (typicky doba fixace), by byl z mého pohledu žalovatelný, protože nejde o vyvážený obchodní vztah. Zatím nevím o případu, kdy by to takto banka udělala.
Ještě malé doplnění. Některé úvěrové společnosti mají v obchodních podmínkách zadní vrátka, která jim umožňnují jednostranně změnit úrokovou sazbu a poplatky v situaci, kdy by na trhu došlo k výrazné změně podmínek pro poskytování služeb (např. inflace, mezibankovní sazby, devalvace měny apod.). Pokud má banka ve smlouvě dvousložkovou cenu, kdy jedna se může v průběhu času měnit, pak je změna ceny legitimní, ale měla by odrážet situaci na trhu. Není v pořádku, pokud (jakákoli) finanční instituce zvýší poplatky s vědomím, že její klient nemá jinou alternativu, musí zatnout zuby a zaplatit je - tedy jen s cílem vyššího zisku.
Pokud mluvime o tom samem klinetovi, tak vedeni uctu se mu zvysilo na konci fixace (kdyz se menila i urokova sazba). Uznavam ze to od banky nebylo moc fer, a tezko rict jestli se klient malo zajimal, nebo mu nejaky bankovni zamestnanec kecal.
Jinak o pripadu kdy by banka menial poplatek vyrazne behem fixace nevim.
Setkala jsem se se situací, kdy se razantně zvýšila úroková sazba na konci fixace. Klient v téže době přišel o práci a měl pracovní smolouvu na dobu určitou. Stal se rázem pro banku rizikovým. Proto mu zvýšila úrokovou sazbu někem k cca 6.5%. V současnosti je na tom dotyčný vpodstatě tak, že platí hlavně úroky, z jistiny umořuje jen hodně málo. Hypotéka se pohybuje někde kolem 3/4 mega.
Ano, tohle je důvod, proč banky většinou chtějí, aby si tam klient zároveň s hypotékou otevřel běžný účet a nechával si na něj posílat výplatu a proč je dobré udělat vše proto, abychom se této povinnosti vyhnuli (u některých bank to jde).
Banky pak mají totiž ideální přehled o naši finanční situaci a vy- či spíše zneužívají toho při konci fixace.
Když už to jinak nejde, doporučuji tak rok před koncem fixace točit na účtu co největší částky i kdyby to bylo jen přeposíláním z jiného účtu, ideálně takového, který neposílá identifikaci plátce, např. ING konto. Bude to vypadat jako další příjem a pro banku tak budeme atraktivnější a lze očekávat mnohem vstřícnější jednání ohledně úrokové sazby.
Patriku, ale z příjmů na účtu banka nepozná, že klient má pracovní smlouvu na dobu určitou. Musela bych se zeptat, je možné, že po něm při nové fixaci chtěla pracovní smlouvu, navíc mám dojem, že právě v té době byla jejich firma prodaná jinému majiteli. Takže banka poznala, že výplata chodí od jiné firmy a z jiného účtu. Jinak jde o Spořku. Hypo u nich má proto, že byla nejvstřícnější. Byly tam totiž i jiné problémy, nemovitost bylo třeba před hypotékou oddlužit, byla na ní zástava, to uměla hlavně Spořka předhypotečním úvěrem. Hypoteční banka a další se k tomu stavěly negativně. Takže klient byl ještě rád, že nepřišel o bydlení, moc si vyskakovat nemohl.
K jednostrannemu vyseni poplatku za vedeni hypotecniho uctu doslo loni u GE Money Bank ze 150,- Kc na 200,-Kc. Banko to oznamila zminkou na posledni strance elektronickeho vypisu, ze se meni vseobecne obchodne podminky. Tot vse. Kolik klientu na to prislo, ze to znamena zvyseni poplaku. Vetsina z nich to poznala az na vypisu o 2 mesice kdyz uz byl zauctovan vyssi poplatek. Na vyjadreni nesouhlasu se zmenou obchodnich podminek uz bylo pozde. Ocekaval bych, ze autor clanku ma prehled o deni na trhu, kdyz se rozhodne publikovat odborny clanek.
Já jsem třeba ten případ ale ne u hypotéky ale u úvěru. A to byl ten důvod co mě nakoplo, abych banku vyzval k vrácení poplatku. Samozřejmě žádost zamítli a okecali to, že je to za internet banking přes který se můžu dívat na úvěr. Přitom je to nesmysl protože internet banking platim v poplatku za vedení ůčtu. Kdybych chtěl jen banking na úvěr tak to nejde. A navíc nikde ve smlouvě o úvěru o tom že mi dávají banking, abych se díval (nevím na co) ani zmíňka.
teď jste se projevil ve své nahotě....
