Píšete:
Bohatneme rychleji, než si půjčujeme.
A pak napíšete:
U bank uložíme více, než si půjčujeme.
Celková Bilance: Uložená částka je vyšší, než částka půjčená. Čili ukládáme. Tak proč bychom nebohatli, když si ještě navíc ukládáme.
Ekonomie je věda o sčítání a odečítání a je vidět, že to dělá potíže. Násobení a dělení se v této "vědě" používá jen výjimečně, o integrálech a derivacích se na VŠE (nejtěžší gympl v Praze) nikdy nehovořilo.
No, viděl jsem skripta matematiky VŠE. Tedy je pravda, že jsou tam i derivace a integrály. A také je pravda, že tam jsou na jen základní úrovni. Tedy naprostý základ, nic jen trošku složitějšího.
Na druhou stranu se kolega mýlí i má pravdu zároveň. Na této základní úrovni se integrály a derivace vyučují i na přinejmenším některých gymplech.
Na školách se běžně učí hodně věcí, hodně absolventů si ale ani nepamatuje, že se o nich kdy mluvilo - protože to nikdy nepotřebovali. V našem případě redaktor nedokázal odečíst úspory (A) od půjček (B) což vede k celkově k úsporám, tedy platí jednoduchá nerovnice A-B>0.
A co teprve integrál...… Ten si pak může splést tak s houslovým klíčem.
Ano, někde a někdy asi ano... Ale nikdy nezapomenu, jak jsem si zapsal nějakou úvodní přednášku do ekonomie s ekonomy. Přednášející hovořil o užitku a mezním užitku, kreslil grafy, říkal důležité momenty typu "užitek přestává růst a začíná klesat, když křivka mezního užitku shora protne osu x"... Ekonomové si pilně psali, asi aby se to následně mohli našprtat na zkoušku, a já tam tak seděl a divil se, proč prostě neřekne, že mezní užitek je derivací užitku, z toho by triviálně plynula tak polovina přednášky a byl by čas na něco zajímavého.