Riziko je vedle likvidity, časového horizontu a potenciálního výnosu, jedním ze základních faktorů, podle nichž se rozhoduje každý investor – bez ohledu na velikost a kapitálovou sílu – o umístění svých finančních prostředků. Riziko lze ale snížit významným způsobem několika poměrně snadnými kroky. V prvé řadě diverzifikací portfolia, neboli rozložením investice do více akciových (a nejen akciových) titulů. Zde by bylo na místě citovat okřídlené rčení o košíku a vejcích.
Alternativou rozložení investice je nákup indexových certifikátů. Jedná se o investiční nástroj, jehož cena kopíruje některý z indexů kapitálových trhů. Pro drobného investora není podstatné, jakým způsobem toho dosahuje, důležité je, že akciové indexy jsou váženým průměrem nejdůležitějších titulů, které se na daném trhu či v daném oboru (oborové indexy) obchodují. Indexové certifikáty umožňují snadno a především levně rozložit riziko. V jednom titulu se skrývá celé portfolio složené z nejvýznamnějších akcií.
Ovšem ani indexy nerostou do nebe a po čase růstu zpravidla nastává pád. Ten postihl např. v devadesátých letech velmi významně pražskou burzu a mnozí investoři dosud nepokryly své ztráty. Ale cyklus růstu a propadu není jen dětskou nemocí rozvíjejícího se českého kapitálového trhu. Například index německé burzy se ani po třech letech nedostal na úrovně před pádem počátkem roku 2002.
Snížit riziko lze různými sofistikovanými nástroji technické a fundamentální analýzy a aktivním přístupem k obchodování – čili správnou reakcí na aktuální informace o akciové společnosti a ekonomickém prostředí. Takový aktivní přístup není pro každého. Ne každý má čas a chuť studovat denní zprávy, ne každý chce nést riziko na svých bedrech. Proto jsou tu společnosti, které nabízejí správu finančního majetku, tzv. asset management. Zabývají se jím především banky (respektive jejich dceřinné společnosti), ale v našem prostředí poměrně nově i obchodníci s cennými papíry, jejichž hlavní činností je zprostředkování přístupu na kapitálové trhy.
Asset management bývá mnohdy dostupný až od vyšších investovaných částek, pohybujících se v řádu milionů (i když i výjimky bychom našli). A ani sebelepší a sebedůvěryhodnější správce nemůže vždy stoprocentně garantovat zisk, nebo alespoň návratnost vkladu.
Obdobně jako asset management fungují podílové fondy, s tím rozdílem, že se nezabývají individuální, ale kolektivní správou investic. Důsledkem toho jsou dostupné i střadatelům s menším objemem prostředků, ale v převážné většině ani jejich správci nedají ruku do ohně za návratnost vkladu. V převážné většině proto, že mezi podílovými fondy je jeden typ, u něhož návratnost garantují – zajištěné fondy.
Zajištěné fondy
Zajištěné fondy jsou výjimečné tím, že garantují minimální výnos, návratnost vkladu, nebo maximální ztrátu pro podílníky fondu. S čím nižším zajištěným výnosem se u fondu spokojíte, tím vyššího můžete dosáhnout zhodnocení, které bývá zpravidla také omezeno.
V České republice nabízejí zajištěné fondy Česká spořitelna, ČSOB a HSBC Bank, přičemž několik jich uvedla na trh také Komerční banka. Přehled aktuálně upisovaných zajištěných fondů shrnuje přiložená tabulka.
| Česká spořitelna | ČSOB | HSBC Bank | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| ESPA-ČS zajištěný fond 8 | ESPA-ČS zajištěný fond 9 | ČSOB Světový Strom 1 | Asijský růstový fond | Japonský bonusový fond | Britský růstový fond | |
| Investiční období | 5 let | 5 let | 5 let 1 měsíc | 3 roky | 5 let | 5 let |
| Měny fondu | CZK | CZK | USD | USD, GBP | EUR | EUR |
| Minimální zhodnocení | 5% | 0% | 13,29% | 0% | 5% | 0% |
| Maximální zhodnocení | 40% | 80% | 67,26% | 21 % nebo neomezená | neomezená | neomezená |
| Vazba na index | DJ Eurostoxx 50 | DJ Eurostoxx 50 | 20 světových akcií | Hang Seng China Enterprise, Nikkei 225, Hang Seng | Nikkei 225 | FTSE 100 |
| Vstupní poplatek | 0% | 0% | 2% | 0% | 0% | 0% |
| Minimální investice | 5 000 Kč | 5 000 Kč | 1000 USD | 5000 USD, 5000 GBP | 5000 EUR | 5000 EUR |
| Upisovací období do | 31. říjen 2005 | 31. říjen 2005 | 31. říjen 2005 | 4. říjen 2005 | 4. říjen 2005 | 4. říjen 2005 |
| Participace | 63% | 100% | speciální | 100% (v GBP), 65 % (v USD) | 50% | 70% |
| Poplatek při předčasném výstupu | 5 – 3 % | 5 – 3 % | 1% | 1,50% | 1,50% | 1,50% |
Upisovací období je doba před začátkem fungování fondu, kdy je možné zpravidla bez vstupního poplatku (i když i zde jsou výjimky) vkládat prostředky do fondu. Po tomto období to buď již není možné vůbec, nebo se vstupním (či s vyšším vstupním) poplatkem.