čtu Vaše články i příspěvky pravidelně a zdálo se mi, že zastáváte zásadu "čím méně státu a přerozdělování, tím lépe". Tyto názory jste prezentoval několikrát nejen v souvislosti s bankovními službami, ale např. i regulovaným nájmem.
Jakmile by ale státní zásah byl ve Váš prospěch, velice rád (a velice pokrytecky) toho využijete :-(
Vy jste takový ten typický příklad českého člověka, který nadává na stát, když se mu peníze berou a mlčí a v tichosti je rád, když je tomu naopak.
btw. také jste stihl vybudovat solární elektrárnu?
Teď se přiznám, že tomu nerozumím - několikrát jsem se koukal, jestli je to opravdu reakce na mě (tady v diskusi je to dost blbě poznat) a vypadá to, že skutečně ano.
Ano, pořád jsem zastáncem, "čím méně státu a přerozdělování, tím lépe" a nevšiml jsem si, že bych v mé reakci volal po nějakém státním zásahu.
Domnívám se, že rozdělení nákladů na úvěr do dvou částí je zcela v pořádku a odráží to, že náklady na úvěr mají fixní a variabilní část. Soud (byť zatím v Německu) ale dospěl k názoru, že tento způsob účtování je nezákonný, přesněji řečeno je nezákonné účtovat tu fixní část formou samostatného poplatku. Nevidím tak nic špatného na tom, že lidé, kteří se domnívají, že je jim nějaký poplatek účtován nezákonně (byť jeho účtování chápu a možná i tomuto způsobu rozdělení dávám přednost, protože mě přijde transparentnější), tak že se chtějí soudně domáhat jeho zrušení a vrácení již zaplacených částek a dodávám, že bych asi jednal stejně. Jde ale o čistě akademickou úvahu, protože je nepravděpodobné, že bych si v budoucnu chtěl brát jakoukoliv formu půjčky či úvěru.
Ono jde tak trochu o "bouři ve sklenici vody" - na celé akci vydělají jen právníci a to možná i desítky milionů. Banky v nejhorším případě odepíší poplatky a náklady řízení v řádech set milionů, aby je klientům po konci fixací promítly do úrokových sazeb a svět se bude točit dál. Nejhorší, co by se mohlo stát je, kdyby se do toho začal montovat nějaký aktivní státní úředník. Zákon se mi sice nelíbí, nicméně tu je a platí a trh se mu dříve nebo později přizpůsobí, to poslední co potřebujeme jsou neustálé změny zákonů nebo státní zásahy.
Solární elektrárnu nemám, nejsem typ podnikatele, ale kdybych měl rodinný domek, tak si možná nějaké ty panely na střechu dám. Opět na tom nevidím nic špatného - stát chtěl podpořit nějakou aktivitu, tak jí podpořil a je zcela legitimní, že se jí lidé snažili využít (proto to přeci podporoval, aby to lidé využili). To, že byla podpora až příliš štědrá není přece problém těch, kdo ji využili. Můžeme se bavit o tom, jestli bylo vůbec správné podporovat výrobu elektřiny prostřednictvím solárních panelů za DVACETINÁSOBEK ceny, za kterou jí vyrábí Dukovany, nicméně to bude čistě akademická debata. Ovšem stejně špatná, jako extrémní podpora je aktuální solární daň - nestabilita právního prostředí nás řadí někam k Albánii a podobným zemím.
Bohužel to vypadá, že lidé snesou ještě hodně a nechají si od zelených mozků diktovat čím dál víc. Začalo to zákazem žárovek (která se vrátily zpět jen za desetinásobnou cenu - http://hobby.idnes.cz/klasicke-zarovky-se-prodavaji-dkh-/hobby-domov.aspx?c=A121107_125123_hobby-domov_bma ), přes ony solární elektrárny, energetické štítky, za pár let většinu lidí, kteří si topí kotly na pevná paliva, čeká povinná výměna kotle a stále ještě neřekli ve volbách stop tomuhle zelenému terorismu :(
narážel jsem na to, že si se svým obchodním partnerem (bankou) podáte ruku a dohodnete na podmínkách a pak se s ním za 2 roky začnete soudit a domáhat se neplacení plné dohodnuté ceny. A to jenom proto, že na to máte nárok, o kterém jste se navíc dozvěděl až v rámci jakési davové hysterie.
Buďte rád, že nemáte žaludek na podnikání, protože v tomto prostředí závistivých a zákeřných "obchodních partnerů" se opravdu podnikat moc nedá.
Solární elektrárnu jsem uvedl jen jako příklad lidí, kteří nadávají na to, že musí platit drahou elektřinu zásluhou blbého státu (zákona) a pak si jdou koupit boty, které po 22 měsících nošení jsou reklamovat a domáhat se vrácení peněz. Je to hnus velebnosti.
Však on by to ten partner udělal také. Možná si vzpomenete na počátky povinného ručení a minimální sazby po několik počátečních let. Česká pojišťovna udělala tu chybu, že neuzavírala smlouvy vždy od 1. 1. do 31.12., ale tak jak lidé přicházeli, tedy přes přelom roku. Tím ale došlo k tomu, že u některých klientů se dostala pod tu minimální sazbu (mezi lety se zvyšovala) a pak to po nich požadovala (dostala se docela do nezáviděníhodné situace, protože to byla její zákonná povinnost, ostatní pojišťovny se tomu elegantně vyhnuly uzavíráním smluv striktně mezi 1.1: a 31.12.Hana Němečková ).
Banka rozhodně není někdo, s kým bych si potřeboval budovat nějaké přátelské vztahy. Aktuálně jich využívám 11 (plus dvě záložny a tři devizové společnosti) a zajímají mě jen z hlediska "jak z nich dostat co nejvíce a jim zaplatit co nejméně", klidně si zřídím nebo ukončím nějakou službu i několikrát za měsíc pokud se objeví nějaká zajímavá nabídka případně jiná skončí. Díky jedné kreditce jsem koupil letenku do Mexika (vrátil jsem se předminulý týden) za 4400 Kč a z jiné jsem od listopadu vytáhl na odměnách už 6 000 Kč a doufám, že vytáhnu ještě hodně.
Každopádně je to jedno, úvěr nemám a neplánuji.
Chápu, že je vhodné budovat dobré vztahy s obchodním partnerem, ovšem jedině takovým, u kterého můžu čekat, že moji vstřícnost nějakým způsobem ocení a ne že si ji vyloží jako moji hloupost a důvod mě ještě více odrbat, což platí zejména u finančních institucí a telekomunikačních operátorů, kde dostanete zajímavou nabídku právě v momentě, kdy jim dáte najevo, že si to už nenecháte líbit a jste ochotni i odejít. To pak jen koukáte, jak jdou ceny dolů. Takže ne, tady opravdu "na věrnost" nehraji.
A s tím podnikáním - no ani to není o tom, že bych na to neměl žaludek, spíše mám extrémní averzi vůči riziku a vlastně to ani nemám zapotřebí. Mám svoje zaměstnání "od-do" a čistou hlavu a i kdybych nakrásně ze dne na den skončil, tak se taky svět nezboří, naštěstí nejsem v situaci, kdy každý měsíc netrpělivě čekám na výplatu.
asi jsem idealista....
Pro mě je totiž představa šklebícího se "regulovaného" nájemníka, kterému musím dotovat bydlení stejné jako šklebící se bankovní klient, který začne vymáhat zpátky něco, s čím předtím souhlasil.
V obou případech drží jedna strana v ruce občanský zákoník a chrochtá si v tom, že bez OZ by nebylo možné na trhu podobné zboží koupit takto levně.
Pravda, má to něco do sebe i když je tu rozdíl. Vztah nájemník-nájemce je trošku jiný, než klient-banka. Minimálně u toho prvního jsou dva. Ten regulovaný (který považuji za "fuj") a pak dobrovolný, který už zpravidla obsahuje nějaké možnosti ukončení spolupráce z obou stran (pokud rovnou není smlouva na dobu určitou).
Takže když bych porovnal ten "neregulovaný" nájemní vztah a vztah banka-klient, tak v nějakém ohánění se zákoníkem nevidím až takový problém. Nájemce/banka v takovém případě v "následujícím turnusu" (obnovení smlouvy na dobu určitou, případně není-li a nedohodnou se, dá mu výpověď z nájmu) příslušné náklady zahrnou do ceny služby (úvěru/nájmu).
Proto považuji celý tenhle kolotoč za bouři ve sklenici vody. Právníci vydělají (na obou stranách), banky krátkodobě odepíšou nějakou ztrátu, kterou při "otočení fixace" zase zahrnou do úrokových sazeb. Celé to nakonec zaplatí klienti (včetně těch nákladů na celý ten kolotoč, které budou možná větší, než suma "ušetřených" poplatků).
Ale jak už jsem psal, mě to může být vlastně buřt, mě se to nijak netýká - tedy pokud to banky nebudou chtít promítnout (i) do úrokových sazeb vkladů :-[
"Buďte rád, že nemáte žaludek na podnikání, protože v tomto prostředí závistivých a zákeřných "obchodních partnerů" se opravdu podnikat moc nedá."
Máš zvláštní zkušenost. Oproti pověstem o "závistivcích a zkažencích", s kým jednám slušně, ten jedná slušně se mnou. A nepotřebuji na to většinou ani písemnou smlouvu.
A když někdo na mě zkusí podraz, tak jdu od něj, i kdyby mi to způsobilo komplikace. Prosté.