Každý zajištěný fond garantuje minimální zhodnocení (v našem případě od 0 %, tj. návratnost vložené částky, do 13,29 % u zajištěného fondu ČSOB) a maximální zhodnocení (od 21 % do neomezeného), které jsou vyplacené až po uplynutí investičního období, které se pohybuje zpravidla od 3 do 6 let. Pokud chce investor prostředky získat dříve, musí se připravit na výstupní poplatek v řádu procent (u aktuálně upisovaných fondů se pohybuje od 1 % do 5 %).
Jak se počítá zhodnocení zajištěných fondů
Výpočet zhodnocení zajištěných fondů může být téměř libovolný, až někdy připomíná spíše sázkovou kancelář než investiční společnost. Nejčastějším způsobem je ovšem navázání výnosu na některý z akciových indexů, případně na koš akciových indexů (to znamená, že se indexy váží v určitém poměru). Způsob výpočtu zhodnocení fondu naleznete vždy v popisu fondu.
Jak jsem již uvedl, nejčastějším je navázání výnosu na vývoj indexu. To lze učinit v zásadě dvěma způsoby – zhodnocení se připíše v případě růstu indexu nebo se zhodnocení připíše v případě poklesu indexu (tzv. reversní fond). Zpravidla se připisuje pouze část zhodnocení/znehodnocení akciového indexu (tzv. participace). U právě nabízených fondů v Česku se pohybuje od 50 % u Japonského bonusového fondu do 100 % u ESPA-ČS zajištěný fond 9 a Asijský růstový fond při investici v britských librách.
Míra participace, tedy kolik procent ze zhodnocení indexu bude připsáno investorovi, závisí na dalších podmínkách fondu. Např. na Asijském růstovém fondu je patrná závislost na investované měně (a tedy očekávaným kursovým výkyvům), na fondech České spořitelny naopak závislost na minimálním garantovaném zhodnocení.
Místo „míry participace“ se užívá tzv. zaklikávání (v našich končinách jej využívá nejčastěji ČSOB). Investiční období je rozděleno na několik částí, v každé se změří zhodnocení indexu a porovná s maximálním a minimálním zhodnocením v rámci jednoho období. Pokud se přírůstek indexu vychýlí ze stanoveného pásma, připíše se nejvyšší nebo nejnižší garantované zhodnocení za období.
Jinou alternativu připisování výnosu představila před časem Česká spořitelna. Pětileté investiční období fondu rozdělila na pět dílčích období a v každém z nich stanovila maximální možné zhodnocení 8 %. Dále vybrala koš 25 akciových titulů. Pokud v daném roce neklesl žádný z titulů o více než 26,5 %, připsala plné zhodnocení 8 %. Za každý titul s větším poklesem pak zhodnocení o 2 procentní body snížila. Propadly-li o více než 26,5 % alespoň čtyři tituly, za dané období se nepřipsalo žádné zhodnocení. Tyto podmínky spořitelna v další emisi obdobného fondu částečně upravila, nicméně princip zachovala. V současné době ale tento typ zajištěného fondu neupisuje.
Něco za něco
Nic není zadarmo, ani zajištění zajištěných fondů, za které musí zaplatit investor bance a banka svým partnerům, od nichž nakupuje finanční instrumenty, aby mohla bez rizika garantovat přislíbené zhodnocení. Pro klienta to znamená menší než 100% participaci na růstu indexu (vydělal by více, když index roste, při zakoupení certifikátu), případně maximální zhodnocení, které nemůže přesáhnout při sebelepší konstelaci hvězd a akciových trhů.
Je na zvážení každého investora, zda se mu vyplatí podstoupit určité riziko s možností dosažení vysokého zisku, nebo si „připlatí“ za jistotu v zajištěných fondech.
Psáno pro BusinessWorld.
Investujete do zajištěných fondů?