Vlastně ani z praxe nevím, co je to ten "závistivec". Takové výkřiky jsem kdy slyšel jen od podrazáků. Jak tohle kdy někdo začal vykřikovat, vždy se ukázalo, že s ním už nikdy nic. To je jistota, že takový člověk máloco dodrží, a lze od něj čekat podrazy.
Tím nechci říci, že je to i tvůj případ. Ale, a to říkám naférovku, že bych byl prostě, po tomto varování, při jednání s tebou velmi opatrný.
Soud v Německu neřekl, že je nezákonné rozdělit platbu úvěru na fixní a variabilní část. Soud řekl, že není možné vyžadovat platbu za službu, kterou klient nechce a nemůže využít, a doložil, že vedení úvěrového účtu je právě takovou službou, která klientovi k ničemu není a kterou nechtěl.
Možná si řeknete slovíčkaření, ale ono na těch slovíčkách záleží. Dodnes vzpomínám na bývalého kolegu, který chtěl dát v práci výpověď a bez ohledu na naše rady napsal "Žádám o výpověď..." (protože je prý slušně vychovaný). No, od zaměstnavatele pak doslat 2. dne následujícího měsíce odpověď "Žádost se zamítá."
Mám hypotéku. Byl jsem donucen k tomu, abych měl účet u jedné konkrétní banky. To by až tak nevadilo - stejně jsem ho tam měl - i když nevím proč by to mělo být povinností. Co však vadí je fakt, že abych mohl splácet hypotéku "potřeboval" jsem jiný typ účtu - dražší. No a k tomu poplatek za vedení hypotéčního účtu (vyšší, než za vedení účtu od banky). Možnost smlouvat se rovná nule. Jistě je/byla tu možnost odejít k jiné bance. Objektivně to je ale od určité chvíle pouze iluzorní možnost. Pokud totiž potřebujete začít jednat o reálných podmínkách (úrok ...), tak se v jedné chvíli musíte rozhodnout pro jednu možnost. Poplatky za vedení účtu jsou dle mého u hypoték jen skrytým navyšováním úroku a hypobanky ve svých reklamách sprostě lžou. Poplatky za vedení běžných účtů a poskytování minimálního servisu (za nadstandardní služby by se mělo platit) by též mělo být zdarma. Banky vlastní naše peníze, které nám a firmám půjčují za vysoké úroky a nám nedávají na běžných účtech skoro nic. Proč? Jedná se o jeden z typů „vytěžení“, které na nás finanční instituce uplatňují – tj. získat je jednoho oslíka co má ještě nějaké peníze všechno co může dát. Chceme to? Já ne. Na druhou stranu je fakt, že jsem smlouvu, za těchto podmínek uzavřel, takže vrácení není asi úplně vhodné. Spíš zrušení poplatku k datu žádosti.
Naše konkurence má právo na názor, my také ;-) Pokud jde o počet kreditek, tolik jich opravdu nemám (ani více). Nikdo mi účty necpe, naopak, banky z nich nadšené příliš nejsou, protože je na nich jen minimální pohyb a tedy malá ziskovost. Poplatky si platím ze své kapsy (a lze to prokázat), měsíčně jde v průměru o částku okolo 1000 Kč v celkovém souhrnu. U mnoha účtů se snažím splnit podmínky pro jejich bezplatné vedení, u většiny ale je nutné platit poplatky. Nemám s tím žádný problém. Soukromě používám služby 4 bank, dvě jsou s poplatky all inclusive ;-) P.S.: Každý na něčem ujíždí. Já jsem magor do bankovních a pojišťovacích služeb.
Nejste jediný :) Já mám také několik běžných a spořících účtů.Mbanku mám jako svůj hlavní účet(zatím) , FIO využívám pro vklady v hotovosti a transakční účet pro devizovku(a třeba se spořák někdy pochlapí), ZUNO jsem založil pro spořák a pro strýčka příhodu(a premie 750 Kč také nebyla k zahození), AXA mám pro spořák a kreditku s dobrými kurzy , LBBW využívám bezepčnostní schránku už od dob kdy to byla Interbanka, Wuestenrot také jako alternativní spořák , ING stejně tak a nyní uvažuji o Eque bank protože jsem si pořídil kreditku citibank a nechce se mi platit za výběry z bankomatu.Tak přemýšlím,že bych s ní udělal hlavní banku.Plus ještě jsem členem několika družstevních záložen podle toho jak přesouvám dlouhé peníze. V akciích mám jen málo peněz.Na spořácích si nechávám poměrně slušnou rezervu takže mě zajímá jestli dostanu 1,5% nebo 2,5% a zatím se vždy objevila v tomto počtu spořáků nějaká akce. No a náklady jsou v podstatě nulové tak proč to nevyužít.